Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 17.2.2017 , , svátek má
Fotogalerie
Treking > Treky, turistika > Tři dny potulování ve Slezských Beskydech

Tři dny potulování ve Slezských Beskydech

Trojdenní trek v zimě a mrazu v méně známém beskydském pohoří (3)

17.2.2017 | Martin Szwejda

Na doporučení majitele penzionu zapadám do pizzerie Green Pub. Ta se nachází asi 200 m metrů daleko, což mi vyhovuje, protože jsem už hladový jako vlk a žíznivý jak nemocný osel. Navíc tady mají i wi-fi připojení, tak alespoň můžu v klidu u večeře pracovat na plánu úniku z tohoto turistického centra.

Soukromé schronisko Telesforówka

Můj původní plán pro dnešek byl: vystoupat ještě na horu Klimczok (1 117 m), pak po hřebeni dojít přes Trzy Kopce (1 082 m), Stołow (1 035 m) a Błatniu (917 m) k schronisku PTTK na Błatniej. Zde se ubytovat a přespat jednu noc. Bohužel, kvůli dnešním krutým podmínkám na hřebeni a mému chabému výkonu, jsem zakotvil v tomto Thórem zapomenutém kraji. Nekecám, když řeknu, že doslova na konci světa.

Jakmile se usadím v restauraci nastává klasický scénář. Servírka mi podává jídelní lístek, já si objednávám pivo, jakmile mi ho přinese, objednávám i jídlo, a poté se pouštím do práce. Po dnešní zkušenosti se sněhovou situací na horách, jsem dostal strach a začal jsem o sobě pochybovat, zda jsem vůbec schopen dojít po svých zpět do ČR. Proto jsem začal zvažovat únik pomocí veřejné dopravy.

Čtěte také: Předchozí část článku Tři dny potulování ve Slezských Beskydech

A teď se dostávám k tomu, proč se jedná o konec světa… Venku jsem na autobusové zastávce zjistil, že autobusy odtud jezdí buď do Bielska-Białej. Nebo na opačnou stranu jezdí jen do sedla Salmopolska (934 m). To mě celkem překvapilo, protože podle map přes něj vede asfaltka do Wisły… tudíž bych předpokládal, že i autobusy by do tohoto významného města Slezských Beskyd mohly zajíždět. Ke všemu v zimních měsících nejezdí ani do sedla, ale končí asi 4,5 km pod ním.

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Kontroluji tedy vlaky z Bielska-Białej, ty už aspoň najdu na idosu. Ikdyž je toto město vzdáleno asi 50 km od Ostravy vzdušnou čarou, i přesto vlaky jedou 2 hodiny a více, protože všechny mají přestup někde v "polovině" Polska. Ještě kontaktuji přítelkyni pomocí moderních technologií a po objasnění situace ji žádám, ať to také zkontroluje. Beztak se doma nudí. Jelikož vše je tak, jak jsem zjistil, žádám ji ještě, jestli nenajde nějakou jinou alternativu. A našla nějaký "bla bla car," což nevím, co je, takže tuto variantu zavrhuji.

Takže nasycen dobrou pizzou a příjemně opiven se rozhoduji takto: ráno sednu na autobus a dovezu se co nejblíže k sedlu. Od tama se vydám pěšky po turistických stezkách přes Wisłu a Beskydské sedlo do Nýdku, doufaje, že mě nepřekvapí zase nějaká sněhová kalamita a vrtoch počasí. Platím útratu (pizza 22 zlotých, pivo 6,5 zlotých za půllitr) a vracím se zpět na penzion.

Výstup do sedla Salmopol

Ráno vstávám rozumně tak, abych chytnul autobus. Na zastávku to nemám daleko, nachází se téměř před penzionem. Pohled z okna ve mě ovšem nevyvolává příjemné pocity. Venku je mlha a zataženo, sem tam vzduchem letí vločka. Nadšením přímo překypuji. Náladu si spravuji alespoň snídaní a čajem, který mi zbyl ještě z předešlého dne (pro hnidopichy - mám kvalitní termosku a tekutina v ní vydrží teplá déle než 24 hodin).

Jakmile vycházím ven, tak po prvním nádechu zjišťuji, že by situace nemusela být až tak zlá. Je kosa jako prasátko a vzduch je plný kouře a různých zplodin. To ve mně vyvolává naději, že by mohla být inverze, ale… problém je, že mě dnes čeká přechod jen přes relativně nízké kopce. To znamená, že bych se nad pokličku, která vše drží, ani nemusel dostat.

V 8:20 mi jede autobus ze zastávky. Cena je přijatelná - cca 2 zloté za 3 km, o které si krátím cestu. Stejně bych šlapal po asfaltu údolím potoka Żylica, podél kterého se táhnou stavení Szczyrku. Jo, jít tak nahoře po hřebeni po červené značce přes kopce Beskid (860 m), Hyrca (929 m), Kotarz (985 m), Grabowa (907 m) a Biały Krzyż (940 m) to by byla jiná. Ale kvůli sněhu si tento horský hřbet Sl. Beskyd odpouštím… projdu si ho jindy.

Pohled na Velkou Čantoryji zpod Salmopolského sedla

Cca po 10 minutách vystupuju z autobusu v místě zvaném Salmopol - Solisko. Startuje zde lanovka na Małe Skrzyczne (1 211 m) a také druhá ve směru na horu Malinów (1 114 m). Já se vydávám po žluté turistické značce, která mě povede až do Wisły. A co je hlavní… přes zbytky mlhy, které se zde nacházejí, jde vidět azurovou oblohu.

Nejprve musím jít po asfaltce dál, směrem do sedla Salmopol. Není to moc příjemné, protože zde není chodník a musím jít přímo po cestě. Ta není úplně 100% shrnutá a jezdí po ní auty spousta lyžařů. Takto jdu do první serpentiny, poté mě značka svádí do boční uličky mezi domy.

Projdu kolem nich a jsem na začátku lesa, přes něj vystoupám výše po vyšlapané úzké pěšince k dalším stavením. Nejprve si myslím, že se jedná o nějakou polosamotu. Posléze zjišťuji, že se zde nachází i krátká sjezdovka pro lyžaře a prknaře a že jsem již v samotném sedle Salmopol. To leží mezi kopci Kotarz (985 m) a Malinów (1 114 m).

V sedle se nachází několik staveb - penziony, restaurace. Mě osobně zaujala nádherná roubená stavba. Neodolal jsem a nakoukl dovnitř. Jedná se o restauraci zařízenou ve starém původním vesnickém stylu. Člověka hned zaujme například pec vedle baru, která vypadá jako z pohádky o hloupém Honzovi. Hned vedle této budovy se nachází velká bílá boží muka.

Přechod do Wisły

V sedle přecházím přes silnici, která tudy prochází a spojuje Wisłu se Szczyrkem a začínám prudce klesat lesem. Ještě jednou přecházím silnici a poté se definitivně nořím do lesa. Občas se mezi stromy otevírají pěkné výhledy na hraniční hřeben Slezských Beskyd, dobře rozeznatelná je Velká Čantoryje (995 m). V dálce jde poznat i vysílač na vrcholu Lysé hory (1 323 m).

I když je zde spousta sněhu a vyšlapaný jen úzký chodníček, sem tam vyjetá kolejnice od sněžného skútru, přesto se jde dobře. Příliš se nepropadám, takže ani nemusím nasazovat sněžnice, hřeben bych popsal téměř jako rovinu. Nejsou zde žádné extrémní a dlouhé stoupáky. A navíc je jen řídce porostlý lesem, místy zcela odkrytý na jižní straně, tudíž se z něj odkrývají pěkné výhledy hlavně na masiv Baraniej Góry (1 220 m) a při pohledu nazpět na masiv Malinówa (1 114 m).

Takto přecházím přes vrchol Jawierzny (802 m) a pokračuji dále, až přicházím k rozcestí, ze kterého se odděluje zelená značka směřující k vrcholu Czupel (882 m) a následně klesající do Wisły - části zvané Nowa Osada. Jdu kousek po zelené, abych si vylezl na vrch Smerekowiec (835 m). Tato kóta je sice částečně porostlá nízkými stromky, přesto nabízí pár omezených výhledů na okolní hory Slezkých Beskyd, ale lze odtud shlédnout i vrcholky Kriváňské Malé Fatry.

Biały Krzyż

Následně kousíček klesám a nořím se do lesa. Přes něj kráčím asi 20 minut, než přicházím k prvním stavením obce Brenna. Jedná se o samoty na hřebeni zvaném Gościejów. Svým charakterem mi připomíná hřeben Gruně u nás v MS Beskydech. Momentálně zasněžená holina, na které se nacházejí roztroušené samoty, a pravděpodobně zde také vede asfaltka, nyní pod sněhem, ale prohrnutá pluhem.

Po tomto hřebeni přicházím na kótu Trzy Kopce Wiślańske (810 m). Kousek před ní se nachází schronisko prywatne, zvané Telesforówka. Od něj se naskýtá pěkný výhled do údolí Wisły a potoka Leśnice, případně Brennice a na, mezi nimi vklíněný, vrchol Równica (884 m). Ovšem nepěkný je pohled na smog, který se nachází za Równicí. Vypadá to, že se musí táhnout od Katowic až po Ostravu. Smutné, ale toto je úděl průmyslových aglomerací.

Další cesta, od kóty Kamienny (790 m), je trochu fádní až nudná. Postupně klesám, a to, až do Wisły. Rozhodně by byla zábavnější, mít tak saně, boby, lopatu, či aspoň blbou igelitovou tašku. Sjel bych až dolů jako pán během pár minut. U prvních stavení ve Wisłe si aspoň prohlížím hraniční hřeben Sl. Beskyd. Je sice ve cloně z mlhy a kouře, ale i tak jde rozeznat vrcholy jako Kyčera (989 m), Velký Stožek (978 m), Velký Sošov (886 m) a samozřejmě Velkou Čantoryji (995 m).

V jednom místě značka uhýbá z místní komunikace, po které kráčím a samozřejmě si toho vůbec nevšímám, jak jsem zabraný do poznávání hor. Tudíž si cestu nepatrně prodlužuji, ale v následujících serpentinách, jenž klesají do města ji zase o něco krátím tak, že serpentiny řežu na hulváta, přímo rovně dolů.

Následně už se pomalu prokousávám do centra Wisły, míjím první hotely a musim podotknout, že některé z nich musí pamatovat období socialismu. Přijde mi, že je od revoluce ani nepřetřeli novou barvou. Přibližne v poledne stojím v centru města na mostě přes řeku Wisłu.

Beskydské sedlo, Nýdek

Už dlouho cítím podivné sušení v hrdle. To je volání po pivu. Jelikož mám dobrý čas, rozhoduji se, že se v tomto významném městečku musím někde zastavit na zrzavou vodu. Tak rychle upaluji přes centrum (v konečném důsledku mě nijak moc nenadchlo), až zjišťuji, že jsem ho celé prošel a buď jsem tak slepý a nevšiml jsem si žádné hospody, anebo tu prostě žádné nejsou.

Tipy Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Vracet už se mi nechce, tak přecházím hlavní cestu, po které jede auto za autem. Jakmile se objevuje skulinka, rychle přebíhám na druhou stranu k vlakovému nádraží Wisła Uzdrowisko. Jakmile jsem na druhé straně, natahuju se jak široký, tak dlouhý a mám pocit, že mám asi zlomenou nohu. To by bylo smutné - přelézt kus Slezkých Beskyd a polámat se ve Wisłe.

Asi po 5 minutách bolest odchází, já se zvedám a odbelhávám si to po modré značce, kudy vede dál můj trek. Jsem rozhořčen (nebo spíše rozsladěn?) z toho, že jsem ani neměl pivo, ale… pořád v sobě udržuju jiskřičku naděje. Přece jen ještě nejsem na konci města.

Procházím vysoko po břehu nad řekou Wisłou a dostávám se do místní části Jawornik. Hned na začátku jsou malé potraviny. Já už to prostě nemůžu vydržet a zapadám dovnitř alespoň pro lahváče. Zarověň si konečně dopřávám i zaslouženou odpočinkovou pauzičku.

Po krátké zastávce a příjemném osvěžení pokračuji dále po ulici vedoucí skrze Jawornik. Následují 2 km touto vesnicí než se dostávám k rozcestí, kde se odděluje černá značka vedoucí do Beskydského sedla (680 m). Zároveň se zde nachází restaurace U Fojta. Jelikož jsem moc nejedl, neodolávám a zapadám dovnitř.

Hospůdka působí zvenku příjemně a vevnitř to není jiné. Do toho hrajou skočné lidové písně, které zapadají do tohoto prostředí. Jelikož je restaurace zaměřená na krajové speciality dopřávám si Żurek v chlebovém kotlíku (žurek je polévka z chlebového kvásku) za 12 zlatek a vynikající pivo z polského Těšína - Brackie, vařeno ve spolupráci s českým sládkem za 5 zlatek.

Tradiční náastroj, sestup do Wisły

Nasycen, napojen a spokojen se vydávám na závěrečné stoupání tohoto treku - do Beskydského sedla. Stoupám ulicí mezi posledními staveními v této části Jaworniku, naposledy se otáčím, abych se pokochal pohledem na polskou část Sl. Beskyd. Následně zapadám do lesa a po 20 minutách stojím v Beskydském sedle.

V sedle se nechávám vyfotit náhodnými kolemjdoucími turisty, prohazuju s nimi pár slov a možná bych šel i s nimi, protože klesají dolů do Nýdku po zelené značce stejně jako já, ale jdou příliš pomalu, tak jim utíkám.

Ze sedla cesta pozvolna klesá až na místní komunikaci, samozřejmě, pokrytou ledem a sněhem. Jakmile přicházím k potoku Střelma, objevují se i první domy. To vyvolává dobrý pocit, že už jsem v Nýdku… Ale protože jsem zde už párkrát byl, dobře vím, že je to ještě nějakých 2,5 km do centra. Každopádně jsou tyto kilometry pohodové po rovině, spíše mírně z kopce, míjené občasnými malebnými domky. V 15:45 zakončuju svůj trek oslavným Radegastem v centru Nýdku.

Pár slov na závěr

Slezské Beskydy doporučuji navštívit a prolézt si všem lidem, kteří mají rádi Moravskoslezské Beskydy. Je to dobrá alternativa, protože jsou si dost podobné, ale zároveň se v něčem liší. Každopádně se zde našinec bude cítit jako doma. Samozřejmě ostatní milovníci hor a přírody si taky přijdou na své.

Charakter pohoří je podobný tomu u nás, tolik typický, pro celé pásmo Beskyd, resp. Karpat. Prudká stoupání na kopce jsou samozřejmostí. Samotný hřeben až tak prudký není, ale i přesto si zde člověk nějaké ty výškové metry nasbírá.

Musím podotknout, že tento zimní přechod nebyl žádný med. Věřím, že v létě bych stejnou trasu zvládl za dva dny. V zimě je opravdu nutno počítat s daleko pomalejšími přesuny.

  • 1. den: 19,4 km, celkové stoupání: 1 540 m, celkové klesání: 1 157 m
  • 2. den: 22,0 km, celkové stoupání: 1 327 m, celkové klesání: 1 558 m
  • 3. den: 21,8 km, celkové stoupání: 969 m, celkové klesání: 1 219 m
  • Celkem: 63,2 km, celkové stoupání: 3 836 m, celkové klesání: 3 934 m

Treking.cz - diskuze
Na Trekingu dále naleznete
Naše rozhledny Skalní města
Naše vrcholy Vodopády
Ledovcová jezera Sedla a doliny
Jeskyně Památky
České hrady Slovenské hrady
Geomorfologie (ČR) Geomorfologie (SK)
Nejvyšší hory (SK) Nejvyšší hory (ČR)
Nejvyšší vrcholy Orografické členění
Karpaty Alpy
Reklama
Témata našich článků…
Pluto Velký Lopeník Petrova bouda Hrad Veveří Tematín Prašivá Švýcárna Macocha Nova Černá díra Ježek Heukuppe Brumov Gluony Jaro Jupiter Bouzov Březen, počasí Opruzeniny Proton Fotoaparáty Svatobor
Reklama
Vyhledat ubytování podle pohoří

1. Beskydy, ubytování a horské chaty v Beskydech
2. Javorníky, ubytování a horské chaty v Javorníkách
3. Jeseníky, ubytování a horské chaty v Jeseníkách
4. Jizerské hory, ubytování a chaty v Jizerských horách
5. Krkonoše, ubytování a horské boudy v Krkonoších
6. Orlické hory, ubytování a chaty v Orlických horách
7. Šumava, ubytování a horské chaty na Šumavě
CZ / SK
1. Malá Fatra, ubytování a horské chaty na Malé Fatře
2. Nízké Tatry, ubytování a chaty v Nízkých Tatrách
3. Oravské Beskydy, ubytování a chaty na Oravě
4. Roháče, ubytování a chaty v Západních Tatrách
5. Slovenský ráj, ubytování a chaty ve Slovenském ráji
6. Velká Fatra, horské chaty a útulny na Velké Fatře
7. Vysoké Tatry, ubytování a chaty ve Vysokých Tatrách
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Tapety na plochu PC zdarma, zima
 30.04.2017 2 příspěvky
Jarní vycházka československým pohraničím
 28.04.2017 2 příspěvky
Rock Towns, skalní města ČR na kolech
 25.04.2017 1 příspěvek
Libín, rozhledna v Šumavském podhůří
 25.04.2017 3 příspěvky
Ahoj všem. Najde se někdo,kdo by chtěl podniknout
 24.04.2017 1 příspěvek
Miluji česká média
 24.04.2017 20 příspěvků
TERREX Mountain Project
 24.04.2017 2 příspěvky
Podkarpatská Rus, údolí řeky Už
 21.04.2017 1 příspěvek
Nižná Kľaková, Muráňská planina
 12.04.2017 1 příspěvek
Přechod hřebene poloniny Krásna
 11.04.2017 1 příspěvek
Odznak 75 vrcholov Strážovských vrchov
 10.04.2017 3 příspěvky
Runy v Bodinej, runové nápisy
 09.04.2017 2 příspěvky
Pěšky Vídeň-Praha přelom duben/květen (cca 28.4.-8
 07.04.2017 2 příspěvky
Plavecký hrad, Plavecké Podhradie
 04.04.2017 1 příspěvek
Abcházie, rady pro zájemce o cestu do země
 04.04.2017 1 příspěvek
Nejvyšší pohoří České republiky
 30.03.2017 5 příspěvků
Jak vybrat kvalitní cestovní kufry a jiná zavazadl
 29.03.2017 5 příspěvků
Wildspitze a Urkundholm, výstup
 26.03.2017 4 příspěvky
Talkenschrein, Alker a Schoberspitze, Taury
 24.03.2017 1 příspěvek
Vliv temné hmoty na vývoj galaxií v raném vesmíru
 24.03.2017 2 příspěvky
4 slezské rozhledny za jarní rovnodennosti
 24.03.2017 2 příspěvky
Turistický batoh Ferrino Overland 50+10
 24.03.2017 1 příspěvek
Výstup na Großer Buchstein, Gesäuse
 20.03.2017 1 příspěvek
Kmeťov vodopád, nejvyšší vodopád na Slovensku
 20.03.2017 3 příspěvky
Luční bouda, Krkonoše
 20.03.2017 12 příspěvků
Velký a Malý Kriváň, Malá Fatra
 19.03.2017 3 příspěvky
Reklama
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Hrady Nový hrad (Furchtenberk), utajený hrad nad řekou Morava v Hanušovické vrchovině
2. Přírodní zajímavosti Soos, rezervace a rašeliniště u Františkových Lázní
3. Naše vrcholy Mužské kameny, hora a skalní útvary v Krkonoších
4. Rozhledny Tyršova rozhledna neboli rozhledna Rozálka, Žamberk
5. Vesmír Neutronová hvězda: Miniaturní hvězda a nebo extrémní atomové jádro?
6. Horské chaty Severomoravská chata: Hanušovická vrchovina, levné ubytování na horách
7. Moravské hrady Helfštýn: Hrad, který byl založen loupeživým rytířem
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist