Přes Polskou horu na Paprsek, Rychlebské hory

Dnes se podíváme do západní části Rychlebských hor, pěkného pohoří ležícího zhruba mezi pohořími Hrubý Jeseník a Králický Sněžník. Hlavním hřebenem prochází státní hranice mezi Českou republikou a Polskem. Okruh přes Polskou horu a Medvědí boudu patří sice ke kratším túrám, ale směle mohu prohlásit, že i k jedněm z nejkrásnějších túr v Rychlebských horách. Připojené fotografie vás o tom, alespoň doufám, přesvědčí. Výhodným výchozím bodem je horská chata Paprsek, kterou můžeme zvolit jako základnu pro túry v této oblasti.

Z Paprsku budeme pokračovat po příjezdové komunikaci k severu po červené turistické značce a zároveň dálkové trase E8. V sedle Palaš (1 021 m) značku opustíme a vydáme se již bez značky k rozdvojení lesních cest. Vybereme si cestu směřující doleva do lesa. Ta nás po pár minutách přivede přímo na hranici s Polskem a k hraničnímu kameni 47/8. Z mýtiny se otevírají omezené pohledy jen k severu a zčásti k východu. Od hraničního kamene 47/8 budeme pokračovat vlevo západním směrem po široké hraniční stezce. Cesta sice značená není, ale myslím si, že se tady rozhodně ztratit nedá. Ani za špatného počasí a snížené viditelnosti.

Po širokém chodníku pokračujeme vzrostlým smrkovým lesem. Výhledy se objeví jen občas. V letních měsících se můžeme občerstvit borůvkami, které tady rostou všude kam až oko dohlédne. Jak jsem psal v článku o výstupu na Smrk (1 126 m), mohly by se Rychlebské hory klidně jmenovat hory borůvkové. Kolem řady dalších hraničních kamenů a vrcholy Dzial (1 029 m) a Jívina (1 076 m) se dostáváme k hraničníku číslo 50/7, za nímž se zprava připojí zeleně značená turistická stezka z polské Bielice.

Do sedla pod Polskou horou to máme již jen kousek a na samotnou Polskou horu co by kamenem dohodil. Na jejím vrcholu nás přivítá turistický rozcestník oznamující nám, že se nacházíme v nadmořské výšce 1 105 m a že Polská hora je v samotném Polsku nazývána Rudawiec.

Západní úbočí hory je z větší části odlesněno a poskytuje fantastické rozhledy na zelené oblé hřebeny Rychlebských hor i sousedního Králického Sněžníku. Při naší víkendové návštěvě tady s Pavlíkem vydržíme hodně dlouho i přes nárazová ledový vítr vanoucí z polských nížin. Výhledy stojí skutečně za to. V dalekohledu prohlížím vrchol Sušina pod Králickým Sněžníkem a domnívám se, že jsem zahlédl i střechu chaty Návrší.

V dáli je pak vidět hřeben Krkonoš s nejvyšší Sněžkou (1 603 m). Z vrcholu bychom mohli pokračovat na Králický Sněžník (4 - 5 hodin), to si ale necháme na podzim. Nyní se vracíme do plochého sedýlka východně pod Polskou horou, z nějž budeme sestupovat po neznačené lesní a trochu blátivé cestě k Medvědí boudě. Po cestě potkáme velký myslivecký posed, jenž by se dal v případě nouze využít k bivaku.

Polská hora na turistické mapě

Po sestupu do údolí k Medvědí boudě (885 m) jsme na cestě, která je příjezdní komunikací k chatě Paprsek. Cestu přejdeme a pokračujeme nalevo po červené turistické značce širokou lesní cestou k Růžové boudě (1 005 m), uzavřené myslivecké chatě. Za ní je upravený pramen vody, u nějž lze uhasit žízeň. Ale vzhledem k tomu, že od Růžovky je to na Paprsek asi 1,5 km, počká si asi většina turistů na čepovaný pěnivý mok…

Před Růžovkou se otevírají pěkné výhledy severovýchodním směrem i k severozápadu nazpět k Polské hoře. Po lesní cestě se pak dostaneme nazpět na Paprsek, od nějž se otevírají nádherné výhledy na Hanušovickou vrchovinu.

Celý okruh měří asi 12 km a zabere nám slabých pět hodin. Přestože se z větší části pohybujeme po neznačených cestách, ztráta orientace prakticky nehrozí. Alespoň ne u turistů, kteří umějí číst z mapy. Na GPS se nelze plně spolehnout, neboť v některých částech v hustých lesních porostech hrozí ztráta signálu z družic.

» Nejnovější články, archiv