Skalnaté Bradlo - moravský Blaník v Hanušovické vrchovině

Na tuto horu mne jednou upozornil můj kamarád Vladivoj z Uničova, když jsme u piva rozebírali Silvestrovské a novoroční výstupy. Pokud pro Ostraváky jsou těmito nejčastějšími cíli Lysá hora, Radhošť či Ondřejník, borci z Uničova, Litovle či Úsova chodí bouchat šampus či střízlivět právě na skalnatou horu Bradlo (600 m).

I ponořil jsem se posléze do mapy, abych zjistil, že je to pro našince z Ostravské pánve poněkud od ruky - ono Bradlo se nachází v Hanušovické vrchovině (793 km²) v podcelku Úsovská vrchovina (173 km²), kde má tu čest být hned nejvyšší horou tohoto geomorfologického útvaru.

Dalšími podcelky Hanušovické vrchoviny jsou Brannenská vrchovina, Hraběšická vrchovina a Šumperská kotlina. Musím se přiznat, že jsem měl v této části Jesenické oblasti Českého masivu dost dlouho pořádný zmatek a tato oblast se mi pletla se Zábřežskou vrchovinou a Nízkým Jeseníkem, které jsou blízkými sousedy.

Dále je třeba konstatovat, že název hory je dost častý - výraz "bradlo" dříve znamenal skálu nebo skalku, což je v našem případě typické. Další "Bradla" bychom nalezli např. v Hrubém Jeseníku nedaleko Orlíku, v Chřibech či v Železných horách. A určitě i někde jinde. A kdo by neznal monumentální mohylu M.R.Štefánika (1880 -1919) na Bradle (543 m) v Myjavské pahorkatině na Slovensku v blízkosti Malých Karpat, která je zde nejvyšším bodem.

Usoudil jsem tedy, že je návštěvu této hory výhodné spojit s okolní cestou a poprvé jsem si Bradlo vychutnal s manželkou a dcerou Markétou při cestě z dovolené z Českomoravské vysočiny, kdy jsme se vraceli do Ostravy přes Svitavy, Mohelnici a Úsov. Vyrazili jsme z vesničky Lipinka, odkud to bylo na vrchol necelé 3 km pohodlnou cestou lesem, kdy se ke konci již objevovala četná skaliska.

Bradlo na turistické mapě

Z rozcestníku několika turistických značek na tzv. Rozcestí pod Bradlem (586 m) můžeme číst, že na vlak do Nové Hradečné (trať Olomouc - Hanušovice - Jeseník) to máme 3 km, do Zábřehu na Moravě 17 km, do Libiny 4,5 km, přes Bedřichov na Rabštejn (horolezecké skály a hospoda) 19 km, do Postřelmova 16 km, do Úsova k zámku 8 km či do Moravičan 16,5 km. Takže se dá říci, že tady všechny cesty vedou na Bradlo! A z tohoto rozcestí je to již na vrchol jen 200 m, dovede nás tam účelová značka.

A proč se tomuto vrchu říká "Moravský Blaník"? Důvodů je hned několik. Jedná se o místo, kde se dříve konaly spolkové slavnosti či národní manifestace, byl odsud vzat jeden ze základních kamenů pro základy Národního divadla a o tomto kopci koluje i několik pověstí. Jedna vypráví o vojácích, kteří žijí pod skálou jako zkamenělí hadi, hlídají čertův poklad a čekají na povel. Další je o lakomém sedlákovi Kapsovi, který upsal duši ďáblu, aby zbohatl a čertovi, který upustil obrovský kámen, když stavěl onomu sedlákovi hrad v okamžiku, kdy zakokrhal kohout. Ten se rozpadl a dal tvar vrcholku.

Ale pozor! Vzhledem k tomu, že se jedná současně i o Východosudetskou oblast, žili zde v okolí pochopitelně Němci, kteří v roce 1938 měli zcela jiné úmysly než Češi. Zatímco zde v tu dobu našinci manifestovali za jednotnou ČR, Germáni údajně na tomto místě zažehovali velké hákové kříže napuštěné hořlavinou.

Nakonec jim to nebylo nic platné, byli odsunuti. Dle mého skromného názoru právem, což se dnes mnohým nelíbí. Nechť! Poslední česká manifestace se zde konala v roce 1948 - za jakým účelem, nevím. Pak zde již putují pouze turisté a horolezci.

Skalisko a kameny na vrcholu dosahují až 25 m a kovové zábradlí nahoře bylo instalováno již koncem 19. století. Dnes je zde něco jako "rozhledna" - nepříliš estetická kovová vyhlídková plošina. Skalnatý terén bývá využíván horolezci a existuje zde několik desítek lezeckých cest různých stupňů obtížnosti. Když jsem tam byl naposled letos na jaře, trénovali zde mladí lezci na jednoduché cestě s horním zajištěním.

Co se týče samotného rozhledu, tak mohu potvrdit, že je to přímo "bonbónek". Za příznivého počasí vidíme Králický Sněžník, Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Hanáckou brázdu s Olomoucí, prakticky celý Hornomoravský úval a mnohdy i Hostýnské vrchy s Chřiby. Ve výhledech ale trochu brání okolní stromy. Tedy - více než trochu! Kdyby zde byla "skutečná" rozhledna, rozhledy by určitě patřily k nejzajímavějším na celé Moravě a to vzhledem k vynikající poloze tohoto pohoří.

Vrchol slouží vědcům i k astronomicko - geodetickým měřením a je trigonometrickým bodem 1. stupně. Skály jsou zde vytvořeny z horniny kvarcit, což je jedna z forem křemene, jenž je znám svou tvrdostí a odolností proti vodě - nazývá se také "suk" či "tvrdoš", což nezní vůbec špatně. Z těchto hornin jsou i okolní skály samotného Bradelského hřebene - Tři kameny (558 m), Kočičí skála (557 m) či Bílý kámen (588 m).

Je pravda, že bez auta je doprava do těchto končin poněkud komplikovaná, ale naplánujeme-li si delší trasu, je možno využít autobusů i vlaků. Nejkratší cesta vede určitě z Lipinky či z Kamenné.

Takže - i když "Moravský Blaník" je o nějakých těch 39 metrů nižší než ten slavnější "český" ve Vlašimské pahorkatině a nemá tak vysokou rozhlednu ani hospůdku, stojí zato ho v každém případě navštívit a pokochat se krásami okolních hor a střední Moravy. Výlet lze rovněž spojit třeba s návštěvou historického města Olomouc s jeho četnými proslulými památkami.

» Nejnovější články, archiv