Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 23.1.2024 , svátek má
Treking > Treky, turistika > Túra na hory Ľadonhora a Velká Rača na Kysucích

Túra na hory Ľadonhora a Velká Rača na Kysucích

Vrchy a kopce na Kysucích, turistika

Nahlédneme-li do mapy či poučných knih, zjistíme, že se Kysucká oblast rozkládá v severozápadním cípu Slovenska na moravsko - polském pomezí. Mezi největší a nejznámější města patří Čadca či Kysucké Nové Mesto, já se však vzhledem k zaměření naší cesty budu věnovat především pohořím těchto končin. A že jich pár najdeme!

Kykula, Kysuce

Hranici s Českem lemují Javorníky a Moravskoslezské Beskydy, jež severně přecházejí v Jablunkovské medzihorie, rozmezí s Polskem tvoří Kysucké Beskydy. Ty sahají až ke Kysucké vrchovině, která leží na jižní hraně oblasti.

Zkrátka jeden pojem za druhým a mně zbývá jen prozradit, po jakých pohořích jsme putovali my. Jak napovídá dodatek u nadpisu, navštívili jsme Kysuckou vrchovinu a Kysucké Beskydy. K tomu jsme navíc v omezené míře mrkli i na Jablunkovské medzihorie, a abych neskrblil, možná přidám i něco málo navíc.

To ale předbíhám. Přechod začínáme v Kysuckém Novém Meste, kam přijíždíme vlakem po deváté hodině večerní. Panuje už tma a nám připadá, že pouliční lampy nějak málo září, dokonce zvažujeme, jestli mají žárovky správnou svítivost. Jelikož ale nejsme odborníci na danou tématiku, bez delšího zdržování opouštíme město založené v roce 1244 a stoupáme vzhůru na louky. V závětří několika stromů stavíme stan, čeká nás klidná noc.

Zatímco budeme spát, prozraďme si, že první námi navštívené pohoří představuje Kysucká vrchovina. Na rozdíl od vrchovin známých z českých luhů a hájů je o poznání členitější a zdobí ji též mnohem vyšší kopce, oblast se dělí na podcelky Kysucké bradlá, Vojenné, Bystrická brázda a Krasňanská kotlina. Nejvyšší vrchol představuje Pupov (1 096 metrů), jehož vrchol, jak praví zasvěcené hlasy, je zarostlý a nenabízí výhledy.

Možná i tato okolnost způsobila, že jsme si za hlavní cíl Kysucké vrchoviny vybrali Ľadonhoru, přestože kopec též neslibuje příliš výhledů. Hlavní však je, že k němu máme od Kysuckého Nového Mesta, o by kamenem dohodil, a tak se k němu hned ráno vypravme. Nejprve se ubíráme po lukách, na nichž jsme nocovali a které nabízejí slušné pohledy. Kus pod námi leží v noci projité město a nad ním se zvedá nesčetně kopců, před sebou pro změnu spatříme zalesněné svahy, po nichž budeme záhy stoupat.

Ľadonhora

Stáčíme se k nim a dereme vzhůru, v hustém porostu krátce ztrácíme značku. Záhy ji objevujeme a zastavujeme u další vyhlídky na Kysucké Nové Mesto, následuje dost zajímavý přechod. Úzká pěšinka se vine bukovým porostem po hřebeni, z kterého na obě strany spadá prudce dolů strmý svah, míjíme kótu Steny a dostáváme se na Holý vrch.

Tam se otevírají první pořádné výhledy jižním směrem. Jako na dlani máme před sebou celý hřeben Lúčanské Fatry, čili Kľak, Velkou louku či Minčol, od předělu u Strečna, kde masiv Malé Fatry protíná Váh, se táhne Fatra Krivánska. Tu však značně zakrývá porost, a tak dohlédneme jen k Malému Kriváni, jehož svahy dosud pokrývá sníh.

Současně na Holém vrchu potkáváme dobré lidi, kteří nám sdělí, že tady pořádají pravidelné srazy. Ihned nám nalévají borovičku a nabízejí sousto k posilnění a my jim ještě jednou touto formou děkujeme za přátelské pozvání a pohoštění. Dotyční záhy připevňují na jeden ze stromů vlastní vrcholovou knížku, do které jsme se i my podepsali, jak ale uspěli, už netušíme, protože pokračujeme v putování. Ani na okamžik však nepochybujeme o dobře vykonané práci.

Směřujeme dál a míjíme ukazatel upozorňující na studánku. Vzhledem k dostatečným zásobám vody jsme k ní neodbočili, místo toho nás konečně přivítal nejvyšší vrcholek dnešního dne, čili Ľadonhora (999 metrů). Zastavujeme u rozcestníku a zapisujeme se do vrcholové knihy, jestli se dá něčeho litovat, tak skutečnosti, že horní partie kvůli hustému porostu nenabízejí velké výhledy.

