Hradová, zapomenutý skalní hřeben u Tisovce

Hradová (887 m; 48° 40,91´ N, 19° 55,43´ E) je výrazným skalnatým vrcholem, který vytváří nápadnou dominantu západního okraje města Tisovec. Vrchol, který je nejvýraznějším masívem Tisovského krasu, je přístupný po žluté turistické značce z Tisovce. Tuto krásnou túru popisuji v jiném samostatném článku.

Hradová je také poměrně velká přírodní rezervace (127,5 ha) rozkládající se na vrcholovém hřebeni Hradové, která byla vyhlášena až v roce 1984. I přes blízkost Tisovce je přírodní rezervace poměrně zachovalá. To díky svému bradlovému charakteru.

Předmětem ochrany jsou především xerotermofilní fytocenózy jižních svahů s původními dubinami. Vápnomilná horská vegetace se vyskytuje ve vrcholových partiích Hradové. Z nejvýznamnějších druhů je potřeba uvést lýkovec muránský (dnes správně zvaný lýkovec slovenský). Objevuje se tady ale i koniklec slovenský a řada dalších unikátních rostlinných druhů. Z živočichů se nelze nezmínit o plchu horském, ještěrce zelené, ale objevuje se tady i medvěd a vlk.

Korozívní procesy způsobily vznik několika jeskynních systémů v masívu Hradové. Pod jižními a západními svahy se nacházejí velká škrapová pole. K vrcholu Hradové vede z Tisovce naučný chodník, jenž vás seznámí s minulostí vrcholu i jeho přírodními krásami.

Na vrcholu Hradové stával malý hrad, který byl zničen během tureckých vpádů na Gemer. Dnes z něj zbyly jen malé zbytky jeho někdejších hradeb a nebýt kousek opraven, nepozorný turista by si jich ani nevšiml. Již před tím byl vrchol hradové osídlen lidmi různých kultur.

V prostoru Okrúhle skaly (851 m), která je ukončením hřebene Hradové, se nacházejí zbytky středověkých hradeb pravděpodobně strážního a z převážné části dřevěného hradu, který byl vybudovaný ještě před tatarskými vpády. Podle archeologických nálezů se usuzuje na ještě dřívější slovanské osídlení.