Vysoké Tatry, přechod přes Baranie sedlo (2 389 m)

Výrazné sedlo mezi Spišským štítem a masívem Baraních rohů. Důležitý vysokohorský přechod mezi Veľkou Zmrzlou dolinou (Dolinou Zeleného plesa) a Malou Studenou dolinou, tedy z Chaty pri Zelenom plese na Téryho chatu či obráceně.

Sobotní cesta do Vysokých Tater

Konečně jsme se dočkali! Předposlední říjnovou sobotu odjíždíme s Lenkou na týdenní dovolenou do Vysokých Tater. Hurá!

Před polednem vyjíždíme z Hranic a netradičně to bereme přes Vsetín do Púchova. To proto, že se stavujeme kousek za Vsetínem v Lužné, u našich kamarádů Peťi a Pavla, doplnit nějaké to vybavení do hor - horolezecké přilby, lano…

Z Púchova pak pokračujeme přes Žilinu, Ružomberok a Poprad, abychom po čtvrté hodině odpolední zastavili před penzionem Solvo www.solvo.sk ve Staré Lesné. Již vyzkoušený penzion s velice příjemným panem domácím nám bude po celý týden domovem.

Po ubytování jdeme na krátkou "aklimatizační" procházku do Tatranské Lomnice. Na zpáteční cestě, na zastávce električky Stará Lesná, přibíráme kamaráda Zdeňka, který za námi přijel vlakem a zdrží se do středy.

Z Tatranských Matliarů Dolinou Kežmarskej Bielej vody, později Dolinou Zeleného plesa, k Chatě pri Zelenom plese

Neděle 24. října 2010, půl deváté ráno. Je jasno, ale dost větrno a teplo (11 °C) a s Lenkou a naším kamarádem Zdeňkem vyrážíme z Tatranských Matliarů vstříc Baranímu sedlu.

Od hotelu Hutník (920 m), kde jsme zaparkovali auto, po žluté značce, kterou zanedlouho měníme za modrou. Díky větrné smršti, která se Vysokými Tatrami prohnala před několika lety, nám cestu zpříjemňují výhledy na Slavkovský štít (2 452 m), Lomnický štít (2 634 m) a Kežmarské štíty (2 556 m a 2 514 m) a také na část hřebene Belianských Tater.

Na rozcestí Šalviový prameň (1 200 m), v Dolině Kežmarskej Bielej vody, modré značení střídá opět žlutá barva, která nás doprovází až k Chatě pri Zelenom plese. Nad Dolinou Zeleného plesa se tyčí dominantní severní stěna Malého Kežmarského štítu.

Před námi máme Pyšné štíty (2 621 m a 2 590 m) a Spišský štít (2 483 m), Baranie sedlo (2 389 m) s Veľkou Zmrzlou dolinou, Čierny štít (2 429 m), Čierne sedlo (2 265 m) s Malou Zmrzlou dolinou, Jastrabí (2 137 m) a Belasou vežu (2 284 m) a také Kozí štít (2 111 m). V jedenáct dopoledne jsme u Chaty pri Zelenom plese (1 551 m).

Od Zeleného plesa Veľkou Zmrzlou dolinou do Baraního sedla

U chaty se nezdržujeme a obcházíme Zelené pleso po levém břehu a stoupáme znatelným, ale neznačeným chodníkem pod práh Veľkej Zmzlej doliny, k zamrzlému Medenému a Dlhému vodopádu. Po pravé straně žlebu jsou v žebru osazeny řetězy, pomocí kterých vystupujeme do Veľkej Zmrzlej doliny. Stále pravou částí, později středem směřujeme pod žleb spadající z Baraního sedla. My jsme se však dali až moc vpravo a postup nám trochu komplikuje strmá a kluzká tráva.

Dáváme si něco na zub. Přecházíme poslední práh Veľkej Zmzlej doliny a strmým suťovým svahem stoupáme pod žleb. Zde již leží po většinu roku sníh a ne jinak je tomu i dnes. Tak pro větší bezpečnost nasazujeme mačky a hůlky měníme za cepín.

Rozhodujeme se pro výstup do Baraního sedla přímo 40° žlabem. Řetězy a v jednom místě i žebřík, ležící vpravo, necháváme bez povšimnutí. Nejprve razím já, později Zdeněk, sněhu je místy po pás, chvíli dokonce až po prsa. Z hora pozorují naše snažení se zájmem dva kluci, kteří do Baraního sedla vystoupili z Téryho chaty.

V Baraním sedle

Ještě nejsem ani v Baraním sedle a už slyším: "Poznáváš ho, to je vítěz Fatranského maratónu!" Z kluků se klubou taky cyklisti, hned se se mnou chtějí fotit…

Jestliže nám v celé Veľké Zmrzlé dolině skoro nefoukalo, tak v Baraním sedle na straně Téryho chaty zuří silný vítr. Okolní štíty se zahalily do mraků, teplota klesá na - 2 °C. Kluci nás fotí v sedle a na chvíli setupujeme do závětří na severní stranu sedla. Rozhodujeme se už nejít na Baraní rohy (2 526 m), stejně by nebylo nic vidět.

Sestup z Baraního sedla do Kotliny Piatich Spišských plies

Jižní strana Baraního sedla je dost vytátá, tak ještě v sedle sundáváme mačky. Jsou tři hodiny odpoledne a znatelným chodníčkem sestupujeme do Kotliny Piatich Spišských plies, za dohledu majestátního Prostredného hrotu (2 441 m), Žlté (2 385 m) a Široké veže (2 462 m) a Ľadových štítů (2 603 m, 2 627 m a 2 512 m). Jako na dlani se pod námi rozprostírají Vyšné, Veľké, Prostredné, Malé a Nižné Spišské pleso. O hodinu později už stojíme u Téryho chaty (2 015 m) a svačíme.

Z Téryho chaty Malou Studenou dolinou do Starého Smokovce

U Téryho chaty se opět napojujeme na turistické značení, tentokrát v barvě zelené. Sestup Malou Studenou dolinou zahajujeme společně, později se však od Lenky a Zdeňka odpoutávám. Máme auto až v Tatranských Matliarech a tak mě napadá myšlenka seběhnout do Tatranské Lomnice. Loučím se tedy s tím, že pro ně přijedu do Starého Smokovce na nádraží. Před půl šestou míjím Zamkovského chatu (1 475 m), posléze v šeru Obrovský vodopád.

Na Starolesnianské poľaně vytahuji z batohu čelovku, seběh do Lomnice zavrhuji a nahrazuji ho Smokovcem. Třeba pojede zrovna vlak do Tatranské Lomnice a když ne, tak zkusím stopovat. Pokračuji okolo Vodopádů Studeného potoka (1 200 m), stále po zelené značce těsně míjím Hrebienok (1 285 m) a z části po asfaltu klesám již za slabého deště do Starého Smokovce (985 m), kde dobíhám na nádraží před půl sedmou večer. Lenka se Zdeňou pak dochází do Smokovce okolo sedmé.

Pro auto do Tatranských Matliarů

Električka jede až za tři čtvrtě hodiny, tak jdu stopovat. Zastavují mi postupně tři auta, jejich řidiči, včetně mladé maminky s dítětem, jedou bohužel do Popradu. Vracím se tedy na nádraží a přejíždím električkou do Tatranské Lomnice. Odtud jsem po 20 minutách běhu konečně u auta. Zanedlouho vyzvedávám Lenku se Zdeňou ve Smokovci a míříme plni krásných zážitků na naši základnu, do penzionu Solvo.

• Trasa: Tatranské Matliare (hotel Hutník) (920 m) - Rázc. Šalviový prameň (1 200 m) - Chata pri Zelenom plese (1 551 m) - Baranie sedlo (2 389 m) - Téryho chata (2 015 m) - Zamkovského chata (1 475 m) - Vodopády Studeného potoka (1 200 m) - Starý Smokovec (TEŽ) (985 m)
• Obtížnost túry: středně těžká (přechod přes Baranie sedlo vyžaduje znalost chůze na letním sněhu, protože žlab z Veľké Zmrzlé doliny bývá pokrytý větší část roku tvrdým sněhem)
• Délka túry: 9 hodin
• Celková délka túry: 10 hodin
• Převýšení: 1 850 m
• Mapy: Vysoké Tatry 1:25 000 TATRA PLAN, Turistický atlas Slovenska 1:50 000 č. listu 61, 62 VKÚ Harmanec
• Další fotografie na http://hartlkaja.rajce.idnes.cz