Treking > Treky, turistika > Turistika: Krážova hoža, výstup na horu na konci babího léta
Turistika: Krážova hoža, výstup na horu na konci babího létaTúra na sklonku babího léta1.11.2008 | Otakar Brandos
Meteorologové se letos pořádně sekli. Natěstí! Sníh v polovině října nepřiel, naopak se oteplilo a přilo nádherné babí léto. Babí léto s poměrně vysokými teplotami, inverzemi a planoucí krajinou hýřící snad vemi barvami. Nádherného počasí a poměrně dlouhého volna na konci října by bylo koda nevyuít. Ji od loňského roku jsem poilhával po Králové holi (1 948 m) v Nízkých Tatrách. Ale buď nebyl čas a nebo nevylo počasí. Ne e bych na tomto krásném vrcholu nikdy nebyl, právě naopak, ale nikdy jsem tady neměl to pravé fotografické počasí. A nyní. Na jihu inverze skrývající lesnaté pásmo Slovenského rudohoří s blízkou Muránskou planinou a Stolickými vrchy, na severu naprosté jasno s hřebenem celých Tater. Jak Západních Tater, tak Východních Tater se skalními títy Vysokých Tater a vápencovými holemi Belianských Tater. Nejkratí výstupová cesta na vrchol Králové hole vede od jihu z obce umiac. Výstup je to sice poměrně výivný, během výstupu si neodpočnete, ale je nejkratí moný a poměrně oblíbený. Parkujeme redakční přibliovadlo na náměstíčku v umiaci u kostela a vyráíme po modré turistické značce vzhůru. Rozcestník v umiaci mluví o časovém údaji 3 hodiny. Cesta vede obcí vzhůru a v jejím závěru prudce odbočuje doprava do lesa. Přecházíme malé loučky a obslunou komunikaci, která vede k vysílači na Králové holi. Tu pouze přejdeme a po lesní cestě stoupáme poměrně svině vzhůru. Po levé ruce se objevuje zalesněný hřeben kóty Grúnik (1 189 m) planoucí loutnoucími modříny. Po pravé ruce dohlédneme do Telgártu a na hřeben s lyařskými sjezdovkami nad zmíněnou obcí. Predné sedlo a Vyné sedloOpět přecházíme obslunou komunikaci a dostáváme se do Predného sedla (1 451 m), ve kterém máme větí polovinu cesty za sebou. Je tady bouda na lesní techniku, hranice NAPANTu a také pěkný výhled. Nad sedlem začíná les řídnout a objevují se svorová skaliska. Rovně se otevírají nezapomenutelné pohledy k hlavnímu hřebeni Nízkých Tater, na Královou holi a po pravé ruce na nezaměnitelnou skalní siluetu Králové skály (1 690 m) hustě porostlé kosodřevinou. Dostáváme se do Vyného sedla (1 599 m), ve kterém jsme konečně na hranici pásma alpínských luk. Po pravé ruce se opět objevuje obsluná komunikace vedoucí do sedla Snehová jama (1 650 m) a dále k televiznímu vysílači na vrcholu. Před námi defilují Krážova hoža (1 948 m), Stredná hoža (1 876 m), Orlová (1 840 m), dále na západě z inverzní oblačnosti trčí nezaměnitelný Ďumbier (2 043 m) a oblá homole Skalky (1 980 m). Chodník opět strmě stoupá po rozbitém chodníku (výkop pro 22 kV kabel zásobující elektrickou energií vysílač) kolem fantasticky modelovaných skalisek a porostů kosodřeviny. Malíř podzim se na zdejích holích skutečně vyřádil. Hole planou vemi odstíny červené a luté, smilkové trávy a trsy brusinek spálil mráz, severní stinná úbočí pokryl popraek sněhu. Je bezvětří, teplo, prostě skvěle. Teploměr ukazuje neuvěřitelných 17 °C. Krážova hožaVrchol je ji na dosah, televizní vysílač s místností pro nouzový bivak vytváří nezaměnitelnou kulisu. Na vrchol to stíhám za poloviční čas ne udával rozcestník v obci umiac - za hodinu a půl. Sluné, alespoň zbude více času na fotografování té nádhery kolem. A protoe ty výhledy stály skutečně za to zanechám povídání a podělím se s vámi o tu nádheru prostřednictvím fotografií. Na zpáteční cestu se pak vydáváme pro nedostatek času (vyráeli jsme a v poledne) opět do obce umiac. Sestoupit je ale moné do Telgártu nebo Vernáru na východě resp. severovýchodě a nebo do Liptovské Tepličky na severu (severozápadě). Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Nadmorská výška: Na aktuálnych mapách (VKÚ Harmanec, Shocart. Kompass) je uvedená výška Krá?ovej hole 1946 m (na mape Kompass 1946,1 m). Nadmorská výška 1948 m bývala uvádzaná na starších mapách (napr. Slovenská kartografia v r.1989). V minulosti bývala Krá?ova ho?a uvádzaná aj s výškou 1943 m (napr. v časopise Krásy Slovenska rok 1957, číslo 8). Myslím, že 1946 mnm je tá správna upresnená výška Krá?ovky.
Výh?ady: Výh?ady z Krá?ovej hole sú ozaj excelentné. V spomínaných Krásach Slovenska 8/1957 je uvedený najstarší opis Krá?ovej hole z roku 1783. Citujem: ? hoci podnebie je tu (myslí sa Krá?ova ho?a) drsné a studené, jednako kratší pobyt na temene vrchu nie je nepríjemný pre mimoriadne krásny, pôvabný rozh?ad na všetky strany. Ke? sa obrátime na sever, vidíme pred sebou vysoké Karpatské pohorie?Toto podivuhodné dielo Stvorite?a lahodí oku mysliaceho pozorovate?a tak, že sa poh?adom sotva môže nasýti.? A o ?u?och sa v tomto najstaršom opise píše toto: ´?Obyvate?stvo dedín pod Krá?ovku ho?ou tvoria Slováci a Rusniaci. Všetci sú zdraví, silní a dobre urastení ?udia?.títo ?udia, hoci bývajú v chladnom neúrodnom kraji, dobre a spokojne si žijú a sa rozmnožujú. Pritom vo svojej práci sú zruční, čulí, silní a takí vytrvalí, že ?ahko znášajú všetky ažkosti.?
Výstup: Najkrajší (i ke? najažší) výstup je cez skalný amfiteáter Martalúzka, kde sa možno dosta z Pustého Po?a. V minulosti, ke? ešte fungovala čiernovážska lesná železnica, dalo sa mašinkou vyviez vysoko až na Zátureň, kde bola konečná zástavka s príznačným názvom Teplička-Krá?ova Ho?a (železničku zrušili v roku 1972). Výstup odtia? na Krá?ovku bol najkratší. Výlety a jazdy tou mašinkou v nádhernom kraji som zažil ako chlapec a tieto spomienky mám hlboko vryté v pamäti. Krá?ova ho?a a jej okolie je ažko opísate?ne, tú krásu treba zaži!
Dalí související články:+ Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater+ Z chaty M. R. tefánika přes Deree a Chopok zpět na chatu + Hřebenovka z Čertovice na Chopok + Bôr (1 888 m), strání hlídka Demänovské doliny + Výstup na Krúpovou holi a Ďumbier nejvyí vrchol Nízkých Tater + Výstup na vrchol Krážova hoža + Na Mestskou horu a na Ďurkovou, Nízké Tatry + Rovná hoža (1 723 m), Nízké Tatry + Výstup na vrchol Vežká Vápenica, Nízké Tatry + Nízké Tatry a Starohorské vrchy, turistický průvodce |
|