Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 17.2.2024 , svátek má
Treking > Naše vrcholy > Výšlap na Bradlo (600 m) neboli Moravský Blaník

Výšlap na Bradlo (600 m) neboli Moravský Blaník

Bradlo - Moravský Blaník

27.11.2009 | Ivan Zajíček
Batoh na Bradle

Na tuto horu mne jednou upozornil můj kamarád Vladivoj z Uničova, když jsme u piva rozebírali Silvestrovské a novoroční výstupy. Pokud pro Ostraváky jsou těmito nejčastějšími cíli Lysá hora, Radhošť či Ondřejník, borci z Uničova, Litovle či Úsova chodí bouchat šampus či střízlivět právě na skalnatou horu Bradlo (600 m).

I ponořil jsem se posléze do mapy, abych zjistil, že je to pro našince z Ostravské pánve poněkud od ruky - ono Bradlo se nachází v Hanušovické vrchovině (793 km2) v podcelku Úsovská vrchovina (173 km2), kde má tu čest být hned nejvyšší horou tohoto geomorfologického útvaru.

Turistický rozcestník

Dalšími podcelky Hanušovické vrchoviny jsou Brannenská vrchovina, Hraběšická vrchovina a Šumperská kotlina. Musím se přiznat, že jsem měl v této části Jesenické oblasti Českého masivu dost dlouho pořádný zmatek a tato oblast se mi pletla se Zábřežskou vrchovinou a Nízkým Jeseníkem, které jsou blízkými sousedy.

Dále je třeba konstatovat, že název hory je dost častý - výraz "bradlo" dříve znamenal skálu nebo skalku, což je v našem případě typické. Další "Bradla" bychom nalezli např. v Hrubém Jeseníku nedaleko Orlíku, v Chřibech či v Železných horách. A určitě i někde jinde. A kdo by neznal monumentální mohylu M.R.Štefánika (1880 -1919) na Bradle (543 m) v Myjavské pahorkatině na Slovensku v blízkosti Malých Karpat, která je zde nejvyšším bodem.

Usoudil jsem tedy, že je návštěvu této hory výhodné spojit s okolní cestou a poprvé jsem si Bradlo vychutnal s manželkou a dcerou Markétou při cestě z dovolené z Českomoravské vysočiny, kdy jsme se vraceli do Ostravy přes Svitavy, Mohelnici a Úsov. Vyrazili jsme z vesničky Lipinka, odkud to bylo na vrchol necelé 3 km pohodlnou cestou lesem, kdy se ke konci již objevovala četná skaliska.

Bradlo na turistické mapě

Z rozcestníku několika turistických značek na tzv. Rozcestí pod Bradlem (586 m) můžeme číst, že na vlak do Nové Hradečné (trať Olomouc - Hanušovice - Jeseník) to máme 3 km, do Zábřehu na Moravě 17 km, do Libiny 4,5 km, přes Bedřichov na Rabštejn (horolezecké skály a hospoda) 19 km, do Postřelmova 16 km, do Úsova k zámku 8 km či do Moravičan 16,5 km. Takže se dá říci, že tady všechny cesty vedou na Bradlo! A z tohoto rozcestí je to již na vrchol jen 200 m, dovede nás tam účelová značka.

A proč se tomuto vrchu říká "Moravský Blaník"? Důvodů je hned několik. Jedná se o místo, kde se dříve konaly spolkové slavnosti či národní manifestace, byl odsud vzat jeden ze základních kamenů pro základy Národního divadla a o tomto kopci koluje i několik pověstí. Jedna vypráví o vojácích, kteří žijí pod skálou jako zkamenělí hadi, hlídají čertův poklad a čekají na povel. Další je o lakomém sedlákovi Kapsovi, který upsal duši ďáblu, aby zbohatl a čertovi, který upustil obrovský kámen, když stavěl onomu sedlákovi hrad v okamžiku, kdy zakokrhal kohout. Ten se rozpadl a dal tvar vrcholku.

Ale pozor! Vzhledem k tomu, že se jedná současně i o Východosudetskou oblast, žili zde v okolí pochopitelně Němci, kteří v roce 1938 měli zcela jiné úmysly než Češi. Zatímco zde v tu dobu našinci manifestovali za jednotnou ČR, Germáni údajně na tomto místě zažehovali velké hákové kříže napuštěné hořlavinou.

Kvarcitová skála Bradla

Nakonec jim to nebylo nic platné, byli odsunuti. Dle mého skromného názoru právem, což se dnes mnohým nelíbí. Nechť! Poslední česká manifestace se zde konala v roce 1948 - za jakým účelem, nevím. Pak zde již putují pouze turisté a horolezci.

Skalisko a kameny na vrcholu dosahují až 25 m a kovové zábradlí nahoře bylo instalováno již koncem 19. století. Dnes je zde něco jako "rozhledna" - nepříliš estetická kovová vyhlídková plošina. Skalnatý terén bývá využíván horolezci a existuje zde několik desítek lezeckých cest různých stupňů obtížnosti. Když jsem tam byl naposled letos na jaře, trénovali zde mladí lezci na jednoduché cestě s horním zajištěním.

Co se týče samotného rozhledu, tak mohu potvrdit, že je to přímo "bonbónek". Za příznivého počasí vidíme Králický Sněžník, Hrubý Jeseník, Nízký Jeseník, Hanáckou brázdu s Olomoucí, prakticky celý Hornomoravský úval a mnohdy i Hostýnské vrchy s Chřiby. Ve výhledech ale trochu brání okolní stromy. Tedy - více než trochu! Kdyby zde byla "skutečná" rozhledna, rozhledy by určitě patřily k nejzajímavějším na celé Moravě a to vzhledem k vynikající poloze tohoto pohoří.

Okolí Bradla Výhledy z Bradla

Vrchol slouží vědcům i k astronomicko - geodetickým měřením a je trigonometrickým bodem 1. stupně. Skály jsou zde vytvořeny z horniny kvarcit, což je jedna z forem křemene, jenž je znám svou tvrdostí a odolností proti vodě - nazývá se také "suk" či "tvrdoš", což nezní vůbec špatně. Z těchto hornin jsou i okolní skály samotného Bradelského hřebene - Tři kameny (558 m), Kočičí skála (557 m) či Bílý kámen (588 m).

Je pravda, že bez auta je doprava do těchto končin poněkud komplikovaná, ale naplánujeme-li si delší trasu, je možno využít autobusů i vlaků. Nejkratší cesta vede určitě z Lipinky či z Kamenné.

Výstupová cesta na Bradlo Tabule pod Bradlem

Takže - i když "Moravský Blaník" je o nějakých těch 39 metrů nižší než ten slavnější "český" ve Vlašimské pahorkatině a nemá tak vysokou rozhlednu ani hospůdku, stojí zato ho v každém případě navštívit a pokochat se krásami okolních hor a střední Moravy. Výlet lze rovněž spojit třeba s návštěvou historického města Olomouc s jeho četnými proslulými památkami.

Treking.cz - diskuze
Reklama
Výběr článků
Tlstá Za sluncem na Tlstou a Ostrou, Velká Fatra
Hory Putování Fagarašem soutěžní článek č. 4, Treking s Tilakem 2009
Hory Jižní částí hřebene Martinských holí na vrcholu babího léta
Reklama
Populární treky
1. Alpy Výstup na Hoher Dachstein klasickou cestou
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána
3. České hory Lužické hory - toulky po hradech, skálách a vyhlídkách
4. Rumunské hory Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (1)
5. Ukrajinské Karpaty Hřebenem poloniny Piškoňa, Zakarpatská Ukrajina
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Hledej podle pohoří
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist