Průvodce |
Karpattreky |
Horolezectví |
Cykloturistika |
Cestování |
Lyžování |
Příroda |
Soutěže |
Aktuality |
Zajímavosti |
Kalendář |
Napsat článek |
Reklama |
Více… |
|
 |
||
| Poslední aktualizace: 23.7.2022 | , svátek má |
|
Treking > Treky, turistika > Výstup na Rysy ve Vysokých Tatrách
Výstup na Rysy ve Vysokých TatráchTúra na jeden ze štítů Vysokých Tater18.4.2008 | Otakar Brandos
Výstup na Rysy patří k nejoblíbenějším túrám ve Vysokých Tatrách. A to nemám na mysli monstrózní výstupy pořádané za bývalého režimu na počest jednoho téměř holohlavého pána, který snad tento vrchol možná ani nenavštívil a o němž skalní příznivci leninismu tvrdili, že tady vyjel dokonce na kole (jaká to pošetilost). Buď jak buď, jeho busta na vrcholu již dávno není. 
Túru opět zahájíme na našem známém Štrbském plese. Z něj pokračujeme po Tatranské magistrále na Popradské pleso a dále do Mengusovské doliny. Stejně jako u předchozí túry, ve které jsme si popsali výstup na Kôprovský štít. Na rozcestí pod Rysy budeme narozdíl od předchozí túry pokračovat vpravo, nikoliv vlevo. Náš turistický chodník je značen červeně. Nejprve stoupáme kosodřevinou podél Žabího potoka, pak se naše cesta stáčí k východu a vzhůru pokračuje v četných serpentinách ve strmém travnatém svahu. Chodník je místy poničený a zasypán sutí stejně jako jeho okolí. Proto budeme obzvlášť ohleduplní k tatranské přírodě a v žádném případě si nebudeme zkracovat chodník! 
Překonáme více než 300 výškových metrů a přes Wachterku (skalní práh Mengusovské doliny) se dostaneme do kotliny Žabích ples se stejnojmennými plesy. Ty budeme mít při výstupu po levé ruce. Na konci kotliny Žabích ples začíná chodník opět prudce stoupat. Dostáváme se do jednoho ze dvou technicky nejobtížnějších úseků výstupu na Rysy. Jeho nejstrmější část je zajištěna fixními řetězy a lany. V případě náledí je potřeba dávat velký pozor, neboť jsou zde hladké a mírně skloněné žulové plotny, které jsou navíc vyhlazeny podrážkami bot tisíců turistů, kteří tudy každoročně projdou. Pak již chodník pokračuje v serpentinách k Chatě pod Rysy, kde je možno zakoupit občerstvení, ale rovněž dát si i oběd! Od chaty k vrcholu zbývá již jen čtvrt kilometru, samozřejmě že výškového, a asi 50 minut chůze. Nejdříve pokračujeme táhlým stoupáním do sedla Váha. Cesta bývá i v létě pokryta sněhovými poli, proto zachováváme opatrnost. V sedle budeme za vynaloženou námahu bohatě odměněni. Otevírají se z něj fantastické výhledy do Ťažké (dříve České) doliny, z jejíhož skalního prahu padají vody v podobě krásného Ťažkého vodopádu. Ten je však viditelný až ze dna Bielovodské doliny. Nesmíme zapomenout na takové vrcholy jako je Gerlachovský štít, nejvyšší štít nejen Tater, ale celých Karpat, Ťažký štít, Ganek a řadu dalších. Za našimi zády, na západě, pak se táhne členitý hřeben Bašt (viz např. foto na straně 115) s řadou vrcholů a věží. 
V sedle Váha naše cesta odbočuje vlevo k severu. Po upraveném turistickém chodníku (TCH) pokračujeme směrem k vrcholu Rysy. Sledujeme pozorně značku, abychom nesešli z chodníku a nedostali se do neschůdného terénu! Za dobrého počasí v létě to nebude problém, protože chodník připomíná lázeňskou promenádu, ale za snížené viditelnosti by to problém již býti mohl. Chodník traverzuje po západním úbočí tohoto populárního vrcholu. V samotném závěru túry se turistický chodník značně větví, jak neukáznění turisté vytvářejí "své" vlastní chodníky, mnohdy špatnými směry! Směr se udržuje těžko, proto pozorně sledujeme značení, které nás zavede skalním, částečně suťovým žlábkem až na vrchol Rysů. Ten neposkytuje mnoho místa k sezení, proto ve dnech zvýšené návštěvnosti je problémem se na vrcholu zdržet delší dobu, natož si vychutnat "božský klid" a v klidu posedět. Pokud je pěkné počasí, otevírají se z vrcholu nádherné výhledy. Z polské strany vede na vrchol rovněž červeně značený TCH z Doliny Rybiego Potoku (kolem Morskiego Oka a Czarneho Stawu). 
Státní hranici dnes již ale můžeme (v hlavní sezóně) překročit a pokračovat dále do Polska (a naopak), neboť obě tatranské země jsou součástí Evropské unie a Schengenského celního prostoru. Volné překračování hranic však tak zcela možné není, neboť zákony o ochraně přírody a pohybu na území TANAPu jsou předpisům ošetřujícím pohyb na území EU nadřazeny. Proto je nutné respektovat sezónní a časové uzávěry TANAPu, TPN podobné regulace nezná. 
Stejnou cestou se vydáme i nazpátek. Výstup na Rysy patří k technicky obtížnějším a vyžaduje jistotu chůze v exponovaném terénu a základní znalost pohybu na skále. Lidem trpícím závratí tuto túru nedoporučuji.
Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Autor článku ztratil rozum a vymýšlí si až nechutně trapně. Blábolit, že někdo tvrdil, že Lenin vyjel na Rysy na kole, může jen chorý mozek nebo nějaký zapšklý ideolog kapitalismu.
Opravdu nezodpovídám za to, co blábolili a obhajovali tavárišči z KSČ… Tuhle špínu na mne neházejte! To si rozhodně vyprošuji!
tak se to opravdu tvrdilo... Říkal mi to už kdysi dávno jak děda, tak táta (samozřejmě s úsměvem na tváři) a dnes se to již bere jako recese a jako recese je myšlen i bicykl, umístěný u Chaty pod Rysmi (ten toto komické tvrzení jen dokazuje). Stejně takto je s mírnou nadsázkou s narážkou na Lenina napsán i úvod článku... Pomlouvat autora mi proto přijde zcestné.
tvrdívalo se to. Podobně agresivně jako František se vyjadřoval (a choval) jeden příznivec onoho ideového hnutí, když jsem mu na to řekl, že je to blbost. Bylo to před mnoha, mnoha léty na Žiarské chatě. A pán se chtěl dokonce rvát… Musel jsem jej, bohužel, uzemnit. Od té doby si navíc nadsazuji, že to onen holohlavý pán vyjel z polské strany :-)
ma pobavilo, ze "nasem znamem" :-)
Autor si zřejmě chce připisovat politické body, aby se ukázal. Je tady řeč o horách, které jsou krásné a zajisté mají svou historii, která se jednou bude líbit tomu či onomu, ale rozhodně se mě nelíbí, kdyľ si tady někdo přihřívá svými bláboly svoji politickou polívčičku, protoľe tím krásné hory znesvěcuje!
Pane Alois, sám jste blábol. Slovo pol....a se v mém článku neobjevuje ani jednou, ve vaąem nenávistném pamfletu naopak hned 3×. Běľte prosím agitovat na weby k tomu určené, na českém i slovenském internetovém nebi je jich spousta.
Bohuľel ke krásným horám a jejim ątítům se jiľ odedávna vztahují nejrůznějąí kříľe, památníky, kaple, bysty či pamětní desky, které byly odrazem doby. Takľe proč to nepřipomenout těm, kteří se jiľ o Leninovi (1870 - 1924) neučili? Proč by nemohl mezi psaním moudrých marxistických spisů chodit po horách? Nemám pocit , ľe by autor nějak přeháněl -pamětníci vědí, jak výstupy na Rysy vypadaly ..A taky moľná proto je dnes na chatě pod Rysmi na zdi na cedulce napsáno: Plivat na zem a bavit se o politice se zakazuje! Ale autor se o politice nebaví, jen upozorňuje na to , co bylo. Ahoj!
1. Autor je pravděpodobně čtenářem bulvárního tisku, kdyľ přejímá nefakta jako "moľná" a "na kole", ale určo tím nechtěl znesvěcovat krásu hor. Jinak Lenin vystoupil na Rysy v roce 1913. 2. Jeątě na turistických mapách z 90.-let je pouľíváno označení Česká dolina - ale asi netřeba to řeąit ... Tatry jsou hory národa nám blízkého. 3. O nějakém chodníku v závěrečné části výstupu na Rysy nelze mluvit ... jde spíąe o volné lezení po skále a drolící se suti, kde lze náhodně zahlédnout turistickou značku :)
nefakta, 1. pouze upozorňuje na v minulosti populární mýty. 2. Česká dolina není jen na mapách z 90. let, ale i pozdějąích, 70% českých turistů zajisté názvoslovnou změnu ani nezaregistrovalo. 3. Výstup na vrchol není lezením ani náhodou, jde pouze o VHT. Lezení je o naprosto něčem jiném neľ čím je výstup na Rysy po turistickém chodníku.
... hm, to jsem ąpatně formuloval (za to se omlouvám):( - nemyslel jsem horolezecké lezení - prostě se tam lidé ąkrábou po čtyřech - ale o nějakém výstupu po chodníku nelze mluvit.
udaj o povodnom pomenovani doliy je chybné, nikdy nebola česka, ale často tak bola chybne udavana v roznych publikaciach. Spravny povodny nazov bol čeľka dolina(pochadza z vychodosloveskeho narecia: tazky=čeľky)
Kde vidíą chybný údaj v české dolině? Dříve se dolina skutečně jmenovala česká, coľ zanesli do map jeątě rakouątí kartografové, kteří ąpatně pochopili goralský výraz čaľka, neboli těľká - těľko dostupná dolina. Nikoliv východoslovenské nářečí, to je blábol. Takľe v naąich mapách bylo nejdříve česká, teprve nedávno se přeąlo ke jménu Ťaľká. Dluľno dodat, ľe v polských mapách se vľdy dolina uváděla jako Dolina Cie?ka. Howg.
Howg ako howg, pane. V polstine znamena ciesky nikolif cesky, ale tazky = narocny, obtiazny. Spravne je historicky vzate pomenovanie z goralciny. V urcitej literatura sa sice udava ako Ceska, je to vsak sposobene chybnym prekladom.
Kazdopadne, radi vas tam, bratia, vidime.
Ahoj Peter. Goralský název nikdo nezpochybňuje, ąpatný "překlad" byl pouľíván ale dlouho. V uvedené knize v místopisném seznamu nalezneą vąe uvedeno na pravou míru. Včetně pravého významu slova polských goralů :-)).
ciezska
(rom,
16.08.2011, 13:30
)
ciezska znamena tezka ci tazka. to kazdy goral pozna, treba sa ucit od nich, oni su tam doma a oni maju pravo to pomenovat a aj mali vtedy
Rom, souhlasím, Slováky
(-OB-,
16.08.2011, 13:51
)
"je třeba" z Tater vystěhovat, protoľe gorali (de facto Poláci) jsou tam doma. Ano, měli byste Javorinu a inkriminovanou část Tater vrátit Polsku. To není můj názor, pouze aplikuji tvou "logiku" a ignoranci toho, ľe «aľká dolina se v naąich krajích (tím myslím i Slovensko) zvala Českou jiľ od dob Rakousko-Uherska. By» rakouąti kartografi ąpatně pochopili goralský význam názvu. Proto, kdyľ chceą napravovat hrubé křivdy na ukřivděné části Slováků (naątěstí je to jen malá část slovenského národa), měla by se «aľká dolina přejmenovat na Ciezskou dolinu a Bratislava na Pressburg. To je asi tak logické, jak tvé otírání o Českou dolinu zmíněnou v závorce.
co su to slovaky?
(gorali apolaci?,
16.08.2011, 14:01
)
neviem od kial mas ze gorali su polaci, ale uraza ich to. pokial sa chces nieco o goraloch dozvediet, tak sa u nich zastav a povypituj pripadne nastuduj. gorali su tak slovaci ako moravaci patria do ciech. viem ze ich nemate radi, ale su sucastou vas a aj hovoria vam podobnym jazykom. tak to je aj s goralmi, ti sa vsak citia a vzdy citili ako slovaci a aj su slovakmi. a gorali nie su len v tatrach, ale o tom ty vies tusim prd makovy. to ze si to rakuski kartografi zle vysvetlili je ich chyba a vobec nas to nemusi zaujimat, podstat je, ze ten nazov nikdy nemal nic spolocneho s cechami, ale vzdy oznacoval, ze stit ci dolina pod nim je ciezka, teda tazka ci tezka. samozrejme, ze panom papalasom z prahy nazov lichotil, avsak zili v hlbokom omyle :)
Tak nyní jsi se chytl
(-OB-,
16.08.2011, 14:09
)
do vlastní smyčky. Ano Gorali ľijí i na Moravě (Jablunkovsko, Třinecko), na Slovensku (Orava) i v Polsku (Tatry aj.). Goraly mám rád, podsouváą mi tvé osobní postoje. Papaláąi (při zavedení názvu Česká dolina, ątít, vodopád) sídlili ve Vídni a ne v Praze. České země byly totiľ součástí Rakouska, stejně jako dneąní Slovensko součástí Uherska. Proč jsem napsal v případě Tater, ľe Gorali jsou Poláci? Podle toho, jak to cítí, resp. cítili ve třicátých letech minulého století. Po Vídeňské arbitráľi, kdy Slovensko muselo odstoupit velkou část svého území ve prospěch Maďarů (na jihu a východě) a Polska (na severu), totiľ místní Gorali vítali (v převáľné míře) odchod slovenských orgánů a zábor polskou armádou. To ale určitě víą, ľe jo.
zeby?
(rom,
16.08.2011, 14:47
)
tak to teda jo, a pred nimi tam boli kelti, ale to urcite vis ze jo
gorali
(rom,
16.08.2011, 14:49
)
a este poznamka, gorali tvrdia, ze ich prarodicia to nevitali a preto su taki vitalni :)
|
