Rozkvetlými loukami na vápencový Krasín (516 m)

Túra na Krasín vám nezabere týden dovolené. Nezabere vám dokonce ani jeden jediný den z dovolené, na vrchol Krasína (516 m) se totiž dá vystoupit z obce Dolná Súča asi za půlhodinku. Tak proč se na Krasín vůbec vydávat? No přece pro potěchu oka i duše…

Krasín naleznete v severovýchodním výběžku Bílých Karpat, zhruba 7 km severně od historického města Trenčín. Výrazný a skalnatý vrchol Krasína je budován odolnými druhohorními vápenci, které se táhnou v dlouhém a úzkém pásmu, které geologové nazvali bradlové pásmo Karpat. Součástí bradlového pásma Západních Karpat jsou Vršatská bradla, Červený kameň, Ľadonhora na Kysucích, ale i ostré bradlo Oravského hradu či Pieniny.

Díky vápencovému podloží se na Krasíně vyvinula velice bohatá flóra i fauna. O jejím významu svědčí skutečnost, že Krasín byl vyhlášen přírodní rezervací již v roce 1971. Její současná výměra činí 26,40 ha. Od jarních do letních měsíců tady spatříte velké množství kvetoucích rostlin, jejichž druhové zastoupení se během roku pochopitelně mění.

Na skalní lesostepi na strmých úbočích je vázáno i velké množství vzácných živočichů. Pozorný návštěvník tady spatří řadu vzácných motýlů, například otakárka ovocného či otakárka fenyklového, množství brouků od tesaříků, přes svižníky až po střevlíky, kudlanku nábožnou a řadu dalších.

Na vrcholu se mají skrývat zbytky hradu Súča, mně se je však ve vysokých travách a křovinách nalézt nepodařilo, v turistických mapách jeho poloha asi není zanesena správně. Příště si nechám poradit místními znalci. Ve vápencové trosce vrcholu Krasín bylo nalezeno několik malých jeskyní s nedokonalou krasovou výzdobou, povrchový kras je rovněž nedokonale vyvinut. Jedinou vadou na kráse tohoto nádherného vrcholu je stavba vysílače některého z radiooparátorů. Opravdu nechápu, proč stavbu v tomto místě někdo povolil…

K vrcholu Krasína vede z centra Dolné Súče zeleně značený naučný chodník. Po úzké pěšině vedoucí vysokými trávami s lučním kvítím omamných vůní a za ohlušujícího cvrkotu kobylek se vydávám po severním a severozápadním úpatí k vrcholu Krasína, jenž odsud vypadá jako mohutný zalesněný val. Strmé stoupání mě konečně přivádí na ostrý skalnatý hřeben, z nějž se otevírají fantastické rozhledy.

Krasín na turistické mapě

Díky malé nadmořské výšce Krasína jsou rozhledy sice omezené, přesto však jsou okouzlující. Na východě přehlédnu siluety Považského Inovce a Strážovských vrchů, zbývající světové strany pak lemují oblé hřebeny a hřebínky Bílých Karpat. Rovněž doslova letecký pohled na obec Dolná Súča není k zahození.

Následuje opět strmý sestup po skalní stráni s křovinami a osamoceně rostoucími soliterními stromy. Po krásných rozkvetlých loukách se dostávám nazpět na okraj obce Dolná Súča, ve které můžeme náš krátký výlet zakončit a nebo zamířit za některým z blízkých turistických cílů.