Počasí v Tatrách - klima, teploty, srážkové úhrny a délka slunečního svitu

Počasí je jedním z nejdůležitějších faktorů, které ovlivňují volbu i průběh túry. Podnebí Tater je, podobně jako některých sousedních pohoří, vnitrozemského rázu s poměrně teplými léty a studenými zimami. Průběh teplot a srážek je silně ovlivněn nejen nadmořskou výškou, ale také členitostí terénu. Právě orografické podmínky silně ovlivňují značné rozdíly v ročních úhrnech srážek, délce slunečního svitu aj. ukazatelů.

Tatry, počasí online, webkamery

Hlavní komponentou pro hodnocení podnebí Tater jsou údaje ze stanice na Lomnickém štítě. Tento druhý nejvyšší vrchol Tater poskytuje informace o podmínkách v hřebenových partiích Tater. Tady naměřené informace pak doplňují především údaje ze Skalnatého plesa (1 800 m) a z Kasprova vrchu (1 985 m) z observatoře polského IMGW a řady dalších stanic v nižších nadmořských výškách.

Tatry, úhrny srážek

Zajímavé jsou údaje o ročních úhrnech srážek v Tatrách. Roční úhrny srážek silně závisí nejen na orografických podmínkách, ale také na nadmořské výšce. Zatímco v Popradu spadne ročně průměrně 608 mm srážek, v Zakopaném (ležícím na návětrné straně Tater) asi 900 mm, tak na Lomnickém štítě činí průměrný roční úhrn srážek 1 561 mm. V tatranských dolinách ve výškách 2 000 m se průměrné roční úhrny srážek citelně zvyšují a činí až 2 130 mm.

Avšak byly naměřeny i vydatnější srážky. V roce 1 958 spadlo v některých lokalitách 2 500 - 2 700 mm. Vůbec nejvyšší roční srážkové úhrny byly naměřeny ve Velké Studené dolině v lokalitě pod Svišťovým štítem (2 710 mm) a u Zbojnícke chaty, kde roční srážkový úhrn činil v uvedeném roce 2 455 mm. Nižší srážkové úhrny v hřebenových partiích Tater jsou dány vzdušným prouděním, které z hřebenových partií srážky odnáší do nižších poloh - do dolin.

Nejvlhčím měsícem v roce na území Tater je tradičně červenec (16% ročního úhrnu srážek). Bouřky doprovázené silnými lijáky výrazně zvyšují srážkové úhrny. Nejméně srážek má naopak tradičně měsíc únor (4,5% ročního úhrnu srážek). To platí především pro střední polohy Tater. V nejvyšších hřebenových polohách je patrný tzv. dvojitý chod srážek s hlavním letním a podružným prosincovým maximem, která jsou oddělena podzimním srážkovým minimem s podružným minimem v měsíci březen.

Tatry, teplota a sluneční svit

Z hlediska průměrné teploty je nejchladnějším místem v Tatrách Lomnický štít. Průměrná roční teplota na jeho vrcholu činí -3,8 °C. Nejnižší průměrná roční teplota na Lomničáku byla naměřena v roce 1956, kdy činila pouhých -5,6 °C. Rozdíl mezi nejchladnějším a nejteplejším měsícem činí na Lomnickém štítě pouze 16,2 °C, kdežto v dolinách je amplituda teplot znatelně vyšší.

Údaje o klimatu by nebyly úplné, kdybychom v potaz nevzali vítr. Tak například na Lomnickém štítě fouká silný vítr po 200 dnů v roce, průměrná roční rychlost větru tady činí 6,8 m/s. Nejsilnější poryv větru v Tatrách (a zároveň i na Slovensku) byl naměřen 2.1.1949, kdy poryvy dosahovaly rychlosti až 283 km/h. Dalším zajímavým údajem je délka slunečního svitu. Na Lomnickém štítě činí (ovšem pouze teoreticky) až 4 643 h za rok. V reálu je délka slunečního svitu mnohem nižší. Tak například v lednu svítí na Lomnickém štítě v průměru až 137 hodin (Poprad pouze 95 hodin), v červenci pak 199 hodin (Poprad 257 hodin).

Pro vyšší polohy (nad 1200 až 1300 metrů) je v zimním období typické, že mají více slunečního svitu a vyšší teploty než kotliny, což je způsobena inverzním rázem počasí. Podívejme se tedy níže na tatranské počasí v jednotlivých měsících poněkud podrobněji.

Webkamery online, Kriváň z Podbanského a Štrbské pleso

Leden (január): Tento měsíc bývá v nižších nadmořských výškách Tater nejstudenějším měsícem roku. Ve vyšších polohách bývá často značně tepleji, což mají na svědomí výše zmíněné inverze. Teploty velice často kolísají, takže po oteplení často vydatně sněží a vytváří se tak nebezpečí vzniku lavin.

Únor (február): Počátkem toho měsíce často přichází obleva (výrazné oteplení). Silný vítr přitom vytváří na závětrných stranách hřebenů nebezpečné převěje, které mohou být příčinou vzniku laviny. Toto nebezpečí v žádném případě nepodceňujte, neboť i několikametrový odtrh dokáže člověka zabít! V poslední dekádě měsíce pak obvykle nastává prudké ochlazení i ve vyšších polohách, ve kterých je pak nejstudenějším obdobím roku. Teploty často klesají i na 20 až 25 °C pod nulou. Únor je nejsušším měsícem roku, obvykle spadne jen okolo 4,5% z ročního úhrnu srážek.

Březen (marec): Tento měsíc je velice bohatý na sněhové srážky. V několika posledních letech právě v tomto měsíci napadlo větší množství sněhu, kterého bylo předtím poskrovnu. Březen bývá nejvhodnějším měsícem pro ctitele lyžařského sportu. Nejen pro dostatek sněhu, ale i dostatek slunečního svitu. Ve středních polohách se často znatelně otepluje, avšak nejvyšší polohy zůstávají trvale studené. Koncem měsíce následuje citelné ochlazení i ve středních polohách.

Duben (apríl): V podhůří se již objevují první kytky, ale ve vyšších polohách nejsou ani teď výjimečné sněhové vánice! Denní teploty postupně rostou, noční klesají hluboko pod bod mrazu. Do konce měsíce mizí sníh do výšky asi 1 300 metrů, na jižních expozicích a v teplejších částech i výše. Tento údaj bývá ale dosti proměnlivý.

Květen (máj): Počátkem května jsou obvyklé velice teplé dny, přesto v noci ještě často mrzne. Občas ještě sněží, ale sníh mizí až do výšky 1 800 metrů a jaro se definitivně začíná hlásit o svá práva. Přesto ale nejsou ve větších výškách výjimkou sněhové vánice. Noční teploty ještě stále klesají pod bod mrazu.

Červen (jún): Červen je již obvykle velice teplý, léto se ujímá vlády, i nejvyšší polohy se zazelenají. Výjimečně se objevují sněhové přeháňky (ty se nakonec mohou objevit v každém měsíci), ale jako celek je červen velice teplým měsícem. Na druhou stranu je i značně deštivým měsícem, objevuje se velké množství srážek, červen je totiž ve vyšších polohách nejoblačnějším měsícem roku. Ve druhé třetině měsíce nastává ochlazení trvající zhruba týden. Pak se počasí většinou stabilizuje a přelom června a července pak bývá ukazatelem rázu počasí po celý zbytek roku.

Červenec (júl): Tento měsíc je nejteplejším obdobím roku, ale tento fakt je trochu "znehodnocen" skutečností, že i značně deštivým obdobím roku, zejména ve vyšších polohách. To je zčásti dáno výskytem bouřek, jako následku oblačnosti z tepla (termika). V tomto měsíci průměrně každý druhý až třetí den prší a bývá zhruba dvakrát více srážek než v lednu. V červenci v Tatrách v průměru naprší (někdy i nasněží) 16% z ročního úhrnu srážek.

Srpen (august): Spolu s červencem je srpen nejteplejším obdobím roku. Na rozdíl od předchozího měsíce je ale také o poznání sušším měsícem. Dokonce o tolik, že je někdy pokládán za nejsušší měsíc v roce! Koncem srpna však začínají teploty pomalu klesat, začíná se blížit zima. Koncem srpna již obvykle sněží, nad hranicí 2 000 metrů se může vytvářet souvislá sněhová pokrývka.

Září (september): Spolu se srpnem bývá nejsušším obdobím roku. Teploty neustále klesají, přestože se často značně oteplí. V některých letech bývá září stejně teplé jako srpen. Objevuje se první sněhová nadílka i ve výškách okolo 1 600 až 1 400 metrů, ale ještě teplé slunce ji obvykle stačí roztopit.

Říjen (október): Počátkem tohoto měsíce se ještě obvykle značně oteplí a nastává období babího léta. Toto roční období je snad nejkrásnější částí roku. Příroda se halí do nádherných a hýřivých barev podzimu. Obvykle je počasí velice stálé, vždyť říjen je nejslunečnějším měsícem roku, ale toto není naprostým pravidlem. V polovině října spadne ve vyšších polohách větší množství sněhu, ale ten se ještě většinou roztopí, přičemž se na travnatých svazích vyskytují menší laviny. Teprve koncem října až počátkem listopadu přichází výrazné zhoršení počasí a zima se definitivně hlásí o svá práva.

Listopad (november): Počasí je v tomto měsíci velice nestálé, v nižších polohách je navíc nejoblačnějším měsícem roku. Při výrazných výkyvech počasí vypadává velké množství většinou sněhových srážek. I v nižších polohách se začíná objevovat trvalá sněhová pokrývka.

Prosinec (december): Tento měsíc je rovněž velice oblačný s nestálým počasím. Vypadává větší množství srážek a objevuje se výrazné lavinové nebezpečí, zejména na travnatých svazích a závětrných hřebenech hor, stejně jako na mírnějších skalnatých svazích. Během poslední dekády tohoto měsíce se velice často výrazně ochladí. Teploty se mohou pohybovat i kolem pětadvaceti a více stupňů pod nulou, některé roky jsou naopak velice teplé.

Tatry patří do chladné klimatické oblasti. Jako chladná klimatická oblast jsou chápány polohy, kde červencová izoterma je nižší než 16 °C. To vedle Tater na Slovensku splňují ještě Nízké Tatry, kriváňská část Malé Fatry, nejvyšší vrcholky Velké Fatry a Oravských Beskyd.