Příčný vrch (974 m), Zlatohorská vrchovina

Nejvyšší hora horopisného celku Zlatohorská vrchovina vystupuje v severovýchodním předpolí Hrubého Jeseníku, asi 4 km jižně od někdejšího hornického městečka Zlaté Hory.

O někdejší i docela nedávné hornické minulosti Příčného vrchu svědčí stará důlní díla, výrazný areál rudných dolů na východním svahu (pod silnicí do Bruntálu) a také některá pojmenování – např. Hornické skály na jihovýchodní rozsoše. Vyhlídkové Táborské skály uzavírají opačný, severozápadní okraj horského hřbetu.

Na severním výběžku, zvaném Zámecký vrch jsou pozůstatky středověkého hradu Edelštejn, nejvyhledávanějším místem je působivý, nedávno obnovený poutní kostel Panny Marie Pomocné na severovýchodním temeni.

Vrcholové kótě Příčného vrchu se turistické značky vyhýbají, značené cesty se proplétají zejména severním a severovýchodním svahem ve směru od Zlatých Hor, kde také začíná i končí místní vyznačený okruh (17 km dlouhý), směřující zejména ke starým důlním dílům (s těžbou zlata, měděných i jiných rud).

Příčný vrch na turistické mapě

Vrcholové partii se nejvíce přiblíží modře značená cesta ze Zlatých hor přes Zámecký vrch se zříceninou hradu Edelštejn a návrší Výr. Tam směřuje i hojně využívaná žlutě značená trasa kolem kamenných mohyl křížové cesty a obnoveného kostela sv. Panny Marie Pomocné (dostupného i odbočkou ze silnice Zlaté Hory-Vrbno pod Pradědem).