Hora Bezbog (2 653 m), túra na Bezbožské jezero

Turistika v horách Bulharska (Pirin), Bezbog (2 653 m) a Bezbožské jezero

Pohoří Rila i Pirin se, co se počasí týče, mnoho od sebe neliší. Možná, že i volba k návštěvě těchto hor na přelomu června a července nebyla dobrá. Přesto jsme se na túru několikrát dostali, ale dosti času jsme zůstávali v podhůří a věnovali se památkám, které v této části Bulharska mají také něco do sebe.

I když hory byly zahaleny v mracích a hezky tam pršelo, městečka v podhůří byla zalitá sluncem. A když to už vypadalo, že bude pršet i pod horami, opak byl pravdou. Probudili jsme se do hezkého rána s modrou oblohou, po které sem tam plul běloučký mráček.

Čtěte také: Túra na horu Musala, pokus o výstup na nejvyšší horu Bulharska i…

Výběr naší poslední cesty po Pirinu padl na horu Bezbog (2 653 m n. m.), která se nachází v jihovýchodní části pohoří. Z Banska se jede po silnici č. 19 do městečka Dobriniště a odtud horskou silnicí, která vede údolím říčky Desilice směrem k jihu. V okolí silnice jsou většinou jehličnaté lesy s malou příměsí listnatých stromů. Občas se mezi stromy ukáže nějaký ten stařešina, který je hodný obdivu. Celkově se dá říci, že lesní porost je ve velmi dobrém stavu.

Přibližně po dvaceti kilometrech jízdy se zastavujeme na velkém, poloprázdném parkovišti v Gotse Delchev (1 489 m n. m.). Na první pohled je vidět, že tato část Pirinu není moc navštěvovaná. V okolí parkoviště je několik opuštěných budov, které pozvolna chátrají. V provozu je jen stanice lanovky a útulná hospůdka.

Po zakoupení jízdenek vstupujeme do prostoru stanice lanovky. Sedačky se nám doslova míhají před očima a nastupování je tady skutečně zážitkem. Svalnaté ruce obsluhy člověka lapnou a hodí na sedačku. To se opakuje v mezistanici, kde nás sundali a znovu naložili. Konečná lanovky stojí nedaleko chaty. Ta je otevřena, dokonce tady i vaří polévky.

O několik desítek metrů dál je Bezbožské jezero. K tomu procházíme kolem potoka, který z jezera odtéká. Značená cesta pokračuje při levém břehu jezera. Hladina jezera je ve výšce 2 227 m n. m. a jeho rozloha je 20,4 ha. Je dlouhé okolo 180 metrů a v nejširším místě má kolem 110 metrů. Západně nad jezerem se vypíná hora Bezbog. Kolem jezera jsou rozsáhlé porosty kleče, mezi kterými jsou louky. Při přítoku do jezera je louka silně podmáčená se zajímavou květenou.

Od jezera procházíme na hřeben na jižní straně a zhoršující počasí nám dává na vědomí, že to na vrchol asi nepůjde. Seznamujeme se vším, co vidíme kvést. A není toho málo. Z těch vzácnějších to je hořec pyrenejský, masožravá tučnice alpská, několik druhů prvosenek a najdou se tady i orchideje. Obojživelníky dosti hlasitě reprezentují žáby, zřejmě se jedná o některý druh skokanů. Nápadně zbarvený hýl obecný si přilétl prohlédnout vetřelce.

Od jezera vystupujeme na svah hory. Květena se proměnila jako mávnutím čarovného proutku. Teplá stráň je domovem hvozdíků, mochen, kručinek a mateřídoušky. Kvete tu i vzácný len žlutý a nad tím vším poletuje několik druhů motýlů. Bohužel i tady je budova, která se pomalu rozpadá a hodně ubírá na kráse tohoto zajímavého místa. S počasím to nakonec i vyšlo a tak po sjezdu divokou lanovkou končíme v malé hospůdce u celkem dobrého bulharského piva.