Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 8.3.2024 , svátek má
Treking > Treky, turistika > Na horu Babia hora (1 725 m) na Oravě

Na horu Babia hora (1 725 m) na Oravě

Babia hora, poměrně těžká túra v Oravských Beskydech

25.9.2008 | Otakar Brandos

Babia hora je nejvyšším vrcholem Oravských Beskyd, které se sousedí s na západě ležícími Kysuckými Beskydami s nimiž v minulosti, před změnou geomorfologického členění Slovenska vytvářely vyšší geomorfologicky celek s názvem Slovenské Beskydy.

Na vrcholu Babí hory, pamětní tabule papeže Jana Pavla II.

Oravské Beskydy jsou tak po Tatrách a Nízkých Tatrách třetím nejvyšším pohořím Slovenska, za nímž následuje teprve Malá Fatra s Velkým Kriváněm (1 709 m). Ovšem Tatry se dělí na tři podcelky - Západní Tatry, Vysoké Tatry a Belianské Tatry, takže v některých knihách se Oravské Beskydy s Babí horou uvádějí až jako páté nejvyšší pohoří Slovenska.

Babia hora je takovým "Králickým Sněžníkem" na Slovensku. Leží v klimaticky chladné oblasti v značně odlehlém a turisty poměrně opomíjeném a dopravně těžko dosažitelném koutu Slovenska. Podobně jako Králický Sněžník je třetím nejvyšším pohořím země, ve které leží. Vrchol je holý a bezlesý s vynikajícím rozhledy.

Babí horu mohu s klidným svědomím zařadit do první pětice vrcholů s nejlepšími výhledy na Slovensku. Za pěkného počasí lze z vrcholu Babí hory přehlédnout hřebeny Čergova, Pienin, Belianských i Vysokých Tater, Západních Tater, Chočských vrchů s dominujícím Velkým Chočem, Malé Fatry s nezaměnitelnými Rozsutci. Znalci určitě nepřehlédnou ani Velkou Fatru s nápadným Čiernym kameňom a Ploskou či Nízké Tatry. Máme tady ta nejvyšší slovenská pohoří doslova jako na dlani.

Babia hora jako přírodní rezervace

Babí hora je národní přírodní rezervací s rozlohou asi 530 ha. První rezervace tady byla na ploše zhruba 118 ha vyhlášena již v roce Úbočí Babí hory 1926. Chráněné území Babí hory zahrnuje horské smrkové porosty, alpínské a subalpínské louky a sutiny a rovněž bohaté porosty kosodřeviny a jalovce. Polská část Babí hory je chráněná formou národního parku (Babiogorski Park Narodowy) od roku 1954.

V sutinách vznikly gravitačními sesuvy na puklinách pseudokrasové jeskyně, jmenujme především tu v masívu Malé Babí hory. Babí hora je jediným masívem slovenského flyše, na němž se vyvinul alpínský vegetační stupeň. Střídají se tady vrstvy pískovců a jílovců, tedy relativně měkkých materiálů.

Babia hora, nástupní místo k túře na vrchol

Nejvýhodnějším nástupním bodem na Babí horu je chata Slaná voda, kam se dá z Oravské Polhory dojet autem (3,5 km). Do Oravské Polhory se dostaneme z Námestova přes obce Zubrohlava a Rabča po silnici č. 521. Chata Slaná voda poskytuje ubytování za 250 Sk i možnost stravování s kapacitou 80 lůžek. Chata stojí v lokalitě, kde v minulosti stály malé lázně, které využívaly zdejšího minerálního pramene, jehož stupeň mineralizace je nejvyšší ze všech slovenských minerálních pramenů a obsah solí rozpuštěných v jednom litru vody překračuje 50 g.

Od chaty na Slané vodě se vydáme po žluté turistické značce k hájence na Rovniach (Hviezdoslavova horáreň), kde se nachází expozice Hviezdoslavovej Hájnikovej ženy Oravského muzea P. O. Hviezdoslava v Dolním Kubíně. Otevřeno út - so od 9.00 do 16.30 a v ne od 10.30 do 18.00, od 15.4. do 31.10. Po zbytek roku je návštěvu muzea potřeba předem objednat. Hviezdoslav tady začal psát Hájnikovu ženu. V budově původní hájenky se v roce 1904 narodil prozaik Milo Urban, jenž tady má rovněž expozici.

V pásmu kosodřeviny

Od hájovny se vydáme vlevo po žlutém turistickém chodníku Mila Hurbana vzhůru na Babí horu. Postupujeme po široké lesní cestě, která nás brzy přivede na velké rubaniště. Tady se musíme vydat vlevo nahoru, byť nás cesta láká pokračovat vpravo.

Výstupová trasa na vrchol Babí hory

Po kratším strmějším výstupu se dostáváme na pěknou traverzovou cestu, která nás přivede k dřevěnému můstku přes říčku Bystrá. Jsme u jedné z informačních tabulí naučné stezky, odkud vede další chodník poměrně strmě vzhůru. Procházíme hustými smrkovými lesy, které byly vždy největším bohatstvím Oravy. Pod vrcholem Babí hory se dodnes zachovaly lidskou činností téměř nedotčené smrkové pralesy s jedinci až 300 let starými a vysokými i 43 metrů.

Les se začne brzy opět rozestupovat a objeví se první louky. Přicházíme na rozcestí Šťaviny, kde se nachází otevřený turistický přístřešek. Vpravo nad ním je slabý potůček, jenž brzy mizí v podzemí, ze kterého lze v případě potřeby nabrat vodu. Další cesta vede téměř po spádnici po pěkných otevřených loukách, ze kterých se otevírají fantastické rozhledy k jihu. Jako na dlani máme Chočské vrchy, Malou Fatru a Oravskou Maguru s Kubínskou holí a na východě pak Západní Tatry a Vysoké Tatry, které se proti horizontu tyčí jako zubaté ostří.

Na západě pak nelze přehlédnout rozložitou kupu vrcholu Pilsko (1 557 m), kterému budeme věnovat samostatný článek v jarním čísle časopisu Treking. Konečně jsme u laviček s další informační tabulí, ze které se mimo jiné dozvíme, že na Babí hoře našlo vhodné životní podmínky přes 750 druhů vyšších rostlin, z nichž asi 50 druhů je ohrožených anebo chráněných, jako např. různé druhy hořců, konikleců či ostřic. Nachází se tady i jeden ze slovenských endemitů, který neroste na žádném jiném místě.

Významná jsou i společenstva mokřadů a rašelinišť, jejichž vznik podmínilo nepropustné podloží, mírný sklon jižních svahů Babí hory i vydatné vodní srážky v této oblasti. Nalezneme tady různé druhy vstavačů, ale také masožravou rosnatku okrouhlolistou.

Chodník

Další cesta již nevede tak strmě vzhůru, takže budeme moci spočinout a pokochat se nádhernými rozhledy přes vlnící se tmavou masu porostů kosodřeviny a jalovců, které se tady střídají neopakovatelným způsobem. Dole v lesích, ale i v subalpínském a výše ležícím alpínském vegetačním stupni našlo domov na téměř 2 500 živočišných druhů. Ze 105 druhů na Babí hoře zaregistrovaných ptáků patří téměř polovina k druhům ohroženým nebo chráněným. Připomeňme jen tetřeva hlušce.

Z hmyzu jsou nejvzácnějšími různé druhy tesaříků a krasců, jejichž larvy se vyvíjejí pod kůrou starých stromů zdejších pralesů. V jejich temnu a tichu našli útočiště i rys, vlk a medvěd, největší na Slovensku žijící šelmy. Ale to již přicházíme k dalšímu turistickému přístřešku pod Babí horou, kde si z vydatného pramene můžeme doplnit zásobu chutné pramenité vody.

Babia hora, rozhledy z vrcholu

To se již dostáváme do těch nejvyšších partií Babí hory, kde lze dobře vidět, že na modelování reliéfu se činily i ledovce v posledních dobách ledových. Na jižních svazích tyto stopy jsou zřetelné méně než na severních svazích sklánějících se do Polska, kde má Babí hora velehorský ráz. A ledovce to nebyly nijak prťavé, ty největší dosahovaly tloušťky až 300 metrů! Celková zaledněná plocha činila asi 10 km2. Na slovenské straně se nacházel jediný ledovec, zato na polské straně se jich po úbočí do dolin tlačilo rovných sedm.

Míjíme další turistický přístřešek kousek pod vrcholem Babí hory, těsně předtím, než vystoupíme na zarovnanou travnatou vrcholovou plošinu z níž jako skalní suk ční samotný vršek Babí hory, který Poláci obvykle nazývají Diablak. Vrchu dominuje mohyla vybudovaná na paměť Karla Wojtyly (papeže Jana Pavla II.), který v mladých letech chodíval na vrchol Babí hory (1 725 m) a skalní zeď. Na její druhé straně nalezneme pamětní tabuli Josefa Pilsudského, prvního maršálka Polska.

Vrchol, stejně jako v případě Králického Sněžníku, je turistickým hraničním přechodem pro pěší anebo lyžaře. Využít jej lze v období od 1.6. do 31.10. v čase od 6.00 do 20.00 a v období od 1.11. do 31.5. v čase od 8.00 do 18.00. I v tomto roce, po vstupu do Schengenského prostoru, tato omezení neměla přestat platit, protě volnému pohybu na hranicích jsou nadřazeny zájmy ochrany přírody, v tomto případě CHKO Horná Orava.

Malá Babia hora

Kousek pod vrcholem

Výhledy z vrcholu jsou fantastické. Okolní pohoří jsem již jmenoval, k panoramatu se nyní přidává i Malá Babí hora a západní část Kysuckých Beskyd. V Polsku zaujme poměrně husté osídlení, které dost ostře kontrastuje s řídce osídlenou slovenskou částí Oravy.

Pokud jsme si vrcholu dosytosti vychutnali, tak se vydáme k západu, k vrcholu Malé Babí hory (1 515 m), po červené turistické značce. Sestup do sedla Brána (1 408 m) je místy poměrně prudký a po suťovém chodníku i nepříjemný. Avšak fantastická okolní scenérie nám vše vynahradí.

V sedle se červená turistická značka ztrácí na polském území a míří k chatě (schronisku PTTK) Markowe Szczawiny (asi 20 minut). My však budeme pokračovat k západu po modré turistické značce k vrcholu Malé Babí hory (1 515 m), která je rovněž vynikajícím rozhledovým bodem. Východnímu obzoru dominuje Babia hora, na jihu jsou již výše jmenovaná slovenská pohoří a na západě se jako had vine hřeben Kysuckých Beskyd.

Malá Babia hora

Na Malé Babí hoře se od modré značky odpoutáme a vydáme se k jihu po červené turistické značce po pěkném travnatém hřebínku s pěknými výhledy. Pak však sestupujeme většinou lesem po prudkém chodníku a místy přes polomy. Větrná kalamita a emise si svou daň vybrala i v Oravských Beskydech.

Malá Babia hora zblízka

Procházíme kolem polorozpadlé lesácké chatky, ve které se skladují lapače kůrovce, dále na rozcestí Borsučie (1 004 m), na kterém se napojíme na širokou svážnici v dolině Vonžovec. Vydáme se vpravo a krátce nato vlevo do lesa na další lesní cestu. Kousek před rozcestím Pod Borkom, kde jsou lesácké objekty, se napojíme na asfaltovou cestu, která nás přivede kolem obory Slaná voda, kde jsou divočáci, nazpátek k chatě Slaná voda.

Babia hora na turistické mapě

  • Délka túry: Slaná voda - Babí hora (3 - 3 a 1/2 h), Malá Babí hora (1 h), Slaná voda (2 - 3 h), celkem 7 - 8 h
  • Náročnost: středně náročná túra
  • Převýšení: Slaná voda - Babí hora (960 m), sedlo Brána - Malá Babí hora (asi 110 m), celkem 1 070 m

Tip: Rezervujte si ubytování Orava a zažijte nezapomenutelnou dovolenou!

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi
inverze (Jitka, 18.07.2010, 08:21 )
Ahoj.....poątěstilo se mi zde zaľít 15.6.2010 krásnou inverzi....kdy se mi ani moc nechtělo v pondělí odpoledne stoupat nahoru do mlhy a zataľena, ale moľná bylo dobře, ľe jsem neviděla, co mě čeká :-)) Nebylo to tak hrozné, v "pařáku" by bylo hůř...V noci parádně foukalo, ale to ráno...!!!!....nikde ani noha, cca v 7,30 na vrcholu, z bílého "ľivého moře" vykulovalo jen Pilsko /asi/ a Tatry....kdo to zaľil, stále po tom bude touľit........Přeji vąem, aby si toho dokázali váľit a proľít srdcem........


Další související články:

+ Babia hora (1 725 m), vrchol úžasných výhledů
+ Pilsko (1 557 m) zvládnete i za kvílení severáku, Oravské Beskydy
+ Orava, Oravské Beskydy, ubytování, horské chaty a útulny na Oravě
+ Kysucké Beskydy, z Pilska na Velkou Raču
Reklama
Témata našich článků…
Sněžka Slovenský ráj Šumava, ubytování Zverovka Jeseníky, ubytování Kvarky Téryho chata Říp Propast Macocha Praděd Králický Sněžník Čičmany Lysá hora Měsíc Mars Černé jezero Tribeč Pieniny Železné hory Hukvaldy Zimní hvězdná obloha Štrbské pleso Lomnický štít
Reklama
Populární treky
1. Apeniny Monti Sibillini, nezapomenutelná apeninská hřebenovka - hory v Itálii
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána, Vysoké Tatry
3. Alpy Okolo Tre Cime a ferrata na Toblinger Knoten
4. Rumunské hory Přechod pohoří Rodna, rumunské Roháče
5. Kavkaz Kavkaz, reportáž psaná na Kavkaze (1) - Prielbrusí a Bezengi
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Hledej podle pohoří
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist