Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 3.12.2015 , , svátek má
Treking > Treky, turistika > Expedice Kilimandžáro

Expedice Kilimandžáro

Výstup na nejvyšší horu Afriky (2)

16.10.2015 | Alena Filová Zedníčková

Šli jsme dál. Isák nám ukazoval místo, kde před pár dny spadlo malé dopravní letadlo. Všimli jsme si, že s námi jednu dobu nebyl. Vedl nějaké inspektory k místu nehody. Byli tam mrtví a pilot patrně přijde o nohu, pokud to přežije. My jsme viděli na onom místě jen bílý flíček. Byla to prý Cessna.

Po nějaké době jsme uviděli v dálce větší dřevěný dům. Isák nám doporučil přestávku. Přišlo nám to zbytečné a chtěli jsme pokračovat, když už vidíme cíl. Sedíme na oplechované lavičce a vydýcháváme se. Šli jsme dlouhou dobu do mírného kopečku po hladké cestě, ale jsme zadýchaní, jako bychom se právě vyšplhali po strmém útesu.

Z výstupu na Kilimandžáro

Julio navrhnul, abychom se vyfotili. Děláme obrázek na lavičce a u balvanu, který je vedle. Poprosili jsme kolemjdoucí, aby nám udělali společné foto. Poté jsme vyšli za skupinkou, která nás u odpočívadla předběhla. Jdeme po prašné cestě, která už není ničím lemovaná a neustále se klikatí doprava a doleva a taky trochu do kopce a z kopce.

Čtěte také: Předchozí část článku, Expedice na Kilimandžáro (1)

Velká dřevěná stavba se sice přiblížila, ale stále jsme od ní ještě daleko. Pořád jdeme, ale připadá nám, že stojíme na místě, sotva zdvíháme nohy. Tato část cesty s vidinou domu před námi trvala zhruba hodinu.

Konečně jsme v cíli. Dřevěný dům, který jsme viděli je od nás po pravé straně. Je to nedokončená stavba. Před námi jsou rozházené balvany a mezi tím barevné stany a lidé, sedící na zemi. Někteří se vyhřívají na sluníčku, jiní jen tak odpočívají. Za nimi stojí kamenná ubytovna a nějaké další boudy.

Jsme ve výšce 4 700 m nad mořem. Tábor se jmenuje "KIBO HUT". Zapsali jsme se u správce a ubytovali se. Jsou tu pokoje po dvanácti. Jsme tu opět první ze skupin, které docházely do táborů po nás. Všichni, kromě nás, si dali v předešlém táboře jeden den oddech na aklimatizaci. Protože já jsem byla dostatečně rychlá a bez vážnějších zdravotních obtíží, naši průvodci rozhodli, že celkový čas expedice zkrátíme z původních 6 na 5 dnů.

Mapa

Když jsme vyšli z ubytovny na dvůr, stála před námi hora, strmá jak hrom, a na špičce jí seděla bílá čepička. Vypadala tak vznešeně a neohroženě! Z tohoto ohromujícího pohledu nešlo odtrhnout oči. Asi od poloviny byly vidět úzké cestičky vedoucí šikmo nahoru. Nebylo mi jasné, jak po tak strmých cestičkách půjdeme. Vždyť bez opory se na skále přece nemůžeme udržet.

Zmocnila se mě panika. Najednou mé rozjímaní narušilo volaní na večeři. Ještě toalety. No to je konec! Turecký styl. Tak ty navštívím, až se zešeří. Vadilo by mi, kdyby na mě zíraly všechny ty oči, které se momentálně na dvorku ubytovny pohybovaly.

Je tu strašná zima. Pofukuje ostrý vítr a sluníčko pomalu zachází. Oblékáme všechno, co máme. Po jídle si jdeme hned lehnout, i když jsou teprve 4 hodiny odpoledne. Budík nastavujeme na půlnoc. Chybí mi tu pořádná kamna. Nezbývá než zalézt do spacáku i v oblečení a snažit se usnout.

Začíná nás bolet hlava. Vzala jsem si pilulky od bolesti a ležím se zavřenýma očima. Doufám, že mi medikamenty brzy zaberou. Přemýšlím, jak bych asi s takovou bolestí hlavy vydržela náročný výstup. Na protější palandě se objevila dvojice spolubydlících. Paní leží jako lata. Byla špatná už v předchozím táboře. Konečně usínám.

Najednou se v pokoji rozsvěcuje světlo. Je půl dvanácté v noci. Náš spolubydlící vstává. Jeho doprovod mu přinesl jídlo do postele. Kamarád nezamhouřil oka. Šel se podívat ven. Počasí je dobré, pofukuje vítr, ale je pořádná zima. Kamarád zalezl zpátky do teplého spacáku. Vůbec se nám do té zimy nechce. Náš spolubydlící vyráží. Jeho žena zůstává ležet.

Zavřela jsem oči, ale už nemohu spát. Za chvíli stojí u našich postelí Isák s Juliem a budí nás. Nejdříve vylézá kamarád. Pije teplou kávu. Hlava už nás nebolí, a tak jsme se začali chystat na cestu. Oblékáme si rukavice, čepice a na čelo nasazujeme čelovky, které ještě rychle zkoušíme. Jsme připraveni na tu nejtěžší procházku svého života.

6. den (čtvrtek)

Je půlnoc, a my vycházíme. Po chvíli začínáme prudce stoupat. Jdeme pomalu, jen co noha nohu mine. Jsme zadýchaní. Jdu ve stopách mého průvodce Isáka. Zastavili jsme se, abychom se trochu vydýchali. Isák se na mě podíval, usmál se a pokynul, že jdeme dál.

Začíná zpívat jakousi táhlou melodii. Na cestu nám svítí Měsíc, ale když se chci podívat na nebe nade mnou, vidím jen kamení. Jdeme šikmo ke skále. Každou chvíli uděláme kličku. Občas zaškobrtnu, ale Isák mě pořád kontroluje. Kamarád jde s Juliem. Špatně se mu dýchá, častěji odpočívá. Vzdalujeme se. Nad námi jde muž z našeho pokoje. Také často odpočívá.

Výstup má trvat 5 hodin. Zdá se mi, že jdeme už dlouho. Ptám se Isáka, jak dlouho ještě půjdeme. Dozvídám se, že jsme zhruba v polovině cesty. Nejraději bych se vrátila. Jsem strašně vyčerpaná. Nevidím cíl a jsem z toho deprimovaná. Isák si všiml, že už nemůžu. Vysvětluje mi, že teď už cesta nebude tak strmá, a podává mi láhev s vodou, abych se napila. Kamarád odpočívá daleko pod námi. Vidím jen dvě světýlka čelovek.

Isák mě pobídl, abychom šli, musíme se definitivně rozdělit. Nemůžu tak často odpočívat, protože mi začínají mrznout prsty na nohou a na rukách. Navíc po byť i krátkém usednutí na balvan, kterých je podél pěšiny rozesetých mraky, se mi těžko zvedá. Musím překonat únavu.

Z výstupu na Kilimandžáro

Isák mě bere za ruku a chvíli mi pomáhá do kopce. Spustila se mi rýma a každou chvíli si utírám nos. Vzpomněla jsem si na svého dědu (starého horala z Vysočiny), jak mi kdysi říkal, že když už nemůžu, tak musím chytit druhý dech. Tohle je jedinečná příležitost, jak to vyzkoušet. Zhluboka se nadechuji a intenzivně nasávám novou energii z představy, že cíl už je blízko.

Kamarád se mi ztratil z dohledu. Míjíme i muže z našeho pokoje a předcházíme ho. Pochopila jsem, že rychlá chůze s pravidelným a hlubokým dýcháním je jediná správná věc, kterou teď mohu udělat, jinak tady umrznu.

Cesta se mění spíše v hromadu rozsypaného kamení. Ptám se Isáka, kolik ještě cesty zbývá. Směje se a ukazuje mi rukama, že ještě kousek, kousíček. Podívám se nad sebe a žádné nebe nevidím. Cítím mírnou nevolnost a trochu se mi točí hlava. Mám žízeň. Ale cesta je tak náročná na výstup, že není možnost se napít. Zaklínila se mi noha mezi kamení. Isák mi podavá ruku a vytahuje mě.

Prolézáme mezi obrovskými balvany, které jsou čím dál větší. Podívám se nad sebe. Připadá mi, že nás to kamení každou chvíli zavalí. A najednou vidím díru a v ní světýlka. Je to nebe. Zrychluji tempo. Objímám poslední balvan, který mi stojí v cestě. Nade mnou stojí Isák a podává mi obě ruce. Vytáhl mě na okraj a oznamuje mi, že jsme tu.

Ještě kousek popojdeme a pak mne obejmul a potřepal mi pravicí, že jsem to zvládla. Potom rozepnul zelenou bundu a z boční kapsičky mi podává malou krabičku džusu. Mám úplně sucho v krku, jakoby mi četl myšlenky. Popíjím blahodárný mok a přitom se rozhlížím po okolí, kde to vlastně jsem. Jsou 4 hod. 15 minut. Vidíme, že jsme na okraji kráteru. Jdeme se podívat na cedule, kde je napsán název vrcholu "Gilimars point" s nadmořskou výškou 5 681 m nad mořem.

Dívám se dolů a hledám světlo. Přichází muž z našeho pokoje. Podávám mu ruku a gratuluji mu. Začíná mi být zima. Mrznou mi prsty na nohou , že už nemohu pořádně chodit. I ruce už necítím. Voláme do tmy, ale nikdo se neozývá. Až po chvíli slyšíme odpověď. Čelovka kamaráda se rozblikala. Já přepínám na červené světlo, abych mu odpověděla.

Čekáme na ně. Musíme se hýbat, je tu přes dvacet stupňů pod nulou. Konečně se vynořily dvě postavy. Byli to oni. objímáme se, fotíme se. Pomalu svítá, ale na úplný východ Slunce je ještě brzo.

Sebrala jsem pár kamínků z vyvřelé lávy do kapsy na památku. Dalo by se v cestě ještě pokračovat na nedaleký nejvyšší bod kráteru "Uhuru Peak" 5 895 m nad mořem, ale cesta by trvala ještě asi hodinu a půl a my jsme byli už hodně promrzlí. Proto jsme se domluvili, že půjdeme pomalu nazpátek.

Z výstupu na Kilimandžáro

Muž z našeho pokoje vyrazil s průvodcem dál. My jsme začali sestupovat. Cesta dolů trvala zhruba dvě hodiny. Po překonání kamenů byla cesta strmá a kluzká. Brodili jsme se kaší z rozpadlé a vysušené lávy, smíchané s pískem a sněhem. Sestup byl stejně náročný jako výstup.

Po dvou hodinách chůze strmou cestou nás začaly bolet kolena. Bylo to hodně nepříjemné. Skoro jsme si začali myslet, že stoupání bylo lepší. Pohled dolů byl bohužel zahalen do mlhového závoje. Slunce se ospale klubalo zpod mraků a snažilo se prosvítit mlhavou clonu, ale opar ne a ne ustoupit. Panorama pod Kilimandžárem jsme neviděli. Alespoň jsme měli klidné počasí, bez větru a deště.

Když jsme dorazili do tábora, byla tu vlezlá zima. Měli jsme nachystanou snídani. Teplá polévka nás nabila energií. Sbalili jsme si věci a připravili se na cestu do tábora, kde budeme spát. Partnerka našeho spolubydlícího už tu nebyla. Asi ji snesli na nosítkách.

Cesta ubíhala dobře. Šlo se z mírného kopečka a trvalo to 4 hodiny. V táboře jsme si dali se správcem pivo a těšili se na jediný program dne - zasloužený odpočinek. Bylo tady asi dvacet turistů, kteří se připravovali k odchodu pod Kilimandžáro. Když nás uviděli přicházet, sesypali se kolem nás a vyptávali se, jaké to bylo. My jsme jim vysíleně odpovídali, že to bylo OK a pokynuli na odchod zvednutím ruky. Snad se jim bude dařit a zvládnou to.

7. den (pátek)

Dnes, posíleni vydatným spánkem, jsme vstali brzy. Čekala nás cesta až do prvního tábora, odtud až na start, kde nás bude čekat auto. Je to celkem asi 30 km. Vyrazili jsme v půl osmé ráno a cesta trvala dlouhých 8 hodin. Já jsem měla problémy s kolenem. Při sestupu z Kilimandžára jsem si zřejmě natáhla vaz. Cesta nám proto trvala déle. Isák říkal, že se to stává. Už jsme neměli žádnou pitnou vodu.

Když jsme konečně došli do spodního tábora, sedli jsme si na louku a pili pivo. Bylo tady horko. Sluníčko nás provázelo téměř celou cestu. Úplně jsme se opálili. Také jsem zjistila, že mám omrzlinu na nose.

Těžko se nám zvedalo, když jsme měli vyrazit na cestu lesem ke vstupní bráně. Cesta byla příjemná, chládek a vlhko, které tu bylo nás zregenerovaly. Mně se ale šlo čím dál hůř. Isák se mě ptal, jestli mě má nést. Já jsem ale hrdě odmítla. Vidina čekající dodávky na parkovišti mě velmi lákala.

Když jsem dosedla do vozu, hned jsem si vyzula boty, aby si nohy odpočinuly. Okýnkem jsem sledovala krajinu kolem silnice a po chvíli houpání jsem zadřímla. Vzbudil mě až zpěv, kterým jsme vítali náš hotel, kde jsme měli věci.

Konečně si dávám sprchu a normální večeři. Po jídle jdeme do nedalekého baru a dáváme si u pultu pivo s tygrem. Mezitím se setmělo, jen rudý pás po západu slunce se táhl krajinou. Přehodila jsem si přes sebe lehkou košili s dlouhým rukávem, abych se chránila před komáry a moskyty.

Z výstupu na Kilimandžáro

Barový stůl je na otevřeném prostranství. I když je večer, je hic. Povídáme si s místními štamgasty. Jeden chlapík nám vypráví, že pochází z Německa, a že se tady usadil. Jeho žena je místní. Ukazuje nám fotku krásné černošky s dlouhými vyčesanými vlasy a dvěma holčičkami v náručí. Nikdy by už svůj způsob života neměnil.

Tanzánie je chudá, rozvojová země, ale je krásná a svobodná. Žije se tady především z turismu. To je tady pro ně hlavní džob. Chlapík, co se s námi dal do řeči, tady obchoduje. To tady také jde dobře.

Po chvíli se k nám přidal ještě jeden muž a vyptával se, jak jsme zvládli "Kili". Pak se chlapi pustili do hodnocení této báječné akce, zatímco já jsem, neznaje cizí jazyky, pokukovala po okolí a prohlížela si celou ulici, dům od domu a přemýšlela o tom, jak se tady asi lidem žije. Příbytky byly skromné, zalátané, jak se dá. Součástí téměř každého domu byl buď obchod, prádelna nebo bar, motorkářská dílna apod.

Další související články:

+ Výstup na Kilimandžáro aneb setkání se sněhem rovníkové Afriky
+ Jak chutná Afrika
+ Výstup na Jbel Toubkal (4 167 m), Maroko
+ Džebel Toubkal – král Vysokého Atlasu; Tilak Treking 2006; soutěžní článek č. 12
+ Džebel Toubkal – král Vysokého Atlasu
+ Přes vrcholy a sedla Vysokého Atlasu, putování světem horských Berberů (1)
+ Maroko, nejzápadnější Orient
+ Královská města Maroka (1), Marákeš
+ Západní Sahara - nejvyprahlejší poušť světa
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Výběr tras a cílů podle pohoří
Beskydy Bukovské vrchy
Bílé Karpaty Cerová vrchovina
Jeseníky Chočské vrchy
Jizerské hory Kysucké Beskydy
Králický Sněžník Malá Fatra
Krkonoše Muránska planina
Lužické hory Nízké Tatry
Orlické hory Roháče, Z. Tatry
Rychlebské hory Velká Fatra
Šumava Vysoké Tatry
Zábřežská vrchov. Další pohoří…
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Česnekový důl v zimě, netradiční túra v Jeseníkách
Hory Přechod Oravské vrchoviny: Oravsko-kysucký Karpattrek (4) aneb přes Roháče na Kubínskou…
Hory Považský Inovec tropický, přechod malebného pohoří na Slovensku
Hory Výstup na Plačlivô: Oravsko-kysucký Karpattrek (1) aneb přes Roháče na Kubínskou holi a…
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Tribeč Jeseníky, ubytování Chata pod Chlebom Starý Jičín Vtáčnik Martinova bouda Chata Výrovka Poľana Hričov Macocha Brekov Maroko Jeskyně Balcarka Orion Vartovna Strahlhorn Pluto Jak vzniká blesk Otakárek ovocný Neutronová hvězda Karimatky Viklany
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Tapety na plochu PC zdarma, léto
 27.06.2017 2 příspěvky
Midžor, výstup na nejvyšší horu Srbska
 27.06.2017 3 příspěvky
Branisko, Bachureň a Hornádska kotlina
 27.06.2017 5 příspěvků
Roháč obecný (Lucanus cervus)
 26.06.2017 16 příspěvků
Západní Tatry, přechod hřebene Západních Tater
 26.06.2017 43 příspěvků
Koliba Rovne pod Krížnou
 26.06.2017 3 příspěvky
Biokovo, přechod pohoří
 24.06.2017 4 příspěvky
Horský hotel Poľana
 23.06.2017 5 příspěvků
Chata pod Hrbom, ubytování na Hrbu
 23.06.2017 25 příspěvků
20 nejvyšších pohoří Československa
 22.06.2017 1 příspěvek
(Ne)pohodová turistika na Malé Fatře
 22.06.2017 2 příspěvky
Útulna pod Pustým, koliba Jamnícka dolina
 20.06.2017 16 příspěvků
Koliba pod Klinom
 20.06.2017 10 příspěvků
Orlík a Medvědí vrch v Medvědské hornatině
 19.06.2017 2 příspěvky
Hezka blondynka 42 let z okolí Ostravy hleda kamar
 17.06.2017 1 příspěvek
Turistika v národních parcích na Slovensku, pravid
 16.06.2017 4 příspěvky
Chata pod Borišovom, Borišov
 15.06.2017 66 příspěvků
Civetta, italské Dolomity
 14.06.2017 2 příspěvky
Římské divadlo, turistický přístřešek
 12.06.2017 1 příspěvek
Vsacký Cáb, horský hotel
 10.06.2017 7 příspěvků
Toulání v Bílých Karpatech
 09.06.2017 3 příspěvky
Capu Rossu, Korsika a turistika
 07.06.2017 1 příspěvek
Přechod Lúčanské Malé Fatry
 05.06.2017 5 příspěvků
Bradlovou Velkou Fatrou za medvědy
 04.06.2017 3 příspěvky
Bradlovou Velkou Fatrou za medvědy (opět)
 03.06.2017 1 příspěvek
Rozhledna Máminka v Křivoklátské vrchovině
 02.06.2017 2 příspěvky
Reklama
Vybíráme z obsahu…
1. Jeskyně Dobšinská ledová jeskyně (ľadová jaskyňa)
2. Chaty Luční bouda: Krkonoše a ubytování na Luční boudě, ceny a společná noclehárna
3. Příroda Motýli v České republice: Největší, nejvzácnější a nejkrásnější denní a noční motýli
4. Naše vrcholy Komorní hůrka, jedna z nejmladších sopek v České republice
5. Chaty Rýchorská bouda, ubytování ve východních Krkonoších
6. Vesmír Mars, rudá planeta - vzdálenost, průměr, hmotnost, doba rotace a oběhu Marsu
7. Ubytování Horský hotel na Pradědu, ubytování na nejvyšší hoře Hrubého Jeseníku
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist