Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 18.10.2021 , svátek má
Treking > Treky, turistika > Výstup na Sofrudžu, Západní Kavkaz

Výstup na Sofrudžu, Západní Kavkaz

Výstup na Dombaji na Západním Kavkaze

25.1.2009 | Otakar Brandos

Dombaj, snad nejkrásnější kout Kavkazu se rozkládá na severních svazích Hlavního kavkazského hřebene v povodí řeky Kubáň. Nachází se na území Karačajevo - Čerkesské autonomní republiky, která má rozlohu 14 300 čtverečních kilometrů, a která na jihu sousedí s Gruzií, na západě s Krasnodarským krajem a na východě s Kabardino - Balkarskou autonomní republikou.

Hrana ledovce a Zub Sofrudžu

Samotný horský celek je na jihu ohraničen Hlavním kavkazským hřebenem, na západě sedlem Džalovčat, na severu hřebenem vrcholu Mussa Ačitara a na východě Čučchurským sedlem. Horské štíty tady sice nedosahují nijak závratných výšek, Kavkaz (při pohledu od západu) poprvé dosahuje čtyřtisícové výšky, ale jejich výrazné špice s bílými čepicemi ledovců, hlubokými lesy a bohatou faunou a flórou vytvářejí z Dombaje nezaměnitelný a neopakovatelný kout Kavkazu.

O jeho jedinečnosti svědčí i fakt, že již v roce 1935 tady vznikla první přírodní rezervace - Teberdinskij zapovednik s rozlohou 65 000 hektarů. Dnes má tato rezervace rozlohu 85 840 hektarů. Jméno Dombaj značí v jazyce Karačajevců zubra. Zubr tak připomíná dobu, kdy se v hustých kavkazských lesích proháněla stáda těchto mohutných zvířat.

Sofrudžu (3 782 m)

Sofrudžu. Mohutná a strmá zasněžená homole zvedající se v centrální části Dombaje a ležící přímo na Hlavním kavkazském hřebeni. Poměrně snadný a převážně ledovcový výstup je vhodný pro zkušené turisty a alpinisty znalé pohybu na ledovcích a základů jištění. K výstupu je bezpodmínečně zapotřebí lano pro jištění na ledovci a pro eventuelní slanění skalního prahu pod bivakem, mačky, cepín.

Zaledněné Sofrudžu v plné kráse

Pro případ zhoršení počasí a viditelnosti velice vřele doporučuji buzolu! Bez její pomoci je orientace na ledovci velice obtížná, ne-li přímo nemožná! Ve střední a horní partii ledovce je velké množství značně nepříjemných trhlin, v období s čerstvě napadaným sněhem zvýšené riziko pádu do trhliny. Obtížnost výstupu 1-B.

  • Východiště: vesnice Dombaj
  • Cílový bod: Sofrudžu (3 782 m)
  • Převýšení: vesnice Dombaj - Sribnyj bivak (1 150 m) - vrchol (1 050 m)
  • Délka výstupu: vesnice Dombaj - Sribnyj bivak (3-5 h) - Věrchně Sofrudžinské nočevki (1 h) - Sofrudžu (2-4 h) - Věrchně Sofrudžinské nočevki (1 h) - vesnice Dombaj (3-5 h)
  • Bivaky: Medvěži nočevki (Nižně Sofrudžinské nočevki), Nočevki u Belogo kamňa (Střední Sofrudžinské nočevki), Sobači (Věrchně Sofrudžinské) nočevki
Zub Sofrudžu s ledovce Sofrudžu

Výstup na Sofrudžu zahájíme ve vesnici Dombaj. Přejdeme přes řeku, projdeme obytnou čtvrtí kolem obchůdků a odbočíme doprava kolem pošty a následně opět vlevo do lesa a pokračujeme po lesní cestě ke staveništi. To projdeme nalevo napříč k lesu a po stále široké lesní cestě se dostaneme ke kontrolnímu stanovišti pohraničního vojska. Odsud již budeme pokračovat proti toku říčky Amanauz po lesní pěšině. Přejdeme prudký potok s vodopádkem (přítok říčky Amanuaz) a poměrně strmým stoupáním se noříme do hustého smíšeného lesa. Pěšina se naštěstí poměrně záhy napřimuje.

Po necelé hodině se dostáváme k ústí doliny Sofrudžinského ledovce zvané Medvežia poljana. Opustíme pěšinu směřující dále do doliny Amanauz a odbočíme doprava. Strmým výstupem se dostáváme k firnovému splazu, který tady zůstává i v nejparnějším létě. Přejdeme jej vlevo na úrovni velkých nakupených balvanů pod výrazným zúžením kaňonu. Vstoupíme do hustého porostu pokroucených břízek vlevo o po dobře patrné pěšině stoupáme v prudkých zákrutách vzhůru.

Dostáváme se před zúžení u převislé skály uklánějící se vlevo. Před ní musíme odbočit vpravo ke skalce, na které uvidíme jistící lano. Dá se sice pokračovat i přímo, ale dostaneme se do dalšího "kaňonu" se skalními plotnami a minimem možnosti jištění. Drolící se skála, tráva a všudypřítomné rododendrony přílišnou oporu neposkytují.

Pokračujeme tedy raději vpravo a dostáváme se k malému skalnímu asi 5 metrů vysokému prahu. Ten překonáme bez větších obtíží a pokračujeme vlevo po výrazném hřbetu. Po chvíli se však dostáváme k dalšímu skalnímu prahu vysokému přibližně 20 metrů. Tady bude potřeba méně zkušené účastníky výstupu odjistit (při sestupu slanit), zkušení lezci práh poměrně snadno překonají. Jištění ovšem není od věci.

Kozorožci Kuk, a ty jsi kdo?

Výše následují ještě menší skalní plotny, které jsou však již více ukloněny a rukama se dá přidržovat okolní vegetace a kořenů. Konečně se dostáváme z březového lesa na volné travnaté prostranství. Vlevo jsou krásná místa k táboření (Medvěži alias Nižně Sofrudžinské nočevki), která jsou nejobtížněji dostupnými nočevkami Kavkazu. Z bivaku, který je nejrovnějším a nejútulnějším bivakem v dolině ledovce Sofrudžu pro asi 10 stanů, se otevírají nádherné panoramatické pohledy do údolí Amanauz, na hřeben Džuguturlučat, Pik Jubilejnyj a další vrcholy. Naše cesta však pokračuje dále vpravo strmým travnatým svahem.

Asi po půlhodině skutečně prudkého stoupání jsme u Středních Sofrudžinských nočevok, nad kterými se sklánějí mohutné séraky ledovce Sofrudžu. Tady je místo pro asi 6 stanů, voda je hned vedle tábořiště. V případě obsazení lze sestoupit (asi 10 minut) na nižší plošinku pro asi 2 až 3 stany (voda v těsné blízkosti) a nebo pokračovat ještě další hodinu výše na Věrchně Sofrudžinské (Sobačije) nočevki. Ty jsou však již poměrně neútulné, na skále a kamení. Dvě nižší tábořiště jsou naopak obklopeny loukami, navíc se tady ve večerních hodinách objevují velká stáda kozorožců, kteří se nebojí přiblížit do bezprostřední blízkosti stanů! Skvělé (fotografické) úlovky.

Na 320 stranách tohoto horolezeckého a trekového bedekru naleznete popisy těch nejatraktivnějších turistických, trekových a horolezeckých túr Západního Kavkazu a Centrálního Kavkazu, který má velehorský ráz. Vedle popisů túr a velkého množství praktických informací naleznete v knize velké množství fotografií (220), nákresy výstupových cest, ale také výřezy map popisovaných oblastí v měřítku 1:100.000… « Trekový a horolezecký průvodce

Na Sofrudžu stačí vyrážet ráno mezi 5. a 6. hodinou. Přejdeme přes potok a pokračujeme po pěšině do strmého svahu k Věrchně Sofrudžinským nočevkám (asi 1 hodina). Přicházíme k ledovci, strmému firnovému svahu, za kterým se opět objevuje skála a právě uvedené tábořiště. Za Věrchně Sofrudžinskými nočevkami sejdeme na ledovec, navážeme se na lano a pokračujeme ve výstupu. Nejprve strmě vzhůru, ale asi po 150 metrech odbočíme vlevo a začneme traverzovat svahy vrcholu Malá Belalakaja.

Objevují se první trhliny a začínají se měnit pohledy na Sofrudžu a Zub Sofrudžu. Sklon ledovce se pohybuje okolo 20°. Pochvíli se dostáváme do místa s velkými trhlinami. Některé se dají přeskočit, jiné je ale potřeba obejít a najít vhodný sněžný most. Následuje rovnější úsek, kde však hrozí nebezpečí pádu kamení ze severovýchodních srázů vrcholu Malá Belalakaja.

Obcházíme výběžek hřebene Malé Belalakaje a pokračujeme více vlevo a následně po asi 200 metrech vpravo po strmém firnovém svahu ke skalám v sedle Sofrudžu! V tomto úseku se mezi svahy Sofrudžu a Zubu Sofrudžu zjeví nápadná vzdálená zasněžené dvouvrcholová homole - Elbrus.

Opět se objevují trhliny, ve svahu Sofrudžu jsou patrné ohromné ledovcové kaverny a trhliny. Mezi ně se určitě nepouštějte! Nejrozumnější trasa vede vpravo přímo do sedla. V sedle se stočíme vlevo zhruba východním směrem. Pokračujeme ve spleti malých ledovcových trhlin. Ledovec tady ale bývá holý bez sněhu, zřícení do ukryté trhliny tedy nehrozí. Konečně se dostáváme na další, tentokráte již podvrcholové ledovcové plato, po kterém budeme pokračovat napravo na hřeben a následně na vrchol Sofrudžu. Již bez technických obtíží, sklon dosahuje 15 až 30°.

Mohutná zaledněná kopule Elbrusu Rozeklané štíty Hlavního kavkazského hřebene

Zdolat můžeme ještě nižší severní a východní vrchol Sofrudžu, ale sem se vydává skutečně málokdo. Vrchol Sofrudžu je tvořen plochou a poměrně širokou sněhovou plošinou poskytující fantastické rozhledy všemi směry. Nádherně je odsud vidět Belalakaja, Malá Belalakaja, Zub Sofrudžu, Pik Ine, již zmíněný Elbrus a velká řada dalších vrcholů. Za dobré viditelnosti odsud bývá vidět hladina 60 kilometrů vzdáleného Černého moře. Sestupovat budeme po trase výstupu.

Treking.cz - diskuze
Reklama
Témata našich článků…
Sněžka Slovenský ráj Šumava, ubytování Zverovka Jeseníky, ubytování Kvarky Téryho chata Říp Propast Macocha Praděd Králický Sněžník Čičmany Lysá hora Měsíc Mars Černé jezero Tribeč Pieniny Železné hory Hukvaldy Zimní hvězdná obloha Štrbské pleso Lomnický štít
Reklama
Populární treky
1. Apeniny Monti Sibillini, nezapomenutelná apeninská hřebenovka - hory v Itálii
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána, Vysoké Tatry
3. Alpy Okolo Tre Cime a ferrata na Toblinger Knoten
4. Rumunské hory Přechod pohoří Rodna, rumunské Roháče
5. Kavkaz Kavkaz, reportáž psaná na Kavkaze (1) - Prielbrusí a Bezengi
Reklama
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist