Za výhledy na Kubíkův a Šibenický vrch, Bílé Karpaty

Kubíkův a Šibenický vrch představují dvojici hřebenových vrcholů v jižní části Javorinské hornatiny asi dva kilometry jihojihovýchodně od Nové Lhoty ve střední části Bílých Karpat. Oba jsou z pohledu nás turistů spojeny přinejmenším dvěmi skutečnostmi - dělí je malá vzdálenost ani ne 500 m a z obou se otevírají překrásné výhledy stejným směrem - na moravskou stranu podhůří Bílých Karpat, do Dolnomoravského úvalu a na Chřiby.

Stručná charakteristika

Oba vrcholy vystupují ze zaobleného hřbetu budovaného flyšovými vrstvami, v nichž převládají pískovce javornického souvrství vlárského vývoje bělokarpatského souvrství. Nejvyšší pasáže Kubíkova vrchu jsou zalesněny, za výhledy se musíme vypravit na hřbet, který ubíhá k Šibenickému vrchu nebo na půvabné louky se solitérními stromy a skupinkami dřevin pokrývající západní úbočí Kubíkova vrchu.

Sousední Šibenický vrch je nejvyšším bodem geomorfologického okrsku jménem Brestovecká vrchovina ve zmíněném podcelku Javořinská hornatina. Vrcholové partie Šibenického vrchu jsou odkryté, nalezneme zde betonovou skruž s červenobíle pruhovanou tyčí i kříž opodál nesoucí nápis "...svou cestu životem svěř Pánu, důvěřuj, on už učiní své..." No, rozhodně působivé místo na instalaci jakýchkoli silných slov. Západním úbočím Šibenického vrchu z Nové Lhoty šplhá silnička, nad níž se nalézá dobré místo pro nouzové přenocování či úkryt před průtrží mračen.

Kubíkův vrch na turistické mapě

Přístup

• Míříme-li na Šibenický vrch z vrcholu Velké Javoriny (970 m), pak se vydáme pohodlnou hřebenovkou po červené TZ (Cesta hrdinov SNP) přes Durdu (842 m) a Kašpariskův vrch (777 m), za Dibrovovým pomníkem odbočíme po zelené. Dohromady cca 5,3 km.
• Z Javorníku nad Veličkou sem přijdeme po zelené TZ údolím Hrubého potoku (Filipovským údolím), za chatou Megovka nás čeká prudší stoupání, jež je však vykoupeno famózními výhledy (viz dále). Celkem asi 7,5 km na Kubíkův vrch.

Výhledy

Povězme konečně, co za krásu nám za dobrých podmínek na Šibenickém vrchu leží u nohou. Pohlédneme-li k jihovýchodu, pak spatříme nad Filipovským údolím vrch Grúň (589 m). Za ním z hřebene vybíhá o něco jižněji patrná Skalka (559 m). Kousek dále se pak zvedá Nová Hora (645 m), v jejím těsném severozápadním sousedství Kamenná vrata (625 m) a ještě o něco více na severozápad Paličky (631 m). Modravé hory v pozadí patří k jižní části Bílých Karpat - Žalostinské vrchovině.

Výhledu západním směrem jednoznačně dominuje Hradisko (636 m) a blíže nám o něco jižněji nižší Klokočník (544 m), svahy obou vrchů se k jihu sklánějí do údolí Hrubého potoka. Před zmíněnými kopci se nad Novou Lhotu v nadmořské výšce více jak 500 m rozprostírají půvabné horské louky. Vidět je i zatáčka silničky nad zmíněnou Lhotou, ze vsi samotné vykukuje jen část zemědělského objektu.

Nad obcí však zahlédneme holé temeno vrchu Zbytky (464 m) a Psí vršek (477 m), za údolím Veličky se zvedá Háj (573 m) a další vršky. Pokud budeme mít štěstí na dobré rozptylové podmínky, pak odsud prý bývají vidět i mnohé další kopečky a sídla v podhůří Bílých Karpat, v Dolnomoravském úvalu, na obzoru pak rovněž lesnatý pás Chřibů.

» Nejnovější články, archiv