Okružní túra z chaty M. R. Štefánika pod Ďumbierom

Zapomenutá trasa v Nízkých Tatrách

V Nízkých Tatrách lze naplánovat obrovské množství túr. Hřebenový přechod, výstupy na nejvyšší vrcholy či přechody skrz hřeben. Jsou však i túry, které nesplňují ani jeden z uvedených atributů a přesto jsou nádherné a lze je doporučit. Jednou z nich je trasa, kterou si lze naplánovat třeba při víkendovce na chatě Milana Rastislava Štefánika pod Ďumbierem, nejvyšší horou Nízkých Tater.

Začátek i konec této túry je pochopitelně na chatě M. R. Štefánika pod Ďumbierem. Jedná se o okruh, který lze zkrátit. To by ale byla škoda. Trasa nás zavede na hlavní hřeben Nízkých Tater, do míst, kde lze potkat kamzíky i na takové vrcholy jako je Poľana, Dereše a nebo Chopok. Jako nášup si pak můžeme dát výstup na nejvyšší horu pohoří - Ďumbier.

Krúpovo sedlo, Kosodrevina

Od chaty se vydáme po červeně značené hřebenovce směrem na Chopok. Po 15 minutách se dostáváme na Rázcestie na Krúpove sedlo. Tady musíme odbočit mírně doleva a pokračovat po modré značce směrem na severozápad za výhledů k hoře Skalka (1 980 m) a na boční hřeben s vrcholy jako naprosto opomíjená Baba i do doliny k chatě Trangoška.

Čtěte také: Chopok, Skalka a Vajskovský vodopád. Dvoudenní trek neznámou částí…

V této části prochází chodník víceméně po vrstevnici po alpínských loukách a mezi hustými porosty kosodřeviny. Často se objevují rozsáhlá kamenná pole vzniklá většinou mrazovým zvětráváním. Velká část chodníku je "dlážděná", takže průchod po dešti či při námraze je trochu problematický, neboť podklad silně podkluzuje.

Konečně vycházíme z kosodřeviny na kraj staré pastviny. Tady chodník odbočuje prudce vlevo a míří přímo dolů. Brzy se však dostáváme na vozovou cestu, kde odbočujeme doprava a po této cestě se dostáváme až k rozcestníku Magistrála Kosodrevina (1 520 m, 1 h 20 min).

Jsme těsně nad hotelem Kosodrevina a nad stanicí lanovky ze Srdiečka na Chopok, kde obvykle bývá spousta lidí. Lze se tady zastavit v restauraci pod lanovkou na občerstvení a pokochat se výhledy z venkovního posezení.

Sedla Príslop a Krížske

Pokud nemáme rádi davy a procesí, pokračujeme dále. Brzy přicházíme na Rozcestí na Chopok (1 516 m, 1 h 25 min), odkud vede žlutá značka přímo na vrchol Chopku. My však pokračujeme po modré značce.

Přecházíme několik pramenů, podcházíme pod lyžařským vlekem a mírným stoupáním se dostáváme na staré pastviny, které jsou dnes porostlé lopuchy, bodláčím a neodmyslitelným kontryhelem. Odsud se bez problémů dostáváme do sedla Príslop (1 518 m, 1 h 45 min).

Príslop je široké a ploché sedlo, kterým prochází žlutá značka z Dereší na Pálenicu a Babu. Otevírají se odsud fantastické výhledy na okolní vrcholy. Opravdu nádhera. A klid, lidí tady bývá málo. Tato trasa totiž nepatří k příliš frekventovaným.

V sedle se chodník poněkud stáčí doprava a začíná klesat lesem. Pak ale opět začíná stoupat a opět klesat. Mezi tím procházíme porosty borovice limby, která se zde zachovala do dnešních dnů.

Chodník nás konečně přivádí k téměř rozpadlé salaši (Drevenica pod Derešami, 1 470 m, 2 h), která je však pouhým torzem bývalé stavby jejíž zarostlých zbytků si dnes beztak většina turistů ani nevšimne. Ale alespoň se odsud otevírají docela pěkné pohledy na Skalku, impozantní vrchol s kruhovými rozhledy.

Brzy se dostáváme z lesa a začínáme postupovat otevřenějším terénem po úbočí Liptovské hole. Chodník v tomto úseku stoupá. Otevírají se odsud nádherné pohledy na vrchol Baby a zejména na masív Skalky, která vypadá opravdu impozantně. Procházíme kolem vydatného pramene vody (2 h 30 min) a konečně se porosty borůvek a alpínských luk dostáváme do Krížskeho sedla (3 h 10 min), v jehož okolí se dosti často pohybují kamzíci. A téměř nikdy nezklamou…

Poľana, Dereše a Chopok s Kamennou chatou

Ze sedla pak pokračujeme doprava po červené hřebenovce na Poľanu, ze které k severu vybíhá nádherný boční hřeben s vrcholy Bôr a Siná. Tento fantastický hřeben uzavírající od západu Demänovskou dolinu jsme si již ale popsali v minulosti v samostatném článku.

Další trasa vede na Dereše (4 h 40 min) a Chopok (2 024 m, 5 h 10 min) pod jehož vrchem se krčí krásná Kamenná chata pod Chopkom, na které se můžeme zastavit na pozdní oběd, na čaj a případně na pivo. Dnes je bohužel vrchol Chopku více než dosti zastavěn, konečná stanice nové kabinkové lanovky tomuto vrcholu asi příliš neprospěla.

Ďumbier

Následuje cesta směr Krúpova hoľa, za kterou můžeme odbočit k vrcholu Ďumbieru (2 043 m), nejvyšší hory Nízkých Tater. Tuto část trasy jsem však již podrobněji popsal v článku o přechodu hlavního hřebene Nízkých Tater a pak především v posledním roce v článku o Fatransko-tatranském Karpattreku. Proto se tady nebudu o tomto úseku více rozepisovat, nýbrž vás odkáží na zmíněné články. Ty jsou navíc doplněny spoustou dalších fotografií.

No a po Ďumbieru (nepovinném) nám nezbývá než dojít nazpět na chatu M. R. Štafánika, ze které jsme ráno vyšli. Celý uvedený okruh (včetně Ďumbieru) si vyžaduje 7 až 8 hodin čistého času chůze, takže se jedná o středně náročnou celodenní túru. No a další den se můžeme kouknout třeba do Jeskyně mŕtvych netopierov.

• Obtížnost: lehká až středně těžká túra
• Délka túry: asi 8 a 1/2 až 10 hodin
• Celkové převýšení: výstup i sestup asi 1 050 m
• Základní trasa: Chata M. R. Štefánika - Kosodrevina - Krížske sedlo - Chopok - Chata M. R. Štefánika

Další související články: