Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 28.11.2021 , svátek má
Treking > Tipy na výlet > Turistika: Ždánický les - Těšanka, Kepkov a Konůvky

Turistika: Ždánický les - Těšanka, Kepkov a Konůvky

Oslava jara ve Ždánickém lese

25.5.2012 | Jakub Hloušek

Ždánický les. Nízká vrchovina na západním předpolí Karpat. Ač svým vzezřením zcela vzdálená představám hlubokých jedlových pralesů, travnatým pláním i tisícihlavým ovčím stádům okolo rozvrkočených salaší, nelze ji z karpatské rodiny vydědit.

Všemi objekty Konůvek vás provedou podrobné informační panely

Přestože je Ždánický les výborně dostupný, není nijak hustě navštěvován. Škoda. Nebo možná spíše "tím lépe". Nás sem přivedla jedna mživá májová neděle, kdy jsme pocítili akutní potřebu někam vypadnout, protáhnout se a nasát atmosféru nových zajímavých míst.

Pohodlně Těšankou

Hřebenem Ždánického lesase se ubírá prastará komunikace Těšanka, jedna z důležitých odboček proslulé Jantarové stezky. Spojovala jih Moravy se severovýchodem a současně vytyčila neviditelnou hranici mezi dvěma regiony: Slováckem a Hanou.

Čtěte také: Ždánický les - turistika a turistické trasy, přírodní poměry, tipy na výlet

Těšankou putovali kupci, po ní prchali pronásledovaní evangelíci z Klobouk na Břeclavsku, aby se dočkali exilu a nového domova v Heršpicích u Slavkova. Proto v místním pojetí dostala lidové označení "Helvítský (rozuměj "helvétský", dle synonyma pro protestantismus, zejména kalvínský) chodníček". Dnes bláto dávné Těšanky překryl asfalt. Což určitě zalahodí cyklistům. Ostatně jim Ždánický les bohatě vyplní sny o zemi kolům zaslíbené.

Stupně opevnění Kepkova Stupně opevnění Kepkova

Na dávnou Těšanku jsme se napojili u křížení se silnicí Slavkov u Brna - Kyjov. Nedaleko autobusové zastávky, poblíž rozcestníku modré značky. Od něj nabíráme kurz severovýchod.

Berjozky a rachejtle

Název vrchoviny dokonale vystihuje její charakter: žádná pole, žádná sídla, jen a pouze nekonečné prostory všech existujících variací odstínů lesní zeleně. Ačkoli - barvy Ždánického lesa určuje především aktuální roční období. Neboť zdejším porostům absolutně kralují listnáči.

Nejvíce potěší oko ostrovy bílého sloupoví kmenů jednolitých březových hájů. Prosvětlené enklávy svěžích bříz nás doprovázejí po celém území hřebene. Co chvíli se vynoří z potemnělého okolí. Leckdy jsou poznamenány následky přebohaté nadílky těžkého sněhu poslední zimy.

Obtížně průchozí změť ohnutých stromů i zpřelámaných pahýlů lokálně podnítila působivý efekt iluze krajiny zemí, tolik vzdálených jižní Moravě. Jako bychom se ocitli uprostřed nedozírných končin "matičky Rusi široširé". Takový dojem ještě utvrdil záhadný areál, který se objevil vedle nás. Napůl opuštěný, odpuzující, zchátralý.

Několik stovek metrů linku Těšanky paralelně kopírují zarostlé trosky šedivých budov, ubikací i plechových hal. Oddělené zónou tmavého lesa, obehnané zborcenými pásy rezavých plotů. Intuice dává tušit, že kdysi dávno komplex využívala armáda. A prý tady dokonce skladovala "železné holubičky míru"!

V náruči zeleného údolí

Pokaždé nebývaly liduprázdné prostory Ždánického lesa tak pusté, jako je tomu nyní. Zapadlé pahorky i ztracené doliny protínala soustava hrádků, tvrzí a osad. Mezilesice, Kvasov (Kvášov), Bohušky, Kepkov, Konůvky… Čas povětšinou vymazal jejich pozůstatky. Vyjma poslední jmenované. Příjemným sestupem nás k ní od rozcestí U andělíčka přivedla žlutá značka.

Krompáče archeologů opětovně navrátily zaniklou osadu zpátky na zemský povrch. A nám, laikům, přiblížily epochu života Konůvek zakonzervovanými výsledky své několikaleté náročné práce. Včetně kvalitních informačních panelů, prostřednictvím kterých se můžeme přenést do 14. století.

Stačí přimhouřit víčka a nadzdvihnout stavidla fantazie: v nejvyšším bodě osady, na stísněné terase těžce vyrvané z úbočí kopce, se vyjímá prostý kostelík. Dominantní, lemovaný titěrným hřbitovem. Terénu vhodného k pohřbívání je málo, takže příležitostně bývá nezbytné provést "velký úklid" a přebytečné kosterní pozůstatky soustředit do předem vyhrazeného místa, osária. Zde se jednalo o jednoduchou alternativu honosných kostnic.

Lužní porost pod Konůvkami Odpočinkový altánek pod nadílkou odkvétající třešně. Za ním se nalézá ohniště a ideální plácek pro táboření.

Později, s příchodem průmyslové revoluce, se ostatky bývalých obyvatel Konůvek paradoxně stanou cenným obchodním artiklem. Poslouží potřebám slavkovskému cukrovaru coby surovina pro získání spodia (živočišného uhlí). Teprve úřední zákaz učinil přítrž tomuto svéráznému "zlatokopectví".

O stupeň níže, poblíž "obecního pramene", byly odkryty základy opevněného dvorce. Respektive tvrze. Odhalené zbytky základového zdiva i stopy fortifikace přehledně dokumentují dispozici stavby. Ihned vedle něj, pod ochranou přístřešku se ukrývá chlouba Konůvek - fragment kruhové chlebové pece.

Níže po proudu následovala stavení prostého selského lidu. Dispozice přesně odpovídá hierarchii. Pán nahoře, u pramene, plebs dole. Konůveckým se zřejmě nevedlo nejlépe, jak svědčí četné kosterní deformace či úplná absence chrupu u vykopaných nebožtíků. Jednoduché zemědělství neposkytovalo nikterak závratné výnosy, tudíž místní profitovali spíše z blízkosti Těšanky. Počátkem 15. Století, na sklonku éry Konůvek, se dokonce staly útočištěm lupičů. A místní farář prý dokonce musel lapky zásobovat chlebem a pivem.

Zato nyní dýchají Konůvky vůní idylického zeleného údolí, kde se snoubí příroda s historií Opuštěného a ztraceného daleko od rušných měst i silnic. Středem prostoru meandruje bahnitý potůček, jehož břehy zatím ještě nestačila spoutat zóna kopřiv, z planých třešní padá na střechu odpočinkového altánku chumelenice okvětních lístků a u protějšího ohniště párek osamělých mladých turistů právě opéká špekáčky. Pomalu zbývá jen rozbít stan, zout boty a nalít do plecháče hlt vína … Bohužel, jsme tady jen na jednodenním výletě.

Zákeřná strašidla kepkovská

Za Konůvkami se údolí zúží. A zároveň potemní. Útulnou paseku opět vystřídalo lesní příšeří. Potok se zde široce rozlévá do neprostupných zarostlých mokřadů, které po kilometru vystřídala nečekaná smrková monokultura. Odtud vychází odbočka ke zbytkům hrádku Kepkova. Sice značená, avšak beznadějně pohlcená hustým mlázím ostružin. Bůh ví, kdy tu naposledy někdo šel. Nakonec volíme přímé stoupání terénem. Okolo čerstvých vývratů, lemovaných barevnými koberci květin, zastoupených druhy všech etap jara. Od prvosenek, přes sasanky až po jahodníky. Holt počasí si letos pěkně zahrálo.

Středem bývalé konůvecké návsi se klikatí potok. Není pak těžké si učinit představu osady s chalupami na jeho březích a bahnící se drůbeží. Pýcha Konůvek - fragment kopulovité chlebové pece v jihovýchodním rohu tvrze. Na rozcestníku je uváděna jako keramická. Pravděpodobně chybně.

Kdo by očekával impozantní trosky, tak bude zklamán. Kepkov, neboli též Konůvecký hrad, případně Kunovský zámek či Kepkův dvorec, jak jej označují lidové názvy, byl vystavěn především ze dřeva. Dostupné prameny o jeho historii prakticky mlčí. Jisté je, že v půli 16. století byl už pustý. Pravděpodobně zapadal do řetězu obranných stanovišť obchodní stezky a v širším rámci i uherského příhraničí.

Čím Kepkov rozhodně nadchne? Prstenci hlubokých příkopů, stupňovitě vystupujících z okolí a obepínajících uměle navršený střed - akropoli. Právě zjara jejich reliéf vynikne nejmarkantněji. Nás již vegetace předběhla. I přesto však byly prvky bývalého opevnění nadmíru zřetelné. Zejména při pohledu zdáli uchvátí soustava valů, podobná terasám zvláštní pyramidy, pokryté hebkými stonky trávy.

Chvíli odpočíváme a přitom si naplno vychutnáváme pocit dvou ztracenců uprostřed samoty přírody. Pak s pomocí mapy nalézáme dávno nepoužívanou lesní cestu, která by nás měla dovést k cyklostezce Heršpice - Těšanka. Neměli jsme za sebou ani dvě stovky metrů od Kepkova, když se z křovin vedle nás ozvalo výrazné šustění.

Náš "náčelník", zhýčkaná polštářová fenka trpasličího knírače, ustrnula. To bude srnka, uklidňuji sebe i přítelkyni. Nebo možná hradní strašidla. Přesto raději beru "náčelníka" do náruče. Přítelkyně se nenechává hned tak oblafnout, ostří do křoví a hlásí situaci: "Divočáci! A mají tam mladý!!" Přičemž se pohotově "vyšvihuje" na hromadu shnilých latěk oplocení lesní školky. Vysokou asi padesát centimetrů!!!

Zakonzervované základy panského objektu (tvrze). Nad ní se v lese ukrývá kostelík se hřbitovem.

Vzápětí nám cestu kříží hřmotná velkorodinka, čítající nejméně tři dospělce, následována dobrou desítkou pruhovaných selátek. Přibližně tři metry od nás! Takže i Ždánický les dokázal naservírovat pěknou dávku adrenalinu. Byť nadmořskou výškou nízký, zaskočil pořádným záchvěvem mocné karpatské síly.

O Ždánickém lese

Ždánický les patří do Středomoravských Karpat. Rozčleněn je na tři podřazené celky - Boleradickou vrchovinu, Hustopečskou pahorkatinu a Dambořickou pahorkatinu. Nejvyššího bodu dosahuje vrcholem U Slepice (438 m). V severovýchodní části Ždánického lesa se těží ropa.

Březové háje na hřebeni Ždánického lesa. Svou velikostí a koncentrací u nás dosti neobvyklé. Májovou svěží zeleň lesů všude nepřetržitě zpestřuje koberec kvetoucích bylin podrostu

Roku 1996 byl vyhlášen přírodním parkem. Skýtá výborné podmínky pro nenáročnou turistiku a pohyb na kole, díky řadě možností k táboření se hodí pro víkendový vandr. Východní částí prochází naučná stezka se dvěma větvemi, Ždánickou a Lovčickou, která končí u Haluzické hájenky poblíž železnice Brno - Kyjov. Ždánickému lesu jsou věnovány webové stránky http://zdanickyles.unas.cz.

Ždánický les, turistická mapa

Treking.cz - diskuze
Reklama
Výběr článků
Hory Na ukrajinských silnicích - poplatky, dopravní předpisy, dokumenty
Hory Kameny aneb na návštěvě čtyř trojmezí České republiky
Hory Netonická vrchovina, turistika v Šumavském podhůří
Reklama
Témata našich článků…
Beskydy Kanihůra Pohoří Naše vrcholy České hrady Nízké Tatry Slovenské hrady Jeseníky, hřebenovka Technické památky Jeskyně a propasti Rozhledny Sedla a doliny Tatranská plesa Roháče Vodopády Chorvatsko Boty Bivakování Dřevěné kostely Apeniny
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist