Výstup na Veliký vrch a Stoj, nejvyšší vrchol poloniny Boržava

Pěkná celodenní túra nás zavede na nejvyšší vrcholy poloniny Boržava, která byla považována prvorepublikovými turisty za nejkrásnější z polonin. Túra na Stoj a Veliký vrch je během sestupu poněkud orientačně obtížnější. Přesto patří ke krásným túrám, kterou mohu s čistým svědomím doporučit všem turistům, kteří se chtějí seznámit s poloninou Boržava a nechtějí zdolat její hřebenovku.

Z Vesnice Podobovec či Huklivé se přesuneme k lyžařským vlekům a k ústí doliny říčky, na jejímž toku je vodopád Šipot. Trasa je dnes značena modře, turistické značky se tady objevily v srpnu 2009, asi měsíc po mé poslední návštěvě. Kvalitu značení a přesný průběh tak detailně neznám, podle diskuse s realizátory trasy by ale značka měla sledovat průběh mnou popsané trasy, která se objevila již v předchozím vydání.

Třetí přepracované a podstatně doplněné vydání oblíbeného turistického a trekového průvodce Zakarpatská Ukrajina i tentokráte nese název Ukrajinské Karpaty, neboť jsme do tohoto vydání podrobně zmapovali pohoří a regiony jako Horhany, Čivčiny, Bukovinu aj. Přestože objem informací oproti předchozímu vydání opět narostl, připravili jsme publikaci v jednom knižním bloku.
Kniha je opět doplněna velkým množstvím fotografií, ale také digitálně zpracovanými mapkami a výřezy z turistických topomap 1:100.000 a zejména výřezy z turistické mapy 1:50.000 vydavatelství Konting, ve které jsou zapracovány i značené turistické trasy. Množství užitečných kontaktů, mailových a internetových adres, telefonů, rad a tipů «

K nástupu se dá v pohodě dojet autem, je tam malá hospůdka i nová koliba s restaurací. Pokud si nebudete správnosti odbočky ve vsi jisti, doptejte se místních. Je to první odbočka vpravo za pěkným dřevěným kostelem v Podobovci. K vodopádu Šipot je to asi 20 minut, cestou jsou lavičky, aby "znavení" exkurzanti si mohli odpočinout… Většina návštěvníků totiž končí právě u vodopádu Šipot. Na poloninu Boržava se vydává již jen nepatrné procento návštěvníků. Dnes je vstup do závěru doliny s vodopádem Šipot placený, vstupné činilo 2 hřivny za osobu. Platí se v novém strážním domku kousek pod vodopádem.

My se od vodopádu kousíček vrátíme (asi 2 minuty) a na rozcestí se vydáme vpravo po široké a rozježděné cestě vedoucí vzhůru do lesa. Brzy vyjdeme na velké louky, které jsou často využívány k táboření. O tom nás přesvědčí nejen velké množství ohnišť, ale i odpadků. My pokračujeme vzhůru, po stále dobře patrné cestě.

Opět vcházíme do lesa, kterým stoupáme vzhůru na další pastviny a k rozpadlým ohradám. Ještě před pár lety tady stála salaš, na které bylo možné od pastevců koupit velice chutný ovčí sýr. V roce 2009 byla salaš bohužel rozbořena a nepáslo se tady … Za ohradami a bývalými kolibami se cesta začne stáčet doprava poněkud strměji vzhůru.

Pokračujeme pěkným bukovým lesem až do výrazné levotočivé zákruty (asi 1,5 h), ve které opustíme vozovou cestu a začneme stoupat po vyšlapaném chodníku po krásných travnatých pláních. V zátočině se totiž dostáváme právě na hranici lesa. Po pravé ruce se nám otevírají pohledy do hlubokých kotlů Velikého vrchu, které jsou pramennou oblastí říčky vodopádu Šipot. Poměrně svižným stoupáním se vyškrábeme do plochého travnatého sedýlka na hlavním hřebeni poloniny Boržava mezi vrcholy Gemba (1 491 m) a Velikij věrch (1 598 m).

Ze sedla budeme pokračovat vpravo táhlým stoupáním na hřeben spojující vrcholy Velikij věrch a Stoj (asi 30 minut). Narazíme tady na žlutou a zelenou turistickou značku od vrcholu Stoj. Na hřebeni se vydáme vlevo na vrchol Stoj, na kterém ještě donedávna sídlila ukrajinská armáda, která tady po sobě zanechala neuvěřitelný nepořádek.

Na vrchol Stoje (1 681 m), nejvyššího vrcholy poloniny Boržava) to je však odsud ještě dobrá hodina chůze po pěkném ostrém hřbetě, ze kterého se otevírají fantastické pohledy na velice strmé svahy Stoje a Velikého vrchu i na hlavní hřeben poloniny Boržava táhnoucí se východním směrem.

Z vrcholu Stoje, ze kterého se otevřou ničím nerušené rozhledy, se vrátíme nazpět do sedla a budeme mírným táhlejším stoupáním pokračovat na Velikij věrch (1 598 m), na kterém je kovová trojnožka - geodetický bod a vrcholová tabulka. Z vrcholu budeme pokračovat přímo severovýchodním směrem k vesnici Podobovec, stále po dobře patrném chodníku kopírujícím hřebínek. Trasa byla proznačena žlutě, orientace by tak měla být usnadněna.

Procházíme souvislými porosty borůvek, které tady dozrávají obvykle v červenci a jsou vítaným zpestřením mnohdy jednotvárné stravy většiny turistů. I z toho hřebínku se otevírají nádherné rozhledy, zejména ty směrem k vrcholu Gemba jsou jen těžko opakovatelné.

Na hranici lesa (30 - 45 minut sestupu) se cesta začíná trochu komplikovat, neboť sběrači borůvek tady vyšlapali velkou řadu chodníků. My se stále budeme držet chodníku, který vede po hřebínku. Po chvíli však musíme pokračovat mírně napravo na úbočí a dále po staré lesní cestě, která vede pěkným, převážně bukovým, lesem.

Až se cesta napřímí, narazíme na druhou (širší) lesní cestu, která vede vpravo a prudce dolů. Musíme se vydat po této cestě, která nás přivede k potoku a po jeho překonání krátkým výstupem na louky nad vodopádem Šipot, které jsem uváděl v úvodu popisu této túry. Odpoledne tady již určitě uvidíte množství stanů. Tady se napojujeme na trasu výstupu. Odbočíme doleva a po necelých 10 minutách jsme na rozcestí pod vodopádem Šipot. Zbývající úsek cesty je již naprosto jasný.

• Výchozí místo: vesnice Podobovec (nebo Pilipec)
• Cílové místo: vesnice Podobovec
• Převýšení: 1 100 m
• Délka túry: 7 - 9 hodin

• Ukázka z turistického průvodce Ukrajinské Karpaty