Trek okolo řeky Odra k hranici s Polskem

Cesta od pramene Odry ke státní hranici

I když bývá řeka Odra mnohdy spojována s průtokem městem Ostravou a tedy i všemi dalšími ekologickými následky, je v jejím nejbližším okolí po celé trase její poutě na našem území možnost si vychutnat pohyb a turistiku v přírodě. A to jak pěší, cyklistickou, na běžkách i vodáckou.

V tomto článku budou některé z těchto možností popsány a doporučeny. Řeka Odra se v tomto povídání bude táhnout jako zázračná nit, která bude vyšívat okolní romantiku. A té skutečně není málo.Vždyť již na samém počátku Odra dala název Oderským vrchům, členité vrchovině v jihozápadní části Nízkého Jeseníku na hlavním evropském rozvodí Odra - Dunaj.

Nejvyšší bod Oderských vrchů - Fidlův kopec s 680 m jen o 46 metrů převyšuje samotný pramen této řeky, která na své pouti dále na sever urazí úctyhodných 861 km. Z toho je na našem území pouhých 135,5 km, které však stačí na to, aby měly ve svém nejbližším okolí turistický význam. Odra je mimochodem jediná řeka na Moravě, která teče přímo až do moře.

Čtěte také: Polanská niva aneb první jarní den v CHKO Poodří

Turisticky významné oblasti okolo řeky Odry jsem vytipoval do několika oblastí: pramen Odry, Oderské vrchy, CKO Poodří a oblast Landeku.

Pramen Odry

Odra je válečné dítě. Pramení ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá pod Fidlovým kopcem ve výšce 632 m, v dřívějších pramenech bylo uváděno úbočí Růžového kopce a výška 652 m.

K samotnému pramenu, který je vkusně upraven v dřevěném altánku, je možno dojít po červené značce z vesnice Kozlov, kde sídlí Vojenské lesy, které hospodaří na ploše vojenského újezdu.

Tato cesta však zde končí a je nutno se navrátit nazpět do Kozlova. Toto však nedodržují v podzimních měsících houbaři, protože výskyt suchohříbků je zde takový, že se dají sbírat do nůší. Takže zde v tuto dobu místo borců v maskáčích se samopaly potkáte rodiny s noži a koši. Mi se zde se ženou Marií a dcerou Markétou jednou podařilo tak dokonale zabloudit, že jsme se motali ve vojenském prostoru asi dvě hodiny, než jsme se vymotali.

Kufr ve válečnickém území má zvláštní nádech dobrodružství, člověk neví, ze které strany začnou lítal kulky mezi lopatky. Nebo lopatka mezi kulky, můžete si vybrat! Odra pak teče k severovýchodu a od soutoku s říčkou Budišovkou se obrací k jihovýchodu a míří si to do rovin Moravské brány.

Svou pouť končí na našem území u Kopytova nedaleko Starého Bohumína a na hranicí s Polskem přijímá Olši ve výšce 196 m, což dokazuje, že řeky tečou s kopce dolů. I když Odra hned zpočátku protéká hlubokým, zalesněným údolím v krásném lesním prostředí, kromě svého pramenu nemá turistický význam vzhledem k uvedenému vojenskému prostoru.

Pro poutníky začíná být zajímavá až po soutoku s Budišovkou, kde Oderské vrchy patří geograficky k Vítkovské vrchovině. Celková plocha povodí Odry je u nás 10 288 km².

Oderské vrchy

I když vrchovina Oderské vrchy zabírá na severní Moravě 174 km², bude se tato část týkat pouze oblasti v bezprostřední blízkosti řeky Odry, tedy severovýchodní části.

A tato část je velmi malebná a turisticky vděčná. Spadá do mikroregionu Odersko v západní části okresu Nový Jičín, kde správním a ekonomickým centrem je město Odry, které obklopují obce Heřmánky, Heřmanice u Oder, Jakubčovice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Luboměř, Mankovice, Spálov a Vražné.

Touto oblastí projíždí vláček na trati Suchdol nad Odrou - Budišov nad Budišovkou, který využívají často ostravští čundráci s kytarami, které klid v této oblasti stále láká. To, aby ho mohli narušit zpěvem trempských písní, které však příroda již dávno shledala přátelskými. Je zde nedaleké Vítkovské Podhradí, zřícenina hradu Vikštejn a čarokrásné údolí řeky Moravice, která se v Komárově vlévá do Opavy a taky končí v Odře.

Této oblasti Oderských vrchů již zdálky vévodí Veselský kopec s vysílačem (557 m), ke kterému však nevede značka a málokdo z Ostraváků ví, kterak že se ten kopec nad Odrami zeve. Dostaneme se k němu buď z obce Veselí nebo přes pole z vesnice v náhorní planině přírodního parku Horní Odra - Dobešova. Tam vede z Oder zelená značka.

Tato oblast začíná u Spálovského mlýna, kde býval vodní mlýn, nejstarší na Spálovsku z 18. století, dnes je tu dětský tábor. Leží v lesním zátiší řeky, obklopen vysokými romantickými stráněmi a lesy.

Jdeme li směrem po proudu Odry, nemůžeme minout pramen u poutního místa "P. Marie ve Skále", nad vsí Klokočůvek v katastru Spálova. Tento pramen je i ústředním motivem legendy z konce třicetileté války (1642 - 1648), kdy proti císařským vojákům bojovali zlí Švédové. Právě zde prý tento zázračný pramen vody uzdravil umírajícího vojáka.

Dnes je toto místo vzorně udržováno a každoročně se zde konají poutě 8. září. Lidé z širokého okolí zde jezdí na velmi kvalitní vodu, turisté však dávají převážně přednost pivu v místním hotelu. Zde je možno se s výhodou ubytovat, dá se kolem chodit hvězdicovitě. Tento pramen kupodivu podobně jako pivní pípa ještě nikdy nevyschl.

Je zde přímo ráj pro cyklisty, kteří mohou pokračovat dál až do Budišova či přes známý dětský tábor s koupalištěm Hadinku do Klokočova. I pro houbaře zde bývá úrodný kraj, v zimě, pokud je sníh se hodí běžky.

Dále podél železniční trati přes Heřmánky k městské památkové zóně Odry je velký lom v Jakubčovicích a v části Vražného je možno navštívit rodný dům zakladatele genetiky J. G. Mendela. V Odrách se dříve v 18. století těžilo stříbro a olovo s využitím tavících pecí v Suchdole nad Odrou. Dříve se zde organizoval dálkový pochod Oderská padesátka, kterého jsem se několikrát zúčastnil a vždy byl silným zážitkem z nenarušené krajiny. Soustava oderských rybníků je rovněž přírodní rezervací, na níž již navazuje CHKO Poodří.

CHKO Poodří

Řeka Odra po průtoku Makovicemi mění svůj směr a teče na severovýchod směrem na Studénku a Polanku nad Odrou, aby posílena přítoky Lubiny a Ondřejnice z již beskydských kopců pyšně vstoupila do Ostravy, kde dále pojme Opavu a Ostravici. Zde se již setkává s průmyslem a znečištěním a s touto okrasou pokračuje až do Baltického moře.

Prvkem krajiny oderské nivy jsou rozsáhlé louky, které jsou v zajetí lip, dubů, jasanů, jilmů či různých keřů. Sítě potoků a jezer zde krášlí rákosiny i vrby. Historicky Poodří patří do oblasti Moravského Kravařska, kde se prolínaly české, německé i židovské kultury. I zde se narodily významné osobnosti, v Příboře zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud, ve Studénce kardinál František Tomášek. V nedalekém Fulneku působil učitel národů - Jan Ámos Komenský, pod zámkem je jeho památník, který určitě stojí za shlédnutí.

Tato oblast je rájem cyklistů, prochází zde četné cyklotrasy, jejichž osu tvoří "Jantarová stezka" a "Greenways Krakow - Morava - Vídeň". Ve Studénce je zajímavé Vagonářské muzeum. Pro Ostraváky je nejbližší turistický ráj v této oblasti v okolí Polanky, Košatky a Studénky, kdy je navíc možnost občerstvení v řadě útulných hospůdek. Četné rybníky jsou i rájem rybářů. Zde je zvláště proslavená hospůdka v Košatce a v Petřvaldíku.

Tímto krajem projíždí každý ve vlaku na trase Suchdol nad Odrou - Studénka - Ostrava, odkud jsou rybníky vidět pod vzdálenějšími konturami nedalekých beskydských hřbetů, kterým vévodí Lysá hora se Smrkem a Kněhyní. Odra je nyní přetnuta tzv. "Polaneckou spojkou", která umožňuje se vlakem dostat od Polanky do Havířova a dále na Těšín, aniž by se muselo jet přes Přívoz a Bohumín.

Zde probíhaly v roce 1945 těžké osvobozovací boje a padly zde stovky sovětských i německých vojáků. To připomíná v místě "U Korýtka" památník padlým vojákům. Byl zachráněn navzdory velkému obchodnímu centru, které bylo postaveno na pravém břehu Odry u silnice Rudná. Ale to již do našeho vyprávění zajisté nepatří.

CHKO Poodří je jedna z nejmladších u nás. Byla vyhlášena v roce 1991 a leží v okresech Nový Jičín, Frýdek - Místek a Ostrava. Za pozornost stojí i přírodní rezervace Kotvice a Polanecký les. Chybou by bylo nenavštívit Albrechtičky, v okolí romantických zákoutí Odry, kde je skvělé informační centrum v dochovaném dřevěném roubeném domě z roku 1865.

Na své si v Poodří přijdou i ornitologové, je zde asi 300 druhů ptactva. O rostlinách nemluvě, je zde řada chráněných a ohrožených rostlin, keřů i památných stromů. Zvláště na jaře kytky šílí, jak říkává můj přítel Šulejkin. V zimě, pokud je sníh, jsou běžky pochopitelně užitečným popojíždědlem od hospůdky k hospůdce. Stopy bývají projeté a pivíčko pěnivé. O kolech to platí také beze zbytku. Řeka Odra je v tomto ohledu laskavá a vstřícná.

Landek a Odra

Landek, dříve nazývaný také Urxův vrch, vytváří výrazný orientační bod nad soutokem Odry s Ostravicí v Ostravě - Petřkovicích. I když dosahuje 290 m, není nejvyšším bodem Ostravy, tím je halda Ema (334 m) vedle ZOO v Michálkovicích. Ale tyto dva "kopce" bývají vidět zdaleka a jsou pro Ostraváky něčím takovým, jako pro Pražáky Petřín či Žižkov nebo pro Brňáky Kraví hora.

Zatímco z haldy Emy, ze které se ještě stále kouří ze sopouchů, je excelentní rozhled, z vrcholu Landeku není vidět téměř vůbec nic, je v lese. Rozhledna na Landeku poskytuje jen omezené rozhledy. Zde již Odra nabývá důstojných rozměrů a před Koblovem v Hrušově přijímá zprava Ostravici v n. v. 204 m. Tato řeka vzniká v Beskydech soutokem Bílé a Černé Ostravice ve Starých Hamrech v n. v. 521 m.

Kolem řeky Odry zde vede červená značka podél tohoto soutoku velmi romantickým terénem, místy v křovinách pod skalnatými úbočími Landeku. Za pozornost stojí Hornické muzeum v Petřkovicích, kde je i soška slavné Petřkovické Venuše z krevele, která má na rozdíl od té Věstonické docela přitažlivé tvary. Zde asi byli lovci mamutů asketičtější. Nebo neznali Halinu Pawlovskou.

Lovce mamutů připomíná umělá socha mamuta pod lesem, což ocení hlavně ti nejmenší, pro které je Landek vítané zpestření víkendů. Rovněž hornická hospoda Harenda s monotématickou havířskou výzdobou je vítaným zpestřením trasy přes Landek. A to již hlavně nás, horských vlků.

Několikrát jsem jel na Landek kolem Odry na běžkách z Poruby, z Landeku je možno sjet do Koblova a pokračovat např. až do Šilheřovic. Tam je zámek s krásným parkem. Možností je zde více. Pravda je, že zde již není vzduch obohacen kyslíkem jako např. v Beskydech či Oderských vrších, ale i tady to má něco do sebe.

Na běžkách a pochopitelně taky pěšky je možno proti směru Odry putovat do Polanky nad Odrou a dál do Studénky. Odra pak dále pokračuje k státní hranici s Polskem, kde zprava přijímá Olši, která se pak opět přejmenuje na své rodné jméno - Olza. Tato řeka totiž v Polských Beskydech pramení.

K cyklistické lásce v tomto rajonu se vyznal v roce 2003 v tisku (Právo, 24.10.) i bývalý předseda ODS Ing. Mirek Topolánek, který dříve sedm let fáral a má k tomuto kraji i ke sportu vztah. Zde popojížděl šťastně v sedle se svou emancipovanou ženou. Kde a s kým popojíždí nyní, mi není známo. A ani mi po tom nic není. Každý má právo popojíždět kde chce a s kým chce.

Na závěr je možno konstatovat, že kraj kolem řeky Odry má lidem, inklinujícím k jakémukoliv pohybu a s láskou k přírodě, možnost nabídnout mnohé. A to, ať začneme svou pouť u samotného pramene naší řeky, či v malebných kopcích Oderských vrchů nebo v krásných nivách či lužních lesích. To bezesporu platí i o rybářích, kteří jsou zde jako doma.

Pokud se však z nějakých nejrůznějších příčin ocitnete v "ocelovém srdci republiky" - dnes již ne tak černé Ostravě, jak ji opěvují bardové místního lidu - Petr Bezruč a Jarek Nohavica, nezapomeňte navštívit Landek s muzeem a hospodu Harendu. Ta vám dodá sílu na cestu domů a možná vás i "chytí" u srdce. Uzené se zelím a dobré pivo tady mají vždycky. A nezapomeňte řece Odře zamávat na její další pouť k Baltickému moři! Určitě si to zaslouží.

Další související články: