Magura Witowska, hlavně nesedět doma na prdeli

Magura Witowska (1 232 m). Že jste o takovém kopci ještě neslyšeli? Tak si vezměte mapu, najděte Západní Tatry a zaměřte svůj zrak jihovýchodním směrem od střediska Oravice se stéle vyhledávanějším a také stále se rozrůstajícím termálním koupalištěm. Magura Witowska leží v tzv. Oravické Maguře na hranicích Skorušinských vrchů a Západních Tater navazujíc na táhlou severní rozsochu vrcholu Volovec (2 061 m) v hlavním hřebeni Roháčů.

Týden VHT se přehoupl do poslední třetiny a počasí, které bylo dosud docela slunečné se mění. Od rána prší a my místo na hřeben Tater vyrážíme do Skanzenu oravské vesnice v Zuberci.

Po dobrém obědě a shlédnutí skvělé komedie "Drž hubu" nám ale do večera zbývá spousta času. "Přece nebudeme sedět do večera na prdeli v hospodě", a strhávám k túrce na Maguru Witowskou i kolegy, se kterými zatím degustujeme kapurkovou. Sice trochu poprchává a je mlha, plíce je však potřeba provětrat. Ani ne čtyřhodinová túrka nás přece nemůže rozhodit.

Vyrážíme z naší základny Chaty Lux a po turistické značce vyrážíme do Bobrovecké doliny pod masív Osobité (1 687 m). Po necelém půl kilometru odbočujeme doleva na žlutou turistickou značku, která se podél severního okraje lesa táhne přes louky s pasoucími se ovečkami. Okolní vrcholy však tonou v mracích, takže rozhledy se nekonají.

Po široké ale blátivé lesní cestě se dostáváme výše. Přecházíme další lesní cestu a poměrně strmým stoupáním se dostáváme na hřebínek a následně na krásné louky, které se rozprostírají všude kolem. Za pěkného počasí se odsud otevírají fantastické rozhledy k hlavnímu hřebeni Západních Tater. Škoda jen, že dnes z nich nic nemáme, budeme se sem muset vrátit za pěkného počasí.

Přes louky se dostáváme k protějšímu okraji lesa s rozcestníkem Vyšné Diely (1 102 m) a velkým mysliveckým posedem. Tady naše žlutá značka odbočuje k severovýchodu a následně severu k vrcholu Mašňáková (972 m) a k obci Suchá Hora (790 m) na hranicích s Polskem. My budeme pokračovat k jihovýchodu po modré turistické značce. K vrcholu Magury nám zbývá poslední půlhodina. Po okraji krásných luk, ze kterých by se otevřely, kdyby bylo bývalo něco vidět, krásné pohledy na Západní Tatry, dnes však všechno tone v husté mlze.

Brzy cesta odbočuje do hustého bukového a smrkového lesa. Objevuje se další lesní cesta, po níž pokračujeme vpravo až na vrchol Magury Witowske, která je na Slovensku obvykle nazývána jen Magura. Jsme na hranicích s Polskem, ze kterého sem přibývá modrá turistická značka z obce Witów. Fotíme hraniční kameny a vrcholový rozcestník a z útrob Béďova batohu vykukuje kozorožec. Až z Bulharska. Kozoroh to nebyl ledasjaký, zapíjíme jim zdolání vrcholu, na kterém bylo asi jen málo českých či slovenských turistů. Bez kyslíku, podpůrné skupiny či Šerpů…

Na zpáteční cestu se vydáváme po trase výstupu. Budete-li mít během pobytu na Oravicích čas či špatné počasí neumožňující hřebenové túry, vydejte se na Maguru Witowskou. Tato 3 až 4 hodinová túra a asi 450 výškových metrů jsou vhodné i na pozdní odpoledne ... A pokud byste byli výstupem přece jen znaveni, večer se můžete osvěžit v termální vodě místního koupaliště.