Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 16.12.2016 , , svátek má
Treking > Soutěže > Stopem na Ciucaş

Stopem na Ciucaş

Tilak Treking 2006; soutěžní článek č. 5

24.1.2007 | Jaroslav Kabrhel

Masív Ciucaş společně s masívem Siriu tvoří pohoří Întorsurii ležící 30 km jihovýchodně od Braşova. Masív Ciucaş je tvořen usazenými horninami, převážně vápencem. V západní části masívu, v okolí nejvyššího stejnojmenného vrcholu, převládá slepenec, ve kterém příroda erozním působením vytvořila fantastické skalní útvary. Okolo skal porostlých mechem roste svěží zelená tráva a poutník se rázem ocitá za sedmero horami a sedmero řekami, v pohádkové říši. Nejbližším městem je Cheia. I když leží na hlavní silnici 1A spojující Braşov a Ploieşti, autobusy tudy nejezdí. Musíme tedy na stopa.

Na pastvě

Ráno vstáváme už před šestou a vyrážíme na tramvaj. Jenže je sobota a podle jízdního řádu tramvaje takhle brzy ráno nejezdí. Kupodivu na zastávce nejsme sami a električka přijíždí po chvilce čekání. Kodrcáme se na točnu na východním konci Braşova, odkud jezdí autobusy do čtvrti Săcele. Jízdenka se kupuje v okénku na nástupišti, než to zjistíme, ujíždí nám autobus. Naštěstí další jede poměrně brzy.

Vystupujeme na poslední zastávce a čekáme na další bus do osady Brădeţ ležící na břehu nádrže Tărlung. Podle brašovské informační kanceláře jede o půl osmé. Nejede. Jede až v osm a je to jediný autobus za den. Opět nemáme jízdenku z předprodeje a nevíme, kde ji koupit. Řidič se smiloval, nechal si zaplatit do kapsy a spolu s několika místními lidmi jedeme asi 7 km. Konečná je u jakéhosi hotýlku, odkud už musíme stopovat.

Vytahujeme ceduli s velkým nápisem Cheia. Mine nás několik aut, jedno přibržďuje a kousek od nás staví. Máme velké štěstí. V autě sedí mladí maďarští manželé a jedou do srdce Ciucaşe, za prací ke Cabaně Muntele Roşu. Původně jsme chtěli dojet jen do sedla Bratocea (1 272 m) a odtud jít pěšky po červeném pruhu kolem skalního útvaru Sfinxul Bratocei (sfinga) až na nejvyšší vrchol Ciucaş (1 954 m). Z něj pak sestoupit kolem rozpadající se Cabany Ciucaş ke Cabaně Muntele Roşu.

Druhý den bylo v plánu vylézt zpět na hřeben, přejít přes vrcholy Gropşoare a Zăganu, sestoupit do městečka Cheia a z něj se nějak dostat do Braşova. Naši Maďaři nám to však rozmluvili, prý je nejlepší podnikat výlety přímo od Cabany Muntele Roşu (1 260 m), kam oni jedou. Byl jsem cabanou velmi překvapen. Velikostí se podobá naší Luční boudě v Krkonoších. V obavách jsme vlezli dovnitř a začali se pídit po ceně za noc. Třílůžkový pokoj stál 50 lei, dvoulůžkový 40 lei. Řekli jsme, že večer přijdeme, recepční kývla, že jo, a tak jsme považovali rezervaci za uzavřenou.

Ciucas

Koukli jsme na plechovou mapu před boudou a vydali se po červeném trojúhelníku nahoru na hřeben Muntele Roşu (Červené hory). Hřeben je nad hranicí lesa porostlý trávou a borůvkami a je z něj nádherný výhled na vrchol Ciucaş.

Netrvalo to dlouho a nohy nás a naše batohy vynesly na rozcestí s červený křížem. Zabočili jsme na jih a vychutnávali si travnatý hřeben s vrcholky Gropşoare (1 883 m) a Zăganu (1 817 m). Na vrcholu Zăganu jsme viděli první skalní věže porostlé zeleným mechem a travou. Cesta dál už prudce klesala na městečko Cheia, proto jsme udělali čelem vzad a šli po hřebeni nazpět. Minuli jsme naši cestu od cabany Muntele Roşu a směřovali stále na sever. Napravo bylo malebné údolí se salaší, jen ty ovečky chyběly.

Kilometr od rozcestí cesta klesla do lesa, změnila směr na východ a připojil se červený pruh s modrým trojúhelníkem. V lese se pásly kravičky s velkýma chlupatýma ušima a vesele cinkaly velkými zvonci. Konečně les ustoupil a před námi byl zas jen travnatý hřeben, na něm starý stožár a v dálce cíl naší cesty, vrchol Ciucaş. A taky tady bylo něco, co nemám rád. Mlha. Potvora jedna, přihnala se ve chvíli, kdy se blížíme do nejkrásnější části masívu.

