Lví hora, Rychlebské hory

Nejvýchodněji vysazená "tisícovka" Rychlebských hor je součástí horopisného podcelku Hornolipovská hornatina a vrcholí jí táhlý hřbet, táhnoucí se od státní hranice (s nejvyšší rychlebskou horou Smrkem) k severovýchodu až východu. Vršek Lví hory tvoří tmavá přeměněná hornina (metagabro), zbývající část hřbetu je z rozmanitého souboru krystalických břidlic – zejména svorových rul, stromatitu, amfibolitu aj. pravděpodobně starohorního až staroprvohorního stáří.

Jižní svah se sklání do údolí pramenného toku Staříče, severní a východní svah protínají hluboké údolní zářezy s podobnými názvy Ztracený potok a Ztracené údolí (Suchý potok), inspirovanými ponory vody do krasového podzemí.

Přes Lví horu přechází žlutě značená cesta, spojující sedlo Pod Kopřivným (případně až silniční a železniční sedlo Na Pomezí s nedalekou přístupnou jeskyní) s hraničním hřbetem Rychlebských hor se Smrkem (1 125 m).

Ze sedla Pod Kopřivným (s navazujícími zeleně značenými trasami od Horní Lipové nebo Vápenné) stoupá cesta převážně lesem, vyhýbá se Oblému vrchu (756 m) a Dlouhému hřbetu (953 m), za kterým už následuje strmější výstup na vrcholek Lví hory. Z částečně odlesněných míst se otevírá výhled zejména na protější partie Hrubého Jeseníku. Odtud, konkrétně z cesty pod lanovkou z Ramzové na Černavu, je i snímek hřbetu Lví hory.

Lví hora na turistické mapě