Alpy  |  Karpaty  |  Kavkaz
Treking > Treky, turistika > Strážovské vrchy trochu jinak

Strážovské vrchy trochu jinak

Turistika ve Strážovských vrších

8.3.2007 | Ivan Zajíček

Slovenské pohoří Strážovských vrchů je celek Fatransko–tatranské oblasti, známé především nejvyšším vrcholem Strážov (1 213 m) a majestátním Vápečem (955 m). Dále jsou proslaveny lázněmi Trenčianské Teplice, rázovitou vesnicí Čičmany a hradem Bojnice. Avšak vzhledem k rozloze okolo 900 km2, kdy délka pohoří od severu na jih má 40 km a šířka až 30 km, skýtá horstvo řadu dalších zážitků v horských podcelcích, které nejsou tak obecně známé.

Turistický průvodce

Jedním z nich jsou Nitrické vrchy a Malá Magura se svými krátkými rozsochami. Mezi Nitrickou dolinou a masivem Malé Magury se vypíná vápencový skalnatý protáhlý vrchol Temešská skála s vynikajícími výhledy. Ve svém příspěvku se zaměřím na část hřebene Nitrických vrchů a Temešskou skálu.

Čierny vrch a Rokoš

Trasa ze sedla pod Čierným vrchom na Rokoš (1 010 m) je částí centrální hřebenovky Nitrických vrchů, pojmenovaných podle říčky Nitrice, která se dále vlévá na jihu do řeky Nitry, která ovšem pramení při hranici s Lúčanskou Malou Fatrou pod Fačkovským sedlem a následně dává název mnoha obcím i královskému městu Nitra.

Za východisko této trasy jsem si zvolil Nitrianské Rudno (320 m), asi 13 km na severozápad od Novák. Je zde od roku 1951 hezká vodní nádrž (0,72 km2), která tuto oblast činí atraktivní hlavně v létě a je zde díky možnosti vodních sportů řada pensionů (Normandia, Priehrada, Baník), kde je se možno ubytovat. Dříve to byla hornická osada, kde se těžily drahé kovy, které jí daly název.

Z Nitrianského Rudna je to asi 40 minut po zelené značce na konec vesnice Rudnianská Lehota, odkud začíná stoupání lesní cestou k louce s lyžařským vlekem a malou chatkou horské služby. Je po nočním dešti, mírně mrholí a kolem potoka v Malé dolině potkáváme několik žlutočerných mloků skvrnitých, kteří si to nekompromisně rázují bůhví kam. Potok je lemován kvetoucími žlutými petrklíči, je to balada. Od spodní stanice šlepru je to již skok do sedla pod Čierným vrchem, kde mají lesáci maringotku.

Sedlo ve výšce 785 m je opět na krásné louce s výhledy hlavně na západ. Zde zelená značka potkává červenou a po ní je lehce dosažitelný Čierný vrch (996 m), již v centrálním hlavním hřebeni. Je to výrazný orientační bod s výhledy a vrcholovou knihou, je zde i dřevěný kříž. Má ve Strážovských vrších i další dva jmenovce, ti se však nalézají v oblasti Zliechovské hornatiny. Vzhledem k mizernému počasí nejsou výhledy dnes téměř žádné. Nezbývá, než doufat, že se to cestou na Rokoš směrem na jih vylepší. To se naštěstí skutečně stalo.

Temešská skála

Následuje klesání do sedla Rázdelie (700 m) na louce v lese. Přes Košútovou skálu (840 m), odkud již jsou částečné výhledy na vodní nádrž v N. Rudně, konečně dobýváme nám dosud neznámý vrch Rokoš (1 010 m), který je však v podstatě skupinou více vrcholů s omezenými výhledy. Vzhledem k výskytu teplomilných rostlin, které zde dosahují nejvyšší polohy v Západních Karpatech, bylo území od roku 1974 vyhlášeno státní přírodní rezervací, boční svahy jsou skalnaté, mnohdy připomínají malé skalní město a působí velmi romanticky.

Zapisujeme se do vrcholové knihy, jsme zde dnes druzí návštěvníci. Občerstvujeme se pěnivým mokem v plechu, na čep si musíme ještě chvíli počkat. Zaujme nás odbočka k novému památníku slovenských velikánů Ludovíta Štúra a Alexandra Dubčeka, rodáků z nedalekého Uhrovce. Je od vrcholu vzdálen asi 8 minut na západ a byl postaven na překrásné louce. Původně vznikl již v roce 1968, ale pak byl zbořen. Pomník vybudovali následně v roce 1996 pod vedením SDS v Uhrovci k 181. výročí narození Ľ. Štúra, 75. výročí narození A. Dubčeka a 52. výročí SNP obětaví obyvatelé okolních obcí za pomoci studentů z Bratislavy.

A. Dubček zůstane pro naší starší generaci navždy symbolem pražského jara a demokracie v podmínkách socialismu s lidskou tváří, jenž byl ovšem následně shledán jako nereformovatelný. My, kteří jsme byli v roce 1968 studenty, však na něho vždy budeme vzpomínat jako na našeho statečného Sašu, ať to v Moskvě dopadlo jakkoliv. Ale to nepatří do tohoto časopisu. Nad památníkem je asi 15 m výše velký dřevěný kříž, zapaluji deštěm uhaslou svíčku v bakelitovém kelímku.

A hle, obloha se jakoby zázrakem trhá a my vychutnáváme nádherné výhledy směrem k bílým siluetám Uhrovského hradu (591 m), který se nalézá v lesích nad obcí Uhrovské Podhradie (310 m), asi 15 km od Bánovců nad Bebravou. Odtud je možno ho navštívit po zelené značce. Nedaleko je i rodiště slavných - velká vesnice Uhrovec, odkud se pořádají tradiční výstupy na Rokoš. Bohužel se za chvíli opět zatahuje, asi výtka našim hříchům a atheismu. A nebo svíčka ve větru opět uhasla. Chvilku to ale fungovalo!

Vracíme se k vrcholu a mírně klesáme k rozcestníku do sedla pod Rokošem (945 m ). Zde opouštíme červenou, která pokračuje na západ na Jankův vršek a do Uhrovce. Pokračujeme, nyní již po modré značce, pod zalesněným, byť rovněž skalnatým Malým Rokošem (957 m) do dalšího sedla Pinkovie viechy (822 m).

Odtud se nabízejí dvě možnosti dalšího putování, buď zpět do N. Rudna po zvláštním zelenobílém značení (2 h) nebo dále na jihovýchod do Diviacké Nové Vsi (270 m), kterou využíváme s častými výhledy na Prievidzu a její paneláky i hřeben pohoří Vtáčnik, který je nám důvěrně znám a proto vrchol tuším někde v šedivé čepici mraků, kterých se dnes již nezbavíme.

Následně na překrásné louce, poseté divokými hyacinty nalézáme udržované ohniště. Rozděláváme oheň a opékáme kabanos, který chutná lépe než nejvybranější pochoutky v zazobaných restaurantech velkoměst. Po sestupu do vesnice D. N. Vsi to zapíjíme konečně ve stylové restauraci čepovaným mokem značky Steiger z vyhnianského pivovaru v Štiavnických vrších, který se dříve jmenoval Sitňan na počest nejvyšší hory tohoto půvabného sopečného pohoří a k večeru se autobusem vracíme do pensionu v N. Rudnu , kde nás čeká teplá večeře. Celý okruh trvá 7 - 8 hodin. I přes nepřízeň počasí Rokoš nezklamal! A co teprve později, až budou kvést všechny kytky.

Temešská skála

Východiskem na tento výrazný dolomito - vápencový skalnatý vrchol mezi Nitrickou dolinou a masivem Malé Magury je obec Teméš (500 m). Jedná se o přírodní reservaci s rozlohou 58 ha od roku 1986. Na konci vesnice je budova s pamětní deskou obětí 1. a 2. světové války, v roce 1945 se přes obec přehnala fronta a padlo zde i 49 rumunských vojáků, kteří možná pocházeli z Retazatu nebo Fagaraše. Samotný výstup začíná po nádherných loukách se smrčky a borovicemi, chce to foto. Jdeme po žluté značce.

Po vstupu do bukového lesa je stoupání docela výživné a v dešti a blátě musí být zajímavý sestup. To se však naštěstí nekoná. Takže v pohodě asi po 30 minutách stojíme u rozcestníku v sedle pod Temešskou skálou, odkud je to 1,5 hod. na nejvyšší bod Malé Magury (1 146 m). Na vrchol skály je to již jen kousek, těšíme se na výhledy.

Samotná Temešská skála (910 m) je široký skalnatý masiv, takže výhledů je hned několik, avšak z různých míst. Vidíme Vtáčnik, Rokoš, Homôlku, Vápeč, Strážov i Klak v Lúčanské Malé Fatře. Jako malebná kulisa vyhlíží pod námi vesnička Temeš s červenými střechami domků. Je té krásy najednou trochu moc, proto si ji vychutnáváme po částech asi 20 minut a zapíjíme jí pro změnu topolčianským pivem, které má mnohdy vydatný projímavý účinek.

Ale co by horal neudělal pro své zdraví! Je to skutečně další perla Strážovských vrchů, která díky tvaru sice nemůže konkurovat majestátnímu Vápeči, který je odtud jako na dlani, ale má zase jiná kouzla. Romantiku poněkud kazí stoupající dýmy tepláren v Novácích, ale místní borci někde pracovat musí a zajisté funguje odprášení a odsíření. Poté, co část stromů západních svahů Vtáčníku lehla popelem. Před patnácti lety mi o příčinách mrtvých částí lesa vyprávěl ochotně místní pólovník, když jsem sestupoval z vrcholu do Zemianských Kostolan.

