Tafjordské hory, turistika v Norsku

Od trajektu v Eisdalu na Zlaté cestě vede slepá silnice do malé obce Norddal. Tady vám dávají norské lišky dobrou noc. Nocleh najdeme bez problémů na pozemcích místních farmářů.

Norddal je ideálním výchozím místem pro návštěvu nádherného pohoří Tafjordfjella. Tyto hory představují dokonalý prototyp norské krajiny. Oblé, ale odvážně formované štíty, horská tundra s lišejníky, temněmodrá jezera s vodopády, zakrslé břízy. A také naprostá samota.

Nejvyšším vrcholem je rozložitá Pyttegga (1 999 m), ležící takřka samé středu pohoří. Přechod těchto hor patří mezi výjimečné zážitky. Musíme brodit bystřiny, příroda je ponechána ve své prapůvodní podobě, prakticky bez doteku lidské ruky.

Na přechod celého pohoří je nutné počítat s pěti až šesti dny. Pokud však nepůjdete jako my. S verdiktem: "Jdeme do setmění" jsme vyrazili na túru. Po 17 hodinách chůze zjišťujeme, že v létě Slunce v Norsku nezapadá. Tímto stylem se dá celá trasa podstatně zkrátit. V pohoří slouží turistům sedm chat DNT (Den Norske Turistforening). Chaty jsou většinou otevřeny od 1.7. do 31.8. Mimo tuto dobu jsou uzamčeny univerzálním klíčem DNT.

Táboření je možné prakticky kdekoliv. Ovšem pozor, ne v blízkosti chaty. Nejvýše položená chata Veltdalsbu (1 180 m) pod majestátní pyramidou hory Karitind (1 892 m). Většina vrcholů pohoří je poměrně snadno dostupných, třebaže stezky nejsou značeny. Ale ani oficiálně značené trasy nejsou bůhvíjakým dílem.Používá se tradiční červené téčko, namalované sporadicky na kamenech a kamenných mužících.

Pohoří je možno přejít ve směru západ – východ (do Verny v údolí Romsdalen) nebo udělat velký okruh s cílem v Muldalu. Samotné místo Muldal je velice zajímavé. Dostanete se k němu po šílených serpentinách do výšky 1 200 m. Z náhorní plošiny padá jeden z největších norských vodopádů – Mupdafossen. Nad obcí Tafjord najdeme zajímavou kaskádu přehrad. Voda je ale vedena nitrem hor.

Přehrada Zakariasdammen se může pochlubit druhou nejvyšší přehradní hrází v Evropě – 95 metrů. Pokud je vypuštěna voda z jezera naskýtá se nádherný pohled na padající závoj vody. V roce 1934 zničila ohromná kamenná lavina horní část Tafjordu. Úlomky kamení údajně létaly až do vzdálenosti jednoho kilometru. Odtrh a pozůstatky lavina jsou dodnes patrné.

V blízkosti Tafjordu (před chatou Reindalseter) je k vidění jedinečný vodopád Reindalsfoss. Jakási malá Niagára. Bohužel přístup k němu není snadnou záležitostí a výhledy jsou omezeny vzrostlým lesem.