Lomnický štít (2 634 m), Vysoké Tatry

Lomnický štít (2 634 m). Jeden z nejznámějších tatranských štítů, který je již od roku 1940 zpřístupněn visutou lanovkou. Vynikající výhledový bod. Na vrcholu je konečná stanice lanovky a pracoviště astronomického ústavu SAV - známá koronální stanice, která se zabývá výzkumem Slunce a meteorologická stanice, která začala fungovat 1.10.1940, čtyři roky po zahájení stavebních prací (1936).

Lomnický štít neleží na hlavním hřebeni Vysokých Tater. Tento vrchol byl v minulosti přístupný i turisticky, ale po zřícení skalních bloků na pouhých asi 15 metrech výstupové cesty byl celý chodník uzavřen. Je otázkou, zdali je takovým problémem tento krátký úsek opět zajistit a celou cestu zpřístupnit a nebo zde hrají roli i jiné faktory a lobby…

Nejsnadnější výstup k vrcholu vedl z Lomnického sedla mírně nahoru pod hřeben, pak napravo k mokrým skalním plotnám Mojžíšova pramene (asi 2 200 m). Dále přes suťový žlab a sedélko ve výrazném žebru, nad kterým se vpravo nachází výrazná převislá skalní věžička. Cesta dále vedla po levé straně žebra do dalšího sedýlka zvaného Vrátka (asi 2 360 m), ve kterém se přecházelo na druhou stranu žebra a pokračovalo se k plotnám zvaným Matirkov návrat (asi 2 460 m). Pak zářezem a po žebru k hladké plotně - Emericyho nárek (asi 2 540 m). Další výstup již vedl po řetězech skalní roklinou a nakonec přes velké balvany až na vrchol (ze sedla asi 2 h).

Vrchol byl poprvé zdolán pravděpodobně Robertem Townsonem 17.8.1793, který určil jeho výšku barometrickým měřením s přesností na asi 10 metrů. Je ale možné, že na vrcholu stanul již dříve některý z lovců kamzíků, některé zdroje pak uvádějí příslušníky kežmarské rodiny Fábryovců (1770 - 1790), kteří v těchto končinách hledali zlato. Výstup údajně uskutečnili od severu přes Medené lávky, kde se odnepaměti pokoušelo dolovat.

O Lomnickém štítu, než jej měření L. Greinera v roce 1838 posunula na správnou druhou příčku, se dlouho věřilo, že je nejvyšším tatranským vrcholem. Také se věřilo, že je nepřístupným, což se projevilo v jeho starších názvech vyjadřujících úctu - Otec, Děd či Königsberg (Královský vrch). Lomnický štít je Vidlovým hřebenem spojen s Kežmarským štítem (2 556 m) na severovýchodě, na severozápadě sousedí s Pyšným štítem (2 623 m), k jihu vybíhá hřeben Velké Lomnické věže. Vrchol Lomnického štítu má chladné klima s průměrnou roční teplotou 3,8 °C, roční úhrnný sluneční svit činí 2 159 hodin a roční úhrn srážek 1 855 mm. Sněhová pokrývka se na vrcholu udrží průměrně 176 dní.

Lomnický štít navštívil a barometricky stanovil jeho výšku Angličan Robert Townson. V roce 1793 během své návštěvy Uher pobýval v Tatrách asi 10 týdnů, během nichž zkoumal živou i neživou přírodu. Narodil se v roce 1762 v Richmondu, absolvoval práva a medicínu v Edinburgu. V roce 1805 se usazuje v Austrálii, kde zakládá vzorovou farmu Varro Ville. Na ní žije až do své smrti v roce 1827.

Vysoké Tatry, přehled nejvýznamnějších vrcholů

Baranie rohy, Batizovský štít, Bradavica, Čubrina, Divá veža, Dračí štít, Furkotský štít, Ganok, Gerlachovský štít, Hincova veža, Hrubý vrch, Jahňací štít, Jastrabia veža, Javorový štít, Kačací štít, Kežmarský štít, Kotlový štít, Kôprovský štít, Kriváň, Kvetnicová veža, Lavínový štít, Litvorový štít, Lomnický štít, Ľadový štít, Malý Kežmarský štít, Malý Ľadový štít, Mlynár, Ostrva, Popradský Ľadový štít, Prostredný hrot, Pyšný štít, Rumanov štít, Rysy, Satan, Slavkovský štít, Spišský štít, Svinica, Svišťový štít, Štrbské Solisko, Štrbský štít, Ťažký štít, Velický štít, Veľké Solisko, Veľký Mengusovský štít, Vysoká, Východná Vysoká, Zadný Gerlachovský štít, Zlobivá

» Nejnovější články, archiv