Na Trousnickou skálu s bláznivým značkařem

Trousnická skála je další zajímavou krušnohorskou lokalitou, která byla teprve před nedávnem turisticky objevena. Značená trasa, dlouhá desetiletí sledující lesní asfaltku, byla v roce 2008 převedena přímo mezi skalní útvary.

Nedlouho poté se na internetu objevila zmínka o modré značce, "kterou svět neviděl". A jiný cestovatel dokonce napsal: "Jeden takový autor modré značky kolem Trousnických skal na Jáchymovsku zřejmě pracoval pod vlivem nějakých halucinogenních muchomůrek." Myslíte, že jsme si to mohli nechat ujít?

Trousnická skála (948 m) je jedním z vrcholů v mohutném masívu Vlčince, dominanty karlovarské části Krušných hor. Turisticky nejhodnotnější výstup vede od vlakové zastávky Hroznětín po zelené značce na rozcestí Vlčinec, odkud pokračuje výše zmíněná modrá.

Takže vyrážíme! Lokálku z Karlových Varů jsme si po necelé půlhodince jízdy zastavili (ano, je to zastávka na znamení) u boudy s nápisem Hroznětín zastávka. Na rozcestí Vlčinec to máme sice jen 5 km, ale zato s převýšením 400 m. Hned za posledním domkem vstupujeme do lesa a máme tu první zajímavost, secesní vodojem pro Hroznětín.

Začínáme stoupat, žulové bochníky vlevo nám připomenou, že Vlčinec je součástí obrovského žulového tělesa, táhnoucího se až do sousedního Německa. Tam u městečka Eibenstock má žulový pluton mocnost více než 10 km.

Čtěte také: Krušné hory, nejdelší hřeben v ČR - turistické chaty a levné ubytování

Na rozcestí Vlčinec se setkává zelená, modrá a žlutá značka. Bývala tu maličká horská osada Wölfling, a dokonce výletní restaurace. Místní obyvatelé bývali dole v údolí považováni za podivíny, kdo by se také na tak odlehlém místě usadil. Dřevorubci a uhlíři, aspoň to neměli do práce daleko. Z osady zůstalo jen jediné stavení, jakýsi soudobý podivín se jej už léta pokouší dát dohromady.

Pokračujeme po modré lesní asfaltce, bývala to hlavní příjezdová silnice do osady. Připomíná to starý kamenný milník u potoka. Stoupáme k dřevěnému přístřešku, odpočinek, svačina. V dalším úseku pozor! Z asfaltky musíme odbočit kolmo vlevo na širokou štěrkovou cestu. V nových turistických mapách je to zakresleno, v terénu bylo plno stromů se značkami vykáceno, takže odbočení není vůbec patrné. Kdo to přejde, může si tak leda všimnout zamalovaných dřívějších značek.

Takže jsme správně odbočili a přicházíme ke směrovkám na rozcestí Trousnická skála. Šipka ukazuje na sotva znatelnou pěšinku přímo vzhůru mezi rozházené balvany. Tak to je ono! Zanedlouho přicházíme na vrcholovou plošinu, pěšina se klikatí borůvčím ke kótě 948 m.

Ještě několik metrů a jsme u prvního skalního útvaru. Zjišťujeme, že skála tu není jen jedna, je to seskupení několika skal, skalních hradeb a balvanišť. Žulové bloky se zde rozpadají do podoby bochníků, lavic, sloupů a zdí členěných četnými puklinami a výklenky.

Obcházíme po značce jednotlivé útvary a uvědomujeme si, že jenom příroda umí vytvořit tvary, které se nikdy neopakují. A znalci potvrdí, že Trousnická skála je zároveň jednou z nejkrásnějších přírodních vyhlídek Krušných hor. Odpočíváme na kamenech a máme dokonce možnost sledovat "keškaře" v akci.

Jedni kamarádi nám v přímém přenosu objevili pro ně dosud neznámou "kešku" a předvedli dokonce lezení na jednu ze skal. My zase na jiné skále objevujeme skalní misku s odtokovým žlábkem. Ani se nám odtud nechce, říkáme si, ještě že si značkař dal nějakou tu muchomůrku.

Pěšina nás vede dál, pokračujeme opět širokou lesní cestou. Vpravo vidíme okraj přírodní rezervace Oceán, jednoho z významných krušnohorských rašelinišť. Přecházíme železniční trať a silnici a mírně stoupáme k rozcestí Bílá skála. Skalní útvar je ještě před rozcestím vlevo od lesní cesty. Jde o jedno z mnoha tajemných míst Krušných hor.

Příjemnými cestami a stezkami pomalu klesáme na rozcestí pod Tisovským vrchem k informační tabuli naučné Hamerské stezky z Nových Hamrů. Rozhlednu Pajndl tentokrát vynecháváme, hlavně proto, že chuť na pivo převážila nad chutí rozhlížet se po kraji.

Povalovým dřevěným chodníčkem překračujeme okraj malého Hamerského rašeliniště a pohodlnou lesní cestou obcházíme vrstevnicově Tisovský vrch. V Tisové modrou značku opouštíme a scházíme k vlakové zastávce. Na pivo to máme od vlaku sotva deset metrů.

Popisovaná trasa měří 19 km a je dobře dostupná veřejnou dopravou i o víkendech.