Treking > Treky, turistika > Bradlovou Velkou Fatrou za medvědy, 3denní trek na Velké Fatře
Bradlovou Velkou Fatrou za medvědy, 3denní trek na Velké Fatře3denní putování Velkou Fatrou přes Čremošnianske lazy, Ostrou, Tlstou a Gaderskou dolinu na Královou studni (2)2.6.2017 | Otakar Brandos
Ráno se budím ještě před východem Slunce. No budím. Budí mě hlasy kluků, co tady v noci fotili Mléčnou dráhu. Super, východů Slunce mám nafocených výrazně méně než západů sluníčka. Rozhodně nepatřím k ranním ptáčatům maje na paměti pořekadlo, že ranní ptáče si dříve zláme nohu… Vylézám z pelechu, beru foťák a jdu se také kouknout, co bude s tím východem sluníčka. Překvapeně také zjišťuji, že noční sen ve skutečnosti nebyl sen, ale skutečnost. Níže vidím dva spacáky včetně neznámého osazenstva. Nějak nechápu to noční producírování se na kopec… Východ Slunce byl hezký, ale rychlý. Sluneční paprsky se nejprve nesměle prodíraly skrze stromy protějšího hřebene, pak však zasvítily plnou silou. Mám rád ty okamžiky, kdy se hory probouzejí. Stejně jako okamžiky, kdy se hory naopak ukládají ke spánku a všechen ten mumraj pomalu ustává a rozhostí se naprosté ticho. Čtěte také: Minulá část článku Bradlovou Velkou Fatrou za medvědy (opět) Člověk, který neprožil západ či východ sluníčka na vrcholu některého kopce nemůže hory pořádně pochopit. Proto jsem vždy tvrdil a vždy tvrdit budu, že bivakování je naprosto přirozenou součástí turistiky. Jen si přečtěte knihu J. Kugyho "Ze života horolezce", jak poeticky opisuje večery a noci v horách. V jeho mateřských Julských Alpách. To nestačí jen číst, to se musí prožít! Po východu sluníčka nás přišli pozdravit tři kamzíci, kteří zvědavě koukají, co že to mají za návštěvu. Jeden na nás hází bobek, další se nahánějí po loukách níže. Mít tak jejich plíce a srdce, to by se panečku po kopcích lítalo a "polykaly" kilometry. Ľubená a TlstáHorské vrcholky i hřebeny se již koupou ve světle nového dne. Je čas zabalit a vyrazit dále. Noční fotografové již také vyrazili. Dospat poslední noc. Ti se maj… Dnes mám před sebou asi 26 km s kilometrovým převýšení. Sice docela pohodička, ale když se člověk zdrží s focením, tak má do večera co dohánět. I přesto, že nyní začíná období s nejdelšími dny v roce… Navíc "paradoxní" je to, že z vrcholu Ostré je to do místa dnešního bivaku jen 8,5 km vzdušnou čarou. Protože ale člověk nemá křídla (opravdu nemá, ani když chlastá rudého vola - rozuměj redbull), tak si to musí odšlapat pěkně po svých. A hezky okolo… Přes Sedlo Ostrej (1 200 m) se vracím na vrch Zadná Ostrá (1 254 m), ze kterého se krásným hřebenem vydávám přes vrchy Bágľov kopec (1 280 m) a Ľubená (1 414 m) vstříc impozantní Tlsté. V lese se to opět hemží. Myšáky. Jeden nakonec krásně pózuje, takže opět foťák z brašny a napráskat pár fotek. Člověk nemusí fotit hned medvěda, i obyčejná myš dokáže potěšit. Tedy pokud vám zrovna nešmejdí v batohu a zásobách. To pak potěšující příliš není. FotogalerieZobrazit fotogaleriiZelená značka se vine nahoru a dolů, dolů a nahoru. Bez větších výškových rozdílů. Teprve k vrchu Ľubená, který je lemován krásnými vápencovými skalisky, které v ranním světle bělostně září, začíná trošku prudší stoupání. A již je tady první z vyhlídek. Protější hřebeny však v protisvětle nejsou až tak malebné, jako večer "po světle". Pár dokumentačních snímků je ale i tak třeba udělat. Na hřebínku se objevují skaliska, které je tu a tam nutné překonat. A pak krátké klesáníčko na louky a šup, již je tady vrchol nádherné hory Tlstá (1 373 m). Tlstá je o rovných 50 metrů vyšší než Lysá hora, nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd. Je poměrně silný opar, takže se ani nepokouším zjistit, zda-li zmíněná Lysá hora není z Tlsté také vidět. Knihy ve vrcholové schránce jsou popsané, takže zápis tentokráte nebude. Usedám na jedné z vyhlídek, sundávám boty a pouštím se do lehké snídaně za kochání se úžasnými výhledy. Nejen na okolní vrchy Velké Fatry jako Ostrá a Drieňok, ale i na vzdálenější vrcholy jako Flochová v Kremnických vrších, Kľak na Malé Fatře, Vtáčnik v pohoří Vtáčnik. A spoustu dalších, ne všechny tady mohu jmenovat. Na chvíli zavírám oči. A prásk ho. Ani nevím jak, ale normálně jsem usnul. Jako špalek. A na téměř dvě hodiny! To je fakt morálka. A hlavně nabourání časového plánu! Na vrchu to pěkně zhoustlo. Je tam fůra lidí. A to tu přitom při mém příchodu nikdo nebyl. No jo, víkend. Obouvám boty a mířím na modrou TZ. Chci sejít do Gaderské doliny přes rozcestí Muráň. A pak dále Koňským dolem. Přepadla mě totiž chuť na jedno (dvě) orosené a Koňský důl vyúsťuje kousek od chatové osady Gader, kde mé choutky dokáží uspokojit… Gaderská dolinaPohledem se loučím se strmými skalními prahy Ostré a scházím dolů. Chodník se honí cikcak, nakonec ale přece jen doputuje na rozcestí Muráň (1 050 m). Odsud pak hlubokou dolinou zvanou Koňský důl až na rozcestí Ústie Konského dolu (512 m) míří další cesta. FotogalerieZobrazit fotogaleriiAsi 200 metrů vlevo je oblíbená hospůdka. Aut i lidí plno, dva stoly jsou ale přece jen volné. Sedím dokonce u "svého" stolu. Ještě ani pořádně nesedím a již mám objednané pivo před sebou. Opravdu rychlá a dokonce milá obsluha. To zase na Slovensku až taková samozřejmost není. Nakonec výkon se vždy odrazí v nějakém tom dýšku. Objednávám ještě jedno pivo, do párnej (pro neslovenštináře - sudé) nohy. Platím a vydávám se vstříc dalším kilometrům. Gaderská dolina je sice krásná, ale také krásně dlouhá. Dnes je horko, plno lidí a dolinou vede nová asfaltka. Tak to si opravdu dám… pořádně do těla. Míjím odbočku na hrad Blatnica. Na hradě jsem již párkrát byl a navíc jsem jej ráno krásně viděl i fotil z Ostré. Okolo ústí Vápenné doliny (527 m), ve které je známá Mažarná jeskyně, mířím stále proti proudu Gaderského potoka. Okolí cesty je lemováno množstvím skal, skalek a pěkných zákoutí. Zástupy výletníků značně prořídly a tu a tam mě míjejí jen cyklisti. No jo, nová asfaltka. Z doliny se hrne řada aut, ochranáři tady měli sraz. A jak je svět malé, potkávám svého nového známého Pavla, se kterým jsem se před týdnem potkal na Drieňku. Zastavuje, nelze se nepozdravit. Však jsme v kontaktu, na společný špacír to třeba vyjde někdy příště. Čertova brána, Škap a DrobkovKolem nějaké výstavky vodních mlýnků a místa, kde v roce 1944 během SNP padli V. Ondrejka z Topolčan a neznámý voják, se dostávám kolem známé boudy a seníku na rozcestí Ústie Dedošovej doliny (621 m). Zamířím do boční doliny Selenec k Čertově bráně, krásnému skalnímu útvaru. Však je to jen čtvrthodinová zacházka. Po návratu na rozcestí se pouštím do svačiny, po těch dvou pivech a hlavně dalších skoro osmi kilometrech mi nějak vyhládlo. Za rozcestím asfaltka mizí. Což je pro cyklistu mínus, pro pěšáka ale naopak plus. Na asfaltu se však nohy rasují mnohem více než pneumatiky, takže mi za ním smutno není… Kolem bývalé hájovny Škap (752 m) pod hřebenem Prostredného grúně (1 038 m) kousek od ústí Vrátne doliny stoupám Dedošovou dolinou k hájovně Drobkov, u které stojí auto. A vodní elektrárnička jede na plný výkon. Na Drobkově odbočuje zelená turistická značka na Ostredok. To prudké a nekonečné stoupání si ale nechám na příště. Nyní pokračuji Dedošovou dolinou na další rozcestí. Veterné (895 m). Cestou fotím střevlíka kožitého a než se naději, jsem na rozcestí Veterné. Ani se mně nechce věřit, že mám dnes za sebou již 24 kilometrů. Veterné, salaš pod KrížnouNabídka téměř dvouhodinového stoupání na Královou studni je sice mimořádně lákavá, pro dnešní podvečer mám ale trochu jiný plán. Podívat se na kolibu Rovne pod Krížnou, kterou jsem našel na mapách.cz na leteckých snímcích. Po vozové cestě (již mimo turistickou značku) pokračuji k velké uzamčené chatě s pěknou verandou, na které by se jistě dalo pohodově vyspat. Nevím, patří-li chata pastevcům a nebo myslivcům. Možná myslivcům, protože o kus výše, na konci kamenité cesty, stojí velký a uzamčený myslivecký posed. Nabírám další desítky výškových metrů a již jsem u zmíněného posedu a na loukách, na kterých cesta končí. Dobírám vodu a poohlížím se, kudy k salaši. No, když vidím ty prudké svahy a les, tak si vůbec nejsem jistý, zda-li hledaný objekt naleznu. Je potřeba krapet zapřemýšlet. Vydávám se doprava po prti, chodníčku lesní zvěře. Ta vůbec není hloupá, vždy si vybírá nejschůdnější cestu a míří do míst s vodou a nebo potravou. Již na první loučce přemítám, zda-li mě lesní zvěř nepřekabátila. Asi ne, nacházím nějaké staré stopy, zřejmě od ovcí. Směr tedy bude dobrý. Pak šup lesem po vyšlapané stezce a ovčí stopy záhadně mizí. No nic, je potřeba pokračovat po rozumu… Dalších pár desítek výškových metrů a objevuje se další louka. Hádám, že jsem správně, barák ale nevidím. Tu mezi stromy zahlédnu po pravici typickou siluetu. No super, sám jsem překvapen, že jsem salaš našel hned na první ťuk. I bez GPS. Jsem totiž strašný lenoch. Než bych do něj cvakal koordináty, to raději zapojím do pátrání šedou kůru mozkovou. Povedlo se, chaloupka skrytá na dolním okraji louky a obklopená stromy je skutečně "tajným" objektem této části Velké Fatry. Lezu dovnitř. A hned mě radostně vítá zdejší osazenstvo. Myši. Ty se hned snaží zjistit, co dobrého jsem jim přivezl. Tedy přinesl. Holky, venku toho máte hafo, dnes na dobročinnost příliš nespoléhejte. Na noc proto zavěšuji všechny věci na hřebíky zatlučené do trámů na stropě. Některé myšky hned cupitají nahoře na půdě, k proviantu se ale nedostanou. Tak to bude dnes skvělý bivak, salaš je dobře vybavená. Kousek nad salaší je pramínek vody. V létě asi vyschne, ale o kus dále je vody dost. Jdu omrknout louky nad salaší a udělat si pár podvečerních obrázků hřebene Frčkova i omrknout další cestu na zítřek. Spát jdu brzy, je potřeba dohnat spánkový deficit… Trasa: Ostrá - Tlstá (3,5 km, 280 m) - Gaderská dolina (9,5 km, 370 m) - Čertova brána (16,5 km, 490 m) - Škap (20,5 km, 640 m) - Veterné (24 km, 800 m) - salaš pod Krížnou (26,5 km, 1 050 m). Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
https://www.youtube.com/watch?v=ibdwNpJ7vZ0
Další související články:+ Tlstá a Ostrá, túra na nejkrásnější vrcholy Velké Fatry+ Za sluncem na Tlstou a Ostrou, Velká Fatra + Výstup na vrcholy Ostrá (1 247 m) a Tlstá (1 373 m), Velká Fatra a turistika + Za bradly Velké Fatry + 3denní putování za medvědy jižními boky Velké Fatry (1): Kráľova studňa, Krížna, Majerova… + Dvoudenní trek bradlovou Velkou Fatrou, Smrekov a Drieňok + Přes Japeň na Krížnou a Majerovu skalu, zapomenutými chodníky Velké Fatry a Starohorských vrchů + Dvoudenní přechod Velké Fatry: Trek přes Rakytov, Borišov a Ľubochnianskou dolinu + Přes Lysec a Javorinu na Borišov aneb kolem Belianské doliny na sněžnicích + Deštivý trek Malou a Velkou Fatrou + Velká Fatra, výstup na Ploskou (1 532 m) + Výstup na Ostredok (1 592 m), nejvyšší vrchol Velké Fatry + Přechod hlavního hřebene Velké Fatry + Veľká Fatra je len jedna! + Slovenská svatební cesta VI, Velká Fatra + Nejsou jenom Tatry – krásné jsou i Fatry! + Výstup na Šíp (1 170 m), Šípska Fatra + Výstup na vrcholy Ostrá (1 247 m) a Tlstá (1 373 m); Velká Fatra a turistika + Za bradly Velké Fatry + Velká Fatra, Šípska Fatra; ubytování, chaty a útulny na Velké Fatře + Veľká Fatra a Šípska Fatra, turistický průvodce + Kouzelným hřebenem Velké Fatry |
|