Pravda, vedlejší horstva snahu o zviditelnění projevují a dokonce sem tam mezi stromy i nepatrně vykouknou, jako by nás chtěly aspoň v omezeném rozsahu obšťastnit svou přítomností, příliš nás to ale neuspokojí. Doufajíce, že bude lépe, záhy sestupujeme strmým svahem, což se ukáže býti prozíravé. Přestože o dost klesneme a vrcholy Malé Fatry částečně mizí za bližšími kopci, jimž dominuje Magura, ukazuje se nám z luk nad Horním Vadičovem Velký Rozsutec a Malý Kriváň. Zkrátka příjemnější místo na zastávku a oběd si nemůžeme přát.

Výhledy na Malou Fatru

To už ale opět stojíme na nohách a záhy k našemu překvapení míjíme na první pohled luxusní horský hotel Hájnice. Vyskytují se u něj různé atrakce pro děti, tenisový kurt či basketbalové hřiště, jen zíráme. Radši se noříme zpět do lesů a přes Skríželné, Obelec, sedlo Meriadov i sedlo Korchaň přecházíme do Staré Bystrice. Ačkoliv bychom se podle mapy VKÚ (vydána roku 2006) měli ubírat v podstatě neustále lesy, opak je pravdou. Dle všeho kvůli polomům nás čeká vyhlídková cesta, již navíc podporuje skvělé počasí.

Když se zase dostaneme o pár metrů výš, ukáže se nám v plné parádě celičký hřeben Krivánské Fatry. Jako na dlani vidíme Malý Rozsutec i Velký Rozsutec, Stoh, Hromové, Chleb, Velký Kriváň, Pekelník, Malý Kriváň i Suchý vrch, zkrátka nádhera. Představení tím však zdaleka nekončí. Posléze se ukazují i Moravskoslezské Beskydy a Kysucké Beskydy, k nimž směřujeme.

Abych ale příliš nechválil, dostáváme se i k tomu, v čem Slovensko občas pokulhává, horší to bývá pravidelně se stravováním. Ve Staré Bystrici, kam jsme sešli, se sice nachází hned několik občerstvovacích podniků, ale v žádném nenabízejí teplé jídlo. Nebo se pleteme? Nakonec se na nás usměje štěstí a v hotelu nám dobré duše připraví smažený sýr s hranolky a tatarkou, jídlo zapíjíme zlatavým mokem. Poté se zvedáme a opouštíme obec, o níž jsme si přečetli, že v jejím katastru byly nalezeny kosti mamuta a nosorožce srstnatého.

Znovu stoupáme a krajina je opět poznamenána polomy, nejenom z kóty Dedová, kde se dá coby pozorovatelna využít posed, ale i z jiných míst se opětovně otevírají skvělé výhledy. Zase vidíme Malou Fatru, k níž se přidávají i Oravská Magura a Chočské vrchy, kdesi za nimi se bíle lesknou Roháče. Dokonce zvažujeme, zda jižně sněhově nesvítí i Nízké Tatry. Samozřejmě nechybí kopce Kysucké vrchoviny, které jsme právě zdolali, a vrcholy Kysuckých Beskyd, táhnoucí na východ k Oravským a na západ k Moravskoslezským Beskydům.

Na Velkou Raču

Jelikož se ale čím dál více šeří, noříme se do lesa a končíme na Blatu. Tam se namísto mokřin obývaných zrádnými bludičkami objeví několik chalup zabezpečených mřížemi a my se nakonec rozhodneme postavit stan hned u nich. Brzy zalézáme do spacáků a usínáme, já se opět místo snů krátce zmíním o navštívené oblasti, čili o Kysuckých Beskydech. Přešli jsme do nich ve Staré Bystrici, jež se nachází v Bystrické brázdě.

Pohoří se skládá ze dvou podcelků, a to Rači a Javorských Beskyd, co se týká geologického podloží, převládá hlavně flyš. Nejvyšší vrchol představuje se svými 1 236 metry Velká Rača.

Právě k ní se chystáme vykročit, a proto vyskočme do nového dne. Nejde ale o nijak bujaré vstávání. Ne že by se dostavil bolehlav či se na nás třeba přišel podívat zvídavý medvěd, ale v noci se rozpršelo a i brzy ráno bubnují na plachtu stanu kapky. Tak tohle jsme si nedomluvili! Naštěstí zas jednou výjimečně dojde k tomu, že moudřejší ustoupí, čili déšť ustane.

Balíme a přecházíme do sedla pod Orlom, odkud se přes Malou Raču dostáváme na Velkou Raču, z níž jsou za dobrého počasí určitě pěkné výhledy. My si však jednoznačně vybrali slabou chvilku. Okolní horstva se po nočních přeprškách teprve klubala z mraků a nám nezbývalo, než zalitovat.

Ale co, truchlit nebudeme. Na polské chatě, jež se nachází na vrcholu, si dopřejeme fazolovou polévku, následně nám trochu činí problém modrá značka, jež má podle mapy vést po hranicích mezi Slovenskem a Polskem směrem na Kykulu a dále na Serafínov. Nejprve se podivujeme, že na vrcholovém rozcestníku kdosi vandalsky serval ukazatel, dané záhadě přijdeme na kloub o něco později.

Jak postupujeme podél hraničních patníků, zjišťujeme, že tvůrci turistických cest modré značky přetřeli a zrušili, nakonec zanechali směrovku pouze na Velkém Príslopu, jenž se nachází zhruba v půli zvolené cesty. Že by měla místo modré sloužit polská červená značka, jež se s jistými odchylkami táhne více méně po hranici?

Možné to je, my však, abychom dodrželi plán, pokračujeme hrdinně podle patníků, kde je pěšina pořád velmi dobře schůdná. Chvíli prudce klesáme a vzápětí stoupáme, stále obklopeni vzrostlým porostem dosahujeme vrcholu Kykula (polsky Kikula - 1 087 metrů). Zde se cesty dělí (na Serafínov je cesta dle rozcestníku už opět vyznačena), stáčíme zpět na Slovensko. A protože se nadobro loučíme s hraničními patníky, prozradím, že se na polské straně nazývá tato oblast Žywiecky Beskyd a v obou zemích se jedná o chráněnou krajinnou oblast.

Švancarovci a Tri kopce

Scházíme do nižších výškových partií a přes obec Švancarovci míříme na Tri kopce, jak postupujeme po zelené značce, opět vyvstávají potíže. Značky dlouho nikdo neobnovoval, a tak jsou občas těžko viditelné, i proto se chvílemi raději držíme cyklistické trasy. Zkrátka nám připadlo, že běží o trasu na "umření", což je škoda. Místy se totiž nabízejí zajímavé zpětné pohledy na Kykulu i Velkou Raču, asi jeden z nejzajímavějších výhledových bodů představovala Liesková. Jen nás trochu zarazil oplocený objekt na vrcholu.

Zpočátku, jak jsme se přibližovali, nám připomínal vodojem, leč ten by těžko snímaly kamery, zřejmě šlo o vojenský objekt. Ke konci dne scházíme mimo značky do Vyšného Konce v Čierne při Čadci, čímž se dostáváme do Jablunkovského medzihorie, jež se po přechodu hranic s naší republikou mění na Jablunkovskou vrchovinu. Přecházíme na českou stranu a s večerem se zastavujeme v Hrčavě, kde u piva hodnotíme právě končící den. Spíme kousek od této obce.

Tím mé povídání o Kysucích končí. Naše putování však ještě nekončilo, a proto přidám jako bonus pár tipů, kam se lze po přechodu na naše území ještě podívat. V první řadě stojí za pozornost Trojmezí, kde se střetávají hranice Česka, Slovenska a Polska. Každá země tady má svůj obelisk se státním znakem a na prvního máje se zde lidé přátelsky setkávají. Podobných míst, kde spolu sousedí tři státy, v naší republice příliš mnoho není, a proto určitě stojí za návštěvu.

Zajímavý je i Bukovec, čímž nemyslím vesnici, ale stejnojmennou přírodní rezervaci s loukami mokřadního typu. Na té se nachází naučná stezka, na které, a teď zpozorněte, leží nejvýchodnější bod České republiky. I k němu by bylo škoda nezavítat. A co doplním na závěr? Jen to, že jsme do Jablunkova došli přes vrch Girová, kde se lze posilnit v turistické chatě. To už jsem se ale zcela vzdálil od původního námětu věnovanému horám a kopcům na Kysucích, pročež končím své vyprávění o zajímavé oblasti Slovenska nacházející se jen kousek za hranicemi naší republiky.

Treking.cz - diskuze
Reklama
Témata našich článků…
Sněžka Slovenský ráj Šumava, ubytování Zverovka Jeseníky, ubytování Kvarky Téryho chata Říp Propast Macocha Praděd Králický Sněžník Čičmany Lysá hora Měsíc Mars Černé jezero Tribeč Pieniny Železné hory Hukvaldy Zimní hvězdná obloha Štrbské pleso Lomnický štít
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Apeniny Monti Sibillini, nezapomenutelná apeninská hřebenovka - hory v Itálii
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána, Vysoké Tatry
3. Alpy Okolo Tre Cime a ferrata na Toblinger Knoten
4. Rumunské hory Přechod pohoří Rodna, rumunské Roháče
5. Kavkaz Kavkaz, reportáž psaná na Kavkaze (1) - Prielbrusí a Bezengi
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist