Výstup na vrchol Veľký bok, Nízké Tatry

Další z dlouhých a náročných túr. Na Veľký Bok se nejsnáze dostaneme z obce Malužiná, kde se dopravíme autobusem z Liptovského Hrádku případně Liptovského Mikuláše. Pokud jsme motorizovaní, problém dopravy nemusíme řešit. Túru lze naplánovat i z jižní strany Nízkých Tater, např. z Polomky po zelené na vrchol Zadná hoľa a přes Zadnú Širokú na Veľký bok a zpět se sestupem z Oravcové do Závadky nad Hronom.

Ze zastávky v Malužiné pokračujeme po modré značce do Malužinské doliny (pět minut od zastávky – nazpět – je restaurace Radovica, kde mají vcelku slušné ceny). Za 10 minut obcházíme závoru, která uzavírá vjezd do doliny, jenž je lemována hlubokými lesy s občasnými lesními mýtinami.

Po dvou minutách na to přicházíme k pomníku SNP, kterých je koneckonců v této oblasti plno. Pokračujeme neustále po asfaltové cestě. Míjíme velký seník vlevo u cesty (30 min) a přicházíme na rozcestí Predné (55 min). Tady pokračujeme vlevo pořád po asfaltové cestě. Přicházíme k rozcestníku u horárne Škarkétka (1 h 35 min).

Dolina Hodruša

Odsud pokračujeme vpravo, pořád po asfaltu. Cesta začíná mírně stoupat. Ve 2 h 10 min se skrz stromy objeví vlevo první průhledy na vrchol Velkého boku. Po dalších deseti minutách přicházíme k rozcestníku Dolina Hodruša (2 h 20 min). Vpravo je velká louka se seníkem, u rozcestníku lavičky.

Veľký bok (1 727 m)

Od rozcestí pokračujeme vlevo lesem po staré vozové cestě. Terén je místy silně erodován, takže procházíme i více jak 2 a 1/2 metru hlubokými zářezy. Cesta se klikatí v četných serpentinách až kousek pod sedlo. Tady konečně vycházíme z lesa na bývalé pastviny, dnes porostlé šťovíkem apod. rostlinami. Od rozcestníku v Sedle pod Velkým bokem (2 h 55 min) se otevírají nádherné rozhledy. Prochází tudy vozová cesta, u které se nachází uzamčená chata. Pokračujeme vlevo po žluté značce. Cesta je značena kratšími kolíky, ve vysoké trávě jsou špatně viditelné.

Za loukou následuje kratší nepříliš strmý výstup lesem. Po východním úbočí podcházíme kótu 1 616 m. Objevuje se tady kosodřevina, na úbočích i větší kamenná moře vzniklá mrazovým zvětráváním. Po zhruba čtvrthodině se objeví holiny a vpravo zajímavá vápencová skalka. Táhlý výstup alpínskou loukou s trsy jalovců nás přivádí na předvrchol Velkého boku (3 h 25 min) a na samotný Veľký bok (3 h 30 min).

Z vrcholu se otevírají nádherné rozhledy, je vidět nádrže přečerpávací elektrárny Čierny Váh aj. To nakonec ukazuje připojená rozhledová růžice z našeho turistického průvodce. Na vrcholu je rozcestník a vrcholová schránka.

Nemecká, dolina Torysa

Z vrcholu pokračujeme po žluté značce. Procházíme velkou travnatou plání ke kótě 1 671 m a odsud dolů do sedla. Cesta je místy hůře značená. Menší smrčky a velké porosty borůvek. Po necelých 40 minutách se dostáváme do sedla (4 h 10 min) na velké mýtině. Po dešti je průchod nepříjemný, neboť je tady značně vzrostlá tráva. Odsud nás ale čeká výstup na kótu Nemecká (4 h 20 min), která však není označena.

Pokračujeme zhruba k severu pralesními porosty s padlými stromy. Místy je cesta špatně značená, pokračujeme ale pořád jakoby po hřebínku. Nescházíme dříve, dokud nenarazíme na rozcestník v sedle pod Nemeckou, který je chybně označen jako Nemecká (4 h 30 min). Tady se chodník stáčí prudce vlevo a pokračuje zhruba směrem, ze kterého jsme přišli.

Nevím proč je chodník takto veden, protože zbytečně zachází a neposkytuje vůbec žádné rozhledy. Snad je tady veden proto, abychom mohli scházet pokud možno co nejhorším terénem. A skutečně. Po počátečním mírném sestupu začíná chodník padat doslova po spádnici! A místy korytem potoka, takže při dešti je to doslova "žrádlo". I díky vysoké trávě a špatně značené cestě v maliní.

Sestup se konečně zmírňuje. Přecházíme opět přes potok a kolem mysliveckého posedu (5 h 05 min) se dostáváme po dalších čtyřech minutách na rozcestí. Odsud již pokračujeme po sypané lesní cestě dolinou Torysa kolem stejnojmenné říčky. Po dalších asi 20 minutách přicházíme k lesnickému srubu (5h 25 min), u kterého začíná asfaltová cesta.

Chmelinec, Svarín, Kráľova Lehota

Další postup je relativně fádní. Za zády se občas objeví pohled na masív Velkého boku, jinak jsou ale výhledy prakticky nulové. Po deseti minutách procházíme kolem velkého seníku (vpravo u cesty), od kterého je vidět velkou díru (jeskyni) nahoře ve svahu masívu vrcholu Chmelinec (1 509 m). Pokračujeme stále po asfaltové cestě a přicházíme na další rozcestí (5 h 45 min). Pak přicházíme k okraji osady Svarín (6 h 20 min). Tady je pletivem vpravo od cesty obehnán chovný rybník.

A nakonec přicházíme kolem dřevařského závodu do osady Svarín (6 h 35 min). Cesta tady ale ještě zdaleka nekončí, neboť se musíme dopravit do sousední obce Kráľova Lehota, odkud jezdí vlak či autobus. Z osady Svarín se můžeme dostat pouze po svých, neboť autobusová linka tady byla již před několika léty zrušena. I přesto se i v poměrně nových mapách objevují značky autobusových zastávek, což je ovšem "letitá chyba".

Cesta pokračuje na rozcestí vlevo. Přicházíme na rozcestí se silnicí vedoucí k horní nádrži elektrárny Čierny Váh. Odsud se vydáme opět vlevo a po asfaltce pokračujeme mezi poli a loukami k cíli naší cesty. Vpravo se objeví skalní útvary na svazích hřebene Rígeľ, vlevo se rýsují krásně oblé, zalesněné vrcholy Diel a Mních. Po další hodině se konečně dostáváme na železniční zastávku v obci Kráľova Lehota (7 h 25 min). Tady si v místní hospůdce můžeme dát jak pivo, tak černé pivo a dokonce i čepovanou kofolu.

• Obtížnost: středně těžká, ale značně dlouhá túra
• Délka túry: 8 a 1/2 až 9 hodin
• Celkové převýšení: výstup 1 050 m, sestup 1 150 m
• Základní trasa: Malužiná – Malužinská dolina – Hodruša – Veľký bok – Nemecká – Torysa – Svarín – Kráľova Lehota