Znáte Beskid Żywiecki? Túra za panoramatickými výhledy

Beskid Żywiecki neboli Kysucké Beskydy. Kysucké Beskydy určitě každý z vás zná, asi jen málokdo nenavštívil takové vrcholy jako je Veľká Rača či Rycierova hora. Ale znáte i polskou část tohoto krásného pohoří v Západních Karpatech?

Já polskou část Kysuckých Beskyd znal do tohoto víkendu pouze teoreticky. Jistě, hřebenovku Kysuckých Beskyd jsem absolvoval, ale díky dříve nepropustné hranici a "skvělým" a bdělým strážcům "Granice Państva" jsem je v minulosti mohl pozorovat pouze z povzdálí.

Krásný okruh s neočekávaně velkolepými výhledy po dosud neznámé části Kysuckých Beskyd lze naplánovat v jihozápadní části pohoří polských sousedů. Kromě dosud neznámých vrcholů s krásnými výhledy navštívíme i tři turistické chaty, o jejichž návštěvě v minulosti jsme si mohli nechat jen zdát. A přitom by znavený poutník kráčející po slovenské straně hranice tak rád okusil pěnivého moku na některé z chat, neuvěřitelně blízkých hranici…

Člověk si dnes s plnou silou uvědomuje, jak trapná byla příhraniční turistika za bývalého režimu i dlouho po jeho skonu, kdy jsme se stali součástí prý sjednocené Evropy… Nebýt Schengenu, tak ona trapnost pokračovala i nadále. Na slovenské straně, při hřebenovce Kysuckých a Oravských Beskyd není kromě Chaty AVC nad Oščadnicí jediná chata v hřebenových partiích, kdežto na polské straně do počtu desíti chat jich mnoho nechybí. Jinými slovy na jižní straně hřebene "chcípl pes" a na severní je živo…

Přes Skalité, Zwardoń a obec Rycerka Dolna se přesouváme do hlubokého lesnatého údolí s osadou Pawliki, která je součástí obce Rycerka Górna. Tady nastupujeme na skutečně krásný okruh po oblých lesnatých a lučnatých hřebenech. Po zelené turistické značce se vydáváme k jihu po zpevněné cestě. Tu brzy opouštíme a po lesní cestě bereme jihozápadní kurz po úbočí rozložitého vrcholu Bendoszka Wielka (1 144 m) k prvnímu cíli - Schronisku na Przegibku. Na této pěkné turistické chatě ochutnáváme vcelku dobré polské pivo Żywiec, které se vaří nedaleko odsud.

Pod chatou se nachází kaplička, několik dalších stavení a především krásné louky. Od sedla Przegibek se otevírají krásné pohledy na zvlněné hřebeny Kysuckých Beskyd, ale i na vzdálené hřebeny Moravskoslezských Beskyd, kterým kraluje Lysá hora. Na rozcestí turistických stezek odbočujeme vlevo a po červené TZ stoupáme k hlavnímu hřebeni pohoří.

Na něj se dostáváme kousek před hraničním patníkem č. 157/11. Po řadě let se mé kroky spojují a já vzpomínám na krásnou hřebenovku Kysuckými Beskydami s tehdy ještě hermeticky uzavřenou hranicí. Za výstup jsme odměněni krásnými výhledy k jihu. Jako na dlani máme celý hřeben Malé Fatry s vrcholy jako Velký Rozsutec, Stoh, ale i Veľký Kriváň a Malý Kriváň.

Nesmím zapomenout ani na méně nápadné Boboty a Púpov, jenž je nejvyšším vrcholem Kysucké vrchoviny. Úplně vlevo jsou vidět Martinské hole a dokonce charakteristický zub Kľaku!

Je nutno ale pokročit dále. Přes vrchol Májov (1 134 m) se dostáváme na zalesněný vrchol Wielka Rycerzowa (Rycierova hora, 1 226 m). Z jejího vrcholu se sice neotevírají žádné výhledy, to ale napraví krásné louky kousek pod vrcholem. Nevěřícně koukáme na klikatící se hřeben Oravských Beskyd s dominantním vrcholem Babí hory (1 725 m). Samozřejmě dobře vidíme i bližší Pilsko.

Všude kolem se rozkládají nekonečné porosty borůvek. Jen škoda, že na jejich modré a sladké bobule je ještě příliš brzy. Nevadí, kousek před sebou již máme další z turistických chat naší trasy - Bacówku na Rycerzowej. Tato krásná chata jako by z oka vypadla své sestře z Bieszczad pod Malou Rawkou. U chaty je příjemné posezení, otevírají se od ní krásné výhledy, pod chatou je upravený pramen vody s pitnou vodou. Komu by pramenitá voda nestačila, může si dát něco jiného v chatě …

Čas ale pokročil a nás čeká přesun k poslední z trojice turistických chat dnešní trasy. Vracíme se na hřebínek nad chatou, ze kterého se otevírají snad nejkrásnější výhledy dnešní trasy. Na západě vidíme celé Moravskoslezské Beskydy s Lysou horou, na jihovýchodě Nízké Tatry, Chočské vrchy s Velkým Chočem (1 611 m), Oravskou Maguru. Dokonce lze zahlédnout výběžky Velké Fatry.

Zapomenout ale nesmím ani na východní a severovýchodní obzor, kterému vévodí Západní Tatry s nápadnou Osobitou a Baníkovem (2 178 m) a pak již zmíněná Babí hora, nejvyšší vrchol Oravských Beskyd. Na horizontu se pak dají tušit hřebeny Spišské Magury, která se však ztrácí v mlžném oparu.

Opouštíme krásné louky a vstupujeme do lesa na vrcholu Rycerzowa (1 207 m), jenž nás brzy přivádí do osady Mlada Hora s poslední z dnešních turistických chat - Chyza u Bacy. Ta však působí značně neútulným dojmem. Navíc nemá ani pivo … No škoda dnešní návštěvy.

Od této chaty se musíme kousek vrátit nazpět na rozcestí s turistickým rozcestníkem a od něj mezi domky míříme již dolů nazpět do osady Pawliki. Po modré turistické značce tak míříme do lesa a po strmé lesní cestě rozježděné koly těžké lesní techniky velice rychle ztrácíme výšku. Dolina je značně hluboká a svahy okolních vrcholů neobyčejně strmé. Takové prudké sestupy bych tady nečekal. Na druhou stranu je ale nutné přiznat, že takovéto terény nejsou ve flyšovém pásmu Západních Karpat ničím neobvyklým.

Konečně jsme na dně údolí a po pohodlné cestě docházíme do osady Pawliki, kde se naše cesta uzavírá a nezapomenutelný horský okruh spojuje. Dnešní trasa byla poměrně krátká, celý okruh lze s přehledem absolvovat za 5 až 6 hodin. Převýšení není nijak dramatické (celkem asi 850 m), značení trasy je precizní a po cestě jsou navíc tři turistické chaty…