Výstup na Piz Languard, Engadin

Tak konečně se počasí umoudřilo a my můžeme vyrazit do hor. Za cíl jsme si zvolili horu Piz Languard (3 260 m) v pohoří Engadin. Přes Julierpass se dostáváme kolem 11. hodiny do Pontresina (1 805 m) ležícího kousek od St. Moritzu. Parkujeme na městském parkovišti za jeden frank na hodinu a vyrážíme na zhruba sedmihodinový trek.

Z města je možné do výšky asi 2 300 m na Alp Languard dojet lanovkou, ale my šlapeme hezky po svých. A začínáme hezky klikatící se stezkou do kopce, která křižuje lanovku. Jdeme po značené stezce a občas se koukneme nad sebe, jak by to bylo snadné, nechat se část cesty vyvézt. Pokračujeme pomalejším krokem a občas dáme malou přestávku. Asi po dvou hodinách se dostáváme ke konečné stanici lanovky na Alp Languard (2 300 m), odkud je to na vrchol zhruba 3 hodiny.

My jdeme dál po cestě,jejíž úsek je pozvolnější,než úvodní část a začínají se ukazovat i okolní vrcholky ledového pohoří Bernina. Už vidíme i Piz Languard a tak se zastavujeme, fotíme a dáváme si stylově čokoládu Milku. Pak šlapeme dál a míjíme rozcestník u malé chatky. Pár turistů vidíme před námi a nějací nám jdou v patách.

Jak stoupáme, tak se začínají objevovat první sněhová pole, kterými se občas brodíme. Jsme ve výšce asi 2 600 m, dáváme častější přestávky, protože Péťě není moc dobře. Vystoupáme asi ještě 100 m, kde si dáváme sváču a Péťa s Mončou se rozhodují sejít dolů. Ještě se společně fotíme s horami a jezerem v pozadí a já pokračuji nahoru sám.

Na vrchol mi zbývá asi něco přes hoďku. Závěrečná část je o poznání náročnější než ta střední, cesta je strmější a většinou v rozbředlém sněhu. Občas musím zapojit všechny čtyři končetiny. Stoupám stále nahoru a už nad sebou vidím boudu s terasou a švýcarskou vlajkou. Vrchol se blíží.

Po chvíli jsem už u boudy, která je ve výšce 3 200 m, takže ještě zbývá 60 m na vrchol, tyčící se na skále.

Lezu nahoru a po 15 minutách jsem u cíle, Piz Languard 3 260 m. Námaha stála za to, je azuro a tak jsou zde nádherné výhledy na ostatní vrcholky nekonečných hor, horská jezera i na Pontresinu, ze které jsme před 4,5 hodinami vycházeli. Všechny vrcholy pokryté ledem nad ledovcem Morteratschgletseher stojí jako v pozoru. Nejimpozantněji se tyčí hora Piz Palu (3 905 m) s až 900 m vysokou severní stěnou.

Fotím se u trojúhelníku označující vrchol, rozhlížím se kolem sebe a poslouchám nádherné ticho hor, které ruší jen příchozí mladá dvojice turistů. Po 20 minutách kochání mažu dolů stejnou trasou.

Sestupuji pomalu a opatrně, protože na sněhu je to docela dobrá klouzačka a občas si hrábnu rukou do sněhu. Po hoďce už mám sníh za sebou, po trávě a kamenech se už jde přece jenom lépe.

Nad stanicí lanovky u Alp Languard se ještě občerstvuji výbornou vodou z pramene a fotím si zdálky dnes dosaženou třítisícovku a poté pokračuji dolů.

Po půl šestý jsem na parkovišti u auta, kde už na mě čekají holky. Nasedáme a přes St. Moritz a Julierpass se vracíme do kempu.

Piz Languard na mapě

» Nejnovější články, archiv