Hora Chleb (1 646 m) je jeden z nejmohutnějších a nejznámějších vrcholů Malé
Fatry. Chleb je třetí nejvyšší vrchol Malé Fatry s vynikajícími kruhovými rozhledy. Z vrcholu
se otevírají výhledy na Malou Fatru,
Velkou Fatru i Nízké
Tatry, na severu pak na Kysuckou vrchovinu i Kysucké
Beskydy.
Na severních svazích hory se nacházejí známé Chlebské kotle,
které jsou pozůstatkem po malých ledovcích posledních glaciálů. Na dně kotle se nachází
i jediné ledovcové jezírko Malé Fatry o rozměrech asi 10 × 6,5 m. Hloubka
jezírka činí v průměru pouze 30 cm. Na pestré geologické stavbě tohoto vrcholu se účastní
nejen vápence a dolomity, ale i křemence a žuly. V masívu Chlebu se nachází menší jeskynní
systém.
Samotný vrchol i velká část jeho úbočí je chráněna jako národní přírodní rezervace,
která byla vyhlášena v roce 1967. Její rozloha činí 412,78 ha, vertikální rozpětí 700 až 1 709 m
(zasahuje až po vrchol Velkého Kriváně). V dolním
patře jsou cenné jedlo-bukové lesy, ojediněle se vyskytují společenstva smrkového pásma - jeřabinové
smrčiny. Ve vyšších polohách se objevují velké porosty kosodřeviny.
V Chlebském kotli se objevují vzácná a zřídkavá rostlinná společenstva. Z jejich zástupců
si uveďme například dřípatku karpatskou (Soldanella carpatica), šafrán Heuffelův
(Crocus heuffelianus), kozinec chladnomilný (Astragalus frigidus) aj. Na
jižním svahu Chlebu byla nalezena evropsky významná lokalita sedmikvítku evropského
(Trientalis europaea).
Na severních svazích Chlebu jsou lyžařské sjezdovky známého skiareálu
Vrátna. Nejsnáze je vrchol Chlebu přístupný ze Snilovského sedla od konečné stanice
sedačkové lanovky z Vrátne. Právě díky lanovce je návštěvnost vrcholu velice vysoká. Za
popularitu vděčí vrchol i známé turistické Chatě
pod Chlebom, která leží na jižním úbočí vrcholu.
