Vrchol Andrlův chlum (559 m n.m.) v Svitavské pahorkatině

Andrlův chlum, skvělý výhledový bod ve Svitavské pahorkatině u Ústí nad Orlicí

Andrlův chlum (559 m) se nachází v podcelku Českotřebovská vrchovina v poměrně neznámé Svitavské pahorkatině a geomorfologicky tedy patří do Východočeské tabule, jenž již náleží České tabuli. Viděl ho každý, kdo za světla projížděl vlakem z Olomouce do Prahy či naopak.

Kozlovského hřbetu totiž není možné si nevšimnout - vytváří mezi městy Ústí nad Orlicí a Českou Třebovou nádhernou kulisu v údolním zářezu řek Tiché Orlice, jenž si to do těchto míst míří z Hanušovické vrchoviny od severovýchodu a Třebovky, přitékající od České Třebové z jihu.

Poprvé jsem se na něj chystal již před třiceti lety po absolvování sto kilometrového pochodu "Krajem Tiché a Divoké Orlice", který měl start a cíl právě v Ústí nad Orlicí. Absolvoval jsem ho tehdy se svým skvělým starším přítelem Frantou Oherou (1922-1997) a přechod z Ústí nad Orlicí do České Třebové přes Kozlovský hřeben jsme měli v plánu jako lehkou relaxaci následujícího dne. Bohužel začalo pršet a tak jsme byli rádi, že jsme vůbec došli na nádraží.

Pikantní je, že jsme v závěru "stovky" hodili lehký "kufr" a nečekaně jsme se objevili na betonovém "buzerplazu" tehdejších sovětských kasáren. Bylo to docela zajímavé, komisař, připomínající legendárního Čapajeva, byl přísný, ale spravedlivý a naštěstí nás rudoarmějci po křížovém výslechu pod hlavněmi samopalů vyvedli z areálu kasáren živé a zdravé.

Pak jsem byl na Andrlově chlumu při dálkovém etapovém pochodu v rove 2003, kdy jsme šli z rozhledny a horské chaty Maxe Švabinského na Kozlovském kopci a potřetí se na něj chystám nyní - v roce 2010, kdy má další ročník dálkového etapového pochodu start právě v Ústí nad Orlicí a den před startem mi zbývá ještě volné odpoledne.

Dá se říci, že se jedná o výletní místo obyvatel tohoto města, vrchol ve výši 559 metrů se dá pohodlně navštívit za hodinku a půl, nabízí se nám hned dvě turistické značky - zelená a žlutá. Z Ústí nad Orlicí je to 4-5 kilometrů, podle zvolené trasy. Ta modrá vede dokonce okolo sympatické hospody s podivným názvem Mendrik přes křížovou cestu s čtrnácti kapličkami. Na vrchol se dá také dojet autem, což řada návštěvníků pochopitelně využívá.

Stojí zde krásná kovová rozhledna z roku 1996 s výškou rozhledového ochozu třicet čtyři metrů a turistická chata Hvězda, která nabízí ubytování i venkovní posezení. Je zde i venkovní dětské hřiště a rozcestník turistických cest, na Kozlovský kopec je odtud dvanáct kilometrů.

Andrlův chlum na turistické mapě

Vyrážím z krásného náměstí, po podejití železniční tratě již trasa vede lesem. Je něco před sedmnáctou hodinou, když jsem nahoře a rozhledna je naštěstí ještě otevřená. Výhledy stojí za to, i když je lehký opar - ručička teploměru dosahuje ještě okolo třiceti stupňů. Vidím Orlické hory a v oparu Králický Sněžník, na jihu Českomoravskou vysočinu. Na východě se dá tušit Lázek (714 m) v Zábřežské vrchovině a na opačné straně Kunětická hora (307 m), na kterou je to odtud asi čtyřicet pět kilometrů.

Stejná vzdálenost je to také na Králický Sněžník, na Buchtův kopec nad Sněžným na Vysočině je to odtud necelých čtyřicet kilometrů. Sněžka, která prý odtud bývá vidět také, je vzdálena rovných sto kilometrů. Nedaleký Baldský vrch (693 m) jihozápadně Svitav - nejvyšší bod Svitavské pahorkatiny (1 692 km²) je po Ralsku (696 m) dokonce druhým nejvyšším bodem celé České tabule. Takže je to pastva pro oči a horal si s chutí ujasní okolní pohoří, hory i hůrky. Tak to má být!

Tedy - kdo bude mít v těchto končinách chvilku času navíc, nechť "Andrlák" směle navštíví - nebude litovat! Ale nesmí pršet a rozhledna by měla být otevřená, jinak nám zbývá jen to pivo na Hvězdě… Ta by kromě pondělka měla být otevřená za každého počasí.