Od Kamence pod Vtáčnikom hřebenem Vtáčniku do Cígeľa

Vtáčnik je významný horský celek Slovenského středohoří s poměrně vysoko položeným hřebenem táhnoucím se ve směru sever - jih. Na severozápadě jej ohraničuje Hornonitrianská kotlina, na východě Kremnické vrchy a Žiarska kotlina, na jihu Štiavnické vrchy, na jihozápadě Pohronský Inovec a na západě Tribeč.

Vtáčnik je tvořen vulkanickými horninami, zejména andezitem. Skládá se ze čtyř podcelků - Vysoký Vtáčnik, Nízký Vtáčnik, Župkovská brázda a Raj. Nejvyšším vrcholem je Vtáčnik 1 346 m. Pohoří je poměrně bohaté na nejrůznější formy skalních útvarů. Hydrologicky patří do povodí Nitry a Hronu. Vegetace je zastoupená především dubovo - bukovými lesy, ve vyšším stupni převládají zakrslé bučiny…

Bystričianskou dolinou přes Jaseňovu skalu na Vtáčnik (1 346 m)

Je sobota 3. října 2009, něco po půl deváté ráno, a s manželkou Lenkou, Zdeňkem a Pavlem vyrážíme z rozcestí Sekaniny (425 m) Bystričianskou dolinou vzhůru na Vtáčnik. Až tady jde dojet autem přes Kamenec pod Vtáčnikom po zpevněné lesní cestě a žlutém turistickém značení. Je zde vhodný plácek na zaparkování auta před vstupem a zákazem vjezdu do Bystričianské doliny.

Bystričianskou dolinou, ukrývající snad nejkrásnější partie skalních stěn a věží v celém Vtáčniku, vede modrá značka vedoucí ze železniční stanice Bystričany až na samotný vrchol Vtáčniku. Míjíme na levé straně andezitové stěny Hrádku, které tvoří impozantní, až 120 m vysokou, skálu zvanou Lom.

Naproti masívu Hrádok zanedlouho spatříme další skály zvané Dračí a Veľké skaly. Po tři čtvrtě hodině chůze dolinou odbočuje z doliny zelená značka doprava do sedla Zadná Lúka a na skalnatý rozhledový vrchol Buchlov (1 041 m). Po další čtvrt hodině, na rozcestí Horný dom, ji následuje žluté značení na vrchol Kláštorské skaly (1 279 m), ležící již v hlavním hřebeni Vtáčniku.

My pokračujeme stále po modré, z Horního domu doleva, občas mezi skalami jižními příkrými svahy Jaseňové skaly prudčeji nahoru až vystoupíme na boční hřeben táhnoucí se z vrcholu Vtáčniku.

Z vrcholu Jaseňové skaly (912 m) se otevírájí pohledy jižním směrem, třeba na již zmíněný Buchlov a Klaštorskou skalu. Bočním hřebenem pokračujeme přes skalní věže Dolného Kostolíka, rozcestí Siahy a nad Horným Kostolíkem až na Vtáčnik, kde se ocitáme téměř v pravé poledne. Rozhled z pomalu zarůstajícího vrcholu není dokonalý, ale výhled na Strážovské vrchy, Malou Fatru a Velkou Fatru a Kremnické vrchy je velmi pěkný.

Hřebenovkou z Vtáčniku na Veľký Grič

Vršek Vtáčniku je uzlovým bodem pohoří s vrcholovou knihou. Kromě probíhající červeně značené hřebenovky z Veľkého Pole do Handlové se zde stýká naše výstupová modrá značka z Bystričan se zeleně značenými výstupy z Lehoty pod Vtáčnikom a Kľaku. Na vrcholu pobýváme dobrou tři čtvrtě hodinu, svačíme, pojídáme slaďoučké borůvky, kocháme se pěknými výhledy a užíváme si nádherného babího léta.

Z Vtáčniku klesáme, chvíli docela strmě serpentinami, červeně značeným turistickým chodníkem k vrcholu Malá Homoľka (1 298 m). Dále pokračujeme stále na sever, opět prudčeji dolů, přes Kanie studne k rozcestí Tri chotáre (1 144 m), do místa styku tří obecních katastrů. Končí zde modrá výstupová značka z Janovy Lehoty vedoucí Kľackou dolinou. Mírně zvlněným terénem, čistě bukovými lesy zářícími teplými odstíny oranžové, docházíme pod skalnatý vrcholek Jarabá skala.

Z rozcestí se žlutou značkou, přicházející z vesničky Podhradie, dříve vedla významová značka na vrcholek. My si vrcholek Jarabé skaly (1 169 m), i bez značení, nenecháváme ujít. Bohužel je již zcela bez výhledů, ocitáme se na něm něco před druhou hodinou odpolední a krátce odpočíváme.

Červeně značená Ponitrianska magistrála pokračuje jen s malými výškovými rozdíly přes Orlí kameň (1 126 m) na Biely kameň (1 135 m). Na ten se dostáváme, také neznačenou odbočkou, z rozcestí s modrým značením z Cigeľa. Vítá nás zde cedule s nápisem Zákaz vstupu - nebezpečie zosuvu pódy! Opatrně nahlížíme, východní stěny Bieleho kameňa se doslova rozpadají. Je odtud vidět náš dnešní poslední vrchol Veľký Grič.

Zpočátku s modrou značkou scházíme úbočím hřebene, na rozcestí Dierovce se stáčíme vpravo. Mírně stoupající stezka nás dovede na poslední významný vrchol hřebene Vtáčniku Veľký Grič (972 m). Nedaleko od hlavního vrcholu spadá na východ příkrý skalnatý sráz z jehož okraje jsou nádherné pohledy do Handlovské kotliny a věnec hor nad ní - Velkou Fatru, Kremnické vrchy, Nízké Tatry a Štiavnické vrchy. Zastavujeme se zde na půl hodiny, svačíme a vychutnáváme si skvělé horské panoramata. V tom nám pomáhá i kruhová rozhledová růžice.

Sestup z Veľkého Griče do Cigeľa

Vůbec se nám z Veľkého Griče nechce, ale musíme, tma se blíží. Tak měníme červeně značenou hřebenovou značku za žlutou klesající do Veľké Lehôtky. Při sestupu se nám otevírají překrásné výhledy severozápadními směry na Strážovské vrchy a Lúčanskou Malou Fatru. Chvílemi se ukáže i menší sourozenec Veľkého Griče - Malý Grič.

Na rozcestí Krížkovce ještě jednou měníme, tentokrát už naposledy, značení za zelené. Míjíme studánku po levé straně a okolo kopce Krištofček klesáme k loukám nad vesničkou Cigeľ. Před námi máme jako na dlani nádherný západ slunce a když se ohlédneme vidíme vycházející měsíc v úplňku. Přesně v sedm hodin večer, již skoro za tmy, docházíme k autu na náves vesničky Cigeľ (460 m), je zde i zastávka autobusu. Tady jsme ráno nechali naše auto, zatímco auto našeho kamaráda Pavla vyzvedneme o dvacet kilometrů dále na rozcestí Sekaniny.

• Trasa: Sekaniny (425 m) - Bystričianska dolina - Jaseňová skala (912 m) - Vtáčnik (1 346 m) - Jarabá skala (1 169 m) - Biely kameň (1 135 m) - Veľký Grič (972 m) - Krížkovce - Cigeľ (460 m)
• Obtížnost túry: střední
• Délka túry: 8 hodin
• Celková délka túry: 10 hodin
• Vzdálenost: 35 km
• Převýšení: 1 450 m
• Mapy: Vtáčnik Horná Nitra 1:50 000 č. 131 VKÚ Harmanec, Turistický atlas Slovenska 1:50 000 č. listu 205, 206 a 164 VKÚ Harmanec

» Nejnovější články, archiv