Vyrazili jsme do kopečka ke stožáru, jehož sláva však už dávno vyhasla. Byl by z něj jistě krásný rozhled, ale vypadal, že by se při pokusu naň vylézt zhroutil, tak jsem se raději o jeho dobytí nepokoušel. A stejnak tu stále ještě byla ta mlha. Prošli jsme kolem jezírka pro napájení dobytka a na rozcestí pod Tigaile Mari (Velké pánve) pokračovali vpravo po červeném pruhu směrem na vrchol Ciucaş. Chvíli nám trvalo vylézt slepencovým korytem o nějaký ten metr výše, ale nahoře nás čekala odměna v podobě skalního útvaru Babele la Sfat (Ukecané báby). Útvar tvoří dvě slepencové věže, které eroze přetvořila do podoby stařen.

Stezka k vrcholu vede kolem kouzelných skalních věží a věžiček zasazených do svěží trávy. Krása, kam se podíváš. Z vrcholu Ciucaşe se dá přehlédnout celé pohoří. Teda pokud se zrovna mlha nerozhodne obdařit vás svojí přítomností. Směrem na sever srázem klesá cesta k dalšímu útvaru Mâna Dracului (Ďáblova ruka), my sestupovali jižně do sedla Şaua Tigăilor (Pánevní sedlo). Vedou odtud cesty dolů k silnici na Braşov, jedna do sedla Bratocea a další ke cabaně Babarunca.

Na této cestě je kousíček od sedla další útvar, a to majestátní Turmul Goliat (Goliášova věž), který by taktéž neměl uniknout vašemu zraku. My se vydáváme po červeném kříži zpět ke kopečku se stožárem. Cesta se zarývá do úbočí hřebene a všude kolem nás jsou malé a i větší skalní homole. Koukáme na útvary, které jsme před chvílí viděli z vrchu (teda, když nám to mlha milostivě dovolila).

Od rozcestí pod Tigaile Mari nestoupáme ke stožáru, ale kopeček obcházíme zprava a míříme ke cabaně Ciucaş. Stojí tu ve výšce 1 595 m již od roku 1937, v době své slávy k ní patřilo malé hospodářství a mnohý znavený poutník se tu na hřebeni mohl ubytovat. Ano mohl. Od 16. února léta páně 2003 je bouda zavřená a chátrá a chátrá. Prkna mizí v ohních ošklivých turistů a spolu s prkny mizí i cabana. A jestli se nestane rychle zázrak, brzy bouda spadne.

Ciucas

Dolů pokračujeme po žlutém pruhu. V údolí překračujeme potok u studánky (fântâna) profesora Nicolae Ioana (neodvážil bych se ale z toho pít nepřevařenou nebo nedezinfikovanou vodu, studánka je napájena vodami z pastvin), a přes hřebínek scházíme ke cabaně Muntele Roşu. A čuchám, čuchám malér. Ráno bylo parkoviště prázdné, teď je všude samé auto, na trávě stojí stany. Toť krásný rumunský zvyk, vyjed na víkend s Dacií někam do volné přírody. Ale my máme přeci rezervaci a ta cedulka na recepci, že je hotel obsazený, se nás netýká. Hm, týká. A že nemáme stan recepční nezajímá, nikde na zemi nás ve spacáku přes noc nenechá.

Super, tak co dál? Asi sejdeme po silnici dolů do městečka Cheia a snad tu hotely nebudou moc drahé. Kolem nás jezdí auta s výletníky, ale většinou jsou plná. Ale i tak stopujeme. Máme štěstí, zastavuje off-road auto s velkou kabinou i korbou. V autě má ještě dvě volná místa, jenže my jsme tři. Prý nás na korbě sveze k hlavní silnici a pak musíme zas po svých.

Na hlavní auto zastavuje a my se chystáme vyskočit z korby, ale řidič říká, že nás zkusí svést až do Braşova. Prý je ale cestou dopravní nehoda a neví, jestli nás nechytnou policajti. Máme se hodně krčit, aby na nás nefoukal vítr a nikdo nás nezahlídnul. Policajty na silnici naštěstí plně zaměstnával kamion v příkopu a tak si jeepu s námi na korbě nevšimli.

Asi v půli cesty stavíme. Škoda, konečná. Ne, ne, holky řidič bere do kabiny a já s batohy zůstávám na korbě. Rád bych fotil, ale neodvážím se, řidič jede docela rychle. Už zase stavíme, holky se mě ptají, jestli jsem nezmrznul. Sláva, jsme v Săcele. Než řidiči dáme nějaké lei, povídá, že si máme sehnat lístky na bus a je v tahu. Po chvíli cesty busem kodrcáme tramvají přes půlku města. Je večer a my jsme neplánovaně zpátky v Braşově. Vyjíždíme výtahem, odemykáme dveře bytu a padáme únavou na postel. Až tohle budeme vyprávět naší rumunské kamarádce, ta se ale bude divit.

Mapy

V současnosti je nejlepší mapa z nakladatelství Dimap – "Rumunské Karpaty - 5 pohoří - Piatra Craiului, Bucegi, Postavarul, Piatra Mare, Ciucas", v měřítku 1: 70 000, k dostání i na českém internetu. Část této mapy najdete i v online podobě na http://www.harta-turistica.ro/ (na ID=30 je mapa okolí Braşova). Další mapa je na http://alpinet.org/. Velká plechová mapa s popisem tras je umístěna i před cabanou Muntele Roşu a na rumunské poměry je v terénu značek nezvykle mnoho.

Doprava

V létě 2006 nejezdil žádný autobus mezi Braşovem a městečkem Cheia. Proto je pro malou skupinku vhodný stop a větší parta by neměla mít problém ukecat taxi nebo minibus před Braşovským nádražím (přibližně 1 km = 1 – 1,5 lei). Zpáteční cestu je možné spojit s přechodem některého sousedního pohoří (pozor, po železnici severně od Ciucaşe vlaky nejezdí).

Ubytování

Ubytovat se dá na cabaně Muntele Roşu (z pátku na sobotu tu ale bývá plno), nebo v městečku Cheia, kde je k vidění i klášter. Cabana Ciucaş je k ubytování už nevhodná a cabana Babarunca je pravděpodobně v provozu. V oblasti je také dřevařské bouda Piruşca.

Voda

Přímo na hřebeni voda není, je ji nutné hledat na úbočí. Ale pasou se tu často ovce a krávy, proto není dezinfekce nikdy dost. Vodu je též možné nabrat z trubky před cabanou Muntele Roşu.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
29.09.2009, 00:05 Viąňák | My jsme to ąli


Další související články:

+ Muntii Capatini a Paring
+ Rumunské Karpaty, Transylvánské Alpy
+ Cesta pohořím Retezat
+ Výstup na Moldoveanul, nejvyšší horu Rumunska
+ Turistický průvodce Rumunské hory I
Témata našich článků…
Aktuální počasí Praděd Babia hora Macocha Karlštejn Žiarska chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Rozhledny Zámek Hluboká Sluneční soustava Kráľova studňa Červená Lhota Vodopády Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Velké Fatry
2. České hory Lužické hory - toulky po hradech, skálách a vyhlídkách
3. Alpy Výstup na Hoher Dachstein klasickou cestou
4. Rumunské hory Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (1)
5. Ukrajinské Karpaty Hřebenem poloniny Piškoňa, Zakarpatská Ukrajina
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Paglia Orba, výstup na vrchol
 22.07.2017 1 příspěvek
Monte Cinto, nejvyšší hora Korsiky
 22.07.2017 1 příspěvek
Přástevník medvědí (Arctia caja)
 22.07.2017 2 příspěvky
Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo)
 22.07.2017 4 příspěvky
Slovenské rudohorie, západ a střed
 19.07.2017 8 příspěvků
Kolem České republiky na kole
 19.07.2017 2 příspěvky
Bílé stráně u Litoměřic
 16.07.2017 1 příspěvek
Beskydský Karpattrek, hřebenovka Beskyd
 15.07.2017 1 příspěvek
Jeskyně Baradla (Baradla-barlang)
 15.07.2017 1 příspěvek
Roháč obecný (Lucanus cervus)
 14.07.2017 18 příspěvků
Stráž a kamenná zmije v Nepomucké vrchovině
 10.07.2017 1 příspěvek
Výprava do Makedonie, Skopje
 08.07.2017 13 příspěvků
Kriváň, Vysoké Tatry
 07.07.2017 52 příspěvků
Magnetovec, skalní hřib
 07.07.2017 1 příspěvek
Zámek Raduň u Opavy
 05.07.2017 1 příspěvek
Krasín, Bílé Karpaty
 04.07.2017 2 příspěvky
10 + 1 nejkrásnějších treků v ČR
 03.07.2017 1 příspěvek
Sněžka, výstup na vrchol
 02.07.2017 11 příspěvků
Přechod Lúčanské Malé Fatry
 01.07.2017 6 příspěvků
Přes Babky a Sivý vrch na Liptovský hrad
 01.07.2017 6 příspěvků
Dovolená na Slovensku, nejlepší
 29.06.2017 1 příspěvek
Midžor, výstup na nejvyšší horu Srbska
 29.06.2017 4 příspěvky
Západní Tatry, přechod hřebene Západních Tater
 26.06.2017 43 příspěvků
Koliba Rovne pod Krížnou
 26.06.2017 3 příspěvky
Biokovo, přechod pohoří
 24.06.2017 4 příspěvky
Horský hotel Poľana
 23.06.2017 5 příspěvků
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist