Hora Klimova, túra na polonině Krásna na Zakarpatské Ukrajině

Túra za fascinujícími výhledy na hřeben poloniny Krásna

Polonina Krásna nepatří mezi největší poloniny na Zakarpatské Ukrajině. Přesto je její hřeben poměrně hojně navštěvován. To především díky tomu, že polonina Krásna je jakousi logickou turistickou spojnicí Čechy vyhledávaných obcí Koločava a Usť Čorna.

Na východním okraji hřebene poloniny Krásna je posledním výraznějším vrcholem hora Klimova (1 492 m), která je stejně vysoká jako nejvyšší hora Hrubého Jeseníku - Praděd. A právě hora Klimova byla prvním cílem našich pozdně letních poloninských toulek minulého roku, kdy byla drolící se Ukrajina zmítána boji v Doněcké oblasti.

Cesta do Usť Čorné, kde máme díky přízni kamaráda Jurije solidní zázemí, byla dlouhá. Cesty na západě Ukrajiny jsou v dezolátním stavu. Možná v ještě horším, než byly cesty počátkem 90. let minulého století, kdy jsem na Ukrajinu zavítal poprvé. Na Ukrajině se bohužel doslova hmatatelně nedostává financí na správu věci veřejných…

Čtěte také: Polonina Krásna s krumpáčem, Zakarpatská Ukrajina

Den po příjezdu nasedáme do Jurijova přibližovadla, co by vozidla horské služby a vyrážíme k nástupu na poloninu Krásna. Naším cílem není jen výstup na hřeben poloniny, ale rovněž údržba turistického značení, konkrétně žluté turistické značky vedoucí z údolí Mokranky na rozcestí pod vrchem Gropa (1 432 m).

Ten nástup nemám rád. Je to krpál. A slovo krpál je možná slabé slovo. Pěkně po spádnici a stále vzhůru. Až k prvním loukám, bývalým pastvinám. Otevírají se odsud výhledy na protější vrchy Gorgan i poloniny Svidovec.

Po strmém hřebeni se cesta vine až k horní hranici lesa, od kterého se konečně otevírají výhledy na travnaté hřebeny polonin. Miluji ten nádherná kraj, ty závany teplého vzduchu provoněného naprosto specifickými vůněmi poloninských luk. Ta omamná vůně se nedá popsat, to musíte zažít a procítit.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Žádné jiné horské pásmo v Evropě se nemůže Karpatům vyrovnat… Poloniny jsou jako droga. Jednou okusíte a po zbytek života se musíte vracet. Mám rád ty kraje, hory, přírodu. Mám rád lidi, kteří v horách a v horských údolích pod poloninami žijí. Lidi, příslušníky sotva miliónového "rusínského" národa, který si i přes obrovské asimilační tlaky okolních národů dokázal zachovat svou svébytnost, své zvyky i jedinečnou kulturu.

Zadní voj s barvičkami se zdržel někde v zadu, takže z rozcestí pod Gropou se vydávám vzhůru na Klimovou. Oblý travnatý vrch v hlavním hřebeni poloniny krásna. Na vrcholu Klimové stojí turistický rozcestník hlásící výšku 1 492 m. Výšku Pradědu.

A což teprve ty výhledy. Na jihu se vlní hřebeny bočních rozsoch poloniny Krásna a rumunských Karpat. Na východě se táhnou nekonečné hřebeny obrovské poloniny Svidovec. Na severovýchodě se táhnou kamenné hřebeny Gorgan. Západní panoramata jsou omezena blízkými hřebeny, přesto nelze přehlédnout mohutný stožár na Topasu.

Lelkováním na Klimové by se jistě dal strávit celý den. Ta úžasná panoramata se určitě neokoukají. Lehárko v trávě a v sluncem prohřáté přízemní vrstvě vzduchu opravdu láká. Avšak krom toho, že jsem s sebou nevzal sekeru na osekávání větví na žlutě značené trase, nevzal jsem s sebou ani vodu. Na co brát s sebou na jednodenní výlet vodu, že…

Stále palčivější žízeň hasím slaďoučkými borůvkami, které právě dozrávají na nekonečných lánech borůvčí pokrývajícího hřebeny (nejen) poloniny Krásna. Dole na okraji lesa konečně vidím i barvičkovou skupinu, takže vyrážím nazpět dolů pomoci s natíráním turistických rozcestníků a značkařských kůlů. Z druhé strany pak doráží druhá skupina. Motorizovaná. Vyvezli nám věci (včetně vody) k dače, na které budeme trávit dnešní večer.

Uvedenou trasu lze naplánovat jako jednodenní okruh při pobytu v Usť Čorné. Určitě nebudete touto trasou zklamáni. A určitě se sem vydejte, pokud nebudete v této části Zakarpatské Ukrajiny na treku.

Dalšího dne pak sestupujeme (sjíždíme) nazpět do Usť Čorné, abychom mohli vyrazit opět do hor. Tentokráte na poloninu Svidovec…

Další související články: