Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 20.5.2016 , , svátek má
Treking > Jeskyně > Jeskyně Výpustek

Jeskyně Výpustek

Zpřístupněné jeskyně Moravského krasu

29.6.2011 | Jiří Šír, Kamila Šírová Motyčková

Jeskyně mohou být různé. Některé mají bohatou sintrovou výzdobu, jiné jsou zajímavé pestrobarevnými odstíny hornin tvořícími stěny a stropy, další mohou být ledové. V jeskyni Výpustek nečeká návštěvníky ani jedno, ani druhé, ani třetí. Zato se zde můžeme těšit nejen na monumentální obrovskou prostoru jeskyně, ale především na zajímavou historii vestavěného vojenského supertajného stanoviště se zachovaným technickým zařízením zbudovaného pro případ jaderného konfliktu.

Výpustek, Babická chodba

Geologické podloží Moravského krasu je tvořeno vyvřelými horninami brněnského masivu. Ve středním devonu - asi před 370 miliony let - došlo k poklesu celého masivu a vzniklou pánev zaplavilo mělké moře.

Později, ve středním a svrchním devonu, se moře vlivem klimatických změn ocitlo v tropickém pásmu. Vytvořily se tak vhodné podmínky pro růst korálových útesů na jeho dně. Odumřelé vápnité schránky živočichů se staly základním stavebním článkem vápenců Moravského krasu.

Na dalším vývoji oblasti se podílelo mohutné variské vrásnění, které postihlo celý Český masiv, a pak několik, z geologického hlediska krátkodobých mořských záplav přerušujících období intenzivního krasovění. Jeskyně Výpustek patří k nejvýznamnějším jeskynním systémům střední části Moravského krasu. U zrodu dómů pospojovaných systémem chodeb stál Křtinský potok, který po tisíce let působil svojí činností na usazené vápence.

Jeskyně Výpustek, turistická mapa


Z historie (nejen) objevování jeskyně

Vstupní část jeskyně Výpustek byla lidem známa minimálně před 17 000 lety, jak dokládají archeologické nálezy. Doložena je přítomnost lidu halštatské kultury a kultury "lidu se slovanskou keramikou". Podobně jako nedaleká a veřejnosti známější Býčí skála sloužila jeskyně lidem dávných kultur pravděpodobně jako obětiště nebo kultovní místo. Od 17. století jeskyni navštěvovali místní mastičkáři, kteří zde nacházeli kosti pravěkých živočichů, a ty používali k přípravě svých produktů.

Z roku 1609 pochází i první popis podzemních prostor od mnicha Martina Alexandra Vigsia. V roce 1669 svůj popis otvorů do chodeb a propastí připojuje i Jan Ferdinand Hertold ve spise Tartaro-Mastix Moravie. Jeskyni začátkem 19. století opakovaně navštěvoval starohrabě Hugo František ze Salmů, který se snažil projít všechny dostupné prostory. Aby nezabloudil, značil si cestu plevami. Udával délku chodeb okolo 7 km a některé části označil za velmi nebezpečné. Údajně i některé zvlášť nebezpečné části zazdil.

Po něm se výzkumům v jeskyni věnovali postupně archeologové MUDr. Jindřich Wankel, JUDr. Martin Kříž nebo prof. Karel Absolon. Kromě vykreslení podrobných map došlo i na řadu paleontologických a speleologických výzkumů. V letech 1920 až 1932 bohužel pozoruhodnou archeologickou lokalitu nenapravitelně poškodila průmyslová těžba fosfátových hlín, které se používaly k výrobě hnojiv. Odtěžením těchto fosfátových hlín došlo k rozšíření prostor jeskyně.

Těžbu hnojiv nahradil roku 1938 sklad munice prvorepublikové armády, která tady údajně plánovala i zřízení skladu bojových otravných látek. Zajímavostí je, že roku 1939 se prý podařilo objevit v tzv. Salmově Výpustku (dnes Babická chodba) prostory s délkou přes půl kilometru s obrovským podzemním jezerem. Československou armádu v době okupace nahradila armáda německá. Ta ve Výpustku vybudovala podzemní továrnu na letecké motory. Němci při opouštění jeskyně vyhodili část prostor do vzduchu a továrnu zapálili.

Výpustek, Jindřichův sál

Po válce pokračoval speleologický průzkum, byly znovuobjeveny některé prostory, ale prostory s podzemním jezerem se již objevit nepodařilo. Na začátku šedesátých let 20. století se do prostor nastěhovala Československá lidová armáda, která tady zřídila přísně utajované velitelské stanoviště pro případ jaderného konfliktu a celé blízké okolí se hermeticky uzavřelo.

Armáda se lokality vzdala až v roce 2001. V listopadu roku 2006 jeskyni i s ponechaným technickým vybavením převzala Správa jeskyní ČR, která ji v říjnu 2007 zpřístupnila veřejnosti.

Prohlídková trasa

Ve vstupním prostoru za pokladnami se můžeme seznámit s historií jeskyně, kterou dokumentují různě velké úlomky kostí prehistorických zvířat, zejména jeskynních medvědů a lvů (bohužel na celou kostru se budeme muset zajet podívat do Brna nebo až do Vídně), nástroje z doby těžby fosfátových hlín nebo pozůstatky z doby působení Wehrmachtu. Stojíme na začátku necelých 200 m dlouhého komplexu vestavěného do jeskyně, ve kterém se vojáci věnovali nejen svým přísně tajným činnostem, ale kde také jedli a odpočívali.

Odtud se vydáme za pancéřové dveře, projdeme odmořovacím prostorem, mineme šatnu v podobě stojanů s věšáky a drátěnými policemi a dostaneme se k chemickým sociálním zařízením. Za těmi následuje "ložnice" - dlouhá chodba s řadami paland oddělených od sebe i od průchozího prostoru plentami.

Výpustek, Medvědí síň

Protože všechny činnosti se tady prováděly na směny, neměl nikdo vlastní postel - vždy se o ni dělil s vojákem jiné směny. Za ložnicí je štábní pracoviště, kde si prohlédneme model nadzemního areálu, seznámíme se s jeho zabezpečením a s pomocí velké magnetické nástěnky uvidíme, jak se organizovaly jednotlivé složky tohoto velícího pracoviště. Navazuje prostě vybavená ošetřovna, spojařská dílna s řadou historických přístrojů a jednoduše zařízená jídelna.

Odtud projdeme okolo stísněných jedenácti odborných pracovišť (např. pozemních vojsk, spojařů, protiletadlové nebo protichemické jednotky), kde se řešily jednotlivé operační úkoly podle specializací, a dostaneme se do prostor telefonní ústředny. Na tu navazuje dálnopisná ústředna. Za ní jsou po stranách umístěny místnosti specializovaných technologií, jako jsou vzduchotechnika, filtroventilační komora pro odstranění chemických bojových látek, nebo prachová komora pro odstranění prachu zamořeného radiací.

Výpustek, technické prostory, spojařská dílna

Po průchodu vlastním velitelským stanovištěm vycházíme asi po 200 m nouzovým východem do vlastního skalního masivu. Odtud pokračujeme do monumentální Medvědí síně, kde byly nalezeny při těžbě fosfátových hlín kostry jeskynních medvědů. Celá plocha podlahy je dále vybetonovaná z doby zde zřízené podzemní továrny za II. světové války a krápníková výzdoba vzala dávno za své. Přesto tady můžeme pozorovat na několika místech drobnou výzdobu, kterou za několik desítek tisíc let budou možná obdivovat naši potomci. Nás tady čeká ukázka vozíku, kterým se dopravovala vytěžená fosfátová hlína.

Do budoucna se tady možná dočkáme expozice "Člověk a jeskyně" dokumentující lidský zájem o jeskyně, který je starý jako lidstvo samo. Zároveň se počítá s rozšířením prohlídkové trasy do dosud nepřístupných částí jeskyně. Za Císařskou síní si ještě prohlédneme zbytky německé kotelny, odkud přes výměníky ohřívaný vzduch putoval teplovzdušnými kanály pod podlahou do dalších prostor. Nakonec se přes Heinzovu síň vydáme k východu.

Praktické informace

Jak se tam dostat

  • Autem - z Brna přes Adamov nebo přes Křtiny, z Blanska přes Olomučany, z Vyškova opět přes Křtiny - v blízkosti jeskyně jsou již umístěny orientační tabulky.
  • Autobusem - z Brna nebo Vyškova do Křtin, kde můžeme přestoupit na spoj Křtiny - Adamov a vystoupit na zastávce Březina, Křtinské údolí. Dojít ovšem můžeme i 2 km pěšky po silnici.
  • Vlakem - z Brna nebo Blanska do Adamova, odtud pěšky asi 8-9 km po trase naučné stezky Josefské údolí a pak po silnici.

Otevírací doba

  • Jeskyně jsou otevřeny od začátku března do konce prosince vyjma vánočních svátků
  • Březen, říjen, listopad: denně mimo pondělí 8.20-14 hod.
  • Duben: denně mimo pondělí 8.20-16 hod.
  • Květen-září: denně 8.20-16 hod.
  • Prosinec: dle dohody pouze pro objednané skupiny
  • Aktuální stav otevírací doby a výše vstupného najdeme na stránkách www.cavemk.cz nebo www.caves.cz

Kontakt

  • Telefon: 516 439 111, e-mail vypustek@caves.cz

Délka trasy a doba prohlídky

Návštěvnická trasa je dlouhá asi 500 m, celková délka dosud objevených chodeb je asi 1 500 m. Výškové rozpětí jeskynního systému (odborně denivelace) je asi 60 metrů, přičemž celá prohlídková trasa je téměř vodorovná a je uzpůsobena i pro "vozíčkáře". Prohlídka trvá 60 min, teplota vzduchu se celoročně pohybuje mezi 7 - 8 °C.

Výpustek, technické prostory, umyvadla a nádrže na vodu v ložnicích Treking.cz - diskuze
Výběr článků
Hory Přes Volovec na Končistou a na Trzydniowiański Wierch
Hory Výstup na Veliký vrch a Stoj, nejvyšší vrchol poloniny Boržava
Hory Dvoudenní trek aneb to nejkrásnější z východních Krkonoš
Reklama
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Reklama
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Holubyho chata má devadesát let
 24.05.2017 2 příspěvky
Sůkenická, horský hotel
 24.05.2017 8 příspěvků
Bačovská Chyža, Gruň
 23.05.2017 8 příspěvků
Standardizace geografických názvů
 22.05.2017 42 příspěvků
Brhlík lesní (Sitta europaea)
 22.05.2017 1 příspěvek
Přechod v Bukovských vrších a Bieszczadech
 21.05.2017 1 příspěvek
Granit (Smrekovica), Velká Fatra
 19.05.2017 14 příspěvků
Roháč obecný (Lucanus cervus)
 14.05.2017 12 příspěvků
Túra kolem Smradlavy a Čurabky na Bobek, Beskydy
 13.05.2017 1 příspěvek
Zakarpatská Ukrajina, turistický průvodce
 13.05.2017 47 příspěvků
Ahoj,tak zde jsou věci které mam rad a co jsem, po
 11.05.2017 1 příspěvek
Ahoj, zkousim, zda by se touto cestou nedal "najit
 11.05.2017 2 příspěvky
Siněvirské jezero, Siněvir
 09.05.2017 2 příspěvky
Opruzeniny, léčba opruzenin
 09.05.2017 23 příspěvků
Chata Barborka, Jeseníky, Praděd
 08.05.2017 91 příspěvků
Prokletije, Peaks of the Balkans
 03.05.2017 1 příspěvek
Útulna Žľab, Bílé Karpaty
 02.05.2017 1 příspěvek
Turistické batohy, jak vybrat batoh
 02.05.2017 6 příspěvků
Slovensko, dálniční známky 2017 - cena a platnost
 01.05.2017 11 příspěvků
Jarní vycházka československým pohraničím
 28.04.2017 2 příspěvky
Rock Towns, skalní města ČR na kolech
 25.04.2017 1 příspěvek
Libín, rozhledna v Šumavském podhůří
 25.04.2017 3 příspěvky
Ahoj všem. Najde se někdo,kdo by chtěl podniknout
 24.04.2017 1 příspěvek
Miluji česká média
 24.04.2017 20 příspěvků
TERREX Mountain Project
 24.04.2017 2 příspěvky
Podkarpatská Rus, údolí řeky Už
 21.04.2017 1 příspěvek
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist