Vrchy Doubrava a Malá Doubrava, tip na výlet v Švihovské vrchovině

Doubrava a Malá Doubrava, vrcholy ve Švihovské vrchovině

Mohutný a zdaleka viditelný vrchol se nachází ve Švihovské vrchovině nad širokým údolím řeky Úhlavy. Přesněji řečeno v jejím podcelku, v Chudenické vrchovině. Ta se ještě dále dělí na dva okrsky, Korábskou vrchovinu a Poleňskou pahorkatinu. Pod východními svahy Doubravy protéká, v těchto místech již klidný, tok řeky Úhlavy. Přibližně pět kilometrů na jihovýchod jsou vidět Klatovy.

Vrcholová část hory je porostlá většinou listnatým lesem, ve kterém se sem tam najdou i zajímavé druhy rostlin. Ve spodní části převládají smrky a část patří i pastvinám. Důvodem, proč se vrcholu vyhýbají značené turistické cesty, mohou být její zdevastované vrcholy z doby, kdy zde vládla armáda.

Když se vrátíme do historie, tak zjistíme, že Doubravy byly, co se turistického ruchu týče, značně známé a navštěvované. V turistických průvodcích se již v 80. letech 19. století popisuje cesta na vrchol z možností rozhlédnout se z dřevěné vyhlídky. Její následovnice, dřevěná rozhledna, byla zpřístupněna s velkou slávou 26. října 1919.

Čtěte také: Hrad Pušperk, tip na výlet v Poleňské vrchovině

Prakticky v každém turistickém průvodci se zaměřením na Klatovy a okolí byla Doubrava jedním z hlavních taháků. Pod Doubravu denně z Klatov odjíždělo v deset hodin poštovní auto a zpátky odváželo turisty o druhé hodině odpolední, jak uvádí dobový průvodce. Rozhledna byla popisována "jako úplně bezpečná" a byl z ní pohled "na celý klatovský kraj od Šumavy až po Rudohoří". Během druhé světové války rozhledna zanikla a v době totality se na obou vrcholech usídlilo vojsko.

Naše cesta na obě Doubravy začíná ve vísce Věckovice. Odtud jdeme po silnici do Poleně a po vstupu do lesa odbočujeme na bývalou vojenskou cestu. Nad cestou je přístřešek, pod nímž i mimo něj jsou desítky plyšových medvídků. Důvodu jejich pobytu jsem se nedopátral, ale bude spíše úsměvný než tragický. Cesta prochází východním svahem a jsou odtud zajímavé výhledy k východu a jihu, kde se rýsuje hřeben Šumavy.

Cesta prochází v těchto místech pod korunami, poměrně velkých, listnatých stromů. Mezi květenou vynikají žluté květy náprstníku velkokvětého a ve stinnějších místech modré plochy zběhovce plazivého. Docházíme na rozcestí, ze kterého doleva odbočuje strmější stezka. Šplháme příkrým svahem a docházíme k prvním opuštěným vojenským objektům a končíme pod věží mobilního operátora. Jsme na vrcholu Malé Doubravy (719 m n. m.). Mezi stromy je vidět vrchol Doubravy (727 m n. m.), také ozdobený železnou věží.

Následný sešup prudkým svahem končí na malé loučce, od které stoupáme asfaltkou k vrcholu. Počet opuštěných baráků narůstá, jedna z budov bývalých kasáren vyniká nad ostatní. Samozřejmě, že je zdevastovaná a to i přes značnou vzdálenost od lidských obydlí. Celou budovou se dá projít, ale není to nijak povzbudivý pohled.

V těchto místech je několik okének mezi stromy, ze kterých je vidět k východu a k západu. Na jihu je vrchol Malé Doubravy. Přicházíme na vrchol, jeho velkou část zabraly panely sluneční elektrárny. Pro pár stříbrných je jistá část bezohledných, rádoby podnikatelů, udělat cokoliv, bohužel. Červenobílá tyč a kamenný kvádr na kupě kamenů jsou nejvyšším bodem. Nápis na kameni sděluje, že stojíme ve středu Evropy. Opodál je turistický přístřešek, který využíváme ke svačince.

Kdysi z jistě krásné hory se stalo místo, které by mělo varovat. Tak ještě obejít několik polorozpadlých budov a garáží a jde se dolů. Scházíme východním svahem, který, jak se zdá, překypuje vodou. Ta si v dolní části vzala cestu pro sebe a tak jdeme lesem.

Listnáče vystřídaly smrky a následně se dostáváme na louku. Otevírá se nám nádherný pohled na severní část hřbetu. Jsou vidět Říčej (697 m n. m.), Valba (652 m n. m.) a Běleč (712 m n. m.). Procházíme hezkou cestou mezi loukami, na kterých se pase stádo kraviček.

Scházíme k osadě Řakom, jdeme kolem staré lípy, pod níž se krčí omlácená kaplička a torzo křížku. Odtud pokračujeme po žluté přes ves a lesem pod Malou Doubravou. Na nedaleké skále, západně od osady, bylo kdysi hradiště, ale moc toho tu nezbylo. Cesta jde dále po okraji lesa a jsou odtud hezké výhledy do údolí Úhlavy.

Docházíme na rozcestí s červenou a Věckovice máme na dohled. Poslední úsek nám zpestřuje kolona starých nablýskaných veteránů, která tudy zrovna projíždí. Poslední pozdrav osudem postižené hoře a přání, že jí lidé možné někdy vrátí její kdysi proslulou krásu.

Doubrava a Malá Doubrava, turistická mapa