Túra na Gerlachovský štít (2 655 m) v Tatrách přes Tetmajerovo sedlo

Túra na Gerlachovský štít, nejvyšší horu Vysokých Tater

Už jsem se bál, že letos zase nic nevyjde. Ale na poslední chvíli jsme s Tomem začali plánovat Vysoké Tatry. On chtěl Gerlachovský štít a mně to bylo fuk, hlavně vypadnout. Termín 27. - 30.9. Ještě se k nám přidal Venca, asi nechtěl slavit doma a Dan.

Házíme věci do tranzitu a mizíme směrem Slovensko. Ubytování máme zajištěný v Tatranské Poliance. Slieszkým domem jsme pohrdli, protože byl předraženej a plnej.

Hned po vyložení věcí v hotelu, šlapeme okouknout nástup a dohodnout výstupovou trasu. Na vršcích doznívá vichřice a snaží se nás sfouknout z cesty Velickou dolinou. Z osobních důvodů navrhuji lézt Krčmárovým žlebem, ale úzkou vlhkou roklí se nikomu nechce - nakonec ani mě. A tak uvažujeme o Martince, jenže traverz přes všechny ty věže a štíty, to by bylo na dva dny.

Nakonec je rozhodnuto, že vylezme do Tetmajerskýho sedla a hřebínkem na vršek. V Sliezském domě dáme pivko, dojednáme zítřejší odvoz na pátou hodinu (od parkoviště k hotelu 5 éček / os) a mizíme na hotel se vyspat.

I když počasí nám nikdo nechtěl zaručit, vypadá to, že vyjde. Ráno je kosa a my šlapeme Velickou dolinou, pak odbočujeme pod sedlo a s jištěním, které nebylo nutné, překonáváme lehkou zajištěnou cestu. Pak jednoduše serpentinami do sedla.

Dál výstup vede strmě hřebínkem nahoru - vypadá to hůř, než ve skutečnosti je. Uváděná "trojka" je nadsazená. Navázaný lehce postupujeme hřebínkem směrem k vrcholu. Expozice je úžasná, stejně jako výhled. Kolem krásný vršky a přede mnou hezká holka - co víc si přát.

Na vršku Gerlachovského štítu je téměř prázdno, ale hřebenem se blíží velká skupina lidí, takže pár fotek, vrcholový pivko a rychle dolů - Batizovskou próbou.

Sestup v pohodě, místy zajištěný a celkově dost oklouzaný. Dokážu si představit, že za mlhy a deště, by tu mohl být problém. Jsme dole, teď už jen nekonečná cesta dolů a zapít výstup.

Zbývá nám poslední den, lézt už nechceme a tak vyrážíme na Zbojnickou chatu, nalehko v sandálech. Počasí je ale úžasný a tak mě Tom ukecá k okružní túře, přes Priečné sedlo a Polský hřeben do Velické doliny. V sandálech se škrábeme přes sedla, kolemjdoucí si klepou na hlavu a já si nadávám, co jsem to za vola. Po setmění jsme v Poliance a jdeme na "jedno".

Ráno házíme věci do auta a mizíme domů. Ještě se stavíme na hradě Lednica. Tam se mi podaří uklouznout, rukou chráním objektiv foťáku a lámu si ruku - celý říjen budu doma.

Gerlachovský štít, turistická mapa