Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 31.10.2018 , svátek má
Treking > Treky, turistika > Červené blato a Hojná Voda v Novohradkách

Červené blato a Hojná Voda v Novohradkách

Za kameny a skálami Novohradských hor

Novohradské hory jsou turistům mnohem méně známé, než nedaleká Šumava. Jde o oblast s hustými příhraničními hvozdy, četnými potůčky a neporušenou přírodou, která je ideálním místem pro turistiku. Se svým příznivým klimatem patří k nejzachovalejším částem přírody u nás.

Červené Blato

Hojná Voda je malá víska ležící přímo pod Kraví horou. Ta, spolu se sousední Kuní horou a Vysokou, tvoří dominantu východní části Novohradských hor. Tyto tři vrcholy mají jedno společné, a to mohutné skály a skalní bloky, které utvářejí jejich nejvyšší partie.

Vysoká

Naučná stezka Červené blato

Ubytování máme zajištěno v hotelu Hojná Voda, ale moc nechvátáme. Cestou jsou totiž další zajímavá místa, která stojí za zhlédnutí. Prvním z nich je Národní přírodní rezervace Červené blato. Jde o místo, kde se dříve těžila rašelina a dnes je chráněno.

Čtěte také: Do nitra Novohradských hor

Na druhý pokus již správně nacházíme louku, kde se dá parkovat a odkud je nejsnazší přístup k rašeliništi. Po kilometru přicházíme k prvnímu povalovému chodníku a s občasnými zastávkami u informačních cedulí procházíme pomalu zdejší mokřady. Podélně položené trámy nejsou úplně bez nebezpečí a tak si musíme dávat pozor, kam šlapeme. Kolem je nejvíce vidět rojovník bahenní a měla by tu být i masožravá rosnatka okrouhlolistá, ale hledáme ji marně.

Červené Blato Červené Blato Dobrá Voda od Horní Stropnice

Na nejzazším konci trasy je velmi pěkné a dost velké jezírko, které je pozůstatkem těžby zdejší rašeliny. Kolem stezky míjíme několik popadaných stromů, jeden je přímo na chodníku. Ten je tady dost poškozený a tak se často na volných trámech cítíme jako na houpačce. Asi po hodině uzavíráme okruh NS Červené blato a jdeme zpět do Jiříkova údolí.

Terčino údolí

Pokračujeme autem na Nové Hrady, kde u začátku Terčina údolí balíme něco k snědku, pití a vyrážíme na průzkum dalšího malebného místa.

Terčino údolí bylo vyhlášeno jako přírodní rezervace již roku 1949. Park, založený roku 1756 z podnětu hraběnky Terezie Buquoyové, byl osázený mnoha cizokrajnými dřevinami. Ty dnes pro své stáří bohužel postupně mizí.

Hojná Voda Terčino údolí Terčino údolí-tvrz Cuknštejn Terčino údolí-vodopád

Slunce nechává vyniknout zlatavým barvám zdejších buků, i sytě okrové, v kterou se listí mění a padá nám k nohám. Podzim je již v plné síle a procházka po zdejším parku dostává nádech tajemna. Zdejší bílé lavičky a můstky kontrastují tolik s okolím, že mě nutí mít fotoaparát v neustálé pohotovosti. Nostalgie a klid krajiny se přenáší i na nás. Jdeme tiše a obdivujeme dílo přírody dotvořené rukama našich předků.

Terčino údolí-vodopád

Pravda, ne každá budova je v tak perfektním stavu jako opravený Hamr, který stojí na začátku naučné stezky. Empírový lázeňský dům nese dnes již jen pozůstatky někdejší slávy a Modrý dům stojící opodál, a poškozený povodní v roce 1915, je jen ruinou. Přesto i ony zapadají do malebného údolí dokonale.

Nejvíc se zdržíme u vodopádu. Co na tom, že jeho vody padají ze skály po několika set metrové cestě umělým náhonem. Vždyť i skály i voda je skutečná. Pokládám foťák na plochý kámen a snažím se prodloužit čas uzávěrky. Padající voda začne díky tomu vytvářet měkký závoj, jaký pouhým okem nikdy neuvidíte. Spokojený s výsledkem jdeme k dalšímu můstku, kde se stezka otáčí zpět a mírně stoupá nad zmiňovaný náhon vodopádu.

Na horním okraji svahu je vyšlapaná odbočka na louku, a protože tušíme, že by mohla vést k nedalekému Cuknštejnu, dáváme se po ní. Hned také vidíme siluetu staré, mohutné tvrze. Cuknštejn postavili na sklonku 15. století vladykové z Michnic a dnes jde o unikátní příklad téměř kompletně zachované pozdně gotické tvrze. Jdeme kolem po širokém valu a věnujeme se hlavně focení impozantně působící budovy.

Kuní hora Kuní hora Kuní hora

Vracíme se zpět k lesu nad vodopád a postupně obcházíme mokřadní loučku s potůčkem. Čeká na nás mohutný dub, a to již pět staletí. Jak to tady asi vypadalo v roce 1512? Mít tak s sebou pana Broučka… Opodál leží další starý strom, tentokrát smrk ztepilý. Padl již roku 2002 a tak z něho zbývá torzo.

Naučná stezka zde dělá menší kličku svahem lesa a my se po ní dostáváme až k rybníku u Švýcarského domu, který zde dříve poskytoval výhledy na Nové Hrady. Ty zde dnes díky vzrostlým stromům nejsou a tak se spouštíme dolů ke Stropnici a uzavíráme skvostný okruh NS Terčino údolí.

Večerní okruh přes Kuní a Kraví horu

Odpoledne musíme chvilku vydechnout. Ubytujeme se proto v hotelu Hojná Voda a jdeme na velmi pozdní oběd. Až po čtvrté znovu odhodlaně vyrážíme do kopců. Trochu nás zdrží kamenná vyhlídková plošina, kde ke kašně přibyl i velký meditační zvon. Moc hezké místo, výborný nápad…

Po cestě přicházíme na Staré Hutě. I tady je vidět mnoho krásně opravených, starých domů i nějaké nové. Volná krajina okolo nabízí mnoho skvěle položených parcel. My se ale příliš dlouho zdržovat nemůžeme. Čeká nás výstup na Kuní horu.

Kuní hora Kuní hora Kraví hora

Červená turistická značka uhýbá vzhůru, přibývají balvany i skály. Ty jsou na samotném vrcholu mohutné. Velice atraktivní místo je plné skalních stěn a průlezů. Opouštíme ho neradi, ale po krátkém postupu hřebínkem na nás opět čekají skalní ochozy. Z okrajů skal je zřejmě výhled k Vysoké, to ale nezkoumáme. Čas nás totiž začíná tlačit a Slunce je již nízko nad obzorem. Pokud chceme vidět západ z rozhledny na Kraví hoře, máme co dělat.

Prudký, ale naštěstí krátký sestup zvládáme a zrychleným tempem přebíháme ploché sedlo mezi oběma horami. Cesta odsud je již jasná a široká, jen by nemusela tolik stoupat.

Nakonec se vše daří. Šplháme z posledních sil na rozhlednu, která je přeměněna z vojenské hlídkové věže a dnes žádné problémy při vzdušném výstupu mít nebudete. Kdysi se však na ni lezlo po kolmých žebřících a to jsem tedy vzdal.

Bohužel na západě jsou mraky a tak z focení nic není. Dole je šero, které začíná rychle houstnout a nám nezbývá než sejít do Hojné Vody.

Šejby Prales Hojná Voda

Vybíráme si značku mířící strmým svahem k Dobré Vodě. V lese špatná viditelnost prověřuje naše chabé oči. Motáme se mezi kameny a těch několik set metrů se zdá nekonečných. Až lesní cesta nás zachraňuje a zanedlouho se již hřejeme v útulné hospůdce hotelu Hojná Voda.

Prales Hojná Voda

I druhý den nás čeká nevšední příroda Novohradských hor. Vysoká (1 034 m), je hora viditelná z mnoha výhledových míst jižních Čech. Její dlouhý, skalnatý vrcholový hřeben rozhodně stojí za prozkoumání. Turistickým lákadlem pak je v Novohradských horách nejen známý Žofínský prales, ale i naučná stezka Prales Hojná Voda, ke které zamíříme nejdříve. Celá trasa se nechá pohodlně spojit v okruh asi 16 km dlouhý.

Mapa

Slunce jsme dnes podle předpovědi vidět vůbec neměli, skutečnost je však jiná. Příjemné babí léto nám tak zlepšuje náladu. První úsek cesty kopíruje značenou vycházkovou trasu na Vysokou, ale neodbočujeme po značce vpravo do kopce, nýbrž mírně zvlněnou lesní cestou obcházíme celou horu a pokračujeme směrem k hranici. Asi po třech kilometrech se pod námi objevuje cesta, kudy vede naučná stezka Prales Hojná Voda. Pod námi jsou mohutné buky, mnohé padlé a je dobře vidět, co nás čeká.

Prales Hojná Voda Prales Hojná Voda

Úzká asfaltka v místě, kde se napojujeme na NS, prochází pralesem a je chráněna železnými svodidly. Díky tomu se jde dobře a je čas na focení. Sestupujeme mírně dolů a kolem mezitím probíhá nádherný film z divočiny. Ale není to film, vše je reálné. Můžeme se dotknout padlých, rozpadajících se velikánů, přičichnout k trsům hub, rostoucích na okolních pařezech, a všemi smysly vychutnávat tento úžasný úsek stezky.

Dál klesáme ke Stropnici, která je tady jen malým, hraničním potůčkem. Kolem se les změnil na smrkový, chráněné území je již za námi, stále ale je co obdivovat. Kolem Stropnice a hraničních kamenů pomalu nabíráme zpět ztracenou výšku. Poslední část stezky, která je osazena i jedenácti informačními cedulemi se zajímavým obsahem, v serpentinách stoupá zpět na horní cestu.

Vysoká Vysoká Vysoká

Opouštíme NS a jdeme stále kolem hranic, až přicházíme k hraničnímu přechodu. Tady je hned několik tabulí informujících mimo jiné o původu zákopu, který zde hrál svoji nepatrnou roli v roce 1938.

Vysoká (1 034 m)

Netrvá to dlouho a jsme znovu na značce vycházkového okruhu Vysoká. Klasická turistická značka tady kupodivu stále chybí. Moc to nechápu, proznačeny v terénu jsou lépe cyklotrasy. Chodit v Novohradských horách ale naštěstí můžete po cestách všude, omezeni ničím nejste.

Vysoká Vysoká

U Lukova konečně začínáme znovu mírně stoupat. Větší sklon je až na posledním kousku stezky. Ta zde je vyskládaná kameny z dřívějších dob a stále drží. Po ní se snadno dostaneme k nejvyššímu bodu Vysoké. Je na jedné z mnoha skal, na sousední nižší, ale přístupnější, je i malý dřevěný kříž.

Vysoká

Dlouhý a široký hřeben pokračuje stezkou k severovýchodu. Po necelém kilometru přicházíme ke skalám a ochozům mnohem mohutnějším a zajímavějším, než jsou ty na hlavním vrcholu. Lezeme vzhůru mezi skály a obdivujeme dokonalé dílo přírody. Máme dost času vychutnat si celý, několik set metrů dlouhý skalnatý hřeben, přerušovaný na několika místech lesním terénem s převahou buků.

Zajímavá část Vysoké pokračuje i dál. Po svahu přecházíme výhledové místo a kolem dalších vysokých skal, kde jsou viditelné horolezecké kruhy, postupně sestupujeme k Hojné Vodě.

Z vlastní zkušenosti mohu říct, že tato část je z Novohradských hor nejatraktivnější a hravě se vyrovná i mnoha známým, a turisty v létě přeplněným místům Šumavy.

Kostel v Dobré Vodě

Kostel v Dobré Vodě

Dobrá Voda byla, spolu s Hojnou Vodou, založena jako poutní místo, které bylo "označeno" Bohem v místě, kde pramení "léčivá" voda. V prvním roce existence zde bylo 60 tisíc a ve druhém 40 tisíc poutníků. Na počátku 18. století, za vlády hraběte Karla Alberta Buqoye zde byl postaven barokní kostel s trojramenným schodištěm. Ke kostelu přiléhá trojramenný ambit s věžičkami. Léčivé vlastnosti vody se tradují od roku 1564, a proto zde byly postaveny lázně.
(zdroj www.wiki.mapy.cz)

Při příjezdu od Nových Hradů, nebo Horní Stropnice uvidíte ve svahu Kraví hory dvě vysoké věže zdejšího poutního a farního kostela. Patří neodmyslitelně k panoramatu Novohradských hor a udivují svojí krásou a vznešeností. Nemůžeme proto kostel před odjezdem vynechat. Bohužel lešení zabraňuje vytvořit dobré fotky.

Dovnitř kostela nakonec jen nahlížíme, protože právě probíhá mše v německém jazyce. Vysvětluje to tak velké množství aut i autobus s rakouskou poznávací značkou v okolí. Samozřejmě i zde došlo po druhé světové válce k velkému vysídlení německy mluvících obyvatel a tak se dnes mnozí alespoň takto vrací ke kořenům svým, nebo svých předků.

Vysoká Vysoká, Kraví a Kuní hora přes rybník Žár

Další související články:

+ Blockheide, turistika v Rakousku
+ Slepičí hory, na nejvyšší horu Kohout
+ Rakouské pohoří Freiwald, tam kde pramení řeka Lužnice
+ Novohradskými horami na kole
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
13.11.2012, 23:48 JV | Ukázkový článek
13.11.2012, 14:43 Rony | Někdy je
12.11.2012, 12:17 Lukáš Lenon | Paráda


Reklama
Výběr článků
Hory Ze světa lesních samot, Modrava a Roklan
Hory Italské Gran Paradiso - pohoří, kde liška dává dobrou noc
Hory Sonda Dawn naprosto zásadně změnila naše znalosti o planetce (4) Vesta
Reklama
Témata našich článků…
Slovenský ráj Barborka Sněžka Jeseníky, ubytování Karlštejn Téryho chata Říp Šumava, ubytování Praděd Propast Macocha Skalnaté pleso Čičmany Lysá hora Měsíc Mars Černé jezero Pieniny Šumava Malá Fatra Hukvaldy Lomnický štít Štrbské pleso Chopok
Reklama
Populární treky
1. Apeniny Monti Sibillini, nezapomenutelná apeninská hřebenovka - hory v Itálii
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána, Vysoké Tatry
3. Alpy Okolo Tre Cime a ferrata na Toblinger Knoten
4. Rumunské hory Přechod pohoří Rodna, rumunské Roháče
5. Kavkaz Kavkaz, reportáž psaná na Kavkaze (1) - Prielbrusí a Bezengi
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist