Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 15.4.2020 , svátek má
Treking > Tipy na výlet > Turistika: ZOO Ostrava, vstupné a otevírací doba

Turistika: ZOO Ostrava, vstupné a otevírací doba

Ostravská zoologická zahrada

11.1.2012 | Kamil Balaj, foto Otakar Brandos

ZOO Ostrava se nachází v městské části Slezská Ostrava v lesoparku Stromovka. ZOO Ostrava je jednou z největších zoologických zahrad v České republice a momentálně prochází za provozu rozsáhlou modernizací a rekonstrukcí jednotlivých pavilónů i celého zázemí.

Quo vadis?, člověče…

Historie vzniku ostravské ZOO je spojena s aktivitami horníků bývalých dolů Zárubek a Alexander při budování tzv. Hornického sadu v Ostravě - Kunčičkách. Sad začal vznikat v r. 1948 na šestihektarovém pozemku poblíž dolu Alexander. Formou brigádnické činnosti se na tom podílela i ostravská veřejnost včetně školní mládeže. Vzniklý přírodní park sloužil především k rekreaci.

Na podnět Bohumila Vítka bylo v roce 1949 rozhodnuto zřídit ve vznikajícím parku i tzv. zoo zahradu. K prvním chovancům patřil jeden srnec, dvě srny a pět bažantů. K nim brzy přibyli pávi a po dokončení voliéry i další ptáci. Oficiálním datem vzniku ostravské zoo se stal 26. říjen 1951, kdy byla schválena její první zřizovací listina. V roce 1953 byl Bohumil Vítek pověřen řízením nově vzniklé zoo.

Čtěte také: Ostravsko, kam na výlet

ZOO Ostrava se v době svého vzniku potýkala s těžkými problémy poválečného období, mimo jiné s katastrofálním nedostatkem stavebního materiálu. Obdobné problémy jako s výstavbou řešila kunčická zoo i při chovu zvířat. Velké problémy byly mimo jiné při zajišťování krmiv.

Kočka krátkouchá, Prionailurus bengalensis euptilura

Nejcennějším zvířetem kunčické ZOO byl samec slona indického Pepík, kterého zoo získala v roce 1956 ze Zoo Praha. Pepík byl do Československa dovezen jako osmiměsíční slůně. Byl to dar vietnamské vlády. Slon, který zažil jak provizorní dřevěnou ubikaci v Kunčičkách i nový pavilon slona z roku 1962 v ostravské Stromovce, uhynul v roce 1964 následkem pádu do příkopu.

Surikata

Už při založení zoologické zahrady v Kunčičkách se hledala nová lokalita pro výstavbu nové ZOO v Ostravě. Kromě areálu Velkého ostravského lesa, tedy Stromovky ve Slezské Ostravě, byl ve hře také Bělský les na jižním městě, Radvanice a Vřesina. Pro výběr lokality ve Stromovce hovořil např. členitý terén, rozmanitý lesní porost nebo dostatek povrchové vody. S výstavbou nové zoologické zahrady se začalo v roce 1956.

V únoru 1960 probíhalo stěhování zvířat z Kunčiček. Zvířata byla umístěna do provizorních dřevěných staveb a klecí převezených z Kunčiček, tedy do podmínek, které si dnes dovedeme jen těžko představit.

Zoologická zahrada byla pro veřejnost otevřena 1.5.1960 a byla v podstatě jedním velkým staveništěm. Výstavba pokračovala v roce 1963 velice pomalu, v rámci akce Z pracovali v zoo především horničtí důchodci a brigádníci bez odborné kvalifikace. Zoo neměla dostatek finančních prostředků.

Nosál Kuk…

Postupně byl dotvořen základní návštěvnický okruh, tak jak jej známe dnes a byla vybudována základní infrastruktura potřebná pro fungování zoo (zejména zookuchyně, centrální seník). V této etapě také vznikla většina hlavních expozic a pavilonů, zejména expozice medvědů, pavilon opic, pavilon šelem a "starý" pavilon slonů. S výjimkou expozice medvědů slouží v různě pozměněné podobě tyto pavilony dodnes.

Sedmdesátá léta byla v ostravské zoo obdobím intenzivní investiční výstavby. Podstatně se zlepšily služby návštěvníkům, zejména po otevření nového parkoviště a samoobslužné restaurace. V zázemí zoo byla vybudována multifunkční budova sloužící jako odchovna mláďat, krmných zvířat a zimoviště ptáků. Dokončen byl i objekt karantény a veterinární ošetřovny a byla zrekonstruována zookuchyně.

Panda červená Panda červená

V roce 1975 byl pro veřejnost otevřen pavilon hrochů. Hroši se tak přestěhovali z prostor, který později sloužil pro chov tapírů a kapybar a v němž je nyní umístěna noční expozice. Ze sedmdesátých let pochází také původní dětská zoo a expozice pro gibony na rybníku u dnešního výběhu slonů. Dnes slouží pro chov lemurů.

V dolní části zahrady byly postaveny dva prostorné příkopové výběhy jako základ budoucí expozice afrických kopytníků. Tyto výběhy sloužily několik let pro chov lam, velbloudů, kulanů nebo poníků. Expozice afrických zvířat byla dostavěna až v osmdesátých letech stejně jako další rozestavěné stavby ze sedmdesátých let - pavilon vodních ptáků, malých šelem a výukové středisko.

70. léta jsou ve znamení chovatelské profilace zoo a výrazného zkvalitnění skladby chovaných zvířat. I za cenu dočasného poklesu počtu zvířat bylo započato s chovem skutečných chovatelských "špeků". V ostravské zoo se tak poprvé objevili nosorožci tuponosí, jeleni milu, jeleni lyrorozí, zebry Grévyho, kočkodani Dianini, levharti mandžuští, kulani, tapíři čabrakoví, tygři sumaterští a další.

Antilopa Zebry

Nutno dodat, že se však již nejednalo o jednotlivá, přestárlá či jinak chovatelský nevhodná zvířata, ale mnohdy o perspektivní chovné páry či skupiny. Protože se u řady nových druhů postupně dařilo i s jejich odchovy, lze toto období bez nadsázky označit za chovatelský zlatý věk ostravské zoo, ze kterého zoo těžila i v následující dekádě a který ji zařadil mezi nejlepší zařízení svého druhu v rámci tehdejšího Československa.

Rok 1972 byl rokem nejrozsáhlejšího dovozu zvířat z tehdejšího SSSR. Byl importován pár mláďat medvěda ledního "Fram" a "Vega", trio losů a trio velbloudů dvouhrbých. Medvědice "Vega" se dožila úctyhodných 34 let, a když v roce 2006 uhynula.

Zatímco v první polovině dekády jsou postupně dokončovány či uváděny do provozu investice započaté ještě na konci let 70. (pavilon vodních ptáků, výukové středisko, pavilon afrických zvířat), ke konci 80. let již jakákoliv investiční výstavba zcela ustává. V chovatelské oblasti se již neobjevuje tolik nových druhů jako v předchozí dekádě, přesto stojí za zmínku např. medvědi syrští, binturongové či orangutan. Sameček orangutana "Bimbo" se stal jedním z nejpopulárnějších zvířat ostravské zoo osmdesátých a začátku devadesátých let. "Bimbo" žil v Ostravě od r. 1981 do r. 1993, kdy byl na doporučení koordinátora přesunut do jiné zoologické zahrady.

U vchodu do ZOO vítají plameňáci

Podobně jako tomu bylo ve všech ostatních českých zoo, také ostravská zoologická zahrada procházela v první polovině devadesátých let obdobím nestability a obav o svou další budoucnost. Téměř ustala investiční činnost a změny se dotkly i druhové skladby zvířat. Dochází k postupnému úbytku velkých druhů savců (ukončen chov velkých turů a slonů).

Situace se začíná stabilizovat ve druhé polovině 90. let, kdy se objevují i první menší investice - nové voliéry dravých ptáků (1997), nová expozice rysů a voliéry papoušků a handicapovaných ptáků (vše 1998), nových seníků se dočkali jeleni (1999). Dochází k výraznému rozšíření chovu papoušků a vrubozobých ptáků. Důkazem navracející se stabilizace a pomalého vzestupu ostravské zoo bylo její přijetí do prestižní Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) v roce 1996.

Stejně jako ve druhé polovině devadesátých let, pokračovala i v prvních letech nového tisíciletí výstavba expozic menšího rozsahu. V roce 2000 to byl nový výběh pro lvy a zimoviště plameňáků.

Páv Akvária

V roce 2004 udělala definitivní tečku za další stagnací ostravské zoo, výstavba a otevření nového a moderního pavilonu slonů. Současně byla v tomto roce ostravská zoo přijata do Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA). Zejména díky finanční podpoře a přízni zřizovatele zoo statutárního města Ostrava byly postupně dokončeny a zpřístupněny nové expozice pro poníky a osly, voliéra pro supy bělohlavé, voliéry ptáků Tibetu a Číny, expozice jeřábů a pandy červené.

V roce 2005 byly dokončeny a zpřístupněny botanické stezky, na něž navázala výstavba nových skleníků sloužících jako zázemí botanického oddělení. Ostravská zoo se tak začíná profilovat nejen jako zoologická, ale rovněž i botanická zahrada. Vrcholem rozvoje bylo dokončení a otevření nového expozičního komplexu pro medvědy a hulmany nazvaného Čitván a nové dětské zoo v roce 2010.

Tolik potřebných investic se dočkalo rovněž zázemí zoo. Byla provedena rozsáhlá plynofikace, postaveno několik čističek odpadních vod včetně kanalizace a také modernizováno chovatelské zázemí včetně zázemí pro ryby a plazy. Současně s výstavbou nových objektů došlo k demolici některých starých a zcela nevyhovujících staveb.

Akvárium Klaun…

V chovatelské oblasti došlo na jedné straně k postupnému ukončení chovu některých velkých druhů savců (např. pumy, jaguáři, lední medvědi, nosorožci), současně však došlo k výraznému rozšíření druhové pestrosti o druhy v Ostravě dříve téměř nechované, jako jsou plazi, ryby, obojživelníci a bezobratlí. Mezi největší chovatelské novinky lze vedle toho řadit lemury Sclaterovy, jeřáby sibiřské, pardály obláčkové atd.

Za velké podpory statutárního města Ostrava má ostravská zoo díky připravovaným projektům v následující dekádě našlápnuto k výrazné změně své podoby, která ji posune opět na přední místo v rámci zoologických zahrad v ČR. K návštěvě ostravské zoologické zahrady důvodů víc než dost. Tak neváhejte a navštivte, jak je uváděno v jednom sloganu"zelenou oázu uprostřed Ostravy."

Otvírací doba ZOO Ostrava

otevírací doba pondělí úterý - pátek sobota - neděle
březen, září, říjen 9.00 - 18.00 9.00 - 18.00 9.00 - 18.00
únor 9.00 - 17.00 9.00 - 17.00 9.00 - 17.00
Duben - srpen 9.00 - 19.00 9.00 - 19.00 9.00 - 19.00
listopad, prosinec, leden 9.00 - 16.00 9.00 - 16.00 9.00 - 16.00

Pokladny a pavilony se zavírají hodinu před uzavřením ZOO.

Vstupné do ostravské ZOO

Sezónní vstup (1.4.-31.10.)

  • Obyčejné 100 Kč
  • Zlevněné 70 Kč
  • Parkovné pro osobní automobily 40 Kč

Vstupné mimo sezónu: (1.11.-31.3.)

  • Obyčejné 80 Kč
  • Zlevněné 50 Kč
  • Parkovné pro osobní automobily 40 Kč

Jak se tam dostat?

Nejkratší cesta autem vede s dálničního sjezdu 365 Ostrava-Hrušov. Pro motoristy jsou připravena tři parkoviště přímo u vstupu do zoo. Na všech příjezdových komunikacích do Ostravy se setkáme s hnědými směrovými tabulemi s udáním vzdálenosti, které nás rovněž k zoo dovedou.

Návštěvníci cestující veřejnou dopravou mohou využít některý ze spojů městské hromadné dopravy. Buď trolejbus číslo 101, který vyjíždí ze stanice Hlavní nádraží, nebo trolejbus číslo 104, vyjíždějící z konečné stanice Náměstí republiky nedaleko autobusového nádraží.

K zoo je možné dostat se vycházkou po stezce KČT, která začíná na Černé louce, vede kolem Slezkoostravského hradu k haldě Ema a končí právě u ostravské zoologické zahrady.

ZOO Ostrava, turistická mapa

Treking.cz - diskuze
Reklama
Výběr článků
Hory Volovskými vrchy do drápů medvěda
Hory Rakouské pohoří Freiwald, tam kde pramení řeka Lužnice
Hory Přes vrcholy a sedla Vysokého Atlasu, putování světem horských Berberů (2)
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Počasí online, mapy
Počasí Satelitní snímky počasí
Počasí Webkamery online
Počasí Sněhové podmínky
Počasí Počasí v Evropě
Počasí Mapa Slovenska
Počasí Hřebenové přechody

Turistická mapa Počasí Turistická mapa ČR
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist