Vysoké Tatry, túra do Doliny Pieciu Stawów Polskich a na Szpiglasowy Wierch

Túra mezi největšími tatranskými plesy v nejvýchodnější části polských Tater je sice velice krásná, ale také velice dlouhá a těžká. Mohu ji proto jako jednodenní túru doporučit jen fyzicky velice zdatným turistům. Túru můžete za vhodných podmínek absolvovat v kterékoliv roční době, nikdo vás tady nebude buzerovat se sezónními uzávěry, jako je tomu na sousedním Slovensku.

Přesto existuje řešení i pro méně zdatné turisty a nebo pro ty, kdo se do východiska túry nemohou dopravit brzy ráno. Tuto túru lze rozdělit do dvou dnů s přespáním na Schronisku v Dolině Pieciu Stawów Polskich. Tím ale ušetříme jen asi 2 a 1/2 až 3 hodiny, takže tato varianta je vhodná spíše při opožděném příjezdu na nástup túry.

Druhou z možností je vypustit výstup do sedla Wrota Chalubińskiego (Chalubinského vrata), čímž ušetříme další zhruba 2 a 1/2 hodiny. Tato krásná túra nás zavede na druhý ze tří turisticky přístupných vrcholů hlavního hřebene Vysokých Tater. Mám samozřejmě na mysli vrcholy přístupné z polské strany Tater.

Čtěte také: K největším a nejhlubším tatranským plesům

Vodopád Siklawa, Dolina Pieciu Stawów Polskich

Asi po hodině se objevuje polana Nowa Roztoka (1 310 m) se starou kolibou se spoustou odpadků a rozcestníkem. Za další slabou půlhodinku dorazíme na rozcestí (1 435 m) s černě značenou spojkou k chatě (3/4 h) a k nákladní lanovce. Pokračujeme po zelené značce kolem velkého skaliska zvaného Bacowa Skala k vodopádu Siklawa, který je velice fotogenický. Bodejť by ne, když se jedná o nejvyšší vodopád celých polských Tater. K němu je to ale ještě další asi půlhodinu.

Následuje strmý výšvih na skalní hranu doliny. Panorama, které se vám otevře po jejím zdolání (pozor na vlhké a kluzké kameny), určitě vyrazí dech každému. Pokud budeme mít dostatek času a chuť, lze si odskočit na nedalekou turistickou chatu (Schronisko v Dolině Pieciu Stawów Polskich). V opačném případě pokračujeme po modrém turistickém chodníku k jihozápadu podél západního okraje plesa zvaného Wielki Staw Polski.

Rozcestí S. Bronikowskiego

Po asi 20 minutách přicházíme na rozcestí S. Bronikowskiego (1 740 m), které je důležitou křižovatkou turistických cest. Žlutá značka odsud míří do Dolinky Pusta a na Orli prť, druhá žlutá pak jižním směrem k našemu Hrubému štítu. Krátce před tím (asi 5 min) ještě míjíme černě značenou odbočku na hřeben Orlí stezky pod Kozi Wierch. Modrá značka pokračuje do závěru doliny a do sedla Zawrat (2 159 m) mezi vrcholy Svinica (2 301 m) a Kozi Wierch (2 291 m).

Stejně jako u dříve popsané túry k největším tatranským plesům, je nejvýhodnějším nástupním místem Lysá Poľana, resp. sběrné parkoviště na polaně Palenica Bialczańska. Po zaplacení poplatku za vstup do národního parku se vydáme Dolinou Bialki po asfaltové komunikaci k rozcestí s Dolinou Roztoki a Mickiewiczovým vodopádům (3/4 h - 1 h). Stejně jako u předchozí túry budeme pokračovat vpravo po zelené turistické značce proti proudu říčky Roztoka.

Vysoké Tatry a polské Tatry jsou dalším z turistických průvodců po Karpatech. Již III. doplněné a zcela přepracované vydání průvodce Vysoké Tatry je tentokráte doplněno o polskou část Tater, která je logickou
a nedělitelnou součástí tohoto horského celku. Protože celkový objem informací v knize obsažených podstatně narostl, museli jsme přikročit ke zvětšení formátu publikace z tradičního kapesního formátu A6 na formát 114 × 188 mm, podobně jako např. «

My budeme pokračovat po žluté turistické značce jižním směrem. Po levici uvidíme malou nenápadnou kamennou stavbu ukrytou mezi velkými kameny. Jedná se o starou salaš, která fungovala někdy do 50. let minulého století.

Szpiglasowa Przelecz a Wierch

Mírně sestoupíme, projdeme plochým dnem dolinky mezi plesy Wielki Staw a Czarny Staw, která se v letních měsících zbarví do ruda květy rdesna a začínáme stoupat. Postupně se nám otevírají fantastické pohledy do doliny a na hladiny okolních ples. Opravdu fantastická krajina s temnými oky ples, které vznikly na dnech karů vyhloubených ledovci. Ledovce zdejší krajinu modelovaly opravdu výrazně.

Další stoupání v neobyčejně strmé travnaté stráni dokonale prověří síly každého turisty. Cesta míří do strže zvané Czerwony Piarg a dále do sedla Szpiglasowa Przelecz (2 110 m) v hřebeni Miedziane. Jeden úsek je dokonce zajištěn řetězy, ale nejedná se o technicky nijak náročnou část.

Ze Szpiglasowa sedla to máme na samotný Szpiglasowy Wierch (2 172 m, Hrubý štít) slabou čtvrthodinku. Tato odbočka se určitě vyplatí, protože budeme odměněni fantastickými pohledy do Temnosmrečinské doliny, které jsou zcela jiné, než pohledy z protějšího Kôprovského štítu (2 363 m). Tedy za hezkého počasí. Z netradičního úhlu se nám ukáže Kriváň, hřebeny Západních Tater i vrcholy Vysokých Tater. Do Szpiglasowého sedla se vrátíme stejnou cestou.

Dolina za Mnichem a Chalubinského vráta

Čeká nás poměrně strmý sestup po chodníku, jenž se pod sedlem vlní v četných serpentinách a asi po půlhodině nás přivádí na rozcestí (1 788 m) v Dolině za Mnichem. Touto poměrně suťovou strmou dolinou vede červeně značená odbočka do širokého sedla zvaného Chalubińskiego Wrota (2 022 m, Chalubinského vráta).

V dolině je několik malých ples - Staszica, Mnichowe Stawki, z nichž Zadni Mnichowy Stawek je nejvýše položeným plesem celých polských Tater. Ze sedla se otevírají rovněž nádherné rozhledy po okolních štítech i do Temnosmrečinské doliny. Dlužno ale dodat, že jsou horší než rozhledy z Hrubého štítu.

Do sedla Chalubinského vrata vede ještě i dnes patrný, ale již řadu desetiletí nepoužívaný chodník ze slovenské strany z Temnosmrečinské doliny. Při nedostatku času doporučuji tuto odbočku vynechat a pokračovat z rozcestí v Dolině za Mnichem k Mořskému oku.

Morskie Oko

Nejprve sestupujeme pod strmými skalisky zvanými Miedziane Kochy, brzy se chodník stáčí k jihu a přivádí nás na krásné horské louky - Plasń pod Mnichem. Konečně se otevírá pohled nejen na Czarny Staw pod Rysami, ale i na modravou hladinu Mořského oka. Obě plesa jsou lemována hradbou nádherných štítů, jímž vévodí Rysy. Tento velice krásný úsek mohu doporučit každému milovníkovi hor a zejména fotografům.

Přes Szeroki Źleb a Marchwiczny Źleb se světlým lesem dostáváme k turistické chatě na severním okraji Mořského oka. Na podzim jsem tady viděl ceduli, která upozorňovala na výskyt medvěda ve zdejší oblasti. Opět se tak dostáváme do turisticky nejnavštěvovanějších míst polských Vysokých Tater.

Od Mořského oka s turistickou chatou budeme sestupovat již po asfaltové cestě nazpět ke sběrnému parkovišti na polaně Pálenica. Orientačně naprosto nenáročné, téměř stále po asfaltové cestě s několika málo zkratkami procházejícími po lesních pěšinách.

• Obtížnost: Těžká, velice dlouhá, ale velmi krásná túra, kterou doporučuji jen nejzdatnějším turistům; túru lze ale zkrátit
• Délka túry: 10 - 14 hodin
• Převýšení: asi 1 700 m
• Základní trasa: Lysá Poľana - Dolina Roztoki - Wielki Staw Polski - Szpiglasowy Wierch - Dolina za Mnichem - Wrota Chalubińskiego - Morskie Oko - Dolina Rybiego Potoku