Je to zvláštní pocit, všude kolem známé prochozené kopce a nezbývá , než bilancovat a skládat si mozaiku těchto horských puzzlí, která do sebe snadno zapadají. Ale ani zdaleka nemám ve Strážovských vrších prochozeno všechno, takže nezbývá, než se těšit na další díly pestré skládačky někdy jindy. Výstup na Temešskou skálu z Temeše a sestup zpět trvá 2,5 – 3 hodiny, je to tedy snadná půldenní túra, kterou lze výhodně naplánovat i při průjezdu tímto kouzelným pohořím. Romantiku skal zajisté ocení i děti.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další související články:

+ Přechod hřebene Považského Inovce
+ Výstup na "utajenou" Ostrou Malenici, Strážovské vrchy
+ K hradu Tematín, Považský Inovec
+ Na Súlovský hrad, Súlovské skály
+ Považský Inovec, Strážovské a Súlovské vrchy; turistický průvodce
Témata našich článků…
Sněžka Slovenský ráj Šumava, ubytování Zverovka Jeseníky, ubytování Pálava Téryho chata Říp Propast Macocha Praděd Králický Sněžník Čičmany Lysá hora Měsíc Mars Černé jezero Tribeč Pieniny Železné hory Hukvaldy Zimní hvězdná obloha Štrbské pleso Lomnický štít
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Apeniny Monti Sibillini, nezapomenutelná apeninská hřebenovka - hory v Itálii
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána, Vysoké Tatry
3. Alpy Okolo Tre Cime a ferrata na Toblinger Knoten
4. Rumunské hory Přechod pohoří Rodna, rumunské Roháče
5. Kavkaz Kavkaz, reportáž psaná na Kavkaze (1) - Prielbrusí a Bezengi
ANKETY, PŘÍSPĚVKY, NASTAVENÍ
Diskusní fórum internetového magazínu
Nová anketa Trekingu, hlasujte i vy
Vložit nový příspěvek na web www.treking.cz
Fototapety na plochu vašeho počítače
Nastavte si treking.cz jako domovskou stránku
Bazar, nákup a prodej outdoor vybavení
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Kráľova hoľa na kole, Nízké Tatry
 30.10.2014 17 příspěvků
S indiánským létem po hřebeni Javorníků, přechod
 30.10.2014 1 příspěvek
Čelová svítilna YATE - 3W CREE + ZOOM
 30.10.2014 9 příspěvků
Chata pod Borišovom, Borišov
 29.10.2014 58 příspěvků
České hory jako smetiště?
 29.10.2014 6 příspěvků
Charbulák, horská chata
 29.10.2014 19 příspěvků
Smědava, horská chata Jizerské hory
 29.10.2014 33 příspěvků
Bukovské vrchy, přechod hřebene
 28.10.2014 2 příspěvky
Baron Kysuca, Bílý Kříž ubytování
 27.10.2014 31 příspěvků
Geomorfologické celky ČR, členění na oblasti, celk
 27.10.2014 8 příspěvků
Bůřov, rozhledna na Búřově u Valašské Bystřice
 25.10.2014 1 příspěvek
Drieňok, Veľká Fatra a bradla
 24.10.2014 2 příspěvky
Vyšný vodopád, Slovenský ráj
 24.10.2014 1 příspěvek
Sněžka, výstup na vrchol
 23.10.2014 7 příspěvků
Horná Lúka, útulna Malá Fatra
 23.10.2014 2 příspěvky
Kojšovská hoľa, Volovské vrchy
 23.10.2014 6 příspěvků
Chata na Kotaři, Kotař
 23.10.2014 55 příspěvků
Čelovka Fenix HP30 s výkonem 900 lumenů
 22.10.2014 2 příspěvky
Práce na Aljašce, rybí průmysl
 21.10.2014 3 příspěvky
Hemberk, rozhledna v Rychlebských horách na hoře K
 21.10.2014 2 příspěvky
Kopanina, rozhledna v Českém ráji
 20.10.2014 2 příspěvky
Hledám dospělého zralého parťáka a průvodce s duš
 19.10.2014 1 příspěvek
Na Nový rok letím do Santiaga, posléze aklimatizac
 18.10.2014 1 příspěvek
Trojmezí České republiky, hraniční kameny
 18.10.2014 16 příspěvků
Srub Nýznerov, Rychlebské hory
 16.10.2014 16 příspěvků
Kobilja glava u Tolminu, turistika v Julských Alpá
 16.10.2014 1 příspěvek
Poslední číslo Připravujeme Průvodce

Redakce časopisu TREKING

Mobil: +420 723 091 330, +420 607 213 773
E-mail: redakce@treking.cz

E-shop - knihy a mapy online.
Portál o horách, trekingu, turistice, vysokohorské turistice, horolezectví, cykloturistice a cestování. Webové stránky magazínu Treking a Nakladatelství Sky s.r.o.

Statistiky návštěvnosti podle Google analytics.
Návštěvnost stránek měří Netmonitor.cz.

RSS  Mapa webu  Karpaty.net
Home Page | Časopis | Předplatné | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist