Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 16.12.2016 , , svátek má
Treking > Soutěže > Putování v zajetí sopek a moře po Liparských ostrovech

Putování v zajetí sopek a moře po Liparských ostrovech

Treking s Tilakem 2010, soutěžní článek č. 4

3.2.2011 | Petra Musálková

Nejprve jsem uvažovala o procestování všech 7 sopečných ostrovů Toskánského archipelu nadivoko, s batohem na zádech, spaní kde se dá, jak to mám ve zvyku. Vzhledem k okolnostem, že jsem brala s sebou 3leté dítě, tak jsem situaci přehodnotila, přesto že malá je zvyklá od pěti měsíců se mnou cestovat a spát pod stanem a pod širákem.

Dvojčata

Dalším důvodem přehodnocení situace bylo to, že od roku 2000 jsou Lipari zapsány do UNESCA a ochranáři tam brojí proti takto cestujícím lidem a je to tam celkem dosti hlídané. Fyzicky to ale prověřené nemám, neboť jsem nakonec zvolila variantu spát na jednom z ostrovů (Vulcano) v apartmánech u moře a prozkoumat ostatní ostrovy hvězdicovitě.

Náš pobyt jsme zvolili na prvních 14 dní v září, což je pro místní již po sezóně. Vycestovali jsme letadlem z Prahy, odkud létá přímý spoj do Catánie, hlavního města Sicílie. Přesunuli jsme se ze západního pobřeží Sicílie, kde se Catánie nachází do Milazza na severu ostrova, odkud odjíždí trajekty na samotné Liparské ostrovy. Cestu dlouhou asi 130 km a trvající necelé 2 hodiny jsme absolvovali společností Giuntabus, za cenu 12 Eur na osobu, ve kterém nemusí být rezervace a ani se nedá udělat a kdo dříve přijde, ten dříve sedí a jede. Lístky se zakupují přímo v autobuse podobně jako u našich dálkových spojů. Dá se z Catánie do Milazza dorazit i vlakem, ale je to s jedním přestupem v Mesině a vzhledem k zavazadlům jsem to neviděla moc růžově.

Z Milazza se dostanete na ostrovy hned několika lodními společnosti, můžete si zvolit zda pojedete déle a levněji trajektem a nebo rychleji a dráž aliscafem, což je v podstatě vznášedlo. My volili dražší variantu po celou dobu pobytu a přesunů, přeci jen, čas jsou peníze. Aliscafy plují, v záležitosti na sezóně, nejčastěji v červenci a srpnu, na některé z ostrovů je třeba v prosinci a lednu se problém vůbec dostat.

Liparské ostrovy Salina, prales

Nebudu se tady věnovat všem ostrovům (Lipari, Vulcano, Filicudi, Alicudi, Panarea, Salina, Stromboli), i když zážitků je spousta, ale vypíchnu z našeho 14 denního pobytu to nejzajímavější, co bych v každém případě všem doporučovala.

Ostrov Salina - vrchol Monte Fosso delle Felci - 962 m/m

Nejzelenější vrchol celého souostroví Lipari v sobě ukrývá také nejvyšší vrchol celého souostroví. Ostrov je někdy nazýván jako "Dvojčata", neboť je tvořen vrcholy dvěma, Monte Fosso delle Felci a Monte dei Porri - 860 m/m, oba sopečného původu. Jako jediný ostrov je soběstačný co se týká pitné vody, jejíž zdroj najdeme také ve studni, která je skoro na vrcholu. Má zvláštní paradox. U nás hory vypadají tak, že je hranice lesa a pak začíná kosodřevina atd. Zde? Nejdříve pás kosodřeviny (zde spíše makie, kaktusů, opuncií, trnovníků, akátů) a pak najednou pás lesa. Spíše tedy pralesa. Důvod je ten, že kolem této nejvyšší hory jsou neustále mraky a to i odpoledne a tím pádem jižní slunce nestihne vše spálit, naopak udržuje permanentní vlhkost.

Připlouváme něco po 7. hodině ráno do přístavu na východě ostrova San Marina Salina a vybrali jsme si k výstupu přímou cestu, dle mapy vytečkovanou nahoru s poznámkou - místy pro horolezce (for climber) (až tak brutální to ale zdaleka nebylo, žádné skály, jen opravdu kolmý hliněný půdní terén). Nikde nejsou rozcestníky, takže těžko říci kolik jaká trasa měla kilometrů, o se dá spočítat snad jen z mapy. Mlha, která ostrov zahalovala se s našimi výškovými metry a postupem času pomalu posouvala nahoru. Dle průvodců jsem měli jít tři hodiny až na vrchol.

Vrchol Saliny v mlze  o Fossa delle  Felci Dvojce Saliny Monte dei Porri

Nástup byl příkrý, pohon na všechny čtyři, mačeta by se místy hodila, nohy dodřené od trnů a pichláků. Pak se to uklidnilo a stoupání na chvíli polevilo, ale po chvilce opět dost přímo nahoru. Po dvou hodinách průchodem makií, pak krásným pralesem, jsme přišli na předvrchol, našli super bivak i s krbem a studnou, pobloudili a čekali až vítr rozežene mraky a lehce ustupující mlhu, abychom se z vrcholu mohli rozhlédnout na celé krásné souostroví, kdy jen z tohoto místa jde vidět všech 7 ostrovů Liparského archipelu najednou. Nedočkali jsme se.

Scházíme dolů, západní cestou na druhou stranu ostrova, do údolí Valdichiesa s poutním kostelem, kde se nám krásně ukazuje druhá hora tohoto ostrava - Monte dei Porri a pak scházíme přes Leni až do dalšího přístavu "Rinella, který je na jihu ostrova. Jdeme cestou místních, přes vinohrady, kde právě dozrává víno a živíme se cestou šťavnatými sladkými bobulemi hlídajíc, ať na nás někde nevybafne nazlobený majitel nebo pes. Přístav Rinella - to je silné slovo na pojmenování přístavu, viděli jsme tam snad jen jednu restauraci?

Zde jsme mohli jsme zvolit odplout aliscafem zpět na Vulcano, kde jsme měli ubytování a nebo přejet autobusem zpět do San Marina Salina a odplout trajektem odtama. Nakonec čekáme na místní linku autobusu abychom se přesunuli zpět do přístavu San Marina Salina, odkud nám odplouvá trajekt. Cesta autobusem je neméně zajímavá z 0 m/m vystoupá do 300 m/m a pak zase klesá, na relativně krátké kilometrové vzdálenosti cca 14 km, do 0 m/m.

Ostrov Stromboli se známou sopkou stejného jména Stromboli s vrcholem I Vancori - 924 m/m

Ráno připlouváme prvním trajektem v 10 hodin na ostrov Stromboli, který je tvořen jen dvěmi přístavy a sopkou. Do dnešního dne částečně činnou, jejíž erupce probíhají pravidelně v intervalech 10 - 20 minut. Letos v červenci (2010) byla dokonce seismologická aktivita natolik silná, že italské úřady výstup na ni zakázaly. Připluli jsme tak "brzy" proto, že 1) dříve žádný jiný trajekt nejel a 2) jsme si potřebovali domluvit místního průvodce, se kterým bychom na vrchol šli a dle několika rad z různých stran je údajně velká poptávka po těchto službách a většinou bývají průvodci přetíženi a to mohou vzít jen 20 lidí do opatrování.

Západ slunce na Stromboli s fumarolami

Ne že bychom to bez něj nezvládli, ale vyžadují to místní pravidla. Tato služba stála na osobu 30 Eur, ale bez ní bychom nezpozorovali to za čím jsme přijeli. Bez průvodce můžete jen do nadmořské výšky 400 m/m nebo pozorovat erupce z lodi. Ale my chtěli pozorovat případné erupce z co nejvíce možné výšky, proto jsme chtěli na vrchol, odkud se erupce pozorují. Nejvyšším bodem ostrova je vrchol Vancori (924 m n.m.). Sopečná aktivita se však neodehrává na tomto vrcholku, ale o téměř 200 metrů níže, v kráterech na severozápadním úbočím, nad svahem Sciara del Fuoco. Erupce jsou směrem do kráteru a jsou od vás vzdáleny asi 700 m.

Hned v přístavu jsme narazili na společnost "Diving and Mountaineering", která mimo průvodcování na vrchol sopky nabízí také potápění v okolí ostrova. U dalších renomovaných společností nabízejících výstup na sopku, na které jsou kontakty na internetu, už místa volná nebyla, jak jsme si ověřovali telefonicky celý předchozí den. Takže jsme měli vlastně štěstí, že místo bylo alespoň zde. Celý den jsme lelkovali po "městečku" a v 17 hodin vyrazila naše asi 20členná mnohonárodnostní skupinka na vrchol, s průvodcem vzezření Sandokana s dlouhými kudrnatými vlasy až po záda.

Tempo bohužel určoval nejslabší článek skupiny, takže jsme cestou cik cak asi v 18.40 dorazili na předvrchol, odkud jsme pozorovali a fotili kýčovitý západ Slunce, s věčnými fumarolami v popředí. A pak jsme už jen čekali na to, až se dostaneme na vrchol, před kterým byla "fronta" dalších asi 5ti skupin, které měly tentýž záměr jako my. Bylo tam celkem 6 skupin po 20 lidech a na pozorování se "vešly" jen skupiny tři. Až na nás přišla řada, tak jsme na pozorovacím stanovišti na vrcholu Pizzo o Sopra la Fossa ve výšce asi 892 m/m strávili necelou hodinku a zažili asi 6 erupcí. Pocity? Musíte si je zajet prožít. Nedá se to popsat. Mystické.

Stromboli, erupce Stromboli, erupce

Pak jsme se přímou cestou vrhli dolů do přístavu, mít lopatu tak sednu a jedu, boty plné sopečného písku, rychle jsme ztráceli výšku a co by šup jsme seděli v taverně na pizze a místním červeném vínu. Pizzy bylo tolik, že jsem si kousek nechala zabalit do krabice že si ji dám ráno na snídani. Jenže v noci se do ní na pláži pustili místo mě mravenci. Snad jim chutnalo. Noc jsem strávili na pláži a nebyli jsme sami. A prvním trajektem v 7 hodin ráno jsme se vraceli zpět na Vulcano.

Cestou zpět k domovu do ČR jsme si nenechali ujít výlet na Etnu. Vyrazili jsme z ostrovů o 2 dny dříve, přejeli z malých ostrovů na velký ostrov Sicílie, přesunuli se Giuntabusem z Milazza do Catánie na letiště (protože jen z tohoto místa tento autobus jezdí) a pak místní linkovou dopravou do centra města kde jsme si našli ubytování a vyrazili místní linkou na Etnu. Ano, na Etnu jezdí linková doprava, sejně jako by jste jeli třeba na Ještěd, nebo na Pustevny.

Etna - je nejvyšší činná sopka a druhá nejmohutnější sopka v Evropě, nejvyšší vrchol Sicílie - 3 329 m/m

Její výška k roku 2009 dosahuje 3 329 metrů nad mořem, ale ještě do erupce v roce 1981 měřila o 21 metrů více, a to 3 350 metrů. Následkem sopečné erupce a uvolnění magmatu došlo k poklesu sopky. Jedná se o nejvyšší horu v Itálii jižně od Alp. Etna se rozkládá na 1 190 km2 s obvodem báze okolo 140 km. Samotná základna sopky je eliptického tvaru o rozměrech 38×47 km.

Na její návštěvu, podrobné prozkoumání a dobytí vrcholu bychom potřebovali více času. Zvolili jsme dostupnější přístup z jihu. Byli jsme limitování jízdním řádem místní dopravy. Z Catánie se místní autobusovou linkou vyjíždějící v 8 hodin ráno od vlakového nádraží, dostáváme na hlavní parkoviště Nicolosi Nord u Refuggio Sapienze do cca 1 900 m/m v 10.30 ráno.

Torre del Filosof

Z velkého parkoviště u Refuggio Sapienze na "úpatí" sopky lze pokračovat pěšky pěšinou vyšlapanou pod lanovkou, kolem malých kráterů patřícím Etně a nebo lze zvolit cestu kabinkovou lanovkou, která vás vyveze do stanice la Montagnola ve výšce 2 608 metrů a pak pokračovat v cestě buď opět pěšky a to po prašné cestě po které jezdí i "mikrobusy" na zvýšených podvozcích značky Mercedes a nebo právě zvolit tyto mikrobusy pro zdolání hlavního předvrcholu Etny. Tyto vás vyvezou k Torre del Filosofo do 2 900 m/m.

Někteří z nás volí cestu od autobusu pěšky, já s dítětem volím cestu lanovkou a mikrobusem a za tu srandu dávám 52 Eur. Cestujeme jen k Torre del Filosofo a zde nahlédneme do dvou menších kráterů, které jsou součástí několika dalších malých kráterů pod vrcholem samotné Etny. Právě odtud pak začíná neznačená stezka na samotný vrchol kráteru Etna. Měl by se pronajmout průvodce, bez kterého je vstup zakázán, nicméně na tabulkách, které jsou zde mnohajazyčně, je v angličtině pouze "doporučeno" si průvodce pronajmout.

Mimo jiné, na Etně je lyžařské středisko, proto i ta kabinková lanovka.

Etna, mapa

V noci před "výstupem" na Etnu pršelo, ani jsme si nemysleli že se nám "výstup" podaří, ráno byl na Etně vidět sníh mezi probleskujícími mraky. Ráno v 7 bylo u moře, kde se Catánie nachází, asi 25 °C, jasno. Po cestě na Etnu bylo lehce zamračeno, pak se vyjasnilo, výhledy nádherné, kdo neviděl, neuvěří neskutečné barevnosti sopečného kopce.

Nahoře u Torre del Filosofo píšou nějakých 5 stupňů, ale pocitově je méně, fouká silný vítr, dceři navlékám na ruce alespoň ponožky, které mi z kteréhosi výletu zůstaly v batohu a na hru s prvním sněhem, ze kterého byla tolik nadšená, už zcela zapomněla a chce jít do tepla hospody. Scházíme dolů k Refuggio Sapienze, kolem centrální parkoviště navštěvujeme ještě další 2 malé krátery a nutnou hospodu na ohřátí se a v 16 hodin sjíždíme zase do Catánie, která je asi 20 km vzdušnou čarou od Etny.

Co více dodat? Krásné zážitky, krásná příroda, dítě nadšené z množství sopek a my vlastně také. Nebojte se cestovat s dětmi a na vlastní pěst. Náklady nás vyšly na polovinu toho, co bychom dali při cestování s CK.

Odkazy

  • Doprava letecky Praha Catánie, společnosti www.wzzair.com, www.smartwings.com
  • Doprava na místě: autobus - www.giuntabus.com
  • Doprava na místě: vlak - www.trenitalia.com
  • Doprava lodní společnosti - www.usticalines.it, www.siremar.it = www.tirrenia.it
  • Doprava na Sicílii v Catanii: www.amt.ct.it - doprava z letiště do centra a zpět (linka 457 - alibus), www.etnatrasporti.it
  • Agentury na Stromboli zajišťující průvodce: www.magmatrek.it, www.stromboliguide.it, Totem trekking
  • Celkově o Stromboli: http://wikitravel.org/en/Stromboli
  • Literatura: automapa Itálie 1:600.000 (Marco Polo), mapa Liparské ostrovy 1:25.000 (č. 693 Isole Fólie o Lipari) (Kompass), je včetně průvodce v angličtině, němčině, francouzštině. Pak průvodce Sicílie z řady Lonely Planet (je více průvodců, ale tady bylo asi nejvíce informací ohledně Liparů), průvodce Sicílie a Liparské ostrovy (Freytag&berndt) - mimo mapy vše v češtině
  • Doporučení: pitná voda zde sice je, ale je dopravována obrovskými tankery a pak přepouštěna do místní vodovodní sítě, je lepší používat vodu balenou. Nás místní voda lehce prohnala. Ačkoliv přes léto suché ostrovy, přibalte s sebou antiperspirant, protože když zaprší, tak v kalužích a bahně se objeví komáři a že jich je. A přibalte něco na píchnutí hmyzem, nejlépe s amoniakem, což dobře slouží i na požahání medúzami.
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
27.05.2013, 22:32 wexler | super
23.03.2011, 17:26 Martina Vlčková | Putování v zajetí sopek a moře po Liparských ostrovech
21.03.2011, 09:57 Eva FMertová | Soutěľní článek č. 4
31.05.2013, 11:11 Kajman | Ach, ta čeština
31.05.2013, 11:15 Kajman | Antiperspirant


Další související články:

+ Ostrovy vnitřního ohně, Řekové jej považovali za sídlo boha ohně Héfaista
+ Treking s Tilakem 2010, VII. ročník autorské soutěže
Výběr článků
Hory Přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Hory Zimní výstup na Ďumbier a dramatický západ Slunce
Hory Osnica a Stoh z Párnice do Kraľovan
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Velké Fatry
2. České hory Lužické hory - toulky po hradech, skálách a vyhlídkách
3. Alpy Výstup na Hoher Dachstein klasickou cestou
4. Rumunské hory Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (1)
5. Ukrajinské Karpaty Hřebenem poloniny Piškoňa, Zakarpatská Ukrajina
Reklama
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Soumrak Radhošť Chata Barborka Soos Koberštejn Charbulák Paprsek Trosky Kaon Kaltenštejn Tesařík obecný Dachstein Házmburk Coulomb Velikonoce Higgsův boson Bouzov Aktuální počasí Ježek Elektron Nesmeky Keprník
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Tapety na plochu PC zdarma, léto
 16.08.2017 1 příspěvek
Vrabec polní (Passer montanus)
 15.08.2017 1 příspěvek
Ďurková, útulna pod Chabencom
 14.08.2017 17 příspěvků
Veterné, Lúčanská Malá Fatra
 14.08.2017 1 příspěvek
Chata pod Borišovom, Borišov
 14.08.2017 68 příspěvků
Jeskyně Postojná neboli Postojnska Jama, Slovinsko
 14.08.2017 6 příspěvků
Topoľčiansky hrad, Považský Inovec
 13.08.2017 3 příspěvky
Chata Šerák, Jiřího chata na Šeráku
 13.08.2017 23 příspěvků
Na kole podél Dunaje do rumunského Banátu
 12.08.2017 4 příspěvky
Kudlanka nábožná (Mantis religiosa)
 11.08.2017 9 příspěvků
Jof di Montasio, italské Julské Alpy
 08.08.2017 3 příspěvky
Trek Laugavegur a Fimmvörduháls, Island
 07.08.2017 5 příspěvků
České srdce, ubytování na Morávce
 07.08.2017 6 příspěvků
Císařský kámen, rozhledna
 03.08.2017 1 příspěvek
Hrad Szádvár, Slovenský kras
 31.07.2017 1 příspěvek
Ausangate trek v Peru
 30.07.2017 2 příspěvky
Ausangate trek v Peru
 30.07.2017 2 příspěvky
Apollo 17, lety na Měsíc
 29.07.2017 1 příspěvek
Chata Lajoška na Predné holici
 28.07.2017 25 příspěvků
Je kosmická strava MANA vhodná pro trekaře?
 28.07.2017 1 příspěvek
Výstup na Gößeck, VHT v Ennstálských Alpách
 27.07.2017 1 příspěvek
Ausangate trek v Peru
 26.07.2017 1 příspěvek
Kilimandžáro, trek na nejvyšší horu Afriky
 26.07.2017 3 příspěvky
Jeskyně Baradla (Baradla-barlang)
 26.07.2017 2 příspěvky
Chata pod Bukovcem, Jizerka
 25.07.2017 14 příspěvků
Chata Jeskyňka, Javoříčko
 24.07.2017 13 příspěvků
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist