Pohoří Piatra Craiului a Banát v Rumunsku

Piatra Craiului a české vesnice v Banátu, turistika a cestování v Rumunsku

Na přelomu července a srpna jsme se ve skupině osmi mladých vydali objevovat Rumunsko. Přešli jsme hory Piatra Craiului, podívali se k Černému moři, prohlédli si Bukurešť a navštívili Banát. Jeli jsme po trase Praha - Budapešť - Brašov - Constanta - Bukurešť - Banát - Temešvár a přes Budapešť zpět domu.

Do Budapešti jsme jeli pohodlně se Student Agency (zpáteční jízdenka za 860 Kč, jedna cesta tedy 430 Kč), odjezd ráno v 7:30, dorazili jsme kvůli dopravní situaci kolem 16. hodiny. Přesun na nádraží Keleti trvá cca hodinu. V 19:10 nám jel přímý vlak do Brašova, kde byl první cíl naší cesty - hory Piatra Craiului.

Kupovat jízdenku na mezinárodní pokladně je nekonečně zdlouhavé a málem bychom to nestihli, kdyby mi slečna neporadila, že ji lze koupit u společnosti Wasteels, která sídlí na nádraží vpravo kousek od nástupišť (není tedy nutné chodit o poschodí níže, kde jsou pouze vnitrostátní pokladny).

Čtěte také: Vilcan a Retezat, do nejkrásnějších hor Rumunska

Po Rumunsku jsme jezdili s jízdenkou Interrail (3 dny bez omezení během 30 dní) za 1 590 Kč. Spojení lze hledat na stránkách www.infofer.ro, část je i na idosu. Proto v Budapešti jsme si koupili jízdenku zpáteční do Curtici, což je první zastávka za hranicemi Rumunska, za cenu 24,6 € + rezervace (z Rumunska 107 lei, tedy okolo 90 korun na osobu).

Specifikem rumunské železnice je nutnost mít na většinu vlaků místenku za 4 lei. Dalším specifikem je, že vás ochotně natáhnou, pokud ji nemáte nebo jim uplně nerozumíte. Po celém Rumunsku jsme se zvláště s mladšími domluvili bez problémů anglicky.

Vlak do Rumunska měl střední zpoždení, celkově 2 hodiny do Brašova. Byl poloprázdný, přes noc se v něm dalo natáhnout, k ránu ho začali plnit Rumuni, jinak velmi pěkné, čisté, nikdo nám nic během celého pobytu neukradl, naopak to bylo vcelku v pohodě.

V Brašově jsme si prohlédli centrum, které je od nádraží vzdáleno přes půl hodiny pěšky, lze využít i linku č. 4, která tam jede přímo. Lístek stojí 2 lei. Tip pro gurmány od místního pána - restaurace Sergiano u velkého parku v centru na rohu z kruhového objezdu, všichni místní znají a ukáží směr. Vaří místní speciality, jsou sice dražší, ale výborní. Jinak pivo Ursus je trochu nevýrazné pivo, Timisoaran mi chutnal více, ostatní jsem nezkoušel.

Z Brašova jsme jeli dál do Zarnesti místní soukromou lokálkou, lístek za 4,5 lei. Cesta trvala hodinu. Odtud jsme se přiblížili k nástupu na Piatra Craiului dál údolím směrem na Plaiu Foli, poté kousek nahoru po modré směrem k monastiru, kde jsme přespali. Vodu nám bylo doporučeno pít pouze ze studánek, což jsme následovali a za celý pobyt jsme neměli problém s průjmem.

Ráno jsme nastoupili na Turnu, cesta trvala 6 hodin, bylo na ní spousta suti a špatně prostupné kleče, hodně vysála sil a rozhodně tuto variantu nedoporučuji. Hory jsou ze strany od hradu Bran o mnoho méně strmé a snáze přístupné, příště bych hledal cestu tudy.

Po hřebeni se pak šlo snadno, časy jsou ale počítané pro výletníky jdoucí nalehlo. My na těžko jsme šli pomaleji, místy o mnoho až mi to přišlo nesmyslné, jak málo by to mělo trvat. Cílem bylo dojít na La Om, poté pod hřeben dolů v k vodě, jak mi pověděl kamarád, že se to dá. Nedá, proto doporučuji naplánovat si hory na 2 dny a podle toho i hospodařit s vodou.

Další cesta vedla zpět do Zarnesti, kde je mimochodem příjemně teplý velký horský potok. Odtud jsme jeli zpět do Brašova a večer do Constanty.

V Constantě bylo velmi vlhko, spousta racků, teplé kašny, velký přístav a hezké moře. Spali jsme na hulváta v parku kousek nádraží, místním policistům se to sice moc nelíbilo, ale nevyhodili nás. Drželi jsme hlídky, nikdo podivný se ale neukázal. Dali jsme si tam pak den u moře a ve městečku, což je tak akorát. Tip pro gurmány - kebab v malém bistru na druhé straně ulice u námořní univerzity.

Ráno jsme se přesunuli vlakem v 5:30 do Bukurešti, 7 hodin po městě je skoro až moc. Pěkné jsou vilky mezi univerzitou a parlamentem, a pak samotné centrum. Dále jsme pokračovali směr Banát do Oršové (Orsova), kde měl v 7:00 ráno jet za 16 lei autobus do Moldoua Noua. Vacanza. Pršelo. Nejel. Během 30 minut ale zastavil podnikavý Rumun a za 30 lei nás tam hodil.

Odtud jsme šli přes Tureckou díru do Gerníku a spali jsme na nádherné louce U Petra. Odtud jsme si pak další den dali výlet do Rovenska, kde je hezky. Tip pro gurmány - prvotřídní klobása v hospodě v Gerníku (9 lei), ostrá vínovice od pána naproti ní s modrými vraty (17 lei/0,5 l), slabá výtečná višňovice pro dámy u pána naproti pekařství (22 lei/0,5l), a pak v pekařství ráno čerstvé nugátové rohlíky(0,8 lei/ks) a chleba (1,6 lei/ks) s báječným domácím kozím sýrem (15 lei/kg). Lze platit i korunami a eury.

Na závěr jsme šli do Svaté Heleny a směřovali na autobus v 5:00 z Nové Moldavy (Moldoua Noua) do Temešváru (Timisoara, vlakové nádraží Timisoara Nord). Ze Svaté Heleny nás ale vzal pan Štefan Štěpnička (+40 723 824 896) za 40 lei, pohodově jsme se s ním domluvili a nemuseli nikam chvátat. Z Temešváru nám vycházelo spojení do Aradu (7,5 lei, nebyla nutná rezervace), odtud pak přímo do Budapešti a zpět do Prahy.

Další související články: