Odpolední výstup na vrchol Sokolie, Malá Fatra

Výstup na Sokolie je sice krátkou, ale velice krásnou túrou s fantastickými scenériemi. I to byl jeden z důvodů, proč jsme si jej letos cestou na Slovensko dali jako "rozcvičku" na letošní Týden VHT. Jde skutečně o jednu z nejkrásnějších malofatranských túr.

Nástup na Sokolie je možný buď v Terchové a nebo, máte-li vlastní dopravní prostředek, v Tiesňavach. Ale procházka z Terchové je pěkná a zajímavá, neboť při ní projdete krásný kaňon Tiesňavy v němž hučí v četných prudkých zákrutách vody dravé horské bystřiny Varínka.

U rozcestí Tiesňavy (567 m) je malé parkoviště s řadou laviček a stolů. Doporučuji se tady na chvíli zdržet, neboť na okolních svazích jsou fantastické skalní útvary, věže, věžičky. Jedna z nejkrásnějších partií celé Malé Fatry, skutečný ráj pro fotografy.

Z rozcestí Tiesňavy pokračujeme vpravo vzhůru. Nejprve po dřevěných "schůdkách", později po poměrně širokém a vcelku pohodlném chodníku, jenž vcelku svižně nabírá výšku. Po asi šesti minutách výstupu se otevře první výhled na hlavní hřeben Malé Fatry s vrcholy Stoh, Poludňový grúň a Hromové i na sousední vrchol Boboty, jenž jsme na Týdnu VHT již také absolvovali. Podobných výhledů se cestou otevře ještě spousta.

Po necelé půlhodině poměrně strmého výstupu se objeví další schody a zábradlí. Ty však tady nemají valného významu. Spíše jde o zpestření pro rekreanty, kteří se tudy vydají. Nad nimi se nachází malá plošinka, ze které se otevírají výhledy směrem k Velkému Rozsutci (1 610 m) a impozantní travnaté pyramidě Stohu (1 608 m).

Za dalších šest minut se objevuje malá jeskyňka s mohutným převisem, či spíše již portálem a po dalších pár minutách se dostáváme na špatně značené rozcestí několika vydusaných chodníků, na kterém se musíme vydat vlevo. O tom, že jsme zvolili správný směr nás po čtvrthodině přesvědčí další vyhlídka, za kterou začíná chodník klesat.

Za chvíli se objeví krátký kovový žebřík, který nás vede ke skalní průrvě. Tou je potřeba se protáhnout na druhou stranu skalního hřebínku. Za ní následuje krátký sestup přivádějící nás na rozcestí Malé nocľahy (1 000 m). Jde o malou lesní mýtinku, na které začíná žlutá značka a končí modrá, po které jsme dosud šli. Respektive modrá přes Obšívanku sestupuje do údolí.

Nyní tedy pokračujeme po žluté značce a po asi osmi minutách se objevuje malá plošinka s pěknými výhledy na Kysucké vrchy s nám důvěrně známými vrcholy. Vlevo je skalka s trsy kosodřeviny, která se tady objevuje v opravdu malé nadmořské výšce.

K rozcestníku Sokolie - hrebeň (1 022 m) je to z předchozího rozcestí jen asi 10 minut. Napojuje se tady modrá TZ, po které za asi hodinu lze sestoupit do Vrátné ke kolibě Starý dvor. My však pokračujeme k nádhernému vápencovému vrcholu Sokolie (1 172 m), na nějž nám chybí asi 35 minut závěrečného stoupání.

Z vrcholu Sokolie se otevírají krásné rozhledy. Jako na dlani tady máme Velký Rozsutec, Stoh, Chleb, Velký Kriváň (1 709 m) i Malý Kriváň, celou Vrátnou s patrnou chatou Vrátna, hřeben Baraniarky, jenž je dalším tipem na skvělou túru. Výhledy k severu cloní zakrslé buky, které se sice pomalu, ale jistě začínají halit do podzimních barev. Výhledy do dálky sice ruší opar, přesto jsou zdejší výhledy dech beroucí.

Pokud jsme se již dostatečně nakochali fantastických scenérií, můžeme se vydat na poměrně prudký sestup do sedla Príslop (916 m) s řadou občasných výhledů a pěkných lesních zákoutí. Sedlo Príslop je travnaté a značně hluboké, je to důležitá křižovatka turistických chodníků s turistickým rozcestníkem a přístřeškem. Ze sedla vede mimo jiné strmý výstup na Baraniarky (1 270 m) s pěknými výhledy, my však budeme pokračovat vlevo dolů po modré turistické značce směr Starý dvor (614 m). Sestup je již nenáročný a bez orientačních potíží.

• Obtížnost túry: lehká túra
• Délka túry: 3 až 4 hodiny (asi 6 km)
• Celkové převýšení: 700 m