Pohoří Vysoké Tatry, geomorfologický okrsek Tater

Podrobný popis pohoří - štíty, rozsochy, hřebeny a doliny ve Vysokých Tatrách

Vysoké Tatry jsou považovány za jedny z nejmenších velehor na světě. Ve skutečnosti jsou jediným pohořím Karpat, které má takovýto výrazně velehorský charakter. Vždyť jejich nejvyšší vrchol - Gerlachovský štít, je zároveň nejvyšším vrcholem celých Karpat.

Nejtypičtějšími a nejvýraznějšími vrcholy Vysokých Tater jsou Kriváň (2 494 m), Kôprovský štít (2 363 m), Rysy (2 503 m), Vysoká (2 547 m), Gerlachovský štít (2655 m), Slavkovský štít (2 452 m), Lomnický štít (2 634 m), Baranie rohy (2 526 m), Malý Kežmarský štít (2 514 m) a řada dalších.

Počet popsaných vrcholů

Ve Vysokých Tatrách bylo popsáno celkem asi 1 000 štítů, věží a věžiček. Prakticky všechny nejvyšší vrcholy Vysokých Tater leží mimo hlavní hřeben v bočních rozsochách, což je jedna ze zvláštností Vysokých Tater. Jižní srázy Tater jsou o poznání povlovnější než ty severní, které silně obrousily mohutné ledovce. Rovněž dna k severu otočených dolin jsou podstatně níže než dna dolin na jihu.

Čtěte také: Vysoké Tatry, vysokohorské túry a popis pohoří

To je dáno skutečností, že v dobách ledových byly severní ledovce mohutnější, takže se jejich erozní síla mohla projevit mnohem více. I díky tomu jsou všechna nejhlubší jezera na severní straně Vysokých Tater. Největšími tatranskými dolinami jsou Javorová a Bielovodská dolina na severní straně Tater, Malá Studená, Veľká Studená, Velická, Mengusovská, Mlynická, Furkotská a Kôprová na straně jižní.

Boční rozsochy

Z hlavního hřebene vybíhá řada mohutných rozsoch. Ať již jižním nebo severním směrem. K jihu vybíhá pět velkých rozsoch. Jsou to: rozsocha Kriváně, Končisté, Gerlachovského štítu, Slavkovského štítu a Lomnického štítu. K severu vybíhají (ve slovenské části Tater) dvě velké rozsochy: rozsocha Vyšného Žabího štítu a Široké. Vůbec nejmohutnější a nejkošatější rozsochou je hřeben Kriváně, který se od hlavního hřebene odpojuje v masívu vrcholu Čubrina (2 378 m).

Turistický průvodce Vysoké Tatry popisuje nejen slovenskou část, ale také polskou část Tater Rozhledové růžice, panoramatické fotografie s popisy vrcholů a sedel, praktické informace …

V této rozsoše nalezneme vedle Kriváně takové vrcholy jako je Kôprovský štít (2 364 m), Furkotský štít (2 403 m), Satan (2 422 m) a Predná Bašta (2 374 m), Ostrá (2 351 m), Hrubý vrch (2 428 m) a Nefcerská veža (2 349 m). Další mohutná rozsocha se táhne od vrcholu Rysy (2 499 m) k severu. Nalezneme tady štíty jako Velký Žabí štít (2 263 m) a Mlynár (2 170 m). Nesmíme zapomenout na hřeben Končistá s vrcholem Končistá (2 538 m), který vybíhá k jihu od vrcholu Popradský Ľadový štít (2 396 m) a odděluje od sebe doliny Štôlskou a Batizovskou.

Od vrcholu Zadný Gerlach (2 616 m) vybíhá mohutná jižní rozsocha, ve které se nachází nejvyšší tatranský vrchol - Gerlachovský štít (2 655 m), Kotlový štít (2 601 m), Kvetnicová veža (2 433 m) aj. Nesmíme zapomenout ani na jižní rozsochu Východné Vysoké (2 429 m) se Slavkovským štítem (2 452 m) a Bradavicí (2 476 m).

Poslední velký hřeben se od hlavního hřebene odpojuje v masívu vrcholu Baranie rohy (2 526 m) s vrcholy jako Pyšný štít (2 621 m), Lomnický štít (2 634 m), Kežmarský štít (2 556 m), Malý Kežmarský štít (2 514 m), Huncovský štít (2 352 m) aj. Jde o rozsochu Lomnického štítu.

Typickým útvarem Vysokých Tater jsou plesa, kterých tady nalezneme více jak stovku. Odborné prameny uvádějí 110 ples, avšak tento počet se pohybuje pramen od pramene a autor od autora. Největším z nich (rozuměj na slovenské straně Tater) je Veľké Hincovo pleso s plochou 20,08 hektaru. To je se svými 57 metry zároveň nejhlubším plesem slovenské části Tater.