Výstup na Velký Rozsutec, nejkrásnější horu Slovenska

Velký Rozsutec. Bezesporu nejkrásnější hora Malé Fatry a podle ankety i nejkrásnější hora Slovenska. Spolu se svým menším sourozencem Malým Rozsutcem uzavírá od severovýchodu hlavní hřeben Malé Fatry.

Na Velký Rozsutec (1 610 m) vede řada výstupových cest, my si tady popíšeme pouze jednu z nich, která je vhodná pro letní měsíce, kdy nejpopulárnější výstupová trasa přes Jánošíkovy diery bává ucpaná zástupy turistů. Vyrazíme tedy po zelené turistické značce z obce Štefanová (625 m). Kolem Chaty pod Lampášom stoupáme lesem a loukami podél koryta potůčku pěkně svižně vzhůru. Nad chatou se nám otevřou pěkné pohledy na protilehlé rozeklané Sokolie (1 172 m).

Výškové metry svižně přibývají a již se objevuje rozcestí Šlahorka (950 m), kde můžeme posedět na lavičce ve stínu stromů. Chodník se na chvíli napřímí. Noříme se do vzrostlého bukového lesa, jenž je úchvatný především v podzimních měsících, kdy stromy hýří celou škálou barev. Cesta místy stoupá strměji, ale úrovně úvodních pasáží již nedosahuje. Asi po 1 a 1/4 hodině se objeví malé louky s výhledy na strmá skaliska Velkého Rozsutce a na druhé straně na oblou travnatou kopu vrcholu Stoh (1 607 m).

Po široké pěšině přicházíme do sedla Medziholie (1 185 m), kde naše zelená značka končí napojujíc se na červeně značenou hřebenovku Malé Fatry. V sedle je malý přístřešek s lavičkami, turistický rozcestník a především krásné výhledy. Jejich popis si ale necháme až na vrchol Velkého Rozsutce.

Ze sedls Medziholie budeme pokračovat vlevo po červené turistické značce. Přes louku k hranici lesa a dále pěkně svižně vzhůru k prvním řetězům. Některá části jsou trochu exponované a vedou skalním terénem, pohyb tady usnadňují řetězy. Žádná věda to ale není, výstup zvládnete i s těžkým batohem vcelku bez problémů. Odměnou vám bude stále více se rozevírající panoráma Malé Fatry i okolních pohoří a v letních měsících také nepřeberná záplava kvítků.

Ani jsme se nenadáli a pomalu se blížíme k vrcholu. Již dávno jsme překonali horní hranici lesa a již si tu šineme po ostrém hřebínku k poslednímu a nejdelšímu řetězu. Za ním je již rozcestí, ze kterého je to jen pár minut na samotný vrchol Velkého Rozsutce s malým kovovým křížem. Z vrcholového hřebene se nám otevřou fantastické výhledy na celou Oravu s s dominující Babí horou, Kysuce, hřeben Malé Fatry, na jihu a jihovýchodě se objevuje hřeben Velké Fatry a Nízkých Tater, na východě pak Chočské vrchy s nápadným Velkým Chočem a samozřejmě Západní Tatry. Velký Rozsutec (1 610 m) je skutečně skvělým výhledovým bodem. Za dobré viditelnosti je dokonce na severozápadě pěkně viditelná Lysá hora, nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd.

Pokud máme kochačky dosti, vydáme se nazpět do nížin. Sestupovat budeme druhou trasou, která je mírnější a řetězů prostá. Zamíříme do sedla Medzirozsutce (1 200 m). Během sestupu se nám párkrát otevřou pěkné výhledy, nejzajímavější ale budou zpětné pohledy k rozcuchané skalní kštici Velkého Rozsutce.

V sedle Medzirozsutce je malý turistický přístřešek, turistický rozcestník na křižovatce turistických tras a především se ze sedla otevírá fantastický pohled na Malý Roszutec (1 344 m). Po krátkém odpočinku se musíme vydat nazpět. Tentokráte si vybereme modrou turistickou značku, která nás asi po hodině traverzování východního úbočí Velkého Rozsutce přivede nazpět do sedla Medziholie. Tato trasa vede zprvu lesem, v poslední třetině cesty budeme ale procházet po nádherných rozkvetlých loukách s fantastickými rozhledy do kraje. Ty jsou sice stíněny blízkými vrcholy Stoh (1 607 m) a Osnica (1 363 m), přesto je tato část túry krajinářsky jedinečná. Fotografové si tady určitě přijdou na své.

Modrá značka nás konečně přivádí na rozcestí Pod Rozsutcom (1 155 m), na kterém se napojíme na žlutou a zelenou TZ, po kterých to máme do sedla Medziholie asi pět minut. Ze sedla Medziholie, ve kterém se kruh uzavřel, to máme nazpět do Štefanové něco přes hodinku po stejné trase, kterou jsme ráno vystupovali vstříc Velkému Rozsutci.

Celá popisovaná trasa nám zabere asi 7 hodin (včetně svačiny a fotografování) a překonáme při ní kilometr výškového rozdílu. Vodu lze nabrat pouze nad Štefanovou a pak z velice nevydatných pramenů na traverzu modré značky pod Velkým Rozsutcem.