Prosiecká dolina, Chočské vrchy

Prosiecká dolina je nádhernou a hlubokou dolinou, která je budována ve vápencích poměrně malého a poněkud zapomenutého pohoříčka zvaného Chočské vrchy. Prosiecká dolina je jednou z nejkrásnějších dolin Slovenska, která má charakter kaňonu.

Prosiecká dolina je dlouhá okolo 4 kilometrů a široká maximálně jen několik desítek metrů. V nejužších partiích dosahuje Prosiecká dolina šířky pohých několika metrů. Výška stěn dosahuje i přes 100 metrů.

Ústí této krásné doliny leží u obce Prosiek, závěr doliny přechází do krásných travnatých plání Na Svoradi. V horní části se dolina poněkud rozšiřuje a vybočuje z ní k západu krátká dolinka zvaná Červené piesky, v jejíž závěru nalezneme stejnojmenný vodopád.

Cestu zahájíme v obci Prosiek (600 m) na zastávce SAD. Modrá turistická značka vede dále k parkovišti u ústí Prosiecke doliny (asi deset minut). Po několika stech metrech dorazíme k dřevěnému altánku s cedulí Naučný chodník Prosiecka a Kvačianska dolina, odkud se otevře fantastický pohled na vstup do Prosiecké doliny. Za zády budeme mít hřeben Nízkých Tater.

Pokračujeme po značce proti proudu říčky Prosiečanka. Po široké cestě se dostaneme k nejužšímu místu zvanému Vráta. Dolina má tady podobu kaňonu o šířce několika metrů a je přemostěna dřevěným můstkem. Během jarních tání je tento úsek prakticky neprůchodný. Přes dřevěnou lávku pokračujeme na druhou stranu potoka (nalevo). Kousek za Vrátami vyvěrá napravo ve svahu silný pramen.

Prosiečanka se tady opět prodírá na denní světlo po té, co zmizela v podzemních temnotách pod Svoradí. Speleologové tady sice vykopali průzkumnou štolu, ale do předpokládaného rozsáhlého podzemí Prosiecké doliny se jim dostat nepodařilo. Informace o jejich aktivitách a dosud objevených podzemních prostorách naleznete na následujcí internetové adrese.

Pokračujeme po levé straně potoka až k dalšímu přechodu přes říčku do zalesněné časti doliny s názvem Polhora. Pak ještě dvakrát vyměníme strany a dostaneme se na rozcestí Vidová s rozcestníkem Červené piesky a Sokol. Tady je odpočívadlo s možností odbočit po chodníku vlevo do dolinky Červené piesky, v jejímž závěru se nachází asi 15 metrů vysoký vodopád stejného jména.

Modrá turistická značka vede ale vpravo korytem říčky Prosiečanka. Terén se tady daleko více zvedá a vede dalších asi dvacet až dvacet pět minut přes několik zajištěných míst s lany a dvěmi žebříky přes Nižný a Vyšný Stráz. V těchto místech má dolina opět kaňonovitý charakter. Navíc jsou v tomto úseku patrné zbytky staré vozové cesty (traverza vysoko nad kaňonem).

Skutečně tudy v minulosti vedla cesta. Po soustavě můstků se tady povozy sváželo seno ze Svoradi na Liptov. Nad Strázy se objevují četné krasové jevy, obří hrnce aj. Pokračujeme ale dále až na plošinu Svorad, kde Prosiecka dolina končí.

Odsud pokračujeme po loukách směrem do vesnice Velké Borové (828 m) pořád po modré. Tento úsek trvá asi půl hodiny. Při klesání poslední serpentinou do vesnice musíme dát pozor, abychom si zbytečně nezašli a u bývalého JRD musíme odbočit z cesty vpravo na louku (značka na telegrafním vedení).

Dojdeme k dalšímu odpočívadlu a ceduli Naučného chodníku s rozcestníkem. Tady se můžeme občerstvit ve stylové kolibě Borovec a nebo pokračovat okolo hřbitova po polní cestě směrem do Kvačianske doliny.

• Obtížnost: lehká túra
• Délka túry: 2 h
• Celkové převýšení: 450 m