Výstup na Vápeč, nejkrásnější horu Strážovských vrchů

Tady uvedená trasa je nejpohodlnější trasou vedoucí na vrchol Vápeče, navíc trasou s nejmenším převýšením. Sestupovou trasu je možno ukončit dříve než v Ilavě - a to v osadě Háj a nebo obci Horná Poruba.

Na tuto túru se vydáme od autobusové zastávky Homôľka-Valaská Belá a rozcestníku před chatou Homôľka (765 m). Vystupovat budeme po modré turistické značce vpravo po cestě okolo bývalé turistické ubytovny (v dezolátním stavu, už delší čas nedokončená rekonstrukce) a soukromé chaty.

Pod elektrickým vedením přejdeme přes louku a budeme vystupovat vlevo do mírného svahu. V nejvyšším místě u sloupu telefonního vedení odbočíme doprava o 90° (špatně značeno). A to tak, aby chodník procházel vpravo od sloupu a pokračoval po louce mezi stromy do svahu. Na kraji lesa bude velmi špatně viditelná modrá značka.

V bukovém lese nás čeká dosti prudké stoupání v serpentině až na hřeben. Tento výšvih nám ale zabere jen asi deset minut. Na hraně svahu se značka stočí vlevo a vede nás zvlněným terénem listnatým lesem k první vyhlídce vlevo do doliny (přibližně 15 minut). Chodník pokračuje po hraně mezi skalkami s občasnými výhledy.

Následuje krátký prudší sestup. Z lesa vystoupíme na louku do sedla, odkud poprvé uvidíme cíl naší túry –nezaměnitelný vrchol Vápeče. Tady musíme dávat pozor, neboť modrá značka na chvíli zmizí. Chodník je ale naštěstí dosti prošlapaný a na kraji lesa je "volavka" – velká upoutávací značka. Po vstupu do lesa pokračujeme po široké lesní cestě (dosti zničené lesní technikou), která mírně zatáčí vlevo.

V lese se nezdržíme dlouho (podle rychlosti chůze pět až deset minut) a vyjdeme opět na louku. Vpravo asi 20 metrů od chodníku stojí dřevěný přístřešek s lavičkami, stoly a ohništěm.

Za loukou opět vstoupíme do smíšeného lesa a mírným stoupáním směřujeme vlevo až na hřeben. Tady pokračujeme zvlněným terénem až k ceduli Národní přírodní rezervace Vápeč a křižovatce s červenou turistickou značkou (hřebenová značka, nebo také cesta hrdinů SNP ). Odtud pokračujeme po souběhu značek až k rozcestníku v sedle pod vrcholem.

Pak už následuje jen závěrečné stoupání k vrcholu. Projdeme kolem jeskyně a u rozcestníku uvidíme na skále pamětní deskou, která připomíná, že zde v roce 1989 zahynul Tomáš Kapša v pouhých 38 letech. Můžeme se zapsat do vrcholové knihy a ze skalnatého vrcholu Vápeče (956 m), kde stojí vrcholový kříž kochat neopakovatelnými výhledy.

Sestupová trasa je stejná až po rozcestník v sedle pod vrcholem. U něj odbočíme vpravo dolů. Pokračujeme serpentinou mírným sestupem vpravo pod skalky až k upravenému pramenub s lavičkou. Odtud je to pouhé tři minuty k rozcestí červené, modré a žluté. My odbočíme doprava ze svahu po žluté turistické značce. Jelikož sestupujeme převážně bukovým lesem, zejména za vlhka a po dešti je chodník na strmějších úsecích velmi kluzký. Po přibližně 15 minutách se vynoří z houští umělá vodní nádrž.

Pozor, značka je nakreslená přes vodu, ale lepší řešení je obejít nádrž zleva a znova se na chodník napojit až za ní. Tady stojí jakási podivná dřevěná konstrukce a chodník nás vede ještě dalších deset minut prakticky úplnou rovinou až k okraji lesa, kde narazíme na neupravený pramen vody a ceduli s nápisem CHKO Strážovské vrchy. Odtud pokračujeme po polní cestě do lesíka přímo proti nám. Když nebude vysoká tráva, směr lze určit podle železné tyče na kraji louky. Za remízkem jsou Boží muka a dřevěné lavičky se stoly.

Naše žlutá značka pokračuje mírně vlevo mezi stromy. Vyjdeme z lesa na louku, kde podcházíme vedení vysokého napětí. Opět vstupujeme do smíšeného lesa s občasnými částečnými výhledy vlevo do kotliny Horné Poruby.

Následuje mírné klesání z vrcholu Osikoviny (525 m) širokou lesní cestou, kde značka mizí. Je nakreslená za malou loukou za křovím. Ovšem pohodlnější je pokračovat po lesní cestě, která se se značkou stejně po pár stech metrech spojí. To už uvidíme první chalupy vesnice Háj. Ale než se do ní podíváme mineme Boží muka, tentokrát jsou zhotovená z betonu.

Pak pokračujeme mezi ploty vlevo k rozcestníku Háj – osada. Tady je křižovatka cest se zelenou tur značkou a také nedaleko vpravo mezi domy zastávka SAD. My pokračujeme dále po žluté směrem do polí. Obcházíme vrch Sokol (651 m). Vlevo se nám otvírají pěkné výhledy do údolí a na masív Hoľazne. Po té se v mírném stoupání cesta točí doprava. Občasné výhledy a pod námi vedení vysokého napětí. Za necelou čtvrthodinu stojíme před rozcestníkem významové odbočky na Sokol (30 minut).

Po široké cestě pokračujeme k rozcestníku Chrástky (310 m) vedle střelnice. Z tohoto rozcestí již pokračujeme po asfaltové cestě až do Ilavy. Projdeme okolo benzínové pumpy, zastávky SAD a na křižovatce u pamětné lípy se dáme vpravo na malé náměstí. Mineme poštu a na konci náměstí se dáme vlevo dolů po schodech k rozcestníku Ilava (255 m) u autobusového a vlakového nádraží. Pokud máme chvíli času je odtud nádherný pohled na Vršatecká bradla, které jsou odsud jako na dlani.

• Obtížnost túry: lehká túra
• Délka túry: asi 4 až 4 a 1/2 h
• Celková dálka túry: 5 a ½ až 6 h
• Celkové převýšení: nahoru 190 m, dolů 700 metrů
• Základní trasa: Chata Homôlka – Vápeč (1 h 30min) – Háj (2 h 30 min) - Iľava (4 h)