Západní Tatry - Baranec (2 184 m), přechod vrcholu

Baranec je třetí nejvyšší vrchol Západních Tater, ležící v největší rozvětvené rozsoše pohoří, která odděluje Žiarskou a Jamnickou dolinu. Do obou dolin se svažuje strmými svahy a lavinovými žlaby. S hlavním hřebenem ho spojuje dlouhá rozsocha, vybočující z Plačlivého přes Žiarské sedlo a Smrek. Ta se dále dělí na vrcholu Barance na dvě ramena, na jihovýchod spadá hřeben přes Malý Baranec, Mládky a Klinovaté, na jihozápad přes Holý vrch a Starou Stávku. Mezi nimi je kotlovitá dolina, ve které pramení potok Trnovec.

Výstup na Baranec

Je neděle 19. října 2008, desátá hodina, a s manželkou Lenkou, v den prvního výročí naší svatby, vycházíme od parkoviště poblíž horské chaty Orešnica. Horská chata Orešnica www.oresnica.sk se nachází asi kilometr za kempinkem Račková dolina a ten se nachází přibližně 3 km severně nad obcí Pribylina (Múzeum liptovskej dediny). Zeleně značená trasa jihovýchodním ramenem Barance je dlouhá 10 km s výškovým převýšením 1 350 m a je určena jen nezničitelným jedincům .

Zpočátku stoupáme zelenou značkou lesem, po přejití dřevěné lávky přes potok hustými serpentinami upraveného chodníku až na polanu se starou salaší. Do salaše nakukujeme, jsou v ní kamna a je zde čisto, dalo by se zde i přespat. Pokračujeme dále řídnoucím lesem na malou polanu na hřebeni.

Objevují se první výhledy na hlavní hřeben Západních Tater (Plačlivé, Ostrý Roháč, Volovec a Deravá), na protilehlý rozervaný hřeben Otrhanců i souměrný zub Kriváně ve Vysokých Tatrách. Potkáváme dvě skupinky turistů, prý na hřebeni hodně fouká a proto se vrací zpátky.

My se nenecháváme odradit a pokračujeme dále. Les pomalu mizí a chodník se začíná proplétat prořezanou kosodřevinou až vyjdeme na travnatý hřeben s výrazným vrcholem Mládky (1 945 m). Pod námi, nad Podtatranskou kotlinou, si svobodně plují drobné obláčky a za nimi se na horizontu rýsuje hřeben Nízkých Tater.

Z vrcholu nepatrně sestoupíme do sedla, výše nás již skalnatý chodník vyvede na rozložitý vrchol Malého Barance (2 044 m). Hřeben je stále prudší a skalnatější, vrcholovou kótu Malého Barance traverzujeme zleva. Přecházíme přes dva hrby a jsme v sedle pod vrcholem Barance. Závěrečný prudký výšvih končí u betonového sloupu na vrcholu Barance.

Na vrcholu Barance

Je čtvrt na dvě odpoledne, jasno, pofukuje svěží vítr, teplota se pohybuje okolo 6 stupňů. Díky své vysunuté poloze na jižním okraji Západních Tater a značné výšce je vrchol Barance prvotřídní výhledový bod, kterému není široko daleko rovno.

Turistický průvodce Západní Tatry

Turistický průvodce, 224 stran, formát A6. Turistický průvodce s popisy túr a praktickými informacemi. Mapky, růžice, panoramata s popisy vrcholů…

Z hlavního hřebene Západních Tater lze ve směru ze severozápadu na severovýchod postupně spatřit schovávající se Pachoľu (2 167 m) za Baníkovem (2 178 m), v popředí Hrubou kopu (2 166 m), Tri kopy (2 136 m), Plačlivé (2 125 m) a dále pak Ostrý Roháč (2 088 m), Deravou (1 955 m) a Hrubý vrch (2 137 m).

V bočních rozsochách hlavního hřebene dominuje nejvyšší vrchol Západních Tater Bystrá (2 248 m), následována na druhém místě Jakubinnou (2 194 m). Východní obzor zaujímají Vysoké Tatry s nejvyšším Gerlachovským štítem (2 655 m), v popředí se siluetou Kriváně (2 494 m). Jih náleží dlouhému hřebeni Nízkých Tater, kterému dominují nejvyšší Ďumbier (2 043 m), Chopok (2 024 m) a Dereše (2 004 m).

Západními směry lze dohlédnout až na Veľkou Fatru, Veľký Choč (1 611 m) a Malou Fatru. Protože na Baranci trochu fouká, tak se moc nezdržujeme, jen asi 20 minut, a ani nesvačíme. Lenka mě pořád popohání, ať tolik nefotím.

Hřebenovkou přes Smrek do Žiarského sedla

Zelenou barvu značky měníme na Baranci za žlutou. Téměř rovný travnatý vrcholový hřebínek se po chvíli mění ve strmý skalnatý hřeben. Sestupujeme po kamenitém, místy suťovém, chodníku do sedla mezi Barancem a Smrekem. Na severních stranách Barance, jelikož zde už sluníčko nesvítí, se drží slabá sněhová pokrývka. Tak to trochu při scházení klouže, hůlky jsou nám však vydatnou oporou.

Ze sedla stoupáme úzkým hřebenem, posléze strměji přes tři skalnaté hrby, až se ocitáme na travnatém vrcholu Smreku. Táhlým, mírně zvlněným travnatým hřebenem, chvílemi i skalnatějším, klesáme do širokého Žiarského sedla (1 917 m). V Žiarském sedle se ocitáme o půl třetí odpoledne, hodinku chůze z Barance. Na straně Jamnické doliny se schováváme v závětří a při svačině se nemůžeme vinadívat na krásnou siluetu Ostrého Roháče před námi.

Sestup Jamnickou dolinou

Po půl hodině strávené v Žiarském sedle, často používaném i pro přechod mezi Žiarskou a Jamnickou dolinou, začínáme strmým traverzem a serpentinou nenávratně ztrácet výšku. Klikatým kamenitým chodníkem míjíme zprava malé Žiarské pleso s nad ním se tyčícím, nádherně sluncem osvíceným Ostrým Roháčem.

Ostrému Roháči se neustále vzdalujeme, stezka se stáčí na pravou stranu, přecházíme potok a postupně se dostáváme do kosodřeviny. Sestup je čím dál strmější, předcházíme dva postarší turisty, až se ocitáme v lese. Prudce klesáme až na rozcestí Záhrady v Jamnické dolině. Kromě přístřešku a turistického rozcestníku je zde i cedule s oznámením, že se nacházíme v medvědím rajónu .

Odtud modře značeným chodníkem, vedoucím většinou dnem Jamnické doliny podél Jamnického potoku, střídavě lesem i loučkami směrem k jihu. Na jedné z louček se nachází stará koliba, taktéž velmi čistá i s kamny. V závěru Jamnické doliny je les po větrné smršti úplně srovnán se zemí. Probíhá tu intenzivní těžba spadlého dřeva i pomocí udělaných lanovek, zejména ze západních svahů Otrhanců. Turistický chodník je však bez problémů průchozí. Docházíme na Nižnou lúku, kde se střetává Jamnická a Račkova dolina.

Pokračujeme dále již tzv. Úzkou dolinou, mírným klesáním po šotolinové cestě stále jižním směrem. Míjíme údolní vodní nádrž a také nás předjíždí postarší dvojice na koloběžkách. Ano jsou to ti dva, co jsme je předběhli při sestupu do Jamnické doliny a teď nám to vracejí. Před šestou hodinou večerní dorážíme na parkoviště k autu. Poté se ještě zastavujeme na večeři v nedaleké horské chatě Orešnica oslavit to dnešní, překrásně strávené, jednoroční výročí svatby…

• Trasa: Račkova dolina, ATC (900 m) - Baranec (2 184 m) - Smrek (2 072 m) - Žiarske sedlo (1 917 m) - Záhrady - Nižná lúka - Račkova dolina, ATC (900 m)
• Obtížnost túry: středně těžká (značné převýšení bez technických obtíží)
• Délka túry: 6 hodin 45 minut
• Celková délka túry: 7 hodin 45 minut
• Vzdálenost: 24 km
• Převýšení: 1 490 m
• Mapy: Západné Tatry - Roháče 1:50 000 č. 112 VKÚ Harmanec, Turistický atlas Slovenska 1:50 000 č. listu 58 VKÚ Harmanec