Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 16.6.2017 , , svátek má
Treking > Treky > Peaks of the Balkans, okružní trek v Prokletije (4)

Peaks of the Balkans, okružní trek v Prokletije (4)

Z Rëke e Allagës do Babino Polje

5.6.2017 | Rostislav Staněk

Je 22. července 2016 a já se již brzy ráno probouzím a hned vylézám ze stanu. Kolem mě je okouzlující kosovská příroda a ve mně se rozlévá pocit míru. Pouze těžko si dovedu představit, že v tak nádherné a nyní mírumilovně vypadající zemi ještě před několika lety zuřila válka.

Nad Rekë a Allagës v masivu Hajly, náš nejsevernější bod

Dnes máme před sebou seznámení s masivem Hajly (nejvyšší vrchol, Hajla, má 2 403 m n. m.), pak bychom rádi opět sestoupili do Rugovské soutěsky a na závěr bychom chtěli ještě nastoupat několik stovek výškových metrů zpět do Prokletije; celkově se tedy jedná o dlouhou etapu s velkým převýšením.

Čtěte také: Předchozí část článku Peaks of the Balkans, okružní trek v Prokletije

Hned ze začátku procházíme vsí Rëke e Allagës, ve které se zastavujeme na ranní kávu. Mustafa Hokaj, majitel místního "Guesthouse" a kavárny, pracoval dlouhá léta ve Švýcarsku, a nám vysvětluje, že se z Kosova za pár let stane Švýcarsko Balkánu. Hrdě nám ukazuje informační tabule o místní přírodě a kultuře, které si nechal vyrobit, a které jsou nyní namontovány na zábradlí jeho terasy. Upřímně musíme uznat, že jsou graficky i obsahem velmi povedené.

Drelaj

Se zápalem nám dále líčí svoje plány do budoucna, které počítají se všemi formami "zelené turistiky", počínaje letní turistikou v místní nedotčené přírodě a konče dosud neobjevenými možnostmi skialpinismu v závějích prachového sněhu, které zde v zimě bývají. S Kallem se shodujeme, že místní krajina a příroda skutečně nabízí se Švýcarskem srovnatelný potenciál a určitě by zde teoreticky bylo možné ze "zeleného cestovního ruchu" žít, to by se ale nesmělo jednat o stát řízený mafií…

Obecně máme dojem, že v Kosovu existují tři vrstvy obyvatel: 1). Lidé u moci, kteří víc než na blaho svých občanů myslí na blaho svých peněženek, 2). lidé, kteří uprchli před válkou do západní Evropy a na stará kolena se vrátili (a kteří žijí ze zahraničních penzí a žádnou přidanou hodnotu v Kosovu tedy neprodukují) a 3). lidé, kteří nemají prakticky nic. A pak existují ještě lidé jako Mustafa Hokaj, kterých by mělo být víc, a kteří chtějí pro svoji zemi opravdu něco udělat. Nám nezbývá než mu popřát mnoho štěstí a doufat, že se takových v Kosovu najde víc…

Pokračujeme po loukách a mírně nabíráme výšku. Podle průvodce by se mělo jednat o orientačně náročný úsek, a proto do něj stále nahlížíme a kontrolujeme, kde jsme. V popisu cesty se lze např. dočíst "Zde odbočte doleva, pokračujte po lesní cestě 200 m až se ztratí v trávě a jděte dále v stejném směru mezi jehličnany dokud nenarazíte na jinou lesní cestu v špatném stavu". A podobných popisů, kdy má člověk jít terénem jednou 600 m mírně doleva a jednou 800 m do kopce, je v popisu naší etapy hned několik.

Na náhorní planině Dugaivë Na náhorní planině Dugaivë

Autor navíc není dobrým botanikem (jak v předmluvě sám přiznává), a proto např. borovice černé mohou být nazývány "jedlemi" (a nebo byl autor přeci jenom dobrým botanikem a my byli někde jinde než jsme měli?). Navíc se s Kallem nikdy nemůžeme shodnout, kolik metrů jsme přesně ušli. Výsledkem je, že stojíme v hustém lese bez jakékoliv cesty a nebo pěšiny, a protože není vidět do krajiny, ani nevíme, kde se přesně nacházíme (a zda bychom tedy měli jít kolmo k vrstevnicím, a nebo nějakým jiným směrem).

Nakonec se rozhodujeme stoupat přímo vzhůru v naději, že někde narazíme na cestu, a nebo že se časem dostaneme na horské pastviny, na kterých se zorientujeme. Po nějaké době se les naštěstí stává řidším a my dokonce narážíme na pěšinu vedoucí snad správným směrem. Také poprvé zažíváme opravdové vedro. Již dopoledne je hodně přes 30 °C a my navíc stoupáme stále řidším lesem po jižním svahu, do kterého pere slunce. Za chvíli mám vypitou většinu zásob vody a doufám, že najdu pramen, který je zakreslený v mapě.

Naštěstí po další hodině docházíme k přístřešku pro turisty, který je nejsevernějším bodem našeho okružního treku, od kterého se budeme víceméně vracet zpět (samozřejmě po jiné cestě). Také se konečně prokazatelně nacházíme na plánované trase, a proto můžeme v klidu odpočívat a uvařit si polévku.

Jezero Liqeni i Kucishtës

Výhled na protilehlý Guri i Kuq (2 522 m n. m.) na hraně náhorní planiny Bjeshka Lumbardhit, kterou jsme navštívili včera, dominuje panoramatu. Oba s Kallem litujeme, že nemáme čas na to, abychom prozkoumali Hajlu víc. Dny ale neúprosně plynou, a proto začínáme sestupovat po lesní cestě doleva směrem k vesnici Pepaj. Cestou také dobíráme vodu u napajedla a doufáme, že z ní nedostaneme průjem (všude okolo se pasou krávy).

Vesnice Pepaj je nádherně umístěná na slunném svahu a nás překvapuje na Balkán nezvyklá upravenost a také relativní střídmost místní architektury. Dáváme se do řeči se dvěma místními - jeden z nich pracoval roky v Tyrolsku a jeden ještě teď žije v Americe a oba by chtěli svůj důchod strávit doma v Kosovu.

Jak se dozvídáme, mnoho lidí se na penzi vrací a v krajinově nádherné oblasti Rugovské soutěsky tak vznikají celé vesnice, na nichž je vidět přísun zahraničního kapitálu. Nás pak mile překvapuje, že nikde nevidíme kýčové "balkánské baroko", a že vesnice vypadá skutečně upraveně. Na závěr se pak dozvídáme, že z Kosova bude jednou Tyrolsko Balkánu; jen čas ukáže, zda zde jednou bude Švýcarsko, Tyrolsko, a nebo něco úplně jiného.

Další vesnicí na trase je Drelaj. Nebýt mešity s minaretem, člověk by klidně uvěřil, že se nachází v Rakousku. My však hned na kraji odbočujeme doprava a strmě sestupujeme do soutěsky, kterou vede silnice. Procházíme nádherným skalnatým kaňonem a po asi dvou kilometrech opouštíme asfalt a stoupáme pustým smrkovým lesem zalesněným údolím, které by nás mělo dovést až na rozlehlou náhorní planinu Dugaivë.

Sestup ze sedla Jelenka (2 272 m n. m.) Mezi sedlem Jelenka (2 272 m n. m.) a sedlem Zavoj (2 167 m n. m.), v pozadí Marijash (2 530 m n. m.)

Krajina ztratila jako mávnutím kouzelného proutku svoji dramatičnost a kolem se rozprostírají rozsáhlé smrkové porosty připomínající Šumavu (nacházíme se asi v 1 400 m n. m.). Všude je ticho a neuvěřitelný klid. Čas navíc již značně pokročil a my cítíme blížící se podvečer. Konečně již také polevuje horko, které nás celý den spalovalo.

Jdu mírně napřed, když v tu chvíli slyším z lesa nějaký pohyb a po chvíli i bručení. Nepochybuji, že se tam nachází medvěd, a proto zastavuji a mluvím. Za chvíli přichází Kalle (působící poněkud vystrašeně) a ptá se, zda jsem také slyšel medvěda. Já mu přitakávám a uklidňuji ho, že medvědi jsou plaší. Jdeme tedy pomalu dál a poměrně hlasitě se bavíme.

Nakonec z lesa vycházíme na louky mající v podvečer své zvláštní kouzlo. A já opět prožívám jeden z vzácných okamžiků, ve kterém bych chtěl říct ono známé "Jsi tolik krásný, prodli jen!". Pokročilý čas nás ale nutí ke spěchu. Přicházíme na hranu Rugovské soutěsky a máme před sebou 350 výškových metrů velmi strmého sestupu.

Snad ukolébán přívětivou atmosférou a domácím pocitem Šumavské krajiny říkám Kallemu, že bych se chtěl podívat k jednomu katolickému kostelíku, o kterém vím, že se nachází po levé straně, a který by měl patřit k nejstarším v oblasti. Podle průvodce by se nemělo jednat o velkou zacházku a s Kallem jsem domluvený, že se potkáme dole.

Po chvíli se nicméně cesta ztrácí a smrkový les se v prudkém svahu mění v hustý prales. Vracím se tedy a sestupuji za Kallem. K mému překvapení ale dole musím poměrně dlouho čekat, protože Kalle také ztratil cestu a nakonec sestoupil do Rugovské soutěsky na jiném místě.

Sedlo Zavoj (2 167 m n. m.)

Již za soumraku stoupáme směrem na Liqenat, kde konečně potkáváme Heinze se Sonjou a také dva známé, které jsme náhodou potkali v Dobërdolu. Všichni dohromady si pronajali chatku pro čtyři osoby a my s Kallem můžeme spát pod širákem na částečně zastřešené terase (nehrozí, že nám spacáky navlhnou rosou). Usínám tedy s pohledem na hvězdnou oblohu.

Ráno dlouze a vydatně snídáme v místním resortu, ve kterém tráví dovolenou mnoho kosovských rodin. Proto vyrážíme poměrně pozdě. Je opět vedro a navíc procházíme řídkým, ilegální těžbou (jak se dozvídáme od místních) poničeným lesem. Teploty se pět šplhají již před polednem vysoko nad 30 °C a já se těším až dojdu k jezeru Liqeni i Kucishtës. Je mně takové horko, že se okamžitě vrhám do chladivé vody a vydržím v ní skoro 20 minut plavat.

Je kolem poledne a obloha se začíná zatahovat mraky, které podle mého nevěstí nic dobrého. Ostatní můj názor nesdílejí. Proto se rozdělujeme a já jdu napřed s tím, že se sejdeme v Babino Pole v Černé Hoře (kde se pro všechny pokusím najít nějaké ubytování).

Po chvilce přicházím k téměř vyschlému Liqeni i Drelajve a začínám stoupat do sedla Jelenka (2 272 m n. m.), které odděluje masivy Bjeshka Lumbardhit a Malje Nedžinat. Podle některých map jsem již krátce pod sedlem překročil státní hranici do Černé Hory, podle jiných ji překročím až za několik hodin pochodu. Hranice, která je v některých úsecích sporná, je stále předmětem jednání mezi Černou Horou a Kosovem a člověku nezbývá než doufat, že spor o ni nepřeroste do otevřeného konfliktu.

Pečení chleba v Babino Polje

Pokračuji nejprve z kopce a poté po černými borovicemi porostlém hřebeni směrem na sedlo Zavoj (2 167 m n. m.), ve kterém jsem již byl před třemi dny. Cestou se mně otevírají krásné pohledy na Marijash (2 530 m n. m.) a já vzpomínám na svůj nedávný výstup na něj. Moc se nezdržuji, podle ukazatele mně do Babino Polje zbývají ještě dvě hodiny pochodu a počasí stále vypadá na bouřku (která ale nakonec nepřijde).

Hned za sedlem se pěšina opět ztrácí a já sestupuji velmi strmým travnatým svahem a později lesem víceméně přímo dolů. V údolí narážím na černohorské pohraničníky, naštěstí mám ale pro přechod zelené hranice z Kosova povolení.

Pokračuji po vozové cestě dolů, když vedle mě zastavuje auto, zda bych nechtěl ubytování v Triangle Woodhouse , který řidič vlastní. Mně ale přijde € 25 za osobu (s večeří a snídaní) hodně, a proto odmítám a vydávám se hledat něco jiného. Bohužel ale zjišťuji, že v údolí moc jiných možností není a představa teplé sprchy je po parném dni lákavá. Vracím se k Triangle Woodhouse a po krátkém přemýšlení nabídku přijímám.

Zpětně musím uznat, že nikdo z nás drahého přenocování nelituje. Kromě teplé sprchy a ubytování v krásném dřevěném domě na nás čekala velkolepá hostina. Všichni jsme se usadili na polštáře u asi 20 cm vysokého stolu, na který nám začala být servírovaná polévka, domácí chléb, guláš, dýňový moučník a jako zákusek meloun a osvěžující drink připravený z nezralých šišek borovic černých. Navíc jsme se domluvili, že ještě zítra kromě snídaně každý dostaneme balíček na oběd. Na noc jsme navíc měli krásný pokoj s velkým zastřešeným balkonem a protože byla noc teplá, vysunul jsem si matraci z postele na balkon a spal opět s hvězdnou oblohou nad sebou.

Treking.cz - diskuze
Témata našich článků…
Merkur Pravčická brána Rýchorská bouda Hrad Sovinec Bludný balvan Barborka Šerlich Macocha Pluto Černá díra Motýli Grossglockner Burkvíz Zvířetník Karlštejn Slunce Cumulonimbus Bouzov Karimatky Kvasar Opruzeniny Říp
Reklama
Na Trekingu dále naleznete
Naše rozhledny Skalní města
Naše vrcholy Vodopády
Ledovcová jezera Sedla a doliny
Jeskyně Památky
České hrady Slovenské hrady
Geomorfologie (ČR) Geomorfologie (SK)
Nejvyšší hory (SK) Nejvyšší hory (ČR)
Nejvyšší vrcholy Orografické členění
Karpaty Alpy
Reklama
Vyhledat ubytování podle pohoří

1. Beskydy, ubytování a horské chaty v Beskydech
2. Javorníky, ubytování a horské chaty v Javorníkách
3. Jeseníky, ubytování a horské chaty v Jeseníkách
4. Jizerské hory, ubytování a chaty v Jizerských horách
5. Krkonoše, ubytování a horské boudy v Krkonoších
6. Orlické hory, ubytování a chaty v Orlických horách
7. Šumava, ubytování a horské chaty na Šumavě
CZ / SK
1. Malá Fatra, ubytování a horské chaty na Malé Fatře
2. Nízké Tatry, ubytování a chaty v Nízkých Tatrách
3. Oravské Beskydy, ubytování a chaty na Oravě
4. Roháče, ubytování a chaty v Západních Tatrách
5. Slovenský ráj, ubytování a chaty ve Slovenském ráji
6. Velká Fatra, horské chaty a útulny na Velké Fatře
7. Vysoké Tatry, ubytování a chaty ve Vysokých Tatrách
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Chata Šport, Bezovec
 20.08.2017 4 příspěvky
Rozhledna na Chocholíku, Drnovice
 18.08.2017 3 příspěvky
Vrabec polní (Passer montanus)
 15.08.2017 1 příspěvek
Ďurková, útulna pod Chabencom
 14.08.2017 17 příspěvků
Veterné, Lúčanská Malá Fatra
 14.08.2017 1 příspěvek
Chata pod Borišovom, Borišov
 14.08.2017 68 příspěvků
Jeskyně Postojná neboli Postojnska Jama, Slovinsko
 14.08.2017 6 příspěvků
Topoľčiansky hrad, Považský Inovec
 13.08.2017 3 příspěvky
Chata Šerák, Jiřího chata na Šeráku
 13.08.2017 23 příspěvků
Na kole podél Dunaje do rumunského Banátu
 12.08.2017 4 příspěvky
Kudlanka nábožná (Mantis religiosa)
 11.08.2017 9 příspěvků
Jof di Montasio, italské Julské Alpy
 08.08.2017 3 příspěvky
Trek Laugavegur a Fimmvörduháls, Island
 07.08.2017 5 příspěvků
České srdce, ubytování na Morávce
 07.08.2017 6 příspěvků
Císařský kámen, rozhledna
 03.08.2017 1 příspěvek
Hrad Szádvár, Slovenský kras
 31.07.2017 1 příspěvek
Ausangate trek v Peru
 30.07.2017 2 příspěvky
Ausangate trek v Peru
 30.07.2017 2 příspěvky
Apollo 17, lety na Měsíc
 29.07.2017 1 příspěvek
Chata Lajoška na Predné holici
 28.07.2017 25 příspěvků
Je kosmická strava MANA vhodná pro trekaře?
 28.07.2017 1 příspěvek
Výstup na Gößeck, VHT v Ennstálských Alpách
 27.07.2017 1 příspěvek
Ausangate trek v Peru
 26.07.2017 1 příspěvek
Kilimandžáro, trek na nejvyšší horu Afriky
 26.07.2017 3 příspěvky
Jeskyně Baradla (Baradla-barlang)
 26.07.2017 2 příspěvky
Chata pod Bukovcem, Jizerka
 25.07.2017 14 příspěvků
Reklama
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Hrady Štramberská Trúba neboli Štramberský hrad, Štramberk
2. Jeskyně Zbrašovské aragonitové jeskyně: Hydrotermální jeskyně Hranického krasu, Teplice nad Bečvou
3. Naše vrcholy Praděd, nejvyšší hora Hrubého Jeseníku a pátá nejvyšší hora v ČR
4. Rozhledny Toulovcova rozhledna: Rozhledna na Jarošovském kopci, Toulovcovy maštale
5. Vesmír Neutronová hvězda: Miniaturní hvězda a nebo extrémní atomové jádro?
6. Horské chaty Vosecká bouda, ubytování v západních Krkonoších
7. Moravské hrady Helfštýn: Hrad, který byl založen loupeživým rytířem